Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 53 záznamů.  začátekpředchozí44 - 53  přejít na záznam: Hledání trvalo 0.00 vteřin. 
Vliv sociálního prostředí na školní zralost dítěte
HOLUBOVÁ, Jarmila
Vliv sociálního prostředí na školní zralost dítěte Teoretická část se věnuje vysvětlení pojmů školní zralost (všech jejích aspektů a jejímu významu v životě dítěte) a socializace. Praktická část se zaměřuje na vliv sociálního prostředí na dozrání dítěte pro školu. Obsahuje kazuistiky dětí, rozhovory s učitelkou, testy školní zralosti a rozbor kreseb.
Význam a role skautingu v utváření hodnotového světa dětí a mládeže
CÍCHOVÁ, Edita
Práce popisuje skautskou organizaci od jejího vzniku až do dnešní doby. Snaží se zhodnotit přínos a vliv skautské organizace a její působení na mládež, která jí prošla.
Kvalita života klientů v zařízení Sociální služby Česká v Jindřichově Hradci
KÜMMELOVÁ, Jana
Pokud chceme mluvit o kvalitě života, můžeme mít na mysli různá pojetí. Lze pojednávat o kvalitě života jedince nebo skupiny. Kvalita života jedinců s mentálním postižením bývá zjišťována nejčastěji v rámci objektivního pohledu. Dochází tedy k hodnocení kvality života osob s mentálním postižením prostřednictvím okolního prostředí, nejčastěji rodinnými příslušníky či sociálními pracovníky pobytových zařízení. Subjektivní hodnocení kvality života lidí s mentálním postižením bývá velice často opomíjeno. Tato diplomová práce pojednává právě o kvalitě života osob s mentálním postižením, kteří jsou klienty pobytového zařízení Sociální služby Česká v Jindřichově Hradci, z jejich vlastního pohledu. Samostatné hodnocení kvality života klientů zařízení probíhalo, vzhledem k schopnostem a možnostem klientů, formou polostrukturovaného rozhovoru. Hledisko kvality života bylo rozpracováno do třech základních oblastí, které ovlivňují život klientů. Jde o naplňování potřeb a práv osob s mentálním postižením, které mají stejné jako lidé bez postižení. I když veřejné mínění na osoby s mentálním postižením se v posledních letech pozitivně změnilo, stále se nezřídka kdy můžeme setkávat z názory, které jsou z hlediska naplňování potřeb a dodržování práv vůči osobám s mentálním postižením nekorektní. Další zkoumanou oblastí byl vliv zařízení na kvalitu života klientů. Právě zařízení, která poskytují pobytové služby osobám s mentálním postižením, mají značný prostor pro podporu a neustálé zlepšování kvality života svých klientů. Nutno však podotknout, že určité okolnosti života klientů pobytová zařízení ovlivnit nemohou. Jde právě o tak často diskutované téma v naší společnosti, rodinné zázemí, které přinášelo další podstatné informace o kvalitě života jedinců s mentálním postižením.
Sociální prostředí a vazby klienta z pohledu systemických konstelací
BŘEZINOVÁ, Lenka
Diplomová práce je na téma vztahu systemických konstelací, sociálního prostředí a sociální práce. Cílem práce bylo zjistit, jaké nejčastější důvody vedou klienty k využití práce touto metodou. Otázkami, na které jsme chtěli znát odpovědi byly například, jakou cestou se respondenti dostali k systemickým konstelacím, jak dlouho se rozhodovali, jaký prvotní impuls byl nejdůležitější. Dále bylo zajímavé, jaké zkušenosti mají s touto metodou práce, jaký dopad na svůj život vnímají a jaký přínos v metodě pro sebe vidí. Obsahem práce je i popis průběhu jejich první zkušenosti s vlastní konstelací, kterou si nechali respondenti postavit.
Vliv domácího prostředí klienta na poskytování ošetřovatelské péče agenturou domácí péče
VONEŠOVÁ, Petra
Domácí péče v plném rozsahu respektuje integritu klienta s jeho vlastním sociálním prostředím. Úkolem domácí péče je zajistit takovou ošetřovatelskou péči, která odpovídá aktuálním potřebám klienta vzhledem k jeho zdravotnímu stavu. Domácí prostředí a přítomnost blízkých osob má bezprostřední vliv na psychiku člověka, která v procesu uzdravování hraje významnou roli. Výhodou ošetřování klienta v domácím prostředí je absence nozokomiálních nákaz, naopak nevýhodou je někdy nevyhovující sociální prostředí, neochota změnit domácí prostředí vzhledem k aktuálním potřebám a nedodržování léčebného režimu. Cílem práce bylo zjistit, jak domácí prostředí klienta ovlivňuje kvalitu ošetřovatelské péče, kterou poskytuje Agentura domácí péče. Výzkum byl prováděn formou kvalitativního výzkumu, technikou polostandardizovaného rozhovoru se sestrami a klienty z Agentury domácí péče. První výzkumný vzorek tvořilo pět sester, pracující v Agentuře domácí péče. Druhý výzkumný vzorek tvořili čtyři klienti, u kterých je domácí péče poskytována pravidelně několik dní v týdnu, po dobu již několik let. Kasuistiky klientů byly doplněny pozorováním jejich vlastního prostředí, které se uskutečnilo během rozhovoru.Z výzkumu vyplynulo, že kvalita poskytované ošetřovatelské péče je ovlivněna několika faktory, především spoluprácí klienta a jeho rodiny, stavem domácího prostředí a spoluprácí s ošetřujícím lékařem. Z pozice sester jsou důležité jejich teoretické znalosti a praktické dovednosti.Na základě výsledků byly stanoveny dvě hypotézy. H1: Pro zajištění kontinuální domácí ošetřovatelské péče je nezbytná spolupráce s rodinou. H2: Kvalita ošetřovatelské péče, zajišťována sestrami z agentury domácí péče, je ovlivněna stavem domácího prostředí. V souvislosti s výzkumem byla objasněna specifika domácí péče a zmapovány možné problémy, se kterými se sestra, při provádění ošetřovatelské péče v domácím prostředí, může setkat.
Modely a pastorace mládeže uplatňované v salesiánských střediscích mládeže v České republice
SVOBODA, Michal
Předkládaná práce se zaměřuje na analýzu a popis pastoračního modelu, který používají pracovníci salesiánských středisek mládeže při práci s mladými lidmi. V úvodním teoretickém přehledu jsou představeny charakteristiky salesiánských středisek mládeže tak, jak jsou uváděny v salesiánské literatuře. Nejprve je zde popsána obecná koncepce salesiánské pastorace mládeže, a poté její pojetí v dokumentech českých salesiánských děl. Druhá část práce je praktická. Je zaměřena na konkrétní kvalitativní sociologický výzkum, který se uskutečnil mezi 18 zaměstnanci salesiánských středisek mládeže na podzim roku 2007. Tato část práce je uvedena popisem přípravy výzkumu, navazuje na ni postup analýzy dat a završuje rozsáhlá část datové syntézy. V závěru části je uveden přehled odvozených teorií. K práci je připojena rozsáhlá část příloh analyzovaných dat.
Sociální prostředí jako faktor ovlivňujicí informovanost o těhotenství a porodu
MIKOVÁ, Radka
Bakalářská práce se zabývá problematikou vlivu sociálního prostředí na informovanost o těhotenství a porodu. Primárním cílem práce je zmapovat poptávku po informacích, jejich dostupnost a nejvíce užívané zdroje. Dalším cílem je zjištěné údaje dále zanalyzovat z pohledu věku, vzdělání a rodinného stavu. Výsledky výzkumu ukázaly významný vliv sociálního prostředí na informovanost o těhotenství a porodu. Prokázala se závislost věku, vzdělání a rodinného stavu na úroveň informovanosti. Informace související s narozením dítěte jsou velmi dobře dostupné, na čemž mají velký podíl i média, která výrazně vyvažují omezenou poptávku po informacích u určitých věkových a vzdělanostních kategorií.
Sociální a psychologická situace v rodině s kombinovaně postiženým dítětem
MAŠKOVÁ, Hana
Práce se zabývá sociální a psychologickou situací v rodině s kombinovaně postiženým dítětem, narozením dítěte a reakcí rodičů, rodiny a okolí na vzniklou problematiku. Dále se zabývá problémy v rozhodování se v dalších možných krocích v péči o dítě, řešením vzniklých problémů a postavením se k dané problematice. Cílem je poukázat na rodiče, kterým se dítě s postižením narodilo a přiblížit jejich situaci od počátku až k jejímu vyrovnání se. Praktická část obsahuje průzkum, který byl zpracován z dotazníků vyplněných rodiči s dítětem s postižením. Zabývá se především rodiči, jejich situací a změnou života po narození dítěte, partnerským vztahem, okolím, pomocí a dalšími organizacemi, které navštěvují rodiče či jejich děti.
Vliv sociálního prostředí na adaptaci dětí ve škole
BROŽÍKOVÁ, Lenka
BROŽÍKOVÁ, L. Vliv sociálního prostředí na adaptaci dětí ve škole. České Budějovice 2007. Bakalářská práce. Jihočeská univerzita v Českých Budějovicích. Teologická fakulta. Katedra pedagogiky. Vedoucí práce Mgr. I. Čejková. Práce se zabývá vlivem sociálního prostředí na adaptaci dětí ve škole. Je zde popsán sociální vývoj dítěte do období nástupu do školy. V práci je dále věnována pozornost školní zralosti a připravenosti pro nástup do školy. Část práce se zabývá rodinou jako první sociální skupinou, která dítě ovlivňuje, stejně jako další sociální skupiny mimo rodinu, mající vliv na sociální dovednosti dítěte. Práce se zabývá také samotným nástupem dítěte do školy a tomu, jak je dítě ve své adaptaci ovlivněno osobností učitele, jeho komunikací s dítětem a rodinou dítěte. V této kapitole je popsán i vliv školních úspěchů či neúspěchů na samotnou adaptaci dítěte ve škole. Škola je pro dítě startem do života a proto je důležité, jak se dítě adaptuje na prostředí, kde bude v budoucnu trávit svůj čas a které ho připraví na další život, jak profesní, tak soukromý.
Využití analýzy sociálních sítí při analýze sociálního okolí projektového manažera
Hájek, Martin ; Chocholatý, Drahomír (vedoucí práce) ; Hřebíček, Vladimír (oponent)
Diplomová práce se věnuje tématu sociálního okolí projektového manažera a možnostem jeho analýzy. Sociální okolí je definováno jako souhrn netechnických faktorů působících na projektového manažera, které významným způsobem ovlivňují průběh projektu. Znalost sociálního okolí je, vedle znalosti metodik řízení projektů, projektového plánu, oboru činnosti klienta a dalších předpokladů, klíčová pro úspěch projektu. Cílem práce je definovat rozsah sociálního okolí a především prezentovat techniky a metody, jakými je možné sociální okolí analyzovat, a na základě zjištěných závěrů aktivně kultivovat projektové prostředí. Mezi další cíle práce patří formulace doporučení pro orientaci projektového manažera v jeho sociálním okolí a dokumentace diskutovaných poznatků na příkladech z projektové praxe -- mj. na základě zkušeností z analýzy sociálních sítí, jež byla pro potřeby této práce provedena v prostředí reálných projektů. Práce představuje tři metody analýzy -- analýzu sociálních sítí, analýzu zainteresovaných stran a analýzu psychologického profilu členů týmu, které se vzájemně doplňují a poskytují projektovému manažerovi ucelený přehled o jeho sociálním okolí. Na analýzu sociálních sítí je kladen majoritní důraz, jelikož představuje teoretický a praktický úvod do tématu a základ pro další analýzu.

Národní úložiště šedé literatury : Nalezeno 53 záznamů.   začátekpředchozí44 - 53  přejít na záznam:
Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.