|
|
Stylizace sochařských portrétů v kubismu a civilismu, v tvorbě Otto Gutfreunda
DUBENSKÝ, Jan
Tato práce se zabývá osobností Otty Gutfreunda jako sochaře, přesněji pak jeho dvěma styly tvorby, kubismem a civilismem. Jejím cílem je seznámit čtenáře s osobností umělce, jeho tvorbou a historickými reáliemi 1. poloviny 20. století. Práce je rozdělena do dvou částí. Teoretická část zahrnuje charakteristiku sochy a sochařského portrétu a rozebírá historické pozadí kubismu a civilismu. Dále obsahuje životopis Otty Gutfreunda a rozbor jeho práce. V praktické části jsou vyhotoveny dva sochařské portréty. Každý v jednom stylu s odkazem na umělce, přenesené do dnešní doby.
|
|
|
Vztah avantgardy, masového umění a kýče
ŠTĚRBOVÁ, Alena
Ve své bakalářské práci se budu zabývat tématem vztahu vysokého a masového umění v kontextu problematiky kýče. Primárními zdroji mi budou práce Skeptikové a těšitelé od Umberta Eca, esej Avantgarda a kýč od Clementa Greenberga a Estetika na přelomu milénia od Pavla Zahrádky. Hlavním předmětem práce bude zkoumání vlivu vysokého umění na kýč a masové umění a dále strukturální analýza kýče na pozadí teorie o sociokulutrních vrstvách.
|
|
|
Konceptualizace umění jako negace formy. Problém podstaty konceptuálního umění.
ŘÍHOVÁ, Monika
Bakalářská práce se zabývá problematickými aspekty avantgardy zesílenými a rozvinutými v poválečném hnutí tzv. nové avantgardy ve vizuálním umění, především pak jeho konceptuálními tendencemi, které představují pro současnou estetiku stálou výzvu. Nejprve se pokusí nastínit východiska estetické teorie umění, aby posléze poukázala, jakým směrem se kritika estetiky ze strany konceptuálních umělců ubírá. Představí možnosti a meze vybraných definičních strategií, povahu vztahu konceptuálního umění k jiným typům umění a mimouměleckým činnostem, především jeho přibližování k filosofii a vědě. Klíčovými otázkami jsou: Čím je konceptualismus? Co činí neo-avantgardní díla uměním? Lze na konceptualismus vztahovat estetické kategorie? Jakým způsobem funguje konceptuální dílo jako znak?
|
|
|
Lyrické prvky v Lorcově dramatu - (Bodas de sangre - Krvavá svatba)
HERMAN, Alexandr
Herman, Alexandr. Lyrické prvky v Lorcově dramatu - Krvavá svatba. České Budějovice: Pedagogická fakulta Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích, 2011, 103 s., Diplomová práce. Tato diplomová práce se zabývá rozborem lyrických prvků v dramatickém díle Federica Garcíi Lorky. Autor patřil mezi čelní představitele avantgardního hnutí ve Španělsku. Jeho dramata jsou dodnes hrána na významných světových scénách, jeho básnická tvorba zachycující odkaz lidové lyriky nepřestala inspirovat literární teoretiky v nových interpretacích. Autor se narodil v roce 1898, který pro Španělsko znamenal začátek ústupu z jeho dřívějších mocenských pozic. Tato historická situace se projevila novým postojem ke Španělsku i umění. Je členěna do tří částí.
|
|
|
Poezie Milady Součkové
POSLUŠNÁ, Barbora
Anotace Diplomová práce je zaměřena na poezii Milady Součkové z let 1942 ? 1983. Úvodní kapitola je věnována tezím a metodologickému vymezení práce. Dále se práce věnuje terminologickému vymezení pojmu ?avantgarda?. Nejdříve uvádí vybrané slovníkové definice, poté vychází z textu Vladimíra Papouška ? Gravitace avantgard. Ve druhé kapitole se pak práce zabývá konfrontací avantgardních tendencí s uměleckými tendencemi v díle Milady Součkové. Klade si tedy otázku, zda je adekvátní v souvislosti s avantgardou o Součkové hovořit. Na tutéž problematiku pak naráží i v kapitole třetí, věnované manželovi Milady Součkové, Zdenku Rykrovi. Dále se tato kapitola zabývá stručným zachycením Rykrova života a postihnutím podobných obecných tendencí v díle manželů. Kapitola čtvrtá se soustředí na tři odborné práce Milady Součkové, psané v letech 1954 ? 1964. Studie jsou zde stručně charakterizovány a opět částečně konfrontovány s dílem a životem Součkové. Závěrečná kapitola je věnována samotné poezii Milady Součkové. V podkapitolách jsou představeny jednotlivé sbírky, které autorka práce interpretuje, zachycuje obecné tendence díla Součkové a sbírky vzájemně konfrontuje. Odkazuje také ke dvěma básním vydaných v letech 1938 a 1939. Cílem je pak postihnout proměny či naopak opakující se témata, motivy v komplexním básnickém díle Milady Součkové.
|
|
|
Tvorba Josefa Váchala v souvislosti s českým literárním a kulturním kontextem 1. poloviny 20. století.
KŮS, Václav
Bakalářská práce se zabývá sledováním vývoje Váchalovy reflexe dobových společenských a kulturních souvislostí od počátku dvacátého století, zejména dvacátých a třicátých let. Na základě rozboru Váchalových deníkových záznamů a příslušných odborných pramenů se snaží rekonstruovat Váchalovo vnímání dobových uměleckých proudů a historických souvislostí. Soustřeďuje se na sledování odkazů na uměleckou avantgardu v průběhu dvacátých a třicátých let v Čechách. Bakalářská práce se snaží také nalézat příznaky, interpretace a resonance, odkazující v popisu Váchalova díla k případným společným rysům a podobnostem s českou avantgardou.
|
|
|
Poezie básníků Literární skupiny
BROUČKOVÁ, Veronika
Předkládaná práce se soustředí na díla básníků Literární skupiny, která byla ustavena v roce 1921. Práce je rozdělena do několika kapitol, v nichž autorka interpretuje díla jednotlivých autorů na základě několika příznakových jevů. Jedná se o pojmy a motivy smrti a života jakožto dvou neoddělitelných částí lidské existence, religiozity a náboženství a posouvání původních významů, dále o pojetí individua v rámci společenství. Další kapitola se věnuje motivu srdce a vnímání citovosti a emotivní angažovanosti v zájmu budování "nového světa". V poslední kapitole je naznačena dobová reflexe a diskuse s pražským Devětsilem. Autorka interpretuje díla v kontextu s dobovým proudem expresionismu, jehož význam vnímá v širokém slova smyslu, nikoliv jen jako umělecký směr, ale jako "životní pocit", proud, který proniká do všech sfér lidské činnosti. V této optice je pak nahlížena také Literární skupina, která se od expresionismu nedistancovala, ale naopak se k němu ústy svého mluvčího Františka Götze v počátku přihlašovala. V práci je dále sledován tento teoretický záměr, který mnohdy neodpovídá uměleckému gestu. Předkládaná práce se soustředí na díla básníků Literární skupiny, která byla ustavena v roce 1921. Práce je rozdělena do několika kapitol, v nichž autorka interpretuje díla jednotlivých autorů na základě několika příznakových jevů. Jedná se o pojmy a motivy smrti a života jakožto dvou neoddělitelných částí lidské existence, religiozity a náboženství a posouvání původních významů, dále o pojetí individua v rámci společenství. Další kapitola se věnuje motivu srdce a vnímání citovosti a emotivní angažovanosti v zájmu budování ?nového světa?. V poslední kapitole je naznačena dobová reflexe a diskuse s pražským Devětsilem. Autorka interpretuje díla v kontextu s dobovým proudem expresionismu, jehož význam vnímá v širokém slova smyslu, nikoliv jen jako umělecký směr, ale jako ?životní pocit?, proud, který proniká do všech sfér lidské činnosti. V této optice je pak nahlížena také Literární skupina, která se od expresionismu nedistancovala, ale naopak se k němu ústy svého mluvčího Františka Götze v počátku přihlašovala. V práci je dále sledován tento teoretický záměr, který mnohdy neodpovídá uměleckému gestu.
|
|
| |
|
| |
|
|
Lokální přístup. Mezinárodní ambice. Moderní umění a Střední Evropa 1918 - 1968
Příspěvky z mezinárodní konference Ústavu dějin umění AV ČR a New York University in Prague z roku 2003. Příspěvky: Timothy O. Benson, Anna Brzyski, Linara Dovydaityte, Eva Forgács, Irina Genova, Tomasz Gryglewicz, Jeremy Howard, Giedre Jankevičiute, Eduards Klavinš, Ljiljana Kolešnik, Vojtěch Lahoda, Esther Levinger, Christina Lodder, Marian Mazzone, Myroslava M. Mudrak, Katarzyna Murawska-Muthesius, Martina Pachmanová, Damjan Prelovšek, Ivanka Reberski, Nicholas Sawicki, Deborah Schultz, Andrzej Szczerski, Darko Šimičić, Maria Elena Versari, Annika Waenerberg, Anna Wierzbicka, Mathew S. Witkowsky, Isabel Wünsche, András Zwickl.
|
host ::
RSS.