|
|
Radiační expozice pracovníků v uranových dolech na Příbramsku
KOSTKOVÁ, Martina
V uranových dolech na Příbramsku probíhala těžba v letech 1950 až 1991 (Příbram, 2017). Celkem zde bylo 41 jam, 42 průzkumných šachtic, 4 štoly a 2 188,3 km horizontálních důlních děl a celý dobývací prostor zaujímal celkovou plochu 57,6 km2, z nichž bylo vytěženo celkem 48 432,2 t uranu (Příbram, 2017). Data pro tuto práci byla získávána a zpracovávána od června 2016 do března 2017 a obsahují údaje za období 1966-1999. Data byla získávána z osobních dozimetrických listů zaměstnanců, které mi byly poskytnuty panem prof. Dr.rer.nat. Friedo Zölzer, DSc., který je získal již dříve od státního podniku DIAMO. Jednalo se o dozimetrické listy od horníků, kteří se zúčastnili v letech 2008 2011 projektu "Biologická dozimetrie pro osoby profesně vystavené záření alfa" (2B08001 v rámci Národního programu výzkumu II). Cílem práce bylo zjištění průměrných dávek záření z jednotlivých druhů záření a bylo ho dosaženo shromážděním a statistickým zpracováním dat z výše zmíněných dozimetrických listů. Bylo zjištěno, že díky zavedení opatřeních chránících pracovníky před ionizujícím zářením, jako bylo např. větrání v dolech, došlo nejspíše ke snižování dávek. Bylo zjištěno, že průměrné dávky u všech pracovníků v dolech jsou: z gama = 0,03 mGy; z alfa (podle přepočtu 1 kBq = 11 mSv) = 0,07 mSv; z alfa (podle přepočtu 1 kBq = 3,5 mSv) = = 0,04 mSv; z dceřiných produktů radonu (podle přepočtu 1mJ = 1,18 mSv) = 0,52 mSv; z dceřiných produktů radonu (podle přepočtu 1mJ = 2,36 mSv) = 1,03 mSv.
|
|
|
Obsah uranu v plodnicích velkých hub
Kubrová, Jaroslava ; Borovička, Jan (vedoucí práce) ; Řanda, Zdeněk (oponent)
V teoretické části své diplomové práce jsem se zabývala obecnými informacemi o říši hub a ekologii hub se zaměřením na tzv. velké houby (makromycety). Dále jsem informovala o stopových prvcích v plodnicích hub se zaměřením na biogeochemii uranu. V experimentální části jsou výsledky mého vlastního výzkumu. Stanovila jsem obsah uranu, thoria, stříbra a olova v plodnicích velkých hub pomocí HR-ICP-MS a ENAA. Vzorky pocházely 1/ z čistých lokalit s různým geologickým podložím, 2/ z uranem kontaminovaných lokalit ve středních Čechách na Příbramsku. Obě analytické metody byly využity také pro stanovení koncentrací vybraných stopových prvků v půdách a pro posouzení jejich mobility byla provedena sekvenční extrakce BCR.
|
|
|
Radioaktivita granitoidů krkonošsko-jizerského plutonu
Černík, Tomáš ; Goliáš, Viktor (vedoucí práce) ; Matolín, Milan (oponent)
1. ABSTRAKT Tato práce se zaměřuje na přirozenou radioaktivitu krkonošského plutonu. Krkonošský pluton se rozděluje na šest dílčích typů granitu: Jizerský, liberecký, fojtský, tanvaldský, harrachovský a krkonošský. Cílem práce bylo porovnat tyto granity a zjistit zda je mezi jednotlivými typy těchto granitů výrazný rozdíl obsahu radioaktivních prvků U, Th, K. Na základě literárních údajů z české i z polské části plutonu byly ke každému typu granitu přiřazeny údaje analyzovaných vzorků (obsahy K, U, Th). Lokalizované body odběru byly přiřazeny k jednotlivým typům krkonošsko-jizerských granitoidů. Soubor analytických dat byl statisticky zhodnocen. Na základě statistického zpracování dat se podařilo prokázat výrazný rozdíl v obsazích radioaktivních prvků u jednotlivých typů granitů. Nejvíce radioaktivní je žula harrachovská. Žula tanvaldská má výrazně anomální poměr U/Th > 1. Ostatní typy mají radioaktivitu pouze průměrnou. Dále byla prověřena významná letecká gamaspekrometrická anomálie jihozápadně od Hejnic. Zde bylo provedeno pozemní gamaspektrometrické měření, které výrazné zvýšení aktivity oproti okolnímu horninovému prostředí neprokázalo. Tato anomálie je pravděpodobně vyvolána malou zakrytostí horniny, případně i geometrickými vlivy měření v horském terénu.
|
|
|
Akumulace uranu rostlinami kultivovanými v laboratorních podmínkách
Buzek, Martin ; Soudek, Petr (vedoucí práce) ; Petrová, Šárka (oponent)
Schopnost akumulace uranu byla testována na celkem 20 kultivarech a GMO rostlin tabáku (Nicotiana sp.) kultivovaných v Hoaglandově hydroponickém médiu pod umělým osvětlením. Kromě vlastní akumulace a translokace uranu v rostlinách byl zkoumán vliv genetických úprav rostlin a úprav živného média na schopnost rostlin uran akumulovat a přesouvat do nadzemní části. Jako nejvhodnější rostliny pro akumulaci uranu se jevily N. glauca, N. tabacum cv. M 51 a GMO varieta M 51 Pro, koncentrace uranu v rostlinách kultivovaných v médiu o koncentraci uranu 0,5 mM byla až 31,28 mg/g sušiny v kořenu a až 0,21 mg/g v nadzemní části. U rostlin N. tabacum cv. La Burley 21 a GMO variety TRI2 - T1 a TRI2 - T2 byla prokázána schopnost uran akumulovat a translokovat jej do nadzemní části. Nejvyšší zjištěná koncentrace uranu činila 72,49 mg/g sušiny v kořenu, 4 mg/g ve stonku a 1,1 mg/g v nejvyšších listech pro rostliny kultivované v médiu o koncentraci uranu 1 mM. Na schopnost uranu akumulovat měla nejvyšší vliv deficience fosfátové složky v médiu.
|
|
|
Historie těžby uranu se zaměřením na 21. století
FUKA, Stanislav
Uran je chemický prvek se značkou U objeven v roce 1789 německým chemikem Martinem Heinrichem Klaprothem. Zpočátku nebyl pro lidstvo nijak zvláště zajímavý, využíval se převážně k barvení skla. Zásadní zlom nastal po druhé světové válce, kdy se uran začal používat pro jaderné zbraně a později pro jaderný průmysl. Tehdejší Československo bylo v produkci uranu světovou velmocí. Cílem práce bude popsat vlastnosti a výzkum uranu a vývoj těžby uranu ve 20. a 21. století v České republice a ve světě. V roce 1945 byla podepsána mezivládní smlouva mezi Československem a Sovětským Svazem o dodávce uranu. Klíčový byl pro Sovětský Svaz Jáchymov, na ostatních místech Československa probíhal teprve průzkum. Celkem bylo exportováno do SSSR 98 500 tun tříděné uranové rudy a koncentrátu. V padesátých letech minulého století uranový průmysl zaměstnával 40 000 lidí, nutno dodat, že značnou část tvořili chovanci a vězni. Na přelomu padesátých a šedesátých let dochází k nasycení zásob pro vojenské účely a uran se začíná využívat především pro jadernou energetiku. Po roce 1989 dochází k útlumu těžby, zejména z důvodu nadprodukce uranu. Postupně se uzavírají uranové doly a rekultivují se prostory těžby i chemické úpravny rudy. Dnes je v provozu jediný důl v Dolní Rožínce na Českomoravské vrchovině. Značný problém v současnosti po těžbě představuje lokalita Stráže pod Ralskem, kde se uran těžil metodou chemickým loužením (In Situ Leach) a chemické úpravny rudy, především MAPE Mydlovary. Ve Stráži pod Ralskem se cena sanačních prací odhadují na 40 miliard korun a potrvají přibližně dalších 20 let. Sanace v MAPE Mydlovary se odhaduje v řádech desítek miliard korun a potrvá asi ještě deset let. Bakalářská práce je rozdělena do dvou částí. V teoretické části jsou popsány zdroje a způsoby těžby uranu, pojmy radioaktivita, uraninit. Následně je zde popsán současný stav ekologické zátěže v MAPE Mydlovary na Českobudějovicku. V praktické části se zabývám problematikou dopadu těžby uranu na člověka a životní prostředí, dále jaký byl rozvoj v těžbě uranu v rozvojových státech a jaká je perspektiva těžby a srovnání 3 zásob uranu v České republice a ve světě. Součástí praktické části je vývoj ceny uranu na světových trzích. Provedenou analýzou vyplývá, že největší dopad na člověka a životní prostředí má při těžbě uranu a následném zpracování v podobě exhalací, hluku a kontaminace půdy a vod. V minulosti docházelo navíc k nenávratným škodám na kulturních památkách, flóře a fauně. Zcela nedostatečná ochrana životního prostředí byla v poválečných letech a tato situace přetrvávala až do konce šedesátých let. V těchto letech bylo prioritou dosahovat co největší produkce s minimálním ohledem na okolní přírodu a zdraví obyvatelstva. Rozdíl v dopadu na člověka a životní prostředí je různý v závislosti na typu těžby. Další zátěž je při průzkumu, zakládání a budování nových dolů.
|
|
|
Výzkum a vývoj v oblasti jaderných paliv současnosti
Koláčný, Tomáš ; Varmuža, Jan (oponent) ; Katovský, Karel (vedoucí práce)
Tato bakalářská práce si klade za cíl charakterizovat v současnosti používaná jaderná paliva a jejich materiály, popsat palivový cyklus od těžby, zpracování a obohacování, až po možnosti nakládání s použitým palivem, přehledně shrnout používané jaderné reaktory s jejich základními specifikacemi týkajícími se paliva a nastínit možné trendy výzkumu a vývoje jaderných paliv.
|
|
|
Sodíkem chlazené rychlé reaktory
Daňhel, Aleš ; Katovský, Karel (oponent) ; Foral, Štěpán (vedoucí práce)
Tato bakalářská práce se zabývá rychlými reaktory chlazenými tekutým sodíkem. Komplexně popisuje problematiku technologie sodíkem chlazených rychlých reaktorů. Pozornost byla věnována základním specifikacím a parametrům těchto zařízení. Stručně byly popsány jaderné reakce, které probíhají v aktivní zóně sodíkem chlazených reaktorů, ale i chemické reakce spojené s funkcí tekutého sodíku jako chladiva a teplonosné látky. Pozornost byla rovněž věnována rozdílům v uspořádání aktivní zóny a strojním zařízením specifickým pro sodíkem chlazené rychlé reaktory. Dále je v této bakalářské práci sestaven přehled sodíkem chlazených rychlých reaktorů, které pracovaly, pracují nebo jsou ve výstavbě ve světě podle jednotlivých zemí. Stručně byla popsána IV. generace jaderných reaktorů, zejména její historie a důvody, které vedly k jejímu vzniku. Dále byl v rámci IV. generace jaderných reaktorů popsán reaktor SFR a byly vyzdviženy rozdíly oproti stávajícím sodíkem chlazeným rychlým reaktorům. V praktické části této bakalářské práce je velmi jednoduše zpracován výpočet přestupu tepla z palivové tyče do chladicího sodíku a je zde uveden průběh součinitele přestupu tepla podél palivové tyče. K zpracování tohoto výpočtu byl využit výpočetní program MATLAB.
|
|
|
Přední konec palivového cyklu
Sedlák, Miroslav ; Katovský, Karel (oponent) ; Foral, Štěpán (vedoucí práce)
Bakalárska práca sa bude zaoberať problematikou prednej časti palivového cyklu. Zhrnie a opíše aktuálne poznatky vzťahujúce sa na urán, fázy jeho premeny z nevyužiteľného chemického prvku na pre ľudstvo významný energetický zdroj. Pochopenie procesu spracovania uránu na využiteľný zdroj energie má neoceniteľný význam pre budúcnosť energetiky. Využívanie uránu ako paliva prináša nielen výhody, spočívajúce vo využiteľnosti prvku pre ľudstvo, ale aj nevýhody, spočívajúce v ohrození životného prostredia a hrozbe negatívnych následkov na okolie v prípade havárií. Dôkladné poznanie jednotlivých fáz palivového cyklu prispieva k zvyšovaniu bezpečnosti využívania tohto chemického prvku pre ľudstvo a zvyšovaniu účinnosti premeny uránovej rudy, a tým k vytvoreniu stále vhodnejších podmienok pre rozvoj jadrovej energetiky.
|
|
|
Palivo jaderných elektráren a jeho chování v průběhu vyhořívání
Matocha, Vítězslav ; Foral, Štěpán (oponent) ; Katovský, Karel (vedoucí práce)
Cílem této bakalářské práce je charakterizovat typy jaderných paliv a jejich vlastnosti, uvést základní typy jaderných reaktorů, jejich historii a různé druhy jaderných paliv, která používají. Dále se práce věnuje vnitřním palivových cyklům. Ovšem hlavní náplní a základem práce je vyhořívání paliva a děje probíhající v jaderném palivu jako je napuchání, praskání a tvorba plynných produktů štěpení. Výnamná část je věnována jednoduchému modelu vyhořívání paliva v reaktoru, který s využitím programu Maple modeluje vývoj koncentrace izotopů uranu a plutonia v závislosti na čase. Umožňuje tak teoreticky sledovat vyhořívání paliva v tepelném reaktoru po dobu simulace, tedy po dobu 3 let.
|
|
|
Vnější část palivového cyklu jaderných elektráren
Winterová, Radka ; Mastný, Petr (oponent) ; Katovský, Karel (vedoucí práce)
V této bakalářské práci se autorka zabývá tématem palivového cyklu jaderných elektráren a jednotlivými rozdíly, které jsou typické pro dané jaderné reaktory. Autorka si klade za cíl podrobněji popsat jak přední, tak především zadní částí jaderného palivového cyklu, fabrikaci paliva pro lehkovodní jaderné reaktory, recyklaci a přepracování paliva, a následně také výrobou paliva na bázi REPU a MOX. Práce by měla také seznámit s celosvětovými přístupy k problematice palivového cyklu, zejména jeho zadní části.
|
host ::
RSS.