Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 65 záznamů.  začátekpředchozí45 - 54dalšíkonec  přejít na záznam: Hledání trvalo 0.01 vteřin. 
Biopolymerem značené koloidní částice
Pihíková, Dominika ; Víteček,, Jan (oponent) ; Mravec, Filip (vedoucí práce)
V této diplomové práci byl studován vliv hydrofobně modifikovaného hyaluronanu na agregaci tenzidů. Pomocí fluorescenční spektroskopie byla stanovena hodnota CMC aniontového tenzidu SDBS (dodecylbenzensulfonát sodný), kationtového tenzidu CTAB (cetyltrimetylamonium bromid) a neionogenního tenzidu Triton X-100 (oktylfenolethoxylát) pomocí pyrenu jako fluorescenční sondy. Dále bylo zkoumáno agregační chování jednotlivých tenzidů s přídavkem hydrofobizovaného hyaluronanu o dvou molekulových hmotnostech (17 kDa, 206 kDa) v prostředí vody. Největší vliv hydrofobizovaného hyaluronanu na agregační chování byl zaznamenán u kationaktivního CTAB. V systému obsahující kationtový tenzid a hydrofobizovaný hyaluronan byla pomocí zeta potenciálu zjištěna stabilita. V poslední části diplomové práce byly v tomto systému určeny velikosti částic metodou dynamického rozptylu světla.
Srovnávací studie interakcí tenzidů s hyauronanem a jinými polyelektrolyty.
Stiborský, Filip ; Pravda,, Martin (oponent) ; Pekař, Miloslav (vedoucí práce)
V této diplomové práci byly studovány interakce v systému obsahující polyelektrolyt-tenzid při nízkých i vysokých koncentracích tenzidu. Při fluorescenčním měření byl použit pyren jako fluorescenční sonda, jako tenzid byl použit kationtový cetyltrimethylamonium bromid a jako hlavní polyelektrolyt byl zvolen polystyrensulfonát sodný o molekulové hmotnosti 1 MDa. V prostředí obsahující 0,15 M NaCl docházelo ke tvorbě komplexních struktur – sraženin v okolí CMC koncentrace a za touto koncentrací. Ve směsích obsahující dohromady polyelektrolyty polystyrensulfonát sodný i hyaluronan převládaly především agregační schopnosti polystyrensulfonátu sodného při různých koncentračních poměrech. Za hodnotou CMC však začaly působit také agregační schopnosti hyaluronanu.
Časově rozlišená fluorescence systémů polymer-tenzid
Mondek, Jakub ; Čeppan, Michal (oponent) ; Mravec, Filip (vedoucí práce)
V diplomové práci byla studována časově-rozlišená fluorescence v systému polymer tenzid. Nejdříve byla studována agregační čísla vybraného kationtového (cetyltrimethylamonium bromid), aniontového (dodecylsíran sodný) a neionogenního (Triton X-100) tenzidu pomocí steady-state a časově rozlišené fluorescence a tyto dvě metody byly srovnány. Bylo zjištěno, že steady-state metoda dává vždy nižší hodnoty agregačních čísel než časově-rozlišená metoda a že steady-state metoda není použitelná pro přesné stanovení agregačních čísel o vysokých hodnotách a ve vzorcích obsahujících rozpuštěný kyslík. Dále byl studován vliv přídavku nativního hyaluronanu k těmto tenzidům. Byla sledována změna agregačního čísla tenzidů a vliv hyaluronanu na procentuální zastoupení dynamického a statického zhášení. Hyaluronan ovlivňoval agregační číslo tenzidů cetyltrimethylamonium bromidu a Tritonu X-100. Dále bylo zjištěno, že hyaluronan zvýšil procentuální zastoupení dynamického zhášení u cetyltrimethylamonium bromidu a u Tritonu X-100. V případě dodecylsíranu sodného byl pyren zhášen efektivní sférou a zastoupení dynamického zhášení bylo v tomto systému zanedbatelné. Hyaluronan neměl žádný vliv na zhášení v dodecylsíranu sodném. Dále byla studována relativní pozice pyrenu v micelách cetyltrimethylamonium bromidu, dodecylsíranu sodného a Tritonu X-100. Bylo zjištěno, že se pozice pyrenu mění s nábojem a strukturou micely. Také bylo zkoumáno, jak se mění procentuální zastoupení dynamického zhášení v micelách s různým nábojem při zhášení jodovými deriváty. Ve všech případech bylo vypočteno většinové zastoupení dynamického zhášení v systému.
Interakce fosfolipidů s polyelektrolyty ve vodném prostředí
Maivaldová, Iva ; RNDr.Miroslav Gál, Ph.D. (oponent) ; Klučáková, Martina (vedoucí práce)
Tato práce je zaměřena na stanovení agregačního chování vybraných fosfolipidů (lecitin; 1,2-dipalmitoy-sn-glycero-3-fosfocholin) ve vodě a jeho ovlivnění přídavkem nativního hyaluronanu o různých molekulových hmotnostech a koncentracích. Toto chování bylo sledováno pomocí fluorescenční spektroskopie za využití pyrenu a perylenu jako fluorescenčních sond schopných penetrovat do hydrofobních kavit formovaných agregátů. Byla stanovena kritická agregační koncentrace a koncentrace odpovídající počátku agregace lecitinu. Pro 1,2-dipalmitoyl-sn-glycero-3-fosfocholin bylo možno stanovit pouze počátek agregace. Hodnoty tohoto parametru si pro lecitin a 1,2-dipalmitoyl-sn-glycero-3-fosfocholin řádově odpovídají. Bylo zjištěno, že přídavek nativního hyaluronanu má pouze v některých systémech nepatrný vliv na agregační chování vybraných fosfolipidů.
Zhášení fluorescence ve studiu agregačního chování koloidů
Srholcová, Barbora ; Hrdina,, Radim (oponent) ; Pekař, Miloslav (vedoucí práce)
Tato práce byla zaměřena na zkoumání agregátů hyaluronan-tenzid z hlediska stanovení agregačního čísla. Pomocí fluorescenční spektroskopie byla stanovena hodnota kritické micelární koncentrace (CMC) cetyltrimethylamonium bromidu (CTAB) v třech různých rozpouštědlech (voda, fosfátový pufr a fyziologický roztok). Dále byl zkoumán vliv přídavku nativního hyaluronanu na hodnotu CMC. Bylo zjištěno, že největší vliv na hodnotu CMC má rozpouštědlo, zatímco přídavek hyaluronanu ovlivňuje CMC jen nepatrně. Pomocí zhášení fluorescence bylo zjištěno agregační číslo (Nagg) CTAB a vliv přídavku nativního hyaluronanu na hodnotu agregačního čísla. Jako fluorescenční sonda byl použit pyren a jako zhášeče byly použity jód a cetylpyridiniumchlorid (CPC). Tenzid byl rozpuštěn ve třech různých rozpouštědlech (voda, fosfátový pufr a fyziologický roztok). Bylo zjištěno, že na hodnotu agregačního čísla má výrazný vliv nejen přídavek hyaluronanu ale i použité rozpouštědlo. Při použití 10 mM CTAB rozpuštěného ve fyziologickém roztoku byla hodnota Nagg 119 ± 4, zatímco v pufru byla tato hodnota poloviční. Dále bylo zjištěno, že ve většině případů, přídavek hyaluronanu snižuje hodnotu agregačního čísla.
Interakce a agregace v systémech hyaluronan-aminokyseliny-tenzid
Venerová, Tereza ; Velebný, Vladimír (oponent) ; Pekař, Miloslav (vedoucí práce)
Pomocí fluorescenční spektroskopie byl zkoumán vliv přídavku nativního hyaluronanu na CMC vybraných tenzidů (Tween 20, BETADET THC 2, SDS, CTAT a CTAB) ve fyziologickém roztoku (0,15 M NaCl). Jako fluorescenční sondy byly použity nilská červeň a pyren. Největší vliv na CMC byl zaznamenán u kationaktivních tenzidů. Blíže byl zkoumán systém cetyltrimethylamonnium bromid–hyaluronan. Byly provedeny solubilizační experimenty s použitím hydrofobního barviva súdánové červeně G a pomocí zhášení fluorescence bylo měřeno agregační číslo systému. Jako zhášeč byl použit cetylpyridinium chlorid (CPC) a jako zhášená molekula pyren. Bylo zjištěno, že přídavek hyaluronanu (nativního i hydrofobizovaného) snižuje agregační číslo systému.
Přenos energie ve studiu hydrofobních domén koloidních systémů
Kučerová, Petra ; Čeppan, Michal (oponent) ; Pekař, Miloslav (vedoucí práce)
V diplomové práci byl studován rezonanční přenos energie mezi perylenem a fluoresceinem v roztoku tetradecyltrimethylamoniumbromidu (TTAB) a vliv přídavku nativního a modifikovaného hyaluronanu na účinnost přenosu. Bylo zjištěno, že přídavek nativního hyaluronanu podporuje účinnost přenosu energie při nižších koncentracích fluoresceinu a přídavek modifikovaného hyaluronanu ovlivňuje maximální hodnotu dosažené účinnosti. Při stanovováni hodnoty kritické micelární koncentrace (CMC) bylo zjištěno, že přídavek hyaluronanu výrazně ovlivnil hodnotu CMC TTAB, data naznačují nejen tvorbu micel, ale také tvorbu agregátů hyaluronanu s TTAB. Pomocí zhášení fluorescence pyrenu cetylpyridiniumchloridem (CPC) byla vypočtena agregační čísla TTAB a TTAB s přídavkem nativního či modifikovaného hyaluronanu. Bylo zjištěno, že přídavek hyaluronanu do roztoku TTAB mění hodnotu průměrného agregačního čísla. Pomocí zhášení fluorescence bylo také zkoumáno, zda dochází k výměně rozpuštěné hydrofobní látky mezi micelami TTAB a jaký má přídavek modifikovaného hyaluronanu vliv na tuto výměnu. Výsledkem experimentu bylo, že za daných podmínek k výměně rozpuštěné látky nedochází ani v samotném TTAB ani v TTAB s přídavkem modifikovaného hyaluronanu.
Interakce hyaluronanu s hydrofobními soluty
Slezáková, Dagmar ; Knotková,, Kateřina (oponent) ; Pekař, Miloslav (vedoucí práce)
Diplomová práce se zabývá hydrofobními interakcemi nativního hyalorunanu s vybranými soluty. Na základě literárních rešerší byly vybrány fluorescenční sondy a fluoreskující biologicky aktivní látky, které se využívají právě ke studiu koloidních roztoků biopolymerů, a to 6-(p-toluinido)-2-naftalensulfonová kyselina (polaritní sonda), lipofilní vitamín (±)-alfa-tokoferol, pyren (polaritní sonda) a hydrofilní vitamín riboflavin. V experimentální části byl studován vliv rozpouštědel s různou polaritou, respektive relativní permitivitou, na emisní spektra. Byly studovány interakce nativního hyaluronanu s TNS, dále interakce s vlivem iontové síly, které však nebyly prokázány, což bylo pravděpodobně způsobeno dostatečně silným solvatačním obalem hyaluronanu. Prokázání interakce se podařilo až po procesu lyofilizace a následné rehydratace vzorků. Další studium interakcí bylo prováděno se biologicky aktivní látkou riboflavinem, a to pomocí měření REES efektu v nativním hyaluronanu o různých koncentracích a různých molekulových hmotnostech. Nedocházelo však k posunům emise, a tak se nepodařilo prokázat interakce riboflavinu s HA v rámci zvolených koncentrací. Použitím další biologicky aktivní látky - alfa-tokoferol bylo zkoumáno asociativní chování hyalorunanu a také byla sledována anizotropie fluorescence alfa-tokoferolu v různých koncentracích a molekulových hmotnostech nativního hyaluronanu. Anizotropie fluorescence dosahovala vysokých hodnot v porovnání s referenčním roztokem směsi glycerol-ethanol, která však závisela více na molekulové váze než na koncentraci hyaluronanu. Prokázání interakcí hyaluronanu bylo studováno také pomocí polaritní sondy pyren v různých koncentracích a molekulových hmotnostech hyaluronanu. Poměr 1:3 nevykazoval koncentrační závislost v rámci vybraných koncentrací až na molekulovou hmotnost 253,9 kg mol–1. Jak alfa-tokoferol, tak i pyren byly podrobeny lyofilizaci a následné rehydrataci, což vedlo ke zlepšení interakcí těchto sond s hyaluronanem.
Nosiče na bázi hydrofobizovaného biopolymeru
Velcer, Tomáš ; Hnyluchová, Zuzana (oponent) ; Venerová, Tereza (vedoucí práce)
Tato práce zkoumá vlastnosti hydrofobně modifikovaných biopolymerů pro potenciální použití v cílené distribuci léčiv. Byly vybrány dva vzorky hydrofobně modifikovaného hyaluronanu. Pomocí fluorescenční spektroskopie byla změřena jejich kritická micelární koncentrace (CMC), přičemž bylo zjištěno, že tvorba micel probíhá v širokém koncentračním regionu. Prostředí 0,15 M NaCl snižuje CMC pouze nepatrně nebo vůbec. Použitím metody dynamického rozptylu světla byla změřena velikost částic. Jeden ze vzorků vykazoval dvojí distribuci velikostí. Výsledky DLS se shodují s výsledky fluorescenční spektroskopie v problematice vzniku agregátů při CMC. Měření zeta potenciálu podalo informace o stabilitě vzorků. Výsledky této práce potvrzují, že se jeden ze zkoumaných vzorků jeví jako vhodný kandidát na post nosiče léčiv pro cílenou distribuci.
Studium kinetiky přenosu protonu v excitovaném stavu v systému polymer-tenzid
Bačová, Jana ; Vala, Martin (oponent) ; Mravec, Filip (vedoucí práce)
V této bakalářské práci byly studovány interakce mezi hyaluronanem a kationtovým septonexem pomocí stacionární a časově rozlišené fluorescence využitím fluorescenční sondy pyrenu a 1-naftolu. Nejprve byla zjištěna kritická micelární koncentrace septonexu. V případě obou fluorescenčních sond byla studována oblast pod a nad kritickou micelární koncentrací. Bylo zjištěno, že 1-naftol podléhá velmi rychlé deprotonaci ve vodném roztoku, zatímco v přítomnosti micel je rychlost deprotonace významně snížena. V systému hyaluronan – septonex se ukázalo, že tvorba agregátů nastává při nižších koncentracích, než je tomu u systému bez hyaluronanu. Molekuly sondy jsou nad kritickou micelární koncentrací pravděpodobně rozděleny mezi hyaluronan – septonex agregáty a volné micely.

Národní úložiště šedé literatury : Nalezeno 65 záznamů.   začátekpředchozí45 - 54dalšíkonec  přejít na záznam:
Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.