|
| |
|
|
Kardiopulmonální resuscitace a využití speciální přístrojové techniky
KUBAL, Lukáš
Tématem této bakalářské práce bylo spojení problematiky kardiopulmonální resuscitace a speciální přístrojové techniky, která je s neodkladnou resuscitací v přednemocniční neodkladné péči spojená. Za cíl jsem si stanovil zjištění praktické aplikace a zmapovaní odborných znalostí týkající se použití speciální přístrojové techniky při provádění kardiopulmonální resuscitace u zdravotnických záchranářů a všeobecných sester.Teoretická část této práce byla rozdělena na dvě části. První se věnuje přístrojové technice, která se využívá v souvislosti s neodkladnou resuscitací a legislativním normám, které provozovatelům záchranných služeb v České republice určují, jaké minimální vybavení musí obsahovat jejich vozy v přednemocniční neodkladné péči. Druhá část teoretické práce je věnována problematice kardiopulmonální resuscitace. Zde je představena základní i rozšířená verze neodkladné resuscitace v přednemocniční neodkladné péči a základní změny mezi doporučenými postupy pro neodkladnou resuscitaci z roku 2010 a 2015.Praktická část obsahuje přepsané rozhovory s odborníky z praxe, které byly získány kvalitativní metodou polostrukturovaných rozhovorů. Jako vybraný soubor v této práci byli zvoleni zdravotničtí záchranáři, všeobecné sestry a lékař Zdravotnické záchranné služby Jihočeského kraje. Celkem bylo osloveno 6 respondentů. Rozhovory obsahovaly celkem 15 otázek na téma praktické aplikace, interpretace hodnot a také vlastních zkušeností se speciální přístrojovou technikou spojenou s neodkladnou resuscitací. Z výzkumu této práce vyplynulo, že zdravotničtí pracovníci nemají problém s interpretací údajů, které jim tato technika dává k dispozici. V některých případech nastává problém s využitím techniky nebo rozdílných názorech na samotnou aplikaci mezi pracovníky z jednotlivých výjezdových stanovišť. Dále bylo zjištěno, že nikdo není spokojený s proškolováním a množstvím informací, které jim poskytuje zaměstnavatel, neboť všichni respondenti vyhledávají informace o technice nad rámec svých pracovních povinností.Jako přínos této práce vidím stručný přehled techniky, se kterou pracují nelékařští zdravotní pracovníci během neodkladné resuscitace. V práci je shrnuto vše od popisu základních hodnot až po samotnou aplikaci přístrojů.
|
|
|
Zdravotní středisko
Horelicová, Pavlína ; Sláma, Ludvík (oponent) ; Mohelníková, Jitka (vedoucí práce)
Diplomová práce se zabývá zpracováním projektové dokumentace pro provádění stavby objektu zdravotního střediska ve městě Šlapanice. Navrhovaný objekt se nachází na parcelách č. 1906/1, 1906/11 a 1906/13. Všechny parcely jsou součástí katastrálního území města Šlapanice. Terén je rovinný. V blízkosti jsou vedeny všechny potřebné podzemní inženýrské sítě. Objekt je funkčně rozdělen na dvě části o obdélníkovém půdorysu. První část tvoří zdravotní středisko o kapacitě 19 odborných ordinací. Druhá část je tvořena lékárnou pro širokou veřejnost. Stavba je navržena ze zděného konstrukčního systému s železobetonovými monolitickými sloupy a železobetonovou spojitou deskou. Největší půdorysný rozměr objektu je 66,75 x 18,75 m. Obvodový plášť je navržený z hliníkové prosklené fasády o celkové tloušťce 250 mm. Zastřešení objektu je v celé ploše plochou střechou s hydroizolační vrstvou ve sklonu 3% s několika výškovými úrovněmi. Skladby plochých střech jsou navrženy jako plochá střecha se stabilizační vrstvou z praného říčního kameniva nebo vegetační střecha. Založení objektu je kombinace základových patek a základových pasů. Část lékárna je navržena jako jednopodlažní objekt, zatímco zdravotní středisko je navrženo jako částečně podsklepený objekt se třemi nadzemními podlažími.
|
|
|
Hybridní větrání v budovách
Havlíček, Jan ; Pešek, Martin (oponent) ; Charvát, Pavel (vedoucí práce)
Tato bakalářská práce se zabývá hybridním větráním v budovách. První část práce je věnována větrání, jeho rozdělení a popisu přirozeného a nuceného větrání. Hybridnímu větrání v budovách se věnuje druhá část práce. Je zde uvedeno rozdělení hybridního větrání, 2 ukázky hybridního větrání v nebytovém sektoru a 4 typy hybridních větrácích systémů pro 4 teplotní pásma.
|
|
| |
|
|
Vzduchotechnika městského bazénu
Mishuk, Aliaksandra ; Blasinski, Petr (oponent) ; Rubinová, Olga (vedoucí práce)
Bakalářská práce se zabývá návrhem vzduchotechnického systému pro wellness centrum. Řešenou částí objektu jsou tělocvična (včetně přiléhajících prostorů) a bazénová hala. Vzduchotechnika zajišťuje nucené větrání v prostorách budovy a upravuje přiváděný vzduch tak, aby byla zajištěna požadovaná teplota a vlhkost vnitřního mikroklimatu.
|
|
|
Vzduchotechnika polyfunkčního domu
Vysloužil, Lukáš ; Maurerová, Lenka (oponent) ; Adam, Pavel (vedoucí práce)
Tato bakalářská práce je zpracována pro návrh vzduchotechnického zařízení pro polyfunkční dům. Do zadaného projektu je navrženo nucené větrání s přímým chlazením VRV jednotkami. Teoretická část je zaměřena na porovnání vodních a chladivových klimatizačních systémů. Projektová část obsahuje vypracovaný projekt k realizaci vzduchotechnických zařízení pro jednotlivé části polyfunkčního domu.
|
|
|
Kvalita života dětí s onemocněním spinální svalové atrofie
KOČOVÁ, Helena
Disertační práce se zaměřuje na problematiku kvality života dětí a pečujících osob s onemocněním spinální muskulární atrofie (SMA), závažným progresivním a nevyléčitelným onemocněním, problematiku sociální práce s rodinou, kde se vyskytuje toto onemocnění. Popisuje etické aspekty pomoci rodinám s SMA a závažná rozhodnutí v souvislosti s nutností připojení na umělou plicní ventilaci. Spinální muskulární atrofie je onemocnění motoneuronu, tj. onemocnění neuronů, které odpovídají za vědomé pohyby svalů, jako např. běhání, pohyby hlavy a polykání. Výskyt v populaci je přibližně 1 novorozenec na 6000 narozených a asi 1 osoba ze 40 osob je přenašečem této nemoci. SMA postihuje všechny kosterní svaly, tzv. proximální svaly jsou často postiženy nejvíce. Jedinec je v určité fázi života - dle stupně a typu postižení - odkázán na mechanický či elektrický vozík, v mnoha případech na umělou plicní ventilaci a trvalou 24 hodinovou pomoc druhé osoby. Rodiny fakt závažného progresivního a nevyléčitelného onemocnění přijímají různými způsoby. Disertační práce reflektuje vnímání kvality života samotných dětí a pečujících osob, přispívá k vytvoření podkladů pro organizaci multidisciplinárního týmu odborníků za účelem terapeutické intervence, kteří jsou schopni dítě a jeho rodinu doprovázet. Světová zdravotnická organizace (WHO) definuje paliativní péči jako "zlepšování kvality života pacientů, kterým čelí život ohrožující onemocnění, a jejich rodinám prostřednictvím prevence a zmírnění utrpení včasnou diagnostikou a léčbu bolesti a další problémy, ať už fyzické, psychické, sociální a duchovní." Paliativní péče rodiny připravuje na tyto situace a měla by být poskytována spolu s tím, pro jaké možnosti léčebných postupů se rodiny rozhodnou. Disertační práce je uceleným informačním podkladem k podpoře dětí s postižením SMA a rodin v rané péči v České republice, dále pak v inkluzívním procesu pedagogické integrace- inkluze do majoritní společnosti.
|
|
|
Etické otázky ošetřovatelské péče u pacientů na dlouhodobé umělé plicní ventilaci
KŘIVKOVÁ, Jana
V této diplomové práci jsme se zabývali problematikou vnímání etických problémů pracovníky poskytujícími ošetřovatelskou péči na lůžkách akutní intenzivní péče a dlouhodobé intenzivní péče. Zajímalo nás také povědomí těchto nelékařských pracovníků o etických principech ve zdravotnictví a jejich legislativním ošetření. Teoretická část práce se zabývá problematikou ošetřovatelské péče o pacienty na umělé plicní ventilaci a stručným popisem vývoje etiky ve zdravotnictví a popisem současného stavu biomedicínské etiky a jejího legislativního ošetření. Výzkumná část této diplomové práce byla realizována kombinací kvalitativního a kvantitativního výzkumného šetření. Kvantitativní výzkum byl realizován pomocí metody dotazování prostřednictvím techniky dotazníku. Dotazník obsahoval celkem 20 otázek, 10 otázek bylo uzavřených, 8 otázek bylo polootevřených a dvě otázky otevřené. Dotazníky byly anonymní. Osloveni byli respondenti z řad nelékařských pracovníků poskytující ošetřovatelskou péči na lůžkách akutní a dlouhodobé intenzivní péče. Prvním cílem práce bylo zjistit pohled sester na ošetřovatelskou péči u pacientů na dlouhodobé umělé plicní ventilaci. Druhým cílem bylo vytýčení největších etických problémů sester v ošetřování pacientů na dlouhodobé umělé plicní ventilaci. A třetím cílem bylo zmapovat povědomí sester o oficiálních etických a legislativních postupech a doporučeních u pacientů na dlouhodobé umělé plicní ventilaci. Prostřednictvím kvantitativního výzkumného šetření byly ověřovány dvě předem stanovené hypotézy. První stanovená hypotéza, Ošetřování pacientů na dlouhodobé umělé plicní ventilaci je považováno sestrami za etický problém, byla potvrzena, jelikož statisticky významná většina respondentů uvedla, že při ošetřování pacientů na dlouhodobé umělé plicní ventilaci se vyskytují etické problémy. Hypotéza 2, Přístup k ošetřování pacienta na dlouhodobé umělé plicní ventilaci je na akutních a následných lůžkách rozdílný, byla potvrzena, jelikož struktura odpovědí respondentů pracujících na lůžkách akutní péče a dlouhodobé péče se statisticky významně lišila. K realizaci kvalitativního šetření byla zvolena metoda polostrukturovaného rozhovoru s respondenty. Výzkumný soubor tvořilo celkem deset zdravotních sester, pět pracujících na lůžkách akutní intenzivní péče a pět na lůžkách dlouhodobé intenzivní péče. Pro kvalitativní část výzkumného šetření byly stanoveny výzkumné otázky: 1. Jaký postoj zaujímají sestry v ošetřovatelské péči k pacientům na dlouhodobé umělé plicní ventilaci? Šetřením bylo zjištěnou, že respondentky zaujímají k pacientům na dlouhodobé plicní ventilaci stejný postoj, jako k jakýmkoliv jiným pacientům a to i v případech, kdy je malá nebo žádná naděje na uzdravení pacienta. 2. Jaké etické otázky vnímají sestry v souvislosti s ošetřováním pacientů na dlouhodobé umělé plicní ventilaci jako nejzávažnější? Šetřením bylo zjištěno, že za nejzávažnější etické problémy respondenti považují zachování lidské důstojnosti a prodlužování marné terapie. 3. Jaké je povědomí sester pečujících o pacienty na dlouhodobé umělé plicní ventilaci v oblasti etiky a legislativy? Šetřením bylo zjištěno, že respondentky mají znalosti této problematiky nedostatečné. Při porovnání výsledků kvalitativního a kvantitativního šetření bylo zjištěno, že mají společné závěry. Obě skupiny shodně vykazují nedostatečné povědomí a znalosti respondentů v oblasti etické problematiky pacientů v intenzivní péči včetně kategorizace a jejího legislativního ošetření. Zjištěné výsledky potvrzují současný stav výše uvedené problematiky. Na základě zjištěných výsledků byl vytvořen návrh edukační brožury pro sestry, která by měla zjednodušit orientaci v uvedené nelehké problematice.
|
|
|
Riziko vzniku nozokomiální pneumonie u pacientů na umělé plicní ventilaci
HOMOLKOVÁ, Lenka
Tato bakalářská práce pojednává o nejčastěji se vyskytující nozokomiální nákaze v intenzivní péči ? o ventilátorové pneumonii. Jejím záměrem je zvýšit povědomí o této nemocniční nákaze, především o možnostech, jak předcházet jejímu vzniku. Ventilátorová pneumonie vzniká v souvislosti s umělou plicní ventilací, a proto je úvod teoretické části práce věnován základním pojmům týkajícím se umělé plicní ventilace. Jsou zde popsány důvody a způsoby její aplikace a úkoly sestry při péči o ventilovaného pacienta. Následující část je věnovaná nozokomiálním nákazám, jsou v ní rozebrány faktory ovlivňující vznik nozokomiálních nákaz, dále nozokomiální nákazy v intenzivní péči a způsoby prevence těchto nákaz. Po uvedení do problematiky umělé plicní ventilace a nozokomiálních nákaz je poslední oddíl teoretické části věnován nozokomální nákaze spojené s trváním umělé plicní ventilace ? ventilátorové pneumonii. Zde je popsána patogeneze této nemoci, faktory rizikové pro její vznik, diagnostika, léčba a především způsoby předcházení této nemoci. Praktická část této práce obsahuje výsledky kvantitativního šetření, které bylo založeno na získání dat pomocí anonymního dotazníku, jenž byl určen sestrám anesteziologicko-resuscitačních oddělení, a na následném pozorování sester. Pro splnění hlavního záměru práce bylo vytyčeno pět cílů a stanoveno šest hypotéz. Prostřednictvím vytyčených cílů bylo zjišťováno, jakým způsobem sestry pečují o tracheostomii a toaletu dýchacích cest ventilovaných pacientů, jak pečují o ventilační přístroj a jeho komponenty, ale také jaká je informovanost sester o aseptických zásadách při ošetřování dýchacích cest a ventilátoru. Poslední vytyčený cíl měl zjistit, jakými způsoby je na daných pracovištích předcházeno vzniku nozokomiálních nákaz u pacientů na umělé plicní ventilaci. Současně byly potvrzeny hypotézy H1: Sestry péči o tracheostomii provádějí za aseptických podmínek; H2: Sestry toaletu dýchacích cest provádějí za aseptických podmínek; H3: Sestry při péči o ventilační přístroj postupují dle aseptických zásad; H4: Sestry jsou seznámeny s aseptickými postupy ošetřování tracheostomie; H5: Sestry jsou seznámeny s aseptickým prováděním toalety dýchacích cest a H6: Sestry jsou seznámeny s péčí o ventilační přístroj. Na základě studia této problematiky a výsledků výzkumného šetření byl jako výstup z práce vytvořen standard ošetřovatelské péče zaměřený na odsávání z dolních dýchacích cest. Druhým výstupem této práce je plakát, na němž jsou zaznamenány způsoby prevence ventilátorové pneumonie, jenž by měl jednoduchým způsobem motivovat sestry k dodržování těchto preventivních opatření.
|
host ::
RSS.