|
|
Výchovně vzdělávací program o civilní ochraně pro žáky základních škol Slovenské republiky
UŠIAKOVÁ, Michaela
Tematikou našej práce je všeobecne menej zmapovaná problematika, týkajúca sa vzdelávania a pripravenosti obyvateľstva a hlavne žiakov základných škôl na území Slovenskej republiky. Zámerom tejto práce bolo zistiť akými formami a metódami prebieha vzdelávanie v danej oblasti, poukázanie na nedostatky pri vzdelávaní mládeže. Cieľom práce je zistiť a zhodnotiť názor odborníkov civilnej ochrany a krízového riadenia o vzdelaní a pripravenosti učiteľov na riešenie mimoriadnych udalostí a o potrebe zavedenia samostatného predmetu Civilná ochrana v základných školách Slovenskej republiky. Ďalším cieľom je analyzovať záujem učiteľov o zavedení samostatného vyučovacieho predmetu Civilná ochrana v základných školách Slovenskej republiky. Na základe výskumu v praktickej časti sme stanovili ďalšie ciele: vytvorenie návrhu príručky výchovno vzdelávacieho programu o civilnej ochrane obyvateľstva pre žiakov základných škôl a jej následná implementácia vo vybranej Základnej škole Dojč. Návrh príručky by mohol slúžiť k príprave žiakov na sebaochranu a vzájomnú pomoc pri vzniku mimoriadnych udalostí. Výskum bol realizovaný pomocou kvalitatívnej a kvantitatívnej, analyticko-syntetickej, induktívno-deduktívnej metódy, formou pološtrukturovaných rozhovorov s odborníkmi na civilnú ochranu obyvateľstva a štatistického šetrenia metódou Poissonovoho rozdelenia pravdepodobnosti u učiteľov základných škôl Slovenskej republiky. Výskumná otázka ?Považuje sa za dôležité zaviesť samostatný predmet Civilná ochrana do základných škôl Slovenskej republiky?? bola zodpovedaná a štatisticky overená. Výsledok štatistického šetrenia bol pozitívny, to znamená, že učitelia sa zhodli na nevyhnutnosti zavedenia samostatného predmetu Civilná ochrana. Na podklade rozhovorov sme dospeli k záveru, že výučba týkajúca sa civilnej ochrany obyvateľstva je nedostačujúca. Učitelia nemajú pri výučbe z čoho čerpať a aj ich vedomosti nie sú vyhovujúce. Dospeli sme k názoru, že praktická neznalosť a nečinnosť po vzniku mimoriadnej udalosti v jej prvej fáze by mohla mať fatálne následky.
|
|
|
Analýza a návrh optimalizace provozu Service Desk s využitím BI
Gregor, Petr ; Novotný, Ota (vedoucí práce) ; Maryška, Miloš (oponent)
Tato práce se zabývá optimalizací nasazení pracovníků na service desku ve společnosti Atos IT Solutions and Services s.r.o. Představuje funkci service desku obecně i z pohledu metodiky ITIL. Představuje také metodiky pro výpočet vytížení pracovníků. V praktické části se zabývá sběrem dat a jejich úpravou tak, aby mohla být provedena analýza a navržena vhodná opatření vedoucí k zefektivnění využití pracovních sil na service desku. Použitá metoda umožňuje vytvářet predikce poptávky po službách service desku vždy pro konkrétní časové období.
|
|
|
Návrh implementace poloautomatického zakládání incidentů v rámci provozního monitoringu České pojišťovny a.s.
Sabolová, Anna ; Mildeová, Stanislava (vedoucí práce) ; Hochmeisterová, Gabriela (oponent)
Tématem a hlavním cílem diplomové práce je návrh poloautomatického zakládání incidentů v rámci provozního monitoringu České pojišťovny , a to na základě propojení dvou samostatně fungujících aplikací, využívaných v současné době DoC (Dohledovým centrem) ČPOJ. Účelem zavedení nového řešení je úspora času, potřebného pro založení incidentu do SD (Service Desku) a jeho předání konkrétnímu řešiteli, což má v konečném důsledku dopad na celkové snížení času řešení incidentu. Návrh poloautomatického zakládání incidentů je v diplomové práci zpracován v návaznosti na provedenou analýzu aktuálního stavu eskalace incidentů, čehož součástí je i měření délky trvání zakládání incidentů za konkrétní období. Zpracováním návrhu bylo následně uskutečněno jeho testování v neprodukčním prostředí ČPOJ a provedeno měření časů založení incidentů. Na základě výsledků získaných empirickou metodou měření, bylo navrhnuté a otestované řešení doporučeno k nasazení do produkčního prostředí z hlediska konkrétních přínosů pro provozní monitoring ČPOJ.
|
|
|
Porovnání činností Policie, Hasičského záchranného sboru a Zdravotnické záchranné služby ČR , Německa, Rakouska a Slovenska.
NÁVRATOVÁ, Šárka
Porovnání činností Policie, Hasičského záchranného sboru a Zdravotnické záchranné služby ČR, Německa, Rakouska a Slovenska. Různé pravomoci i odlišné pracovní nasazení příslušníků vyvolaly impuls k vytvoření koordinovaného postupu při záchranných a likvidačních pracích při MU ? integrovaný záchranný systém. Integrovaný záchranný systém vznikl z každodenní potřeby spolupráce hasičů, zdravotníků, policie a dalších složek při řešení MU, jako jsou například požáry, havárie nebo dopravní nehody. Policii, Hasičský záchranný sbor a zdravotnickou záchrannou službu řídí zákon č. 239/2000 Sb., o integrovaném záchranném systému a o změně některých zákonů mezi základní složky. Tyto složky mají ale také své vlastní zákony a předpisy, podle kterých se řídí. Zákon č. 238/2000 Sb., o Hasičském záchranném sboru České republiky a o změně některých zákonů, zákon č. 273/2000 Sb., o Policii České republiky a zákon č. 374/2011 Sb., o zdravotnické záchranné službě. Bakalářská práce popisuje, jakým způsobem jsou jednotlivé složky řízeny, jejich organizační struktury a způsob plnění hlavních úkolů. Každý stát má svůj vlastní systém, podle kterého Hasiči, Policie a záchranná služba fungují a v některých případech se liší od systému v ČR. Práce porovnává postupně systém těchto složek vzájemně mezi s sebou, ať už je to z pohledu pravomocí, legislativních opatření, dojezdových časů nebo počtu profesionálního zastoupení zaměstnanců. Poté, co byly stanoveny kritéria, vyhodnocovalo se a dospělo k závěru, že Česká republika nijak výrazně nezaostává v porovnání s Německem, Rakouskem a Slovenskem, ale že v určitých záležitostech je některá země lepší a má propracovanější systém.
|
|
|
Omezení činnosti soudů během mimořádných událostí
DOSTÁL, Petr
Diplomová práce pojednává o omezení činnosti soudů během mimořádných událostí a o smysluplnosti zařazení justice do systému kritické infrastruktury. Soudní moc patří vedle moci zákonodárné a výkonné do klasického trojúhelníku státní moci. Rozsah její činnosti se snaží přiblížit první část. Pomocí rozboru příslušných zákonů je čtenáři předestřena její šíře a význam pro společnost. V dalším textu následuje výčet mimořádných událostí, které mají vliv na omezení výkonu soudní moci. Jejich seznam poskytl resortní Plán krizové připravenosti a byli doplněny o dvě nové aktuální hrozby. Poslední část úvodní stati hovoří o systému kritické infrastruktury, do které spadá i justice. Cílem diplomové práce je stanovit, nakolik je justiční správa imunní vůči vlivu mimořádných událostí. Zda systém potřebuje další investice do zabezpečení, nakolik použitá opatření eliminují působení přesně definovaných mimořádných událostí a jestli je justice oprávněně zařazena do systému kritické infrastruktury. Pro vlastní zpracování výsledků je použita metodika operační analýzy. Konkrétně se jedná o disciplínu vicekriteriálního hodnocení variant. Metoda sama je vhodná pro hodnocení fenoménů, u kterých se hodnotí více kritérií. Výsledky jsou zpracovány dle principů WSA (metoda váženého součtu) a Fuller (porovnávací a bodovací metoda). Samozřejmě nechybí porovnání výsledků obou disciplín. Zkoumaná opatření určená k omezení působení mimořádných událostí, jsou řazená do tematických bloků. Jejich pořadí je stavební prostředky, technické prostředky, vnitřní struktura areálu a fyzická ostraha. Přičemž první a třetí blok tvoří prostředky pasivní ochrany a druhý a čtvrtý blok tvoří prostředky aktivní ochrany. Zajímavé je porovnání mezi jednotlivými bloky a zmíněnými dvojbloky. Zjištěné výsledky a vlastní a resortní analýza jednotlivých hrozeb ukazují připravenost justiční správy na události uvedené v resortním Plánu krizové připravenosti jako mimořádné.
|
|
|
Problémy spolupráce zdravotnické záchranné služby s ostatními základními složkami integrovaného záchranného systému
HROMÁDKA, Josef
V bakalářské práci ?Problémy spolupráce zdravotnické záchranné služby s ostatními základními složkami integrovaného záchranného systému? se zabývám úkoly a historií IZS. Dále se zabývám rozdělením každé základní složky, popisuji její historii, jednotlivé pracovní náplně a povinnosti jejich příslušníků. Po této problematice se zabývám primárním tříděním START, které se často využívá při hromadných neštěstích a týká se vícero složek IZS. Dále popisuji jednotlivou dokumentaci IZS kdy byly přesným vodítkem tzv. typové činnosti, ve kterých jsou popsány jednotlivé pozice při působení na mimořádné události základních složek IZS.
|
|
|
Plánování a řešení opatření k ochraně obyvatelstva pro mimořádné události a krizové stavy.
ŽIŽKOVÁ, Jana
V první části své bakalářské práce se zabývám historickým vývojem ochrany obyvatelstva, základními pojmy v krizovém řízení, ochranou obyvatelstva, integrovaným záchranným systémem, krizovým managementem, orgány krizového řízení, řešením mimořádných událostí a krizových stavů a seznamem vzniku možných mimořádných událostí a krizových stavů v Českých Budějovicích a Prachaticích. Na základě prostudování legislativy, odborné literatury, z osobních pohovorů a vykonávané praxe jsem vytvořila podkladový materiál, ve kterém se zabývám krizovým plánováním, protože je první manažerskou funkcí a pro řešení mimořádných událostí a krizových stavů je nezbytné. V dalších dvou kapitolách píši o obecném postupu řešení mimořádných událostí a krizových situací (před vznikem, při vzniku, při řešení a po odeznění těchto situací) a krizové legislativě.
|
|
|
Činnost Integrovaného záchranného systému Jč. kraje při řešení možné mimořádné události vzniklé v důsledku podezření na výskyt "Vysoce nebezpečné nákazy" u pasažéra letecké přepravy v podmínkách Jihočeského letiště České Budějovice, a.s.
JEŘÁBKOVÁ, Olga
Tato práce byla vytvořena jako soubor aktuálních poznatků a řešení v problematice biologické bezpečnosti v souvislosti s výskytem nebezpečných biologických agens převážně u jednotlivých osob. Možnost výskytu infekčního onemocnění typu {\clqq}vysoce nebezpečné nákazy`` je v podmínkách ČR reálná a zdravotnický systém na ni musí být v součinnosti se složkami integrovaného záchranného systému připraven, a to již od vyslovení podezření na jeho výskyt kompetentní osobou. Zpracovávaná problematika se dotýká posouzení úrovně spolupráce složek integrovaného záchranného systému a dalších dotčených subjektů Jihočeského kraje při řešení tohoto typu mimořádné události, která může vzniknout u pasažéra letecké přepravy. V práci je rovněž řešena problematika aktuálního zajištění ochranných prostředků určených pro biologickou ochranu pracovníků zasahujících subjektů. Aktuálnost této problematiky je v Jihočeském kraji dána i probíhající modernizací Jihočeského letiště Č. Budějovice, a. s., které se připravuje na zahájení mezinárodního veřejného leteckého provozu. A právě v souvislosti se stále rozvíjejícím se cestováním obyvatel, kteří využívají leteckou dopravu do vzdálených, i exotických částí světa, kde se mohou nakazit a s využitím rychlé letecké přepravy se ještě v inkubační době vrátit zpět do ČR, nelze toto nebezpečí podceňovat. Pro získání dat a informací k této práci byly provedeny osobní rozhovory se zástupci složek integrovaného záchranného systému Jihočeského kraje a příslušných subjektů, včetně využití literárních a informačních pramenů. K organizaci dat byla použita i tabulková metoda a následně byla data podrobena systémové a kauzální analýze. V rámci analýzy aktuálního zajištění ochranných prostředků určených pro biologickou ochranu pracovníků zasahujících subjektů byl vytvořen přehled specifických ochranných prostředků, kterými subjekty disponují a tento přehled byl posouzen dle příslušných evropských norem. V Jihočeském kraji se díky efektivní spolupráci mezi složkami integrovaného záchranného systému a příslušnými subjekty a prováděným cvičením daří zajistit připravenost na řešení situací, které mohou případně vzniknout v důsledku podezření na výskyt vysoce nebezpečné nákazy. Systém řešení takovéto situace a rovněž i zajištění ochranných prostředků je v Jihočeském kraji na dobré úrovni, ale i přesto byly zjištěny některé disproporce, k jejichž řešení jsou v práci předloženy návrhy možných opatření.
|
|
|
Analýza stávajících evakuačních plánů z havarijní zóny Jaderné elektrárny Temelín
ŠANDA, Petr
ABSTRAKT Tato práce se zabývá analýzou Vnějšího havarijního plánu Jaderné elektrárny Temelín, dekontaminací radioaktivních látek při vzniku mimořádné události na Jaderné elektrárně Temelín. V první části práce je objasněno, co je Vnější havarijní plán, ve druhé části je zmíněna struktura Vnějšího havarijního plánu Jaderné elektrárny Temelín a plánu dekontaminace. Třetí část stručně popisuje jednotlivé části tohoto plánu, čtvrtá část práce se věnuje dekontaminaci. Zde jsou stanoveny některé zásady jak postupovat při provádění dekontaminace, technika určená k dekontaminaci. Pátá část popisuje co je radiační událost a jaké jsou klasifikační stupně mimořádné události. V závěru jsou shrnuty poznatky této práce a doporučení pro další vývoj v této oblasti.
|
|
|
Help Desk Management
Blížil, David ; Střížová, Vlasta (vedoucí práce) ; Lyčka, Aleš (oponent)
Smyslem této bakalářské práce je popsat způsoby poskytování služeb Help Desku a navrhnout konkrétní zlepšení pro zvolenou firmu. V práci je čerpáno z pracovních zkušeností autora ve společnosti CSC. V práci se autor snaží poukázat na vhodné i nevhodné postupy. Závěr práce je zaměřen na doporučení, kterými by se vybraná firma měla řídit, pokud chce zlepšit své výsledky. Po přečtení této práce získá zájemce o problematiku Help Desků schopnost orientace v tomto oboru.
|
host ::
RSS.