|
| |
|
| |
|
| |
|
|
Pracovní zátěž učitelů střední školy
TLAMSOVÁ, Alena
Cílem bakalářské práce bylo charakterizovat složky pracovní zátěže učitelů střed-ních škol a provést analýzu této zátěže u vyučujících na vybraných středních školách. Pracovní zátěž lze chápat jako nesoulad mezi požadavky na pracovníka a jeho možnostmi. Obecně se dělí na fyzickou a psychickou. První část bakalářské práce se zabývá základními charakteristikami učitele, učitel-ské profese, pracovní zátěže a jejími složkami. Druhá část bakalářské práce obecně popisuje vybrané školy a analyzuje pracovní zátěž jejich učitelů, a to z několika hledisek, jako např. dle druhu pracovní zátěže, škol, pohlaví a délky praxe. Z analýzy vyplynulo, že vyšší pracovní zátěží trpí učitelé gymnázia, dále pak učitelky a pedagogové s praxí delší než 15 let. Nejvyšší pracovní zátěž je pak tě-lesná. Všichni respondenti se jí snaží preventivně předcházet aktivními činnostmi a zdra-vým životem a brání se jí také převážně pomocí aktivního či pasivního odpočinku.
|
|
|
Osobnost učitele
OUBRAMOVÁ, Petra
Diplomová práce má teoreticko-empirický charakter. Je zaměřena na problematiku osobnosti učitele a pohled žáků 2. Stupně ZŠ na ni. První část práce charakterizuje rysy osobnosti pedagoga a rozmanité vyučovací styly. Rovněž vymezuje odborné kompetence učitele jako např. kompetenci komunikativní nebo kompetenci reflexe vlastní činnosti. Pozornost je věnována také vymezení vlastností ?dobrého? učitele, kterými jsou autorita, asertivita, citová stabilita, smysl pro humor, spravedlivé hodnocení, tvořivost a flexibilita. V závěru teoretické části jsou stanoveny požadavky a úkoly pro učitele současné školy a popsán vliv učitelského povolání na osobnost. Praktická část představuje výsledky kvantitativního výzkumu, při kterém byla použita metoda písemného dotazování. Získané údaje objasňují pohled žáků 2. stupně ZŠ na osobnost pedagoga a ukazují, které vlastnosti hodnotí žáci jako významné a které formy a metody práce přijímají pozitivně.
|
|
|
Psychosociální pracovní zátěž sester a sociálních pracovníků.Kvantitativní šetření.
STEHLÍKOVÁ, Kateřina
V závěrečné bakalářské práci se zabývám problematikou psychosociální pracovní zátěže zdravotních sester a sociálních pracovníků. Bakalářská práce je jako obvykle rozdělena na část teoretickou a praktickou. V teoretické části jsem se zaměřila na charakteristiku zátěže, na její druhy, na jednotlivé zátěžové situace. Dále jsou zde popsány pojmy, jako je např. pracovní zátěž, psychosociální zátěž. Neopomenula jsem se věnovat koncepci ošetřovatelství, profesi zdravotní sestry a také charakteristice sociální práce a profesi sociálního pracovníka. Praktickou část jsem zaměřila na zjištění míry psychosociální pracovní zátěže a na identifikaci příčin psychosociální pracovní zátěže u sester a sociálních pracovníků. Pro zjištění stanovených cílů byla použita metoda dotazování pomocí nestandardizovaného dotazníku. Dotazník jsem sestavila na základě svých zkušeností a osobních předpokladů. Skupinu dotazovaných tvořili zdravotní sestry a sociální pracovníci z Jihomoravského kraje okresu Znojmo. Výsledky byly zpracovány do grafu. Výzkum prokázal, že u obou profesí lze identifikovat míru i příčiny psychosociální pracovní zátěže. Zvolením tohoto tématu jsem chtěla poukázat na psychosociální pracovní zátěž, která zdravotní sestry i sociální pracovníky denně doprovází. Tato práce mně přinesla spoustu informací a zamyšlení se nad touto problematikou. Doufám, že to přinese i nějaké pozitivum zdravotním sestrám, sociálním pracovníkům a také jejich nadřízeným. Zamyšlení se nad touto problematikou by mohlo mnohé vést k řešení či dokonce k odstranění některých problémů, které jsou s daným tématem spojeny.
|
|
|
Psychosociální zátěž při práci sester a sociálních pracovníků
KUŘÁTKOVÁ, Lucie
Diplomová práce se zabývá problematikou psychosociální pracovní zátěže v profesi sester a sociálních pracovníků. Práce je rozdělena do dvou oddílů. V teoretické části práce jsem se zabývala vymezením pojmů jako např. pomáhající profese, zátěž a stres, dále také pracovní zátěž a psychosociální zátěž. Dále jsem stručně charakterizovala profesi sestry a sociálního pracovníka. Cílem empirické části práce bylo zjistit u vybraného vzorku respondentů (tj. sestry a sociální pracovníci), jak respondenti vnímají charakter jejich psychosociální pracovní zátěže, a zda jsou ohroženi syndromem vyhoření. Dále také zjistit, zda v rámci pomáhajících profesí zřetelněji vnímají svou psychosociální pracovní zátěž sestry nebo sociální pracovníci a zda je rozdíl v jejich ohrožení syndromem vyhoření. Ke sběru dat pro zpracování výzkumné části práce byla použita kvantitativní metoda dotazování a technika dotazníku. K dotazníkovému šetření byl použit vlastní dotazník. Dotazník byl anonymní. Při jeho konstrukci jsem vycházela z dotazníku, který mi poskytl vedoucí mé diplomové práce. Původní dotazník byl rozsáhlejší a byl konstruován pouze pro sestry, proto pro účely diplomové práce bylo nutné vybrat vhodné položky a vytvořit některé vlastní položky aplikovatelné na sestry i sociální pracovníky. V dotazníku byly použity především uzavřené otázky, kde měli respondenti možnost označit na pětibodové škále pouze jednu odpověď, která nejvíce korespondovala s jejich osobním názorem. Před zahájením vlastního výzkumu jsem si stanovila 3 hypotézy. Odpovědi z dotazníku byly zpracovány jak manuálně, čárkovou metodou, tak i prostřednictvím statistického programu SPSS. Grafické znázornění výsledků bylo provedeno pomocí výsečových a sloupcových grafů v programu Microsoft Office Excel. Po vyhodnocení výsledků získaných z dotazníkového šetření jsem zjistila, že předem stanovená hypotéza H1, která předpokládala, že sestry a sociální pracovníci vnímají rozdílně různé prvky své psychosociální pracovní zátěže, byla potvrzena, H2, která předpokládala, že sestry více zatěžuje práce s pacienty/klienty než sociální pracovníky, nebyla potvrzena a H3, která předpokládala, že sestry jsou více ohrožené syndromem vyhoření než sociální pracovníci, byla potvrzena. Výsledky diplomové práce mohou posloužit k informování široké i odborné veřejnosti o dané problematice. Dále mohou výsledky sloužit jako případný impuls k tomu, aby se vedoucí pracovníci problematikou psychosociální pracovní zátěže u pomáhajících pracovníků v jednotlivých zdravotnických i sociálních zařízeních více zabývali. Výsledky mohou být rovněž podkladem pro další studie a výzkumy v této oblasti.
|
|
|
Fluktuace všeobecných sester do jiných profesí na trhu práce
SOVOVÁ, Zuzana
Profese všeobecné sestry je velice náročná. Mezinárodní organizace práce a Světové zdravotnické organizace ji označují za jednu z nejrizikovějších. Po absolvování náročného studia dochází k odchodu sester na jiná pracovní místa v důsledku nedostatečného finančního ohodnocení v poměru k velké fyzické a psychické zátěži. Již před rokem 2004 se v České republice objevil problém s nedostatkem sester. Po vstupu země do Evropské unie se tato situace ještě zvýraznila, protože sestry začaly více využívat volného pohybu osob na trhu práce. Odchází do atraktivnějších pracovních resortů, které nejsou tak náročné na osobní i pracovní život. Pokud není pracovníkům věnována dostatečná péče o duševní a fyzické zdraví, nemohou pracovní tempo dlouho vydržet. Následkem přetížení se objeví pracovní nespokojenost a dochází k fluktuaci. Diplomová práce mapuje míru fluktuace všeobecných sester do jiných profesí na trhu práce, které konkretizuje. Provedený výzkum je kvantitativní. Byla použita metoda dotazování, technikou anonymních dotazníků. Z výsledků je patrné, že má míra fluktuace stoupající tendenci. Příčina je především v nízkém finančním ohodnocení a v dopadu na rodinný a osobní život. Jako řešení se nabízí vyšší platové a společenské ohodnocení profese, saturace nedostatku pracovníků, aplikace fundraisingu, supervizí nebo zaměstnanecké benefice. Během profesního studia je nezbytný důraz na prevenci. Se zaváděním moderní ošetřovatelské péče se nároky na zdravotnické pracovníky stále zvyšují, bohužel neúměrně k prevenci, která je problematice zátěže věnována. Mou snahou bylo poukázat na příčiny s fluktuací sester spojené a upozornit na eventuality, kterými lze odlivu pracovníků z tohoto náročného, avšak krásného a ve společnosti nenahraditelného povolání zabránit.
|
|
|
Psychosomatická zátěž sester na operačním sále
FIALOVÁ, Lenka
Bakalářská práce se zabývá projevy pracovního zatížení sester na operačním sále v oblasti tělesné i psychické, které vyplývá z náročnosti profese instrumentářky. Cílem práce bylo identifikovat nejčastější projevy psychosomatické zátěže sester na operačním sále. Cíl byl splněn. Byly stanoveny dvě hypotézy. První hypotéza potvrzuje, že nejčastějším projevem somatické zátěže sester na operačním sále jsou bolesti zad. Druhá hypotéza potvrzuje, že nejčastějším projevem psychické zátěže sester na operačním sále je stres. Z výsledků vyplývá, že problematika somatického a psychického zatížení instrumentářek je aktuální téma, kterému je nutné věnovat pozornost. Bylo by vhodné, kdyby zaměstnavatel zajistil pro sestry seznámení s různými relaxačními technikami formou seminářů, přispíval na mimopracovní sportovní a kulturní aktivity a tím se podílel na účinném odbourávání pracovního stresu u sester pro perioperační péči.
|
|
|
Hodnocení psychosociální pracovní zátěže sester pomocí analýzy pracovních podmínek
JANEČEK, Josef
Tato práce se zabývá psychosociální pracovní zátěží v povolání zdravotní sestry. Prvním cílem práce bylo zjistit, zda lze identifikovat psychosociální pracovní zátěž v povolání zdravotní sestry. Druhým cílem práce bylo zjistit, zda jsou více vystaveny psychosociální pracovní zátěži zdravotní sestry pracující na standardním oddělení nebo sestry na JIP a ARO. Pro důkladné vystihnutí dané problematiky bylo použito dotazníkové metody - dotazník SPÚ (Subjective Symptom of Fatigue). Dotazník obsahoval celkem 51 otázek a byl rozdělen na tři části. První část dotazníku je zaměřena na posouzení psychosociální zátěže z hlediska hodnocení pracovních podmínek. Ve druhé části jsem se věnoval hodnocení pracovní zátěže u sester a třetí část dotazníku je zaměřena na zjišťování únavy sester. Oslovil jsem zdravotní sestry z FN Plzeň, Oblastní nemocnice v Příbrami a nemocnice Stod. Výzkum byl prováděn u zdravotních sester pracujících na standardním chirurgickém a standardním interním oddělení a na chirurgických JIP a interních JIP a ARO. Výzkum prokázal, že se v povolání zdravotní sestry vyskytuje psychosociální pracovní zátěž. Hypotéza, že v povolání zdravotní sestry lze identifikovat psychosociální pracovní zátěž se potvrdila. Výsledky výzkumu dále ukázaly, že sestry pracující na stndardním oddělení jsou vystaveny menší psychosociální pracovní zátěži než sestry pracující na oddělení JIP a ARO. I přes to, že výsledky výzkumu poukazují na fakt, že sestry pracující na JIP a ARO jsou více vystaveny psychosociální pracovní zátěži, je na druhou stranu nutné dodat, že některé rozdíly v porovnání výsledků výzkumu mezi sestrami pracujících na standardním oddělení a sestrami pracujících na oddělení JIP a ARO nejsou v některých grafech tak markantní.
|
host ::
RSS.