Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 576 záznamů.  začátekpředchozí481 - 490dalšíkonec  přejít na záznam: Hledání trvalo 0.01 vteřin. 
Model bilance uhlíku ("Carbon footprint") na malé a velké farmě
Johaníková, Alena
Diplomová práce se zabývá zatížením oxidu uhličitého na velké a malé farmě, který je následně přepočtený z koeficientů stravitelnosti živin na ekvivalentní oxid uhličitý. Předmětem výpočtu jsou dvě farmy, které se nachází ve Zlínském kraji. Malá farma se zabývá chovem prasat s 15 kusy prasnic a velká farma chovem skotu se 100 kusy dojnic v uzavřeném obratu stáda. Z obratu stáda prasat na malé farmě jsem zjistila celkovou spotřebu směsi, která je 133,5 tun za rok, z níž jsem vypočítala obsah přijatého uhlíku z krmné směsi, který je 50,35 tun a 3,08 tun dusíku za kalendářní rok. Prasata ve výkalech vykálí 8,12 tun uhlíku a 0,52 tun dusíku. Prasata spotřebují 0,36 tun uhlíku a 0,44 tun dusíku na tunu poživatelných částic v mase. Na výrobu 1 kg masa spotřebují 0,246 kg uhlíku. Na velké farmě dojnice přijmou celkem 1645,29 tun krmné směsi za rok, ve které přijmou 609,61 tun uhlíku a 31,23 tun dusíku. Ve výkalech vykálí 156,84 tun uhlíku a 8,05 tun dusíku. V mléce vyloučí 42,78 tun uhlíku a 2,51 tun dusíku. V obratu stáda s 31 býky s přírůstkem 1,4 kg/den ročně spotřebují 210,53 tun krmných směsí, ze kterých býci přijmou 71,70 tun uhlíku a 3,21 tun dusíku. Ve výkalech vykálí 18,09 tun uhlíku a 1,10 tun dusíku a v mase na jatky je vyloučeno 4,49 tun uhlíku a 0,35 tun dusíku. U obratu stáda se 33,7 býků s přírůstkem 1,7 kg/den se ročně spotřebuje 265,49 tun krmných směsí, ze kterých býci přijmou 71,70 tun uhlíku a 3,21 tun dusíku. Ve výkalech vykálí 21,35 tun uhlíku a 1,35 tun dusíku a v mase na jatky je vyloučeno 4,88 tun uhlíku a 0,38 tun dusíku. Na výrobu 1 kg masa spotřebují býci 0,248 kg uhlíku. V závěru jsou navržena opatření ke snížení emisí na farmě.
Alternativní zdroje energie pro motorová vozidla
Pilát, Robert
V této bakalářské práci jsem se zabýval přehledem alternativních zdrojů energie pro motorová vozidla a popisem alternativních zdrojů, které jsou v současnosti nejvíce rozvíjeny a používány. Každý zde uvedený alternativní zdroj jsem se snažil charakterizovat a vyhodnotit jeho výhody a nevýhody. Především jsem se zaměřil na alternativní zdroje pro spalovací motory a na závěr jsem vyhodnotil nejvíce perspektivní paliva pro budoucí desetiletí.
Alternativní pohony motorových vozidel
Puchnar, Lukáš
Tato bakalářská práce se zaměřuje na možnosti využití alternativních pohonů k pro-vozu vozidla. V prvních kapitolách je zpracován přehled využívaných fosilních paliv, jejich vlastnosti a sledované emisní parametry. Následující část je věnována plynným palivům, jejich využívání, problémům spojeným s jejich uskladněním ve vozidle a úpravám spalovacího motoru. Dále jsou popsána biopaliva, jejich produkce a možnosti použití ve spalovacích motorech. Následně je stručně popsáno využívání elektromobilů, jejich současná podoba a provozní vlastnosti. Navazuje rozdělení používaných hybrid-ních systémů pohonu vozidla. Závěrečná část je zaměřena na ekonomické porovnání jednotlivých vybraných alternativních pohonů, jejich cenová dostupnost a provozní ná-kladnost.
Porovnání vývoje atmosférické depozice dusíku a fosforu v různých oblastech ČR
SUCHÁ, Jitka
Tato diplomová práce se zabývá porovnáním vývoje atmosférické depozice dusíku a fosforu v různých oblastech České republiky. V práci je vysvětlen vznik atmosférické depozice a s tím i související pojmy jako zdroj znečištění, emise, imise či oxidy dusíku. Dále jsou zde uvedeny typy atmosférické depozice, odběr vzorků a postup při zjišťování velikosti atmosférické depozice. Práce popisuje metody, kterých bylo použito při výpočtech či vyhodnoceních. Dále se zabývá výběrem vhodných měřících stanic ke zpracování vývoje atmosférické depozice dusíku. Atmosférické depozice fosforu se na území ČR v daném období od roku 2000 do roku 2010 neměřily. Cílem této práce je nalezení trendů v časových řadách koncentrací NOx a statistického vyhodnocení vývoje atmosférické depozice dusíku. Pro tyto kapitoly byly vybrány koncentrace oxidů dusíku v krajských městech ČR. V kapitole prostorové analýzy koncentrací oxidů dusíku je vybrán Ústecký kraj, především kvůli tomu, že tato oblast se vyznačuje významně vysokou atmosférickou depozicí dusíku a celkovým znečištěním ovzduší. V literatuře se často objevuje pod pojmem oblast Černého trojúhelníka.
Biomasa jako základní surovina pro výrobu paliv a energie
JUNGA, Jan
Bakalářská práce se zabývá problematikou výroby, využití, rozdělení a významu motorových paliv z biomasy. Od stručného přehledu několika nejzákladnějších, ale také nejdůležitějších biopaliv k těm v současnosti nevyužívaným ale potencionálně významným. Zhodnocení výhod i nevýhod paliv z biomasy oproti palivům fosilního původu a charakteristikou biopaliv první, druhé a třetí generace. Tato práce představuje shrnutí poznatků českých i zahraničních odborníků za posledních několik let.
Měření a vyhodnocení produkce emisních plynů ve vybraném provozu s chovem skotu a jejich snižování.
ŠINDELÁŘ, Jan
Tato bakalářská práce se zabývá problematikou znečišťování životního prostředí skleníkovými plyny a amoniakem ze zemědělské výroby. Celosvětově je zemědělství považováno za největšího producenta amoniaku. Vlastní práce je zaměřena na změření a stanovení koncentrace emisí plynů amoniaku, oxidu dusného, oxidu uhličitého, metanu a vodních par. Vlastní měření probíhalo ve stáji s plemenem Česká straka v zemědělském družstvu FARMA JAVOŘICE JIHLÁVKA s.r.o. Pro měření koncentrací byl použit přístroj firmy INNOVA 1412. V závěrečné části jsou uvedeny návrhy na snižování emisí plynů.
Vliv typu hospodaření na emise skleníkových plynů z travních porostů
HAJŠMANOVÁ, Klára
Tato práce představuje grantovou žádost na projekt zabývající se vlivem typu hospodaření a hnojení na emise skleníkových plynů (CO2, CH4, N2O) z travních porostů. Projekt hodnotí denní variabilitu toků sledovaných plynů a změny v sezóně na pastvinách a strojově kosených a mulčovaných loukách ekologické farmy Borová u Českých Budějovic a dále se zabývá vlivem přidaného dusíkatého hnojiva (NH4+, NO3-, organické hnojivo) na procesy vedoucí k emisím CO2, N2O a CH4.

Národní úložiště šedé literatury : Nalezeno 576 záznamů.   začátekpředchozí481 - 490dalšíkonec  přejít na záznam:
Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.