| |
|
Úloha krátkého cyklu vody při obnově ekologických funkcí krajiny
Pokorný, Jan
Toky látek vody a energie jsou základními ekologickými funkcemi krajiny. Povrchová těžba změnila podstatně tyto toky, protože zasáhla velké plochy v krajině. Strategii obnovy velkých krajinných celků je potřeba zaměřit na obnovu krátkého cyklu vody, aby se opět uzavíral koloběh látek a snižoval jejich odnos z krajiny.
|
| |
|
Třeboňsko 2000. Ekologie a ekonomika Třeboňska po dvaceti letech
Pokorný, Jan ; Šulcová, J. ; Hátle, M. ; Hlásek, J.
Konference Třeboňsko 200 navazuje na předešlé dvě konference z let 1978 a 1988 Navazuje na tradici dobré komunikace mezi všemi subjekty, jichž se dotýkají otázky ochrany a rozvoje Chráněné krajinné oblasti a Biosférické rezervace Třeboňsko. Referáty přednesené na konferenci přinášejí analýzu stavu a vývoje třeboňské krajiny a poskytují podklad pro formulování směrů a strategie trvalé udržitelnosti rozvoje Třeboňska.
|
| |
| |
| |
|
Co vypovídají geobotanické studie a změnách a současném stavu třeboňské krajiny?
Prach, Karel
Práce dokumentuje změny ve vegetaci luk, lesních porostů a plevelové a ruderální vegetace v posledních dekádách, vyvolané nepřiměřenými způsoby zemědělského, rybničního a lesního hospodaření. Negativní trendy hlavně ze 70. a 80. let, bohužel často přetrvávají i po změně politického systému. Bylo doloženo, že lesníci, rybáři a zemědělci jsou i v současnosti největšími škůdci v třeboňské krajině.
|
| |
|
Intenzifikace hospodaření a ekologická stabilita rybníků - klíčových vodních biotopů Třeboňské pánve
Pechar, Libor
Rybníky mají důležitou roli v hydrologickém systému Třeboňska a obecně představují nejběžnější typ stojatých vod v České republice. Většiny rybníků jsou několik staletí staré nádrže a proto není příliž patrný jejich umělý původ. Období intenzifikace rybí produkce se datuje od 30.tých let, kdy vápnění a hnojení se stalo běžnou praxí. Od 30.tých let se rybí produkce zvýšila z 50 kg ha-1 na více než 500 kg ha-1. Hlavní rybou je stále kapr Cyprinus carpio L. Hospodaření zamměřené na dosažení vyšší produkce, vyšší rybí obsádky a s tím spojený nárůst hnojení vedl ke zvýšení trofického stavu rybníků až do stadia hypertrofie. Hlavními příznaky jsou rozvoj vodních květů, značné fluktuace v pH a koncentraci rozpuštěného kyslíku a celková destabilizace rybničního ekosystému.
|