|
| |
|
|
Kolonizace habitatů neofytem Impatiens glandulifera a odhad faktorů limitujících jeho rozšíření
Marková, Zuzana ; Hejda, Martin (vedoucí práce) ; Malíková, Lenka (oponent)
Invazní fáze šíření neofytu Impatiens glandulifera ve střední Evropě začala přibližně před osmdesáti lety. První záznamy velkých porostů tohoto druhu pochází z lemové vegetace na březích řek. V současné době je spektrum obsazených stanovišť mnohem širší a míra dominance neofytu na nich se různí. Práce se věnuje dominanci a fertilitě tohoto neofytu v různých typech invadované vegetace a škále stanovišť výskytu v různých částech invadovaného areálu v Evropě (tj. v České republice a ve Švýcarsku). Získané výsledky naznačují, že výška a pokryvnost (proměnné zastupující biomasu a schopnost neofytu I. glandulifera dominovat v invadované vegetaci), souvisí s (i) charakterem a složením vegetace a (ii) negativně korelují s mírou ovlivnění stanoviště člověkem (stupeň hemerobie). Na málo hemerobních stanovištích (iii) má na výšku a pokryvnost naopak pozitivní vliv množství dusíku. Fertilita I. glandulifera se nezdá být ovlivněna typem vegetace, ale je pozitivně ovlivněna výškou I. glandulifera a negativně její pokryvností. Invadovaná vegetace zahrnuje typická lemová ruderální stanoviště a břehy toků, ale i paseky, vlhké louky, suťové a bukové lesy nebo plevelovou vegetaci.
|
|
|
Pouto/dominance v detailu
Štefková, Zuzana ; Orlová, Jana (oponent) ; Helia De Felice, Jennifer (vedoucí práce)
-Zkoumání slova Dominance - vývoj prostřednitvím denníkového záznamu -Dominance X partnerská tolerance, partnerské obřady -Vytvoření vlastní úkolové performance – výzkum na sobě samé - zkoumání nových vztahových rovin -Dílo ve veřejném prostoru, styk s kolemdoucím člověkem, který není podmíněn uměním a může tuto zkutečnost vidět po svém, (klasické výlohy X tabuizované téma)
|
|
|
Chování surikat (\kur{Suricata suricatta}) v zoologických zahradách
ŠVOMOVÁ, Tereza
Surikata (Suricata suricatta) je promykovitá šelma dožívající se jako dominantní jedinec až 11 let, jako podřízený 4-5 let. Je to hmyzožravá šelma žijící v jižní Africe, tvořící sociální skupiny s vyvinutou strukturou o 3-50 členech. Skupina je složena z dominantního páru, který obvykle stojí za veškerou reprodukcí skupiny, a z množství pomocníků obou pohlaví. Ti se podílejí na různých formách spolupráce, jako je péče o mláďata, shánění potravy, údržbu doupěte nebo stráž proti predátorům. Práce probíhala v jihlavské zoologické zahradě od července do září 2015 na skupině surikat, kterou tvořilo 9 jedinců (4 juvenilní a 5 adultních jedinců). Byla použita metoda přímého pozorování. Práce byla spojena se sledováním návštěvnosti. Cílem bylo zjistit, zda má návštěvnost vliv na chování skupiny. Mezi sledované prvky chování surikat patřilo např. hrabání, pasivní chování či reakce na návštěvníky. Sledováním bylo zjištěno, že sledovaný faktor návštěvnosti nemá na chování surikat vliv.
|
|
|
Vliv stanovištních podmínek na faunu střevlíkovitých ve smrkových a bukových porostech Beskyd
Rolinc, Petr
V bukových a smrkových porostech v území LS Ostravice v Moravskoslezských Beskydech se uskutečnil sběr epigeické fauny metodou zemních pastí. Čeleď střevlíkovitých (Carabidae) byla zvolena a hodnocena jako bioindikační skupina z hlediska zastoupení ve smrkových a bukových porostech a s ohledem na základní typologické jednotky, kterými jsou lesní vegetační stupně, edafické kategorie a soubory lesních typů. Byly porovnány cenózy střevlíkovitých v hospodářských porostech a přírodních rezervacích. Odchyt střevlíkovitých se uskutečnil v období 2007 -- 2014 v jarním, letním, pozdně letním a podzimním aspektu. Za celé sledované období bylo odchyceno 67 483 jedinců střevlíkovitých náležících k 77 druhům. Na území byl potvrzen výskyt zákonem chráněného druhu a druhu NATURA 2000 (Carabus variolosus Sturm). Dalším chráněným a silně ohroženým druhem byl Carabus obsoletus. Druhy Carabus linnei, Pterostichus burmeisteri, Pterostichus foveolatus byly eudominantní. Dominantní zastoupení měly druhy Abax ovalis, Carabus glabratus, Pterostichus oblongopunctatus. Byla prokázána přímá vazba střevlíkovitých na lesní vegetační stupňovitost i na edafické kategorie a soubory lesních typů. U několika druhů byl objeven rozdíl mezi smrkovými a bukovými porosty a také mezi přírodními rezervacemi rezervacemi a hospodářskými lesy.
|
|
|
Vliv vegetační stupňovitosti na složení taxocenóz modelové skupiny pisivek (Insecta: Psocoptera) v oblasti Králického Sněžníku
Gol, Jiří
Druhy řádu Psocoptera byly zkoumány ve vybraných vegetačních stupních masívu Králického Sněžníku na celkem 19 výzkumných plochách. Lokality se nacházejí v zonálním 4. (bukovém) až 9. (klečovém) vegetačním stupni a samotný sběr druhů řádu Psocoptera byl proveden ve vegetačních obdobích let 2010 - 2013. V zájmové oblasti bylo uloveno celkem 3352 imag pisivek. Zjištěno bylo 21 druhů, což představuje 16,4 % z celkově známých druhů pisivek v České republice. Byly vyhodnoceny dominance druhů pro 4. až 9. vegetační stupeň (VS), dřeviny i soubory lesních typů. V 5. VS byla zjištěna charakteristická druhová kombinace Caecilius despaxi -- C. flavidus -- Enderleinella obsoleta. V 6. VS Caecilius burmeisteri -- C. despaxi -- C. flavidus. V 7. VS Caecilius despaxi -- C. piceus -- Philotarsus picicornis -- Stenopsocus lachlani a v 8. VS byla zjištěna charakteristická druhová kombinace Amphigerontia bifasciata -- Caecilius despaxi -- Philotarsus picicornis -- Stenopsocus lachlani.
|
|
|
Drobní obratlovci v lesních ekosystémech Krušných hor a Děčínské vrchoviny
Těšík, Jindřich
Studium bylo zaměřeno na vyhodnocení odchytu rejska obecného, rejska malého, norníka rudého myšice lesní, myšice křovinné, hraboše mokřadního z hlediska populační a sezonní dynamiky. Podrobněji byla popsána struktura odchytu rejska obecného, rejska malého a norníka rudého. Odchycená zoocenóza byla porovnána dle stanovištních podmínek. Odchyt drobných zemních savců byl proveden na území východního Krušnohoří (2003--2004) a Děčínské vrchoviny (1987--2013). Odchyceno bylo 1831 jedinců řadících se do 9 druhů (4 hmyzožravci, 5 hlodavců) na území východního Krušnohoří a 2924 jedinců 11 druhů (6 hmyzožravců, 5 hlodavců) na území Děčínské vrchoviny.
|
|
| |
|
| |
|
| |
host ::
RSS.