|
|
Aspekty duševního a sociálního zdraví u adolescentů ve vztahu k cirkadiánnímu rytmu
VAŠINOVÁ, Iveta
V práci se zabývám problematikou duševního a sociálního zdraví u adolescentů ve vztahu k jejich cirkadiánnímu rytmu. Teoretická část práce je orientována na základní vhled do problematiky duševního zdraví, sociálního zdraví, vymezení a charakterizování období adolescence, dále je zde přiblížena problematika cirkadiánních rytmů a spánkové hygieny. Výchozí soubor dotazníkového šetření tvořilo 300 adolescentů (150 dívek, 150 chlapců) ze středních škol v Českých Budějovicích (15-18 let). Průměrný věk dotazovaných byl 16 let. Data byla získána v rámci projektu GAJU č. 101/2011/S "Psychosociální a somatické ukazatele v komparaci k cirkadiánnímu rytmu" v období květen 2011- březen 2012. Metody výzkumu tvořil výběr otázek ze 2 standardizovaných dotazníků. Otázky sociální koncepce pochází z dotazníku kvality života Cummins (1997), ComQoL - S5, který byl přeložen a upraven pro podmínky ČR. Otázky týkající se cirkadiánních rytmů jsou vybrány z dotazníku cirkadiánní typologie, CIT (Harada, Krejčí, 2010). Získaná data byla vyhodnocena pomocí základních statistických metod a výpočtů.
|
|
|
Komparace cirkadiánní typologie a cirkadiánních rytmů u sportujících pubescentů (hráčů hokeje) a nesportujících pubescentů
CHRT, Jakub
Cílem bakalářské práce "Komparace cirkadiánní typologie a cirkadiánních rytmů u sportujících pubescentů (hráčů hokeje) a nesportujících pubescentů" bylo analyzovat cirkadiánní rytmy a denní návyky pubescentní mládeže. Prozkoumat a porovnat dva výzkumné soubory tvořené sportujícími (hráči ledního hokeje) a nesportujícími pubescentními chlapci. Na základě získaných výsledků potvrdit, nebo vyvrátit stanovené výzkumné předpoklady. Výzkumné šetření bylo provedeno dotazníky životních rytmů a spánkového režimu 9 - 15 let (HARADA, KREJČÍ, 2010). Naeditovaná data byla statisticky zpracována Univerzitou v Kochi a následně vyhodnocena. Výsledky ukazují rozdílnost testovaných souborů a signifikantně potvrzují většinu výzkumných předpokladů.
|
|
|
Komparace cirkadiánní typologie a cirkadiánních rytmů u sportujících adolescentů (hráčů metané) a nesportujících adolescentů
MELUŠOVÁ, Andrea
Tato bakalářská práce se zabývá komparací cirkadiánní typologie a cirkadiánních rytmů u sportujících adolescentů (hráčů metané) a nesportujících adolescentů, které se v různých aspektech liší, vzhledem k rozdílnému životnímu stylu, jež může mít následně ve svých důsledcích nepříznivý vliv na zdraví. Cílem práce je přiblížit téma cirkadianní typologie a cirkadiánních rytmů a prokázat jejich význam pro výchovu ke zdraví v souvislosti se zdravým životním stylem. Dalším cílem je snaha porovnat kvalitu života sportujících a nesporujících adolescentů, na základě vlivu fyzické aktivity. Výzkumná část díky dotazníkům cirkadiánní typologie prokazuje existenci jednotlivých cirkadiánních typů a jejich návyky. Na základě získaných informací navrhuje tato bakalářská práce edukační intervenční program pro rozvoj schopností nutných pro hru metané.
|
|
|
Komparace cirkadiánní typologie a cirkadiánních rytmů u sportujících pubescentů (hráčů badmintonu) a nesportujících pubescentů.
JANÁČKOVÁ, Iva
Lidé již po tisíciletí uznávají důležitost rytmů, podle kterých sklízeli a sázeli, spali a jedli. Cirkadiánní rytmy hrají v životě člověka velkou roli. Cirkadiánní preference se rozdělují na ranní a večerní typ. Sportovní pohybová aktivita má velký vliv na zdraví pubescentů, proto je považována za základní prvek zdraví. Cílem práce bylo vytvořit pro skupinu pubescentních sportovců desetitýdenní intervenční program. Provést závěrečné testování a tím ověřit jeho účinnost. Mezi použité metody patří dotazník CIP (HARADA, KREJČÍ, 2010) a záměrné pozorování badmintonistů. Z výsledků testování vyplývá, že sportující pubescenti jsou ranním typem, chodí dříve spát a mají menší problémy s usínáním než pubescenti, kteří nesportují. Po aplikaci intervenčního programu měli sportující pubescenti menší problémy s depresí. Všechny tři výzkumné předpoklady se ukázaly jako pravdivé. Výsledky této práce bude možno využívat v předmětu Výchova ke zdraví v rámci studia na Pedagogické fakultě.
|
|
|
Spánkový režim a diurnální rytmy u věkových skupin mužů do 30 let.
SEBERA, Jaromír
Tato bakalářská práce se zabývá spánkem, spánkovými stavy a procesy, jenž se odehrávají v mozku během spánku a cirkadiánními rytmy člověka. Hlavní úlohou této práce má být přiblížení spánkových rytmů u současné populace mužů do 30 let. Vycházím z poznatků současného výzkumu. Nejdříve byl tento výzkum uskutečněn v Japonsku, na univerzitě v Kochi a poté proběhl v České republice na Jihočeské univerzitě v Českých Budějovicích na katedře Výchovy ke zdraví.
|
|
|
Intervenční výchovný program pro optimalizaci cirkadiánních rytmů u dětí 1. a 2. tříd ZŠ
WEISFEITOVÁ, Věra
Bakalářská práce se zabývá cirkadiánními rytmy ve vztahu k výchově ke zdraví s akcentem na děti mladšího školního věku a jejich rodiče. Teoretická část práce shrnuje poznatky o cirkadiánních rytmech a jejich významu v životě člověka. Další její část je zaměřena na spánek a spánkovou hygienu a samostatná kapitola je věnována charakteristice a rizikovým faktorům cirkadiánní rytmicity dětí mladšího školního věku. Výzkumná část hodnotí získané výsledky z dotazníkového šetření univerzity Kochi v Japonsku u náhodně vybraných dětí a rodičů českobudějovického regionu. Výzkumná část se dále zabývá získanými výsledky a daty z intervenčního programu zaměřeného na optimalizaci cirkadiánních rytmů, který byl sestaven a následně ověřen v praxi školní družiny. Ve výzkumné části jsou prezentovány všechny výsledky, ke kterým bylo možno v rámci intervenčního programu dojít a ve kterých bylo prokázáno narušování hygieny cirkadiánních rytmů, sníženou kvalitou spánku, nevyváženou a nepravidelnou výživou, nedostatkem pohybu a zvýšenou intenzitou hraní displejových her. Získané výsledky byly zpracovány jako metodický materiál pro harmonizaci cirkadiánních rytmů.
|
|
|
Analýza cirkadiálního rytmu a spánkového režimu u českých a japonských preadolescentek a adolescentek.
HRMOVÁ, Eliška
Vzhledem k vyžadovanému systému celoživotního vzdělávání, budou aktuální poznatky z této bakalářské práce uplatňovány ve výuce Výchovy ke zdraví. Základní nutností je poznání a kategorizace cirkadiánních rytmů, které velmi ovlivňují náš celkový život a fungování. S tím spojené i poznatky o tak přirozené věci, jako je spánek. Ač jsou poznatky o něm aplikovány v mnoha nejrůznějších oborech, všude je patrný jeho nesmírný význam. V běžném občanském životě se spánkem zabýváme z hlediska jeho významu, poruch a vlivu na pohodu a aktivitu. K tomu je zaměřena i tato práce. Aplikace poznatků již v základním vzdělávání vytvoří přirozený přístup k dlouhodobému zachování zdraví a výkonnosti nejen preadolescentek a adolescentek ale i zralého člověka. Tato práce je zaměřena na analýzu cirkadiálního rytmu a spánkového režimu u českých a japonských preadolescentek a adolescentek. Používám kvantitativní výzkum, hlavním nástrojem sběru dat je dotazník denních a spánkových rytmů. Výsledkem této práce je zjištění špatných návyků v nedodržování spánkového režimu s tím souvisí špatná spánková hygiena a nepravidelnost ve stravování zejména u mladších dívek v preadolescentním věku.
|
|
|
Biologické rytmy živočichů-rozšiřující učivo biologie na gymnáziích
SCHLEICHEROVÁ, Monika
Hlavním cílem diplomové práce bylo vytvořit návrh výukového programu, týkajícího se biologických rytmů (biorytmů) živočichů a člověka. Program je vytvořen jako rozšiřující učivo biologie na gymnáziích. Sestavení programu předcházela analýza učiva biorytmů ve středoškolských učebnicích biologie používaných v České republice. Dalším teoretickým východiskem bylo zpracování literární rešerše na základě četby české a cizojazyčné literatury. Výukový program je rozdělen do tří bloků na {\clqq}Biologické rytmy živočichů``, {\clqq}Biologické rytmy člověka`` a {\clqq}Sezónní rytmy živočichů``. Některé části výukového programu byly prakticky ověřeny.
|
|
|
Komparace cirkadiánní typologie a cirkadiánních rytmů u sportujících a nesportujících pubescentek.
FIŠEROVÁ, Monika
Cirkadiánní rytmus se řadí mezi biorytmy. Tento rytmus ovlivňuje aktivitu některých orgánů a sekreci hormonů. Ovlivňuje také efektivní střídání období aktivity a odpočinku. V podvečer je fyziologicky nejvyšší teplota lidského těla, společně s aktivitou. Negativní dopad preference večerní typologie sportovců je zkrácení doby spánku a vznik spánkové deprivace. Ta může mít za následek rychlejší vznik civilizačních onemocnění a onemocnění spojených se stářím, včetně psychických problémů. V práci jsou porovnávány dva soubory dívek v pubescentním věku 9 až 15 let - sportující soubor gymnastek a nesportující kontrolní soubor žákyň. Stěžejní myšlenkou je zjištění, zda se v obou souborech nachází signifikantně vyšší počet osobností večerního typu. Ve výzkumném šetření byl použit "Dotazník životních rytmů a spánkového režimu 9 - 15 let" (KREJČÍ, HARADA, 2010). Shromážděno bylo 35 dotazníků z každého souboru. Naeditovaná data byla vyhodnocena aritmetickým průměrem a statisticky zpracována Univerzitou v Kochi doktorkou Takeuchi, Japonsko. Dívky obou souborů nevykazují signifikantní rozdíl v ranní a večerní typologii, avšak GS nesignifikantně vykazuje inklinaci k ranní typologii. GS se pravidelně stravuje a snídá. Dívky GS nesignifikantně vykazovaly horší výsledky mentálního zdraví, než kontrolní soubor (KS). Kvalitu spánku však měly lepší dívky GS. BMI měly nižší dívky z GS. Předpoklad, že GS bude inklinovat k večerní typologii, nebyl potvrzen. Životní styl lidí ranní typologie je pro zdraví přínosnější. Délka spánku obou souborů není vzhledem k věku dostatečná. Dívky GS spí kratší dobu než KS. Intervenční program s edukací spánkové hygieny by byl u GS přínosem.
|
|
|
Fotosyntetické cirkadiální rytmy u mořské rozsivky Thalassiosira weissflogii v podmínkách dostatku a nedostaku dusíku
Kasalický, Vojtěch ; Rottnerová, K. ; Sciandra, A. ; Babin, M. ; Prášil, Ondřej
T. weissflogii byla pěstována v podmínkách dynamické ozářenosti (sinusoidní režim) a poté přenesa na konstantní světlo o nízké intenzitě. Buněčné charakteristiky (obsah pigmentů a nutrientů, velikost buněk) indikovaly synchronizaci řasové populace, dále byly pozorovány výrazné změny v aktivitě variabilní fluorescence, termoluminiscence a v expresi genů (rbcL, psbA, fcp)
|
host ::
RSS.