|
| |
|
| |
|
| |
|
| |
|
| |
|
| |
|
|
Historie kojenecké výživy od roku 1945 do roku 2008
VACUŠKOVÁ, Miluše
Výživa dítěte má v každém věkovém období svá specifika. Pro novorozenecký a kojenecký věk dítěte má především velký význam kojení. Výživa mateřským mlékem je ideálně vyvážená, zajišťuje příjem kvalitní potravy, která je mladým organizmem velmi dobře tolerována a zajišťuje optimální tělesný růst a psychický vývoj dítěte. Mateřské mléko díky svému složení zvyšuje ochranný účinek na dítě ve vztahu k infekcím a navozuje přirozenou psychickou vazbu ve vztahu matky a dítěte. Ve své práci jsem se snažila vyhledat zlomové body v koncepci kojenecké výživy ve světě i u nás a zmapovat problematiku kojení a vývoj umělé výživy od konce druhé světové války po současnost. Také jsem chtěla položit důraz na nenahraditelnost mateřského mléka, ale i na suplementaci umělých mlék probiotiky, prebiotiky, synbiotiky a jejich význam ve výživě dětí. Cílem práce č. 1 bylo vyhledat zlomové/uzlové body v koncepci kojenecké výživy ve světě od počátku 19. století a v České republice od roku 1945 do roku 2008. Cílem práce č. 2 bylo prokázat, že kojenecká výživa v současné době sleduje kromě nutričních hodnot výživy i imunologické aspekty. Cílem práce č. 3 bylo vytvořit návrh edukačního programu, který může sloužit jako praktický návod k využití teoretických podkladů v klinické praxi. Informace potřebné k dosažení stanovených cílů byly získány studiem, analýzou a srovnáváním dostupných písemných dokumentů, týkajících se přirozené i umělé výživy dětí. Většina dokumentů byla určena pro studium zdravotnických pracovníků na středních a vysokých školách v České republice. Současně bylo také čerpáno z publikací pro rodiče a širší veřejnost v rozmezí od roku 1945 po rok 2008. Pro ilustravi byly použity i některé tabulky obsahující schémata umělé výživy odpovídající době, ve které vznikly. Na těchto schématech jsem chtěla poukázat na změny v koncepcích, které s sebou přinášel vývoj nejenom ve znalostech a myšlení lidí, zabývajících se výživou dětí, ale i v nových možnostech a technologiích potravinářského průmyslu.
|
|
|
Vypracování standardu výživy dětí do tří let
KILBERGEROVÁ, Jana
Cílem práce bylo zjistit způsob stravvání dítěte do věku tří let v rodině, zjistit, zda sestry informují matky dětí do věku tří let o zádśadách správné výživy jejich dítěte a vytvořit edukaci v oblasti zásad správné výživy dítěte do věku tří let. Tyto cíle byly splněny. V kvantitativním výzkumném šetření tvořily výzkumný soubor všeobecné a dětské sestry a maminky dětí do věku tří let ve všech 123 ordinacích praktických lkařů pro děti a dorost v Jihočeském kraji. Z výsledků výzkumného šetření vyplývá, že maminky jsou dobře edukovány v ordinacích praktických lékařů pro děti a dorost o správném způsobu stravování svého dítěte. Výsledky výzkumného šetření sester poukazují na nejednotnost názorů v zavádění některých potravin do jídelníčku kojenců a batolat. Odpovědi sester a maminek byly podkladem pro vypracování edukační příručky a standardu výživy dětí do tří let věku.
|
|
|
Ovlivnění životosprávy kojících matek sestrou
HARANTOVÁ, Klára
Abstrakt Problematika kojení zažívá v posledním desetiletí značnou evoluci. Může se zdát, že informovanost matek i zdravotnického personálu v této oblasti je již dostatečná. Průzkumy ukazují, že je na místě u obou skupin trvalá a kvalitnější edukace, stejně jako zdokonalování spolupráce kojících matek a zdravotnického personálu. Bakalářská práce se zaměřuje na dodržování správné životosprávy v době kojení a zjišťuje, zda edukace a přístup sester k matkám ovlivňuje dodržování správné životosprávy v době kojení. Cílem bakalářské práce bylo zjistit způsob životosprávy kojících matek a zmapovat přínos edukace zaměřené na správnou životosprávu pro kojící matku. Práce je rozdělena na teoretickou a výzkumnou část. Teoretická část se zabývá historickým pohledem na poporodní období a na období laktace. Dále trendy životosprávy kojících žen, edukaci sestrou a laktační poradenství. V praktické části jsou analyzovány informace z průzkumného šetření. K této práci byla zvolena forma kvantitativního výzkumu a respondentky odpovídaly formou anonymních dotazníků. Šetření probíhalo v ordinacích praktického lékaře pro děti a dorost ve Strakonicích, ve Volyni a na porodnickém oddělení ve Strakonicích. Zjištěné výsledky potvrdily hypotézu práce, že matky dodržují správnou životosprávu v této době, a to především díky informacím, které získávají od sestry. Poznatky a výsledky výzkumu mohou být poskytnuty do praxe pro zefektivnění edukace u kojících žen a použity do ambulancí k rozšíření edukace, k poskytnutí dostatečných vhodných informací kojícím ženám.
|
|
|
Kojení a jeho nejčastější problémy
SOUKUPOVÁ, Simona
Bakalářská práce je rozdělena na dvě části. První část je část teoretická, kde jsou popsány všechny současné poznatky týkající se problematiky kojení, druhá část je část výzkumná. V teoretické části jsou popsány nejčastější problémy spojené s kojením a současně popsána správná technika kojení, která je důležitá pro prevenci vzniku těchto obtíží. Jsou zde popsány i ostatní aspekty související s kojením, jako např. polohy při kojení, životospráva kojící ženy a jiné. Prvním cílem práce bylo zjistit, zda mají ženy informace o kojení z prenatální péče. Druhým cílem, zmapovat, zda zdravotnický personál edukuje ženy o správných technikách kojení na oddělení šestinedělí. Třetím cílem bylo zjistit nejčastější problémy při kojení u žen na oddělení šestinedělí a posledním cílem bylo zjistit, zda kojící ženy znají způsoby řešení problémů při kojení. Jako první byla stanovena hypotéza, že ženy mají informace z prenatální péče. Druhá hypotéza, že zdravotnický personál edukuje matky o správných technikách kojení. Třetí hypotéza byla stanovena, že nejčastějším problémem při kojení jsou ragády bradavek. Poslední hypotéza byla, že ženy znají způsoby řešení problémů při kojení na oddělení šestinedělí. Všechny cíle byly splněny. Výzkum ukázal, že ženy jsou o kojení informované již v prenatální péči. Nejvíce informací čerpají z časopisů, knih a internetu. Některé navštívily kurz kojení a některé byly edukovány od zdravotnického personálu. Tím byla potvrzena první hypotéza, že ženy jsou edukovány o kojení již z prenatální péče. Druhým cílem bylo zmapovat, zda zdravotnický personál edukuje ženy na oddělení šestinedělí o správných technikách kojení. Z šetření vyplynulo, že ženy jsou edukovány o těchto technikách a personál edukuje ženy o krocích vedoucích k úspěšnému kojení. Těmito výsledky byla potvrzena druhá hypotéza, že zdravotnický personál edukuje ženy o správných technikách kojení na oddělení šestinedělí. Zjistit nejčastější problém u kojících žen, byl cíl třetí. Tam bylo jako největší problém shledáno bolestivé nalití prsou. Hypotéza třetí tedy nebyla potvrzena, neboť bylo stanoveno, že nejčastějším problémem byly ragády bradavek. Prověření znalostí žen o způsobech řešení problémů s kojením bylo cílem čtvrtým. Ukázalo se, že ženy mají dostatek znalostí, vedoucích k odstranění případného problému s kojením a tím byla potvrzena hypotéza čtvrtá, že kojící ženy znají způsoby řešení problémů při kojení na oddělení šestinedělí. K potvrzení těchto hypotéz a splnění cílů byl použit kvantitativní výzkum, formou anonymních dotazníků. Bylo rozdáno 127 dotazníků, zpět bylo vráceno 112. Výzkum probíhal ve Fakultní Thomayerově nemocnici v Praze, která je od roku 1993 nositelem titulu Baby Friendly Hospital. Výsledky výzkumného šetření by bylo možné použít jako zdroj informací pro včasnou edukaci u nejčastěji se vyskytovaných problémů při kojením se zaměřením na jejich prevenci a zároveň sloužit jako zdroj informací pro zlepšení ošetřovatelské péče. Problematice kojení by se mělo věnovat stále více pozornosti, neboť právě tyto problémy mohou ženě po porodu znepříjemnit její nejkrásnější životní období.
|
host ::
RSS.