|
|
Alimentární příjem fluoridu u předškolních dětí v prevenci zubního kazu
Oganessian, Edgar ; Broukal, Zdeněk (vedoucí práce) ; Štípek, Stanislav (oponent) ; Veverka, Jan (oponent)
Primární prevence zubního kazu zahrnuje pravidelnou mechanickou redukci zubního mikrobiálního povlaku, plnohodnotnou výživu se sníženým příjmem sacharidů a podáváním fluoridů v podobě lokálních aplikací a alimentárního příjmu. Ochranný účinek fluoridů spočívá ve stabilizaci demineralizačních a podpoře remineralizačních procesů na povrchu zubu. Alimentární příjem fluoridu pochází z potravových zdrojů, z fluoridových suplementů a u mladších dětí také z nechtěně spolykaných fluoridových zubních past. Příjem fluoridu, vedle prokazatelného a významného příspěvku v omezení kariogenních podmínek v ústním prostředí, představuje v období vývoje stálé dentice určité riziko pro maturaci a mineralizaci tvrdých zubních tkání a z toho důvodu je nutné jeho příjem u dětí v přeškolním věku regulovat a správně nastavit, aby se docílilo maximálního ochranného účinku pro tvrdé zubní tkáně s minimem rizik pro jejich správný vývoj. V jednotlivých studiích byl stanoven obsah fluoridu v balených vodách vhodných pro mladší předškolní děti, v produktech instantní mléčné výživy, v granulovaných herbálních čajích a v instantních maso-zeleninových příkrmech a ovocných přesnídávkách. Sumární celodenní příjem fluoridu ve výživě dětí byl stanoven metodou double plate. V modelové kalkulaci příjmu fluoridu s příspěvkem nechtěně spolykané...
|
|
|
Antropologická studie prořezávání stálých zubů
Šindelářová, Romana ; Broukal, Zdeněk (vedoucí práce) ; Špidlen, Miloš (oponent) ; Izakovičová Hollá, Lydie (oponent)
Úvod disertační práce je věnován stručném přehledu o problematice vývoje a prořezávání zubů a charakteristice vnitřních a vnějších vlivů, které erupci ovlivňují. Kromě vlivu tělesné konstituce na prořezávání stálých zubů jsou popsány i další faktory, mezi něž patří socioekonomické vlivy, předčasný porod, předčasné ztráty dočasných zubů nebo vliv kraniofaciální morfologie. Blíže byl specifikován také pojem biologický věk a možnosti jeho určení. V praktické části jsme sledovali prořezávání stálých zubů u českých dětí ve věku 4-15 let, neboť znalost pořadí a doby prořezávání stálých zubů je důležitá pro správné plánování preventivních opatření, pro diagnózu a plán léčby ve stomatologii. Dále jsme se zaměřili na hodnocení rozdílů v době prořezání stálých zubů kontralaterálních (pravá/levá strana) a antagonistických (horní/dolní čelist). Pozornost byla věnována také některým významným vnitřním a vnějším faktorům, které dobu prořezávání stálé dentice ovlivňují. Naše výsledky jsme konfrontovali se závěry obdobně zaměřených studií realizovaných ve světě. Klíčová slova: stálé zuby, doba prořezávání, prevence, děti, Česká republika
|
|
| |
|
|
Klinické aspekty onemocnění dlaždicobuněčným karcinomem dutiny ústní a rtu
Nováková, Vendula ; Slezák, Radovan (vedoucí práce) ; Pazdera, Jindřich (oponent) ; Broukal, Zdeněk (oponent)
Souhrn Klinické aspekty onemocnění dlaždicobuněčným karcinomem dutiny ústní a rtu Úvod: Incidence zhoubných nádorů hlavy a krku je v České republice na vzestupu. Prognóza tohoto onemocnění se i přes pokroky v léčbě v posledních několika dekádách výrazně nelepší. Tato studie zkoumá vliv relevantních klinických a demografických faktorů na přežití souboru pacientů s dlaždicobuněčným karcinomem dutiny ústní (DK DÚ). Materiál a metodika: Do retrospektivní deskriptivní studie bylo zahrnuto 200 pacientů s DK DÚ diagnostikovaných a léčených na Stomatologické klinice LF UK a FN v Hradci Králové v období 1988-2008. Sledované parametry byly pohlaví a věk pacienta, životní návyky včetně známých rizikových faktorů, lokalizace nádoru, mikroskopická diagnóza, stádium onemocnění, primární léčebná metoda a úmrtí v/bez souvislosti s nádorovým onemocněním. Analýza přežití byla provedena pomocí Kaplanovy-Meierovy metody a Coxova modelu progresivního rizika. Výsledky: Medián délky sledování pacientů byl 28 měsíců (rozmezí 1-242 měsíců). Poměr mužů a žen činil 2,1:1. Průměrný věk pacientů byl 62 let (SD=12). Nejčastěji se vyskytovaly dlaždicobuněčné karcinomy spodiny ústní (51 případů, 25,5 %) a dolního...
|
|
|
Alimentární příjem fluoridu u předškolních dětí v prevenci zubního kazu
Oganessian, Edgar ; Broukal, Zdeněk (vedoucí práce) ; Štípek, Stanislav (oponent) ; Veverka, Jan (oponent)
Primární prevence zubního kazu zahrnuje pravidelnou mechanickou redukci zubního mikrobiálního povlaku, plnohodnotnou výživu se sníženým příjmem sacharidů a podáváním fluoridů v podobě lokálních aplikací a alimentárního příjmu. Ochranný účinek fluoridů spočívá ve stabilizaci demineralizačních a podpoře remineralizačních procesů na povrchu zubu. Alimentární příjem fluoridu pochází z potravových zdrojů, z fluoridových suplementů a u mladších dětí také z nechtěně spolykaných fluoridových zubních past. Příjem fluoridu, vedle prokazatelného a významného příspěvku v omezení kariogenních podmínek v ústním prostředí, představuje v období vývoje stálé dentice určité riziko pro maturaci a mineralizaci tvrdých zubních tkání a z toho důvodu je nutné jeho příjem u dětí v přeškolním věku regulovat a správně nastavit, aby se docílilo maximálního ochranného účinku pro tvrdé zubní tkáně s minimem rizik pro jejich správný vývoj. V jednotlivých studiích byl stanoven obsah fluoridu v balených vodách vhodných pro mladší předškolní děti, v produktech instantní mléčné výživy, v granulovaných herbálních čajích a v instantních maso-zeleninových příkrmech a ovocných přesnídávkách. Sumární celodenní příjem fluoridu ve výživě dětí byl stanoven metodou double plate. V modelové kalkulaci příjmu fluoridu s příspěvkem nechtěně spolykané...
|
|
|
Orální zdraví předškolních dětí z hlediska vlivu demograficko-sociálního pozadí rodinného prostředí a postojů a chování rodičů vzhledem k péči o chrup dětí
Lenčová, Erika ; Broukal, Zdeněk (vedoucí práce) ; Nováková, Květoslava (oponent) ; Markovská, Neda (oponent)
1 SOUHRN Podkladem této disertační práce jsou tři průřezové studie. První studie byla provedena za účelem analýzy dlouhodobých trendů kazivosti v populaci 5letých předškolních dětí v ČR. Analyzována byla data šesti studií stavu chrupu pětiletých dětí provedených v letech 1994-2009. V uvedeném období byl u 5letých dětí v ČR zjištěn signifikantní vzestupný trend podílu dětí s kpe=0, trend průměrné hodnoty kpe zubů na dítě a průměrné hodnoty k zubů na dítě byl nesignifikantní. Cílem druhé studie byla charakteristika rodinných postojových a behaviorálních faktorů prevence zubního kazu. Jednalo se o dotazníkové šetření u rodičů předškolních dětí. Data byla analyzována pomocí faktorové analýzy, která umožňuje zkomprimovat rozsáhlý soubor proměnných na základě latentních souvislostí projevujících se podobnou variabilitou do několika skupin nově vytvořených faktorů. Touto studií bylo zjištěno, že rodiče mají dostatečné znalosti o základních rizikových faktorech zubního kazu, přesto však v prevenci zubního kazu spoléhají především na zubního lékaře, podávání sladkostí dětem denně považují za samozřejmost a podceňují závažnost ztráty dočasného zubu dítěte. Třetí studie pomocí logistické regrese analyzovala vliv rodičovského lokusu kontroly zdraví (LoC) na riziko zubního kazu v dočasném chrupu jejich předškolních...
|
|
| |
|
| |
|
| |
|
| |
host ::
RSS.