|
|
F. X. Brixi's Oratorium pro die sacro parasceves
Labudová, Jana ; Niubo, Marc (vedoucí práce) ; Slavický, Tomáš (oponent)
Diplomová práca sa zaoberá hudobno-štýlovou analýzou oratória F. X. Brixiho Judas Iscariothes, ktorého opis sa dochoval v kláštore Osek pod názvom Oratorium pro die sacro parasceves. Prvá časť práce popisuje hudobné dejiny a dochované pramene a inventáre kláštora Osek. Ďalšia časť sa zaoberá oratóriom v Oseku, pričom hlavným bodom tejto kapitoly je súpis oratórnych produkcií predvedených v Oseku v priebehu 18. a začiatkom 19. storočia. Kľúčovou časťou práce je hudobno-štýlová analýza oratória Judas Iscariothes, ktorej predchádza popis spartovaného prameňa a dochovaných libriet. Príloha práce obsahuje edičný návrh tohto diela.
|
|
|
Klavírní koncerty J. K. Vaňhala - studie srovnávací
Pospíšilová, Martina ; Niubo, Marc (vedoucí práce) ; Gabrielová, Jarmila (oponent)
Diplomová práce se věnuje problematice koncertu pro klávesové nástroje v druhé polovině 18. století. Hlavním těžištěm práce je Jan Křtitel Vaňhal a výběr z jeho koncertů pro klávesové nástroje, jejichž analýza by měla ozřejmit postavení v dobové produkci. Srovnávací kontext tvoří díla čtyř autorů - G. Ch. Wagenseila, J. G. Langa, J. S. Schrötera a L. Koželuha. Součástí práce je úvod do metodologických problémů daného druhu a teoretické reflexe dobového názoru na problematiku koncertu.
|
|
|
Operní árie Giuseppe Sartiho v pražských fondech
Kalinová, Nikola ; Niubo, Marc (vedoucí práce) ; Šedivá, Eliška (oponent)
Tato bakalářská práce je zaměřena na výskyt operních árií italského hudebního skladatele Giuseppe Sartiho v Praze. Výchozí bod práce tvoří průzkum archivních fondů hlavních pražských institucí a následné vytvoření soupisu všech dostupných pramenů. Na základě toho jsou vybrány tři nejčetněji zastoupené árie, jež jsou dále podrobeny hudebnímu a textovému rozboru. Díky těmto analýzám se lze blíže seznámit se Sartiho způsobem hudební kompozice, v obecné rovině pak získat doklady o podobě italské opery období klasicismu. Kromě toho však analýzy poskytují také možnost lepšího poznání hudební praxe a hudebního vkusu v Čechách v závěru 18. století. Součástí práce jsou také spartace vybraných árií. Powered by TCPDF (www.tcpdf.org)
|
|
|
Proměny tzv. kamaril v ruských dějinách 18. století
Šínová, Lenka ; Stellner, František (oponent)
Tato diplomová práce se zabývá proměnami kamaril tří ruských panovníků. Úvod pojednává o pramenech a literatuře k tomuto tématu. V další kapitole jsou definovány pojmy kamarila, favorit, favoritismus a absolutismus. Následující tři kapitoly se věnují jednotlivým panovníkům, jejich nástupu na trůn, klíčovým vládním institucím a hlavně nejdůležitějším členům kamaril. Poslední kapitola se zabývá srovnáním těchto tří režimů. Nejprve se věnuje předpokladům panovnic k vládě. Dále srovnává jejich favority a poté se zaměřuje na nejúspěšnější osobnosti, které se u moci dokázaly udržet během několika režimů, přičemž poskytuje odpověď na otázky, zda měli tito lidé nějaké společné rysy, co bylo důvodem jejich úspěchu, zda se jejich postavení nějakým způsobem proměňovalo, nebo zda bylo konstantní. Klíčová slova: kamarila, carevna, regent, favorit, cizinci, 18. století, palácové převraty, samoděržaví, Kabinet ministrů, Senát, gardové pluky
|
|
| |
|
|
Dominique Vivant Denon - od cest po Itálii k Louvru. K typologii cestopisu 18. století.
Balcarová, Eva ; Voldřichová - Beránková, Eva (vedoucí práce) ; Hrbata, Zdeněk (oponent)
DOMINIQUE VIVANT DENON - OD CEST PO ITÁLII K LOUVRU. K TYPOLOGII CESTOPISU 18. STOLETÍ. Klíčová slova: cestopis, 18. století, libertinská literatura, Itálie, Egypt, Napoleon, Louvre. Počet znaků: 121 846 (68 NS) Diplomová práce Vivant Denon - Od cest po Itálii k Louvru se člení do dvou částí. První je monografií kulturní osobnosti přelomu osmnáctého a devatenáctého století - barona Vivanta Denona, autora novely Point de lendemain, cestopisů Voyage dans la Basse et la Haute Égypte a Voyage en Sicile, především však Napoleonova poradce v oblasti umění a prvního ředitele muzea Louvre. Úvodní stránky práce se věnují recepci Denonova díla. Pro vnímání Denonovy tvorby je charakteristická určitá proměnlivost, která podněcuje řadu zajímavých témat. Jedním z nich je oblíbenost libertinské kultury předrevoluční Francie v průběhu druhé poloviny dvacátého století, která vysvětluje, že se v dnešním povědomí z rozsáhlého a všestraného Denonova díla nejvíce uchovala novela Point de lendemain. Dalším může být změna ve vnímání cestopisu jako literárního žánru v době, kdy jsou nám i nejvzdálenější lokality dostupné v řádu hodin. První část práce se také snaží nastínit důležité okamžiky v Denonově biografii; soustředí se přitom na Denonovy cesty, které se přímo odrazily nejen v jeho literárním díle, ale i v jeho...
|
|
| |
|
| |
|
|
J. K. Vaňhal: Klavírní koncert A dur
Pospíšilová, Martina ; Niubo, Marc (vedoucí práce) ; Gabrielová, Jarmila (oponent)
Tato bakalá ská práce se v nuje klavírnímu koncertu A dur Jana K titele Va hala. Nejprve stru n shrnuji ivot a dílo tohoto skladatele, dále poukazuji na vývoj koncertu a stavbu klavírního koncertu v období klasicismu. V dal í kapitole je umíst n popis pramene ke koncertu A dur a soupis ostatních Va halových koncert , jejich prameny jsou ulo eny v eském muzeu hudby. Hlavní náplní práce je analýza koncertu A dur a jeho zasazení do kontextu vývoje koncertu. V záv ru práce za azuji spartaci tohoto koncertu.
|
|
|
The Travel Report by Kaspar von Sternber (1786-1787), especially because of the Aspects of the Textlinguistics
Bumbálková, Gita ; Vodrážková, Lenka (vedoucí práce) ; Ebelová, Ivana (oponent)
Předkládaná diplomová práce se zabývá historiolingvistickou analýzou soukromých cestopisů Kašpara ze Šternberka, které vznikly v letech 1786 a 1787. Historická část práce je věnována rodu Šternberků, životu Kašpara za Šternberka a politickému, sociálnímu, kulturnímu a jazykovému vývoji v 18. století. Textologická část je zaměřena na syntakticko-stilistickou a lexikální analýzu textu. Výzkum prokázal, že v cestopisu, psaném formou deníku, převládá parataktické spojení nad spojením hypotaktickým. Hypotaktické spojení se skládá převážně z vedlejších vět vztažných. Vzhledem k těmto výsledkům nalezneme finitum převážně na druhém a posledním místě ve větě. Až na drobné výjimky bylo postavení finita, stejně jako větný rámec, striktně dodrženo. Výzkumem lexikálního rozboru bylo zjištěno, že se v denících vyskytují slova pocházející z latiny, řečtiny, francouzštiny a italštiny. Jedná se především o výrazy spojené s architekturou, vědou a uměním.
|
host ::
RSS.