|
|
Pěstounská péče na přechodnou dobu z pohledu sociálních pracovníků orgánů sociálně-právní ochrany dětí v Jihomoravském kraji
MRŇOUSOVÁ, Dana
Bakalářská práce se zabývá pěstounskou péčí na přechodnou dobu z pohledu sociálních pracovníků orgánů sociálně - právní ochrany dětí v Jihomoravském kraji. Teoretická část práce se věnuje vymezení pěstounské péče na přechodnou dobu, rolím a kompetencím sociálních pracovníků na orgánech sociálně právní ochrany dětí a přínosům a úskalím této péče. Cílem bakalářské práce je na základě rozhovorů se sociálními pracovníky zjistit jejich názor na tento institut, jaké s ním mají zkušenosti, v čem vidí přínosy, úskalí a co by změnili. Pro naplnění cíle byl využit kvalitativní výzkum formou polostrukturovaných rozhovorů a jejich následné vyhodnocení metodou otevřeného kódování. Výzkum poukazuje na kladný vztah sociálních pracovníků k institutu pěstounské péče na přechodnou dobu. Sociální pracovníci mají však k tomuto institutu často připomínky, ty se týkají například změn soudních lhůt, sjednocení systému a mnoho dalšího.
|
|
|
Mezinárodní standardy Quality4Children v praxi sociálně-právní ochrany dětí v ČR
Čížková, Barbora ; Pazlarová, Hana (vedoucí práce) ; Šabatová, Anna (oponent)
Čížková, B. (2011). Mezinárodní standardy Quality for Children v praxi sociálně- právní ochrany dětí v ČR. Praha: Filozofická fakulta Univerzity Karlovy. Diplomová práce. Cílem mé práce je empirickými přístupy identifikovat slabá místa současného systému náhradní rodinné péče na základě srovnání kasuistik klientů, kteří prošli pěstounskou péčí nebo se v ní právě nacházejí, se standardy kvality. V první části nejprve zasazuji problém sociálně-právní ochrany dětí do kontextu mezinárodních a ústavních dokumentů. Součástí tohoto zarámování je také kapitola zabývající se Standardy Quality4Children Poté se již zaměřuji na situaci v České republice a to od současného stavu systému náhradní rodinné péče k procesu transformace péče o ohrožené děti. V době zpracovávání diplomové práce byl již uveřejněn návrh zákona, kterým se mění zákon č. 359/1999 Sb., o sociálně-právní ochraně dětí, ve znění pozdějších předpisů. Je to však pouze první krok, na který musí nutně navazovat další. Vlastní empirická část je provedena kvalitativní výzkumnou strategií. Empirické výzkumné šetření bylo provedeno formou nestrukturovaných rozhovorů s dvanácti respondenty. Výzkumný vzorek tvoří dvě sociální pracovnice orgánu sociálně-právní ochrany dětí (OSPOD) na obecním úřadu obce s rozšířenou působností, osm pěstounů (tři ženy,...
|
|
|
Poručenství
Macháčková, Natálie ; Frinta, Ondřej (vedoucí práce) ; Thöndel, Alexandr (oponent)
Poručenství Tato diplomová práce se zabývá institutem poručenství, nejdůležitějšími historickými milníky ve vývoji institutu poručenství a právní úpravou poručenství v České republice s přihlédnutím k právní úpravě poručenství ve Spolkové republice Německo. Poručenství je právním institutem, prostřednictvím něhož je zajišťována nezletilému nesvéprávnému dítěti, které se ocitlo bez potřebné právní ochrany, náhradní právní ochrana. Hlavním cílem poručenství je především zajištění náležité náhradní péče o právní záležitosti poručence. Diplomová práce je rozdělena do dvou hlavních částí a osmi kapitol. První část práce je věnována nejdůležitějším kodifikacím, které dle mého názoru nejvíce ovlivnily vývoj poručenství na našem území. První část práce pojednává o právní úpravě poručenství v právu římském, právu městském a zemském, ve Všeobecném občanském zákoníku a okrajově též o právní úpravě poručenství obsažené v zákoně o právu rodinném a zákoně o rodině. Druhá část práce se zabývá právní úpravou poručenství v České republice s přihlédnutím k právní úpravě poručenství ve Spolkové republice Německo. Druhá kapitola práce je věnována pojmu poručenství a pramenům právní úpravy poručenství v České republice. Těžiště práce je pak tvořeno třetí až osmou kapitolou, které pojednávají o vzniku poručenství, osobě...
|
|
|
Specifické metody sociální práce s rodinou v průběhu řízení o výkonu rodičovské odpovědnosti po rozvodu manželství
BALOUN, Ingrid
Diplomová práce se zabývá specifickými metodami sociální práce s rodinou v průběhu řízení o výkonu rodičovské odpovědnosti po rozvodu manželství. Cílem mé diplomové práce je zjistit, jaké metody sociální práce aplikují sociální pracovníci při práci s rodinou, kde probíhá řízení o úpravě poměrů nezletilých dětí na dobu po rozvodu. V souvislosti s cílem jsem stanovila výzkumnou otázku takto: Jaké bariéry identifikují sociální pracovníci při své práci s rodinou, kde probíhá řízení o úpravě poměrů nezletilých dětí na dobu po rozvodu? Pro zpracování empirické části jsem zvolila kvalitativní výzkum, který bude probíhat pomocí polostrukturovaného rozhovoru se sociálními pracovníky. Výzkumný soubor tvořilo dvanáct sociálních pracovníků, kteří pracují s rodinami v rozvodu. Dopředu byla stanovena dvě hlavní kritéria pro záměrný výběr výzkumného souboru. Jako prvním kritérium bylo, že sociální pracovníci musí pracovat s rodinami, které jsou v průběhu řízení o výkonu rodičovské odpovědnosti po rozvodu manželství. Druhé kritérium bylo, aby sociální pracovními pracovali na orgánu sociálně právní ochraně dětí minimálně po dobu jednoho roku. Z výzkumu vyplynulo, že sociální pracovníci na orgánu sociálně-právní ochrany dětí nejvíce používají přístup orientovaný na úkoly a uplatňují antiopresivní přístup. Z technik v rozhovoru s klienty využívají nejvíce aktivní naslouchání a s dětmi při rozhovoru techniku práce s kresbou. Při naplňování cíle diplomové práce jsem identifikovala problém u sociálních pracovníků a to ten, že polovina informantů nevěděla, jaké přístupy a techniky jsou v sociální práci. Nejvíce informantů ohledně jejich bariér v práci vypověděli, že je pro ně bariérou klient pod vlivem alkoholu či drog a agresivní klient. Diplomová práce identifikovala některé nedostatky sociálních pracovníků, ale i jejich vedoucích, např. v nedodržování standardů a může jim pomoci si tyto nedostatky uvědomit a v budoucnu je napravit. Klíčová slova Sociální práce s rodinou; Manželství; Rodina; Rodičovská péče; Orgán sociálně-právní ochrany dětí
|
|
|
Orgán sociálně-právní ochrany dětí a jeho práce se sociálně slabými rodinami s dětmi v Jindřichově Hradci
MICHALOVÁ, Šárka
Bakalářskou práci s názvem Orgán sociálně-právní ochrany dětí a jeho práce se sociálně slabými rodinami s dětmi v Jindřichově Hradci jsem v teoretické části rozdělila na čtyři kapitoly. První kapitola je věnována vymezení pojmu sociálně-právní ochrana dětí a legislativě a dokumentům upravujícím tuto oblast. Ve druhé kapitole se zabývám pojmem rodina, funkcemi rodiny, poruchami rodinného prostředí funkčností a sociálním vyloučením. Sociální práce s rodinou je popsána ve třetí kapitole teoretické části. V poslední čtvrté kapitole se věnuji samotnému orgánu sociálně-právní ochrany dětí. V bakalářské práci jsem využila kvalitativní typ, metodu dotazování. Jako techniku sběru dat jsem si zvolila strukturovaný rozhovor, který jsem prováděla s pracovníky na Městském úřadě v Jindřichově Hradci, odboru sociálních věcí. Cílem výzkumné části bakalářské práce bylo zjistit, jaké služby a aktivity pro děti ze sociálně slabých rodin, kterým hrozí sociální vyloučení, realizuje orgán sociálně-právní ochrany dětí v Jindřichově Hradci a zároveň navrhnout doplňující aktivity v této oblasti a případnou spolupráci s dalšími subjekty, které v této oblasti v Jindřichově Hradci působí. Na základě rozhovorů s pracovnicemi Městského úřadu v Jindřichově Hradci, odboru sociálních věcí, jsem zjistila, že Město Jindřichův Hradec nabízí tři aktivity pro děti ze sociálně slabých rodin. Jedná se o zařízení sociálně výchovné činnosti, tzv. "Kroužek", Rekreačně výchovný tábor a Víkendový výchovný pobyt. Tyto aktivity jsou z převážné většiny financovány z rozpočtu Města Jindřichův Hradec. Z realizovaného výzkumu jsem dále zjistila, že v Jindřichově Hradci se nenachází žádná nestátní nezisková organizace, která by se zabývala volnočasovými aktivitami pro děti ze sociálně slabých rodin ve věku 4 - 16 let. Taktéž v Jindřichově Hradci chybí nízkoprahové zařízení pro děti a mládež, takovéto zařízení se nachází v okrese pouze ve Starém Městě pod Landštejnem. Bakalářská práce může sloužit jako ucelený přehled o aktivitách nabízených dětem ze sociálně slabých rodin pro rodiče a zákonné zástupce v Jindřichově Hradci, stejně tak její výsledky může využít orgán sociálně-právní ochrany dětí v Jindřichově Hradci.
|
|
|
Osobnost sociálního pracovníka na Orgánu sociálně-právní ochrany dětí z pohledu veřejnosti
METLIČKOVÁ, Nikola
Bakalářská práce je zaměřena na osobnost sociálního pracovníka na Orgánu sociálně-právní ochrany dětí (dále OSPOD). Cílem práce je zjistit, jakou má laická a odborná veřejnost představu o sociálním pracovníkovi na Orgánu sociálně-právní ochraně dětí. Odbornou veřejnost tvoří samotní sociální pracovníci pracující na Orgánu sociálně-právní ochrany dětí. Laickou veřejností jsou občané z Klatovského okresu, kteří nejsou sociálními pracovníky a nemají vystudovaný obor sociální práce/sociální politika. První kapitola se zaměřuje na metodiku výzkumu. Ve druhé kapitole je popsán samotný OSPOD. Dále je v této kapitole popsán sociální pracovník na OSPODu, jeho vzdělání, šetření v domácnosti klienta a legislativní předpisy. Třetí kapitola hovoří o hodnotách sociálního pracovníka na OSPODu a čtvrtá o jeho komunikačních dovednostech. V páté kapitole je vyhodnocen výzkum celé bakalářské práce.
|
|
|
Spolupráce orgánů sociálně-právní ochrany dětí Jihočeského kraje a Intervenčního centra České Budějovice při řešení případů domácího násilí
JANŮ, Alena
Domácí násilí se vyzdvihuje jako významný společenský problém, představuje častý a zároveň nejméně kontrolovaný druh násilí, který v sobě zahrnuje všechny projevy násilí páchaného mezi blízkými osobami. Domácí násilí je forma násilí rozšířená v celém světě, ve všech kulturách, mezi lidmi všech úrovní sociálního postavení, nezávisle na vzdělání, ekonomické situaci či etnické příslušnosti. Oběťmi domácího násilí jsou až v 98% ženy. V rodinách s domácím násilím žijí nezletilé děti, které se tak stávají rovněž oběťmi, i pokud násilí mezi rodiči nebo jeho následkům pouze přihlížejí. Podle dostupných výzkumů se odehrává v přítomnosti dětí domácí násilí v téměř 90% rodin s výskytem tohoto jevu. Pro dítě samotné je rodinné prostředí zasažené domácím násilím pro jeho zdravý vývoj velice ohrožující. V teoretické části práce je cílem vysvětlit základní pojmy v oblasti problematiky domácího násilí. U dětí, obětí domácího násilí, je popsán dopad domácího násilí v rodině na psychický i sociální vývoj dítěte. V práci jsou rovněž shrnuty možnosti právní ochrany ohrožených osob domácím násilím. Jsou charakterizovány hlavní instituce podílející se na řešení problematiky domácího násilí, včetně intervence a pomoci obětem ze strany jednotlivých zúčastněných aktérů. Od 1. 1. 2007 působí v ČR intervenční centra, která poskytují krizovou pomoc osobám ohroženým domácím násilím a zároveň koordinují interdisciplinární spolupráci mezi dalšími navazujícími službami. V případech vykázání násilné osoby z domácnosti spolupracují s Policií České republiky, v případě, že v rodině s domácím násilím žijí nezletilé děti, zapojuje se do procesu pomoci OSPOD, neboť dítě, které žije v rodině s domácím násilím, lze označit jako dítě ohrožené.Cílem praktické části práce je zjistit, jak funguje spolupráce mezi Intervenčním centrem České Budějovice a orgány sociálně-právní ochrany dětí Jihočeského kraje při řešení případů domácího násilí, pohled na problematiku ze strany orgánů sociálně-právní ochrany dětí a intervenčního centra a zmapovat odlišnosti specifické intervence a odborné péče věnované obětem domácího násilí se zaměřením na nezletilé děti přítomné násilí v rodinách. Kvalitativní výzkum je veden pomocí metod dotazování a analýzy dokumentů. Hlavními technikami sběru dat jsou polostrukturované rozhovory s otevřenými otázkami s pracovníky orgánů sociálně-právní ochrany dětí vybraných obecních úřadů s rozšířenou působností a pracovníky Intervenčního centra České Budějovice, uskutečněné při osobním kontaktu. Další použitou metodou je sekundární obsahová analýza dat vytvořená na základě studia dokumentů případů současně řešených orgánem sociálně-právní ochrany dětí a Intervenčním centrem. Na základě otázek byl zjištěn pohled na problematiku jednotlivých institucí a průběh spolupráce. Prostřednictvím vybraných případových studií dětí přítomných domácímu násilí a analýzou rozhovorů je zmapováno fungování spolupráce mezi Intervenčním centrem a orgány sociálně-právní ochrany dětí, popsán průběh a specifika práce, získány informace o pohledu na problematiku domácího násilí v rodinách s nezletilými dětmi a specifické intervence zúčastněných aktérů pomoci a jejich následné porovnání. V analýze výsledků lze nalézt odpovědi na hlavní i dílčí výzkumné otázky, které byly položeny v počátku výzkumu. Na jejich základě jsou formulovány hypotézy. Domácí násilí je komplexní problém s mnohými specifiky, která by měl brát v úvahu i systém pomoci ohroženým osobám i nepřímým obětem. Spolupráce subjektů, které do průběhu intervence a pomoci obětem domácího násilí vstupují, je velmi důležitá, zvyšuje se tak efektivita celého procesu. Na základě sebraných údajů bylo poukázáno na hlavní význam interdisciplinárního týmu, ale i problémy spolupráce s návrhy možných řešení.
|
|
|
Specifika pěstounské péče u sourozeneckých skupin
ROZUM, Michal
Tato bakalářská práce se zabývá specifiky pěstounské péče u sourozeneckých skupin a je rozdělena na část teoretickou a empirickou. Teoretická část je členěna do čtyř základních kapitol. První kapitola popisuje význam rodiny pro dítě, druhá kapitola se věnuje náhradní rodinné péči, třetí kapitola se zabývá dětmi v pěstounské péči a jejich vzájemnými vztahy a poslední čtvrtá kapitola se věnuje zprostředkování náhradní rodinné péči. Empirická část obsahuje výsledky výzkumu, který probíhal formou polostrukturovaných rozhovorů a uskutečnil se s pěti předem vybranými pěstounskými rodinami, které mají s pěstounskou péčí mnohaleté zkušenosti. Cílem výzkumu bylo nalezení odpovědi na otázku: Jaká jsou specifika pěstounské péče u sourozeneckých skupin?
|
|
|
Hlavní důvody odebrání dítěte rodičům a předání do ústavní, čí jiné náhradní výchovy. Případy řešené OSPOD Trhové Sviny v letech 2001-2011
PILEČKOVÁ, Jindra
Práce se zabývá konkrétními důvody, které vedou k návrhu SPOD v Trhových Svinech na odebrání dítěte rodičům a následného umístění do náhradní péče. Teoreticky práce popisuje rodinu, její funkce, rodinné vazby, rodičovství a poruchy rodičovství, rodinu neúplnou a náhradní. Dále stručně poukazuje na potřeby dětí, jejich psychickou a citovou deprivaci v raném dětství a na rizikové faktory, které mají na děti zásadní vliv. V neposlední řadě se zabývá legislativou, SPOD, ústavní péčí a druhy zařízení, kde probíhá následná péče, po odebrání z rodiny. Praktická část se zaměřuje na jednotlivé případy, dělí kazuistiky do tří základních skupin. Rozdělení spočívá v bližší specifikaci hlavních důvodů odebrání dětí rodičům ve všech dvanácti případech. Práce se dále věnuje sociální práci s rodinami realizovanou SPOD, jejich možnostmi v preventivní a poradenské činnosti. Poslední jmenované činnosti jsou velice důležité až nepostradatelné. Pokud budou zajištěny v plné možné míře, nebude docházet k výše popsaným případům tak často.
|
|
|
Dítě jako oběť domácího násilí
JANŮ, Alena
Domácí násilí je v současné době chápáno jako významný společenský problém, je to forma násilí, která je rozšířená po celém světě, ve všech kulturách i všech sociálních vrstvách. Domácí násilí je ve většině případů směřováno proti ženám, v menší míře jsou oběťmi také muži nebo senioři. Jako na nepřímou oběť domácího násilí je třeba hledět na děti, které žijí v rodinách ohrožených domácím násilím. Domácí násilí neohrožuje totiž pouze samotnou oběť, ale i děti, které jsou přítomny násilných ataků mezi rodiči. Práce, která je právě zaměřena na děti jako oběti domácího násilí, je rozdělena na část teoretickou a část praktickou. V teoretické části bylo cílem vysvětlení základních pojmů v dané oblasti. V úvodu bylo důležité poukázat na význam rodiny, její základní funkce a nezastupitelnou roli v uspokojování potřeb všech svých členů. Další část je věnována vysvětlení definice domácího násilí, klíčovým znakům násilí v rodině, jeho druhům a formám, rovněž obětem domácího násilí. V souvislosti se zaměřením na dítě jako oběť domácího násilí je objasněn syndrom CAN jako problematika týraného, zanedbávaného a zneužívaného dítěte. V neposlední řadě je popsán možný dopad přítomnosti domácího násilí v rodině na psychiku a vývoj dítěte. Dále je v práci shrnuta možnost právní ochrany osob ohrožených domácím násilím, včetně intervence a pomoci obětem. V praktické části práce byly zpracovány výsledky kvantitativního výzkumu, a to jak ze statistik Intervenčního centra pro pomoc obětem domácího násilí při Diecézní charitě České Budějovice, tak údaje na základě rozeslaného dotazníku orgánům sociálně-právní ochrany dětí obecních úřadů obcí s rozšířenou působností. Cílem práce bylo zjistit, zda se v Jihočeském kraji odehrává domácí násilí převážně v rodinách s dětmi a jaký vliv má přítomnost domácího násilí v rodině na psychický vývoj dítěte. Na základě poskytnutých údajů byl zjištěn celkový počet domácností s domácím násilím, ve kterých byly přítomny nezletilé děti, celkový počet ohrožených dětí, i dopad přítomnosti násilí mezi dospělými členy domácnosti na psychiku přítomných dětí.
|
host ::
RSS.