|
|
Palivový cyklus jaderné elektrárny Temelín
Ježek, Martin ; Zlámal, Ondřej (oponent) ; Katovský, Karel (vedoucí práce)
Tato bakalářská práce se zabývá střední částí palivového cyklu jaderné elektrárny Temelín. Popisuje obecně celý palivový cyklus, od těžby uranu až po trvalé uložení vyhořelého paliva a stručně se zmiňuje o možnostech jeho přepracování. Největší pozornost je ovšem věnována střední části palivového cyklu. Práce se dále orientuje na jadernou elektrárnu Temelín. Stručně popisuje používaný reaktor VVER-1000 i jeho aktivní zónu a jsou zde blíže popsána obě dvě používaná paliva, v současnosti používané palivo od ruské společnosti TVEL i v minulosti používané palivo od americké společnosti Westinghouse. Je zde popsán vývoj palivového cyklu od uvedení elektrárny do provozu až po současnost a jsou zmíněny provozní problémy s palivem americké společnosti. Práce se také zabývá delšími než ročními cykly a snaží se kvantifikovat jejich základní přínosy oproti ročním cyklům. V práci je velmi jednoduchým způsobem proveden návrh prodlouženého palivového cyklu a jeho zhodnocení z hlediska ekonomie provozu a organizace odstávek.
|
|
|
Jaderné palivo v provozních podmínkách
Konopová, Tamara ; Novotný, Filip (oponent) ; Katovský, Karel (vedoucí práce)
Tato práce se zabývá problematikou jaderného paliva. V práci je nejprve představeno palivo v realizaci pro tlakovodní reaktory a je probrána jeho výroba včetně představení společností, zabývající se výrobou tohoto paliva. Následně je probrána problematika jaderného paliva za provozu, se zaměřením na vyhořívající absorbátory a jevy v palivu. V další části je proveden výpočet absorbátoru a srovnání gadolinia jako vyhořívajícího absorbátoru a erbia jako vyhořívajícího absorbátoru.
|
|
|
Vnější část palivového cyklu jaderných elektráren
Winterová, Radka ; Mastný, Petr (oponent) ; Katovský, Karel (vedoucí práce)
V této bakalářské práci se autorka zabývá tématem palivového cyklu jaderných elektráren a jednotlivými rozdíly, které jsou typické pro dané jaderné reaktory. Autorka si klade za cíl podrobněji popsat jak přední, tak především zadní částí jaderného palivového cyklu, fabrikaci paliva pro lehkovodní jaderné reaktory, recyklaci a přepracování paliva, a následně také výrobou paliva na bázi REPU a MOX. Práce by měla také seznámit s celosvětovými přístupy k problematice palivového cyklu, zejména jeho zadní části.
|
|
|
Modernizace Jaderné elektrárny Dukovany
Kissler, Martin ; Martinec, Jiří (oponent) ; Fiedler, Jan (vedoucí práce)
Diplomová práce se zaměřuje na detailní technický popis všech důležitých částí sekundárního okruhu Jaderné elektrárny Dukovany a jejich návazností na ostatní systémy elektrárny. V práci jsou analyzovány významné úpravy, které byly provedeny v průběhu celého provozu jaderné elektrárny, mezi něž patří především akce související s projektem Využití projektových rezerv bloků EDU. V hlavní části práce jsou provedeny výpočty výkonů elektrárny pro stavy před a po modernizaci a je zde analyzován vliv jednotlivých změn na celou elektrárnu. Tyto změny jsou s celým sekundárním okruhem zakresleny do T-s diagramu.
|
|
|
Studium radiačního poškození nádoby reaktoru VVER-440 jaderné elektrárny Dukovany
Říha, Tomáš ; Martinec, Jiří (oponent) ; Šen, Hugo (vedoucí práce)
Diplomová práce se zabývá radiačním poškozením reaktorových nádob jaderných reaktorů, konkrétně pak poškozením TNR 3. bloku jaderné elektrárny Dukovany. V obecné rovině práce popisuje mechanismy poškození reaktorových ocelí a formou rešerše uvádí možnosti sledování stavu materiálu a regenerace materiálových vlastností na jaderných elektrárnách po celém světě. Praktická část je zaměřena na interpretaci výsledků analýz provedených pomocí kódu MOBY-DICK. Jádrem těchto analýz je vývoj fluence neutronů na různých místech reaktorové nádoby od počátku provozu až dodnes, tedy do 24. kampaně. Tyto výsledky jsou diskutovány s ohledem na provedené provozní kontroly. Na tuto část navazují výpočty fluence neutronů pro budoucí palivové vsázky až do 34. kampaně pro vybrané typy paliv. Výsledkem praktické části je srovnání vlivu těchto typů paliv na radiační poškození TNR.
|
|
|
Analýza možnosti užití III. a IV. generace jaderných reaktorů v ČR
Gajdzica, Lukáš ; Kopřiva, Radek (oponent) ; Kopřiva, Radek (oponent) ; Matal, Oldřich (vedoucí práce)
Diplomová práce se zabývá analýzou možností užití jaderných reaktorů III. a IV. generace v České republice. Úvodní část se zabývá základními principy jaderné energetiky a palivovým cyklem, který s problematikou úzce souvisí a jeho vývoj a aplikace v praxi bude mít významný vliv jak na výběr budoucích typů jaderných reaktorů IV. generace, tak na otázku vypořádání se s použitým jaderným palivem. V dalších částech se diplomová práce zabývá současným stavem jaderné energetiky v České republice, porovnává konkrétní vybrané typy jaderných elektráren III. generace a obecně popisuje jaderné reaktory a elektrárny IV. generace. Závěrečná část práce se zaměřuje na otázky týkající se možnosti výstavby nových bloků jaderných elektráren v České republice a uvádí konkrétní doporučení z pohledu autora.
|
|
|
Výpočetní simulace urychlovačem řízeného jaderného reaktoru pro transmutaci vyhořelého jaderného paliva
Jarchovský, Petr ; Ing. Antonín Krása, Ph.D., SCK.CEN Mol (oponent) ; Katovský, Karel (vedoucí práce)
Tato diplomová práce se zabývá využitím vyhořelého (spotřebovaného) jaderného paliva, z jaderných elektráren dnešního typu, v jaderných elektrárnách nové generace – urychlovačem řízených transmutačních elektrárnách, které by výrazně zmenšovaly obsah nebezpečných dlouho žijících radioizotopů a navíc by dokázaly využít jeho velký energetický potenciál díky rychlému spektru neutronů. V úvodu práce jsou uvedeny základní poznatky a aspekty o vyhořelém jaderném palivu spolu s jeho možností přepracování a dalšího využití s minimalizací dopadu na životní prostředí. Další část se zabývá detailním popisem urychlovačem řízených systémů a jejich jednotlivých prvků. V návaznosti na tuto rešerši následují jednotlivé chronologicky seřazené projekty světového významu s objasněním jejich aktuálního vývoje. Důraz je kladen především na projekt SAD a MYRRHA, jelikož se jedná o projekty, ze kterých se následně vychází při výpočtech. Tato poslední, výpočetní část, se zabývá vytvořením geometrie podkritického transmutačního reaktoru řízeného urychlovačem a následným vyhodnocením, která sestava při změně terče, jaderného paliva a chladiva/moderátoru je nejefektivnější jak pro transmutaci, tak pro energetické účely.
|
|
|
Detektory výkonu jaderného reaktoru založené na měření jasu Čerenkovova záření
Čejka, Lukáš ; ČEZ,, Ondřej Zlámal, (oponent) ; Katovský, Karel (vedoucí práce)
Tato práce řeší vztah mezi jasem Čerenkovova záření v jaderném reaktoru a výkonem jaderného reaktoru. Čerenkovovo záření vzniká při průchodu nabitých částic hmotným prostředím, pokud je jejich rychlost vyšší než fázová rychlost světla v daném prostředí. V jaderných reaktorech moderovaných vodou vzniká díky vytržení elektronů z obalů působením gama záření. Měření je provedeno pomocí fotoaparátu a softwaru na fotometrické měření jasu. Dále je zde řešeno využití detekce Čerenkovova záření pro měření vyhoření použitého jaderného paliva. Jsou zde uvedeny příklady využití detekce Čerenkovova záření pro měření výkonu jaderných reaktorů, včetně analýzy naměřených výsledků na školním jaderném reaktoru VR-1. Naměřené výsledky ukazují, že při rostoucím výkonu roste i intenzita Čerenkovova záření, ovšem při prudkém snížení se objevuje zbytkové záření způsobené zpožděným gama zářením. Možné využití detekce jasu Čerenkovova záření je při monitorování nepředvídatelného zvýšení výkonu reaktoru či při kontrole použitého paliva.
|
|
|
Zařízení pro obohacování jaderného paliva
Ostrezi, Matěj ; Martinec, Jiří (oponent) ; Suk, Ladislav (vedoucí práce)
Cílem bakalářské práce je shrnout poznatky o možnostech a důvodech obohacování jaderného paliva. Popsat jednotlivé způsoby obohacování se zaměřením na jejich historii, princip funkce, energetické a technologické nároky a účinnosti jednotlivých metod. Poukázat na značnou náročnost procesu a provést ekonomickou rozvahu jednotlivých metod.
|
|
|
Jaderné reaktory 4.generace
Katzer, Milan ; Škvařil, Jan (oponent) ; Nerud, Pavel (vedoucí práce)
Tato bakalářská práce se zabývá vytvořením přehledu jednotlivých generací jaderných reaktorů. Největší část práce, je pak věnována revolučním projektům reaktorů IV. generace, určených pro nasazení kolem roku 2030. Jednotlivé návrhy vycházejí ze studie mezinárodního fóra GIF, které vybralo šest revolučních návrhu jaderných reaktorů. Poslední kapitola se zabývá podrobnějším popisem a možností využití jednoho z těchto návrhů v České republice.
|
host ::
RSS.