|
|
Rytmická stabilizace dle Kabata a její srovnání s technikou prováděnou v praxi.
Horáková, Klára ; Holubářová, Jiřina (vedoucí práce) ; Pánek, David (oponent)
Název: Rytmická stabilizace dle Kabata a její srovnání s technikou prováděnou v klinické praxi Cíle: Hlavním cílem diplomové práce bylo změřit a srovnat stupeň svalové aktivity a míru koaktivace svalů quadratus lumborum sinister, obliquus internus abdominis sinister, rectus abdominis sinister a obliquus externus abdominis dexter, které byly vystaveny různým technikám stabilizace - technice rytmické stabilizace a technice využívané v praxi - technice postrků. Metody: Jedná experimentální studii, ve které je analyzována a poté vyhodnocena míra koaktivace antagonistů a stupeň svalové síly ve dvou rozdílných situacích - při technice PNF a technice postrků. Jako objektivizační metoda sloužila povrchová elektromyografie. Výzkumný soubor tvořilo 7 probandů. Výsledky: Zjistili jsme, že v labilní poloze vleže na levém boku nedochází ke zvětšené míře aktivity všech požadovaných svalů, tedy svalů zapojených do PNF diagonál. Předpoklad zvýšené míry aktivace při technice rytmické stabilizace dle Kabata byl potvrzen pouze u m. quadratus lumborum a m. obliquus externus abdominis a to hodnotou statisticky nevýznamnou. Míra aktivity m. rectus abdominis byla zjištěna dominantním a statisticky významným výsledkem při technice postrků, můžeme tedy potvrdit, že se rectus abdominis techniky rytmické stabilizace...
|
|
|
Vliv asymetrické zátěže na stereotyp běhu
Holíková, Dana ; Pánek, David (vedoucí práce) ; Satrapová, Lenka (oponent)
Název: Vliv asymetrické zátěže na stereotyp běhu. Cíle: Cílem této experimentální práce je vyhodnocení elektromyografické aktivity vybraných svalů při běhu bez zátěže a se zátěží na běžeckém pásu a současné posouzení vlivu asymetrické zátěže na stranové rozložení hmotnosti. Metodika: U šesti rekreačních běžců byla sledována elektrická aktivita m. deltoideus pars anterior, m. trapezius pars ascendes et descendens, paravertebrálních svalů bederní páteře, m. gastrocnemius lateralis a m. tibialis anterior při běhu bez zátěže a se zátěží na periferii pravé horní končetiny. Pro experiment byl použit motorový běžecký pás s konstantní rychlostí 10 km/hod a jako zátěž sloužila 0,5 l PET láhev zcela naplněná vodou. Změny stranového rozložení hmotnosti byly vyhodnoceny pomocí vyšetření stoje na dvou vahách. Naměřené hodnoty byly statisticky vyhodnoceny. Výsledky: U všech probandů došlo ke snížení průměrné amplitudy normalizovaného EMG signálu u levostranného m. gastrocnemius lateralis. Hypotéza o vlivu asymetrické zátěže na stranové rozložení hmotnosti nebyla prokázána. Klíčová slova: vytrvalostní běh, povrchová elektromyografie, asymetrická zátěž, transport tekutin
|
|
|
Důsledky vynucené hypokineze na pohybový aparát člověka
Kadlecová, Jana ; Jelen, Karel (vedoucí práce) ; Otáhal, Jakub (oponent)
Název: Důsledky vynucené hypokineze na pohybový aparát člověka. Cíle: Hlavním cílem výzkumu je zjistit, jaký má vliv vynucená hypokineze po TEP kyčelního kloubu na excitabilitu α motoneuronů. Zaměřuji na změnu latence H-reflexu a M-vlny a na průběh náborové křivky H-reflexu a M-vlny u každého probanda. Dalším cílem bylo zjištěné parametry u operované končetiny porovnávat s neoperovanou (kontrolní) končetinou. Metody: Výzkumu se účastnilo 5 dobrovolníků 3 - 4 týdny po TEP kyčelního kloubu ve věku 62,4 (± 3,01) let. Stimulací n. tibialis ve fossa poplitea byl vybaven H-reflex u neoperované a poté u operované DK. Měřili jsme latenci H-reflexu, M-vlny a získali jsme náborovou křivku H-reflexu a M-vlny a dále jsme zjišťovali práh dráždivosti nervových vláken pro M-vlnu. Naměřené hodnoty u operované DK jsme porovnali s kontrolní DK a následně vyhodnotili jako jednotlivé případové studie. Pro výzkum byl použit EMG přístroj Grass Telefactor, který snímal elektrický potenciál z m. soleus, a EMG stimulátor Grass 88 Stimulator, kterým byl stimulován n. tibialis. Získaná data byla digitalizována převodníkem CED Power 1401. Výsledky: Zjistili jsme, že u probanda č. 2 není vybavitelný H-reflex na obou DKK, u probanda č. 1 není vybavitelný u kontrolní DK. U všech probandů kromě probanda č. 2 byla intenzita...
|
|
|
Rytmická stabilizace dle Kabata a její srovnání s technikou prováděnou v praxi.
Horáková, Klára ; Holubářová, Jiřina (vedoucí práce) ; Pánek, David (oponent)
Název: Rytmická stabilizace dle Kabata a její srovnání s technikou prováděnou v klinické praxi Cíle: Hlavním cílem diplomové práce bylo změřit a srovnat stupeň svalové aktivity a míru koaktivace svalů quadratus lumborum sinister, obliquus internus abdominis sinister, rectus abdominis sinister a obliquus externus abdominis dexter, které byly vystaveny různým technikám stabilizace - technice rytmické stabilizace a technice využívané v praxi - technice "postrků". Metody: Jedná se o experimentální studii, ve které je analyzována a poté vyhodnocena míra koaktivace antagonistů a stupeň svalové síly ve dvou rozdílných situacích - při technice PNF a technice "postrků". Jako objektivizační metoda sloužila povrchová elektromyografie. Výzkumný soubor tvořilo 7 probandů. Výsledky: Zjistili jsme, že v labilní poloze vleže na pravém boku nedochází ke zvětšené elektrické aktivitě všech požadovaných svalů, tedy svalů zapojených do PNF diagonál. Předpoklad zvýšené míry aktivace při technice rytmické stabilizace dle Kabata nebyl potvrzen. Elektromyografická aktivita m. rectus abdominis byla zjištěna dominantním a statisticky významným výsledkem při technice "postrků", můžeme tedy potvrdit, že se rectus abdominis techniky rytmické stabilizace neúčastní, naopak, že se spolehlivě zapojí při technice "postrků". Klíčová...
|
|
|
Sledování vlivu Vojtovy reflexní lokomoce na aktivitu svalů pletence ramenního u pacientů se subacromiálním impingement syndromem pomocí povrchové elektromyografie
Myslivcová, Kateřina ; Valouchová, Petra (vedoucí práce) ; Slabý, Kryštof (oponent)
Tato diplomová práce se zabývá sledováním vlivu Vojtovy reflexní lokomoce na aktivitu svalů pletence ramenního u pacientů se subakromiálním impingement syndromem. Zkoumali jsme deset pacientů se subakromiálním impingement syndromem a dvacet asymptomatických jedinců. Efekt jediné terapie Vojtovou reflexní lokomocí na aktivitu svalů jsme hodnotili pomocí povrchové elektromyografie. Současně jsme posuzovali zda má výbavnost plánované hybnosti při stimulaci Vojtovou reflexní lokomocí vliv na naměřené hodnoty. Délka stimulace VRL závisela na výbavnosti plánované hybnosti probandů, maximální doba stimuace nepřesáhla 32 min. Vliv Vojtovy reflexní lokomoce se neprojevil jako statisticky významný ve změně svalové aktivity před a po stimulaci, v symetrii svalové aktivity před a po stimulaci, ani v rozdílu začátku aktivace jednotlivých svalů před a po stimulaci Vojtovou reflexní lokomocí. Statisticky významný se projevil pouze vliv výbavnosti na svalový timing. Vliv výbavnosti na naměřené hodnoty průměrné aktivity svalů a symetrie pravé a levé strany, byl statisticky nevýznamný. Statistická nevýznamnost je způsobena s největší pravděpodobností krátkou dobou stimulace. K většímu ovlivnění námi sledovaných parametrů svalové aktivity při pohybových testech by pravděpodobně došlo pravidelnou stimulací, případně...
|
|
|
Elektromyografická analýza vybraných svalů dolní končetiny u kitesurfařů
Mašková, Klára ; Pánek, David (vedoucí práce) ; Malá, Jitka (oponent)
Název práce: Elektromyografická analýza vybraných svalů dolní končetiny u kitesurfařů. Cíle práce: Cílem této práce je zjistit, které svalové skupiny jsou nejvíce aktivní během kitesurfingové pozice, a jestli se tyto hodnoty s rostoucím časem stráveným v pozici mění. Dalším cílem je určit stupeň ko-kontrakce mezi m. quadriceps femoris a m. biceps femoris. Vzhledem k narůstajícímu počtu rekreačních jezdců v kitesurfingové populaci bude cílem porovnat výsledky mezi profesionálními a rekreačními jezdci a stanovit statisticky významné rozdíly. Metoda: Práce je řešena formou případové studie, ve které je hodnocena aktivita svalů dolních končetin během kitesurfingové pozice. Do výzkumu bylo zahrnuto 6 probandů, skládajících se z profesionálních jezdců a rekreantů. Jako objektivizační metoda byla zvolena povrchová elektromyografie, přičemž byla hodnocena normalizovaná hodnota mezi m. quadriceps femoris, m. gluteus maximus, m. biceps femoris, m. tibialis anterior, m. gastrocnemius a m. trapezius. Výsledky: Výsledky měření ukázaly, že během kitesurfingové pozice je nejvíce aktivní m. quadriceps femoris stojné dolní končetiny a to i po dlouhodobější výdrži. Dále bylo prokázáno, že profesionální jezdci mají ekonomičtější aktivaci svalů dolních končetin oproti rekreantům, což se projevuje zvýšenou hodnotou...
|
|
|
Sledování aktivace vybraných svalových skupin u klientů s míšním poraněním
Krátký, Jakub ; Jelen, Karel (vedoucí práce) ; Šorfová, Monika (oponent)
KRÁTKÝ, Jakub. Sledování aktivace vybraných svalových skupin u klientů s míšním poraněním. Praha: Karlova univerzita, Fakulta tělesné výchovy a sportu, 2013. 82 s. Vedoucí diplomové práce Doc. PaedDr. Karel Jelen, CSc. Diplomová práce se zaměřila na sledování aktivace vybraných svalových skupin u klientů s míšním poraněním v průběhu soupažné pohybové činnosti s využitím běžkařského trenažéru. Záznam sledování čtyř vybraných svalových skupin (musculus deltoideus pars anterior, musculus deltoideus pars posterior, musculus triceps brachii caput laterale a musculus trapezius pars descendus) byl pořízen metodou povrchové elektromyografie u devíti dobrovolníků. Sledování aktivace bylo rozděleno do dvou jednominutových částí, při kterých klient absolvoval zatěžování střední intenzity podle Borgovy škály. Mezi dvěma měřeními provedl sportovní terapeut intervenční zásah v rámci korekčních technik. Cílem korekčních technik bylo pozitivně aktivovat svaly s tendencí k ochabování a snížit aktivaci svalů, které jsou během propulze ve vozíku přetěžovány. Výsledkem je potvrzení 3 ze 4 hypotéz u jednoho z klientů. U téměř všech ostatních se potvrdily nejméně dvě hypotézy. Vlivem korekčních technik se u většiny sledovaných nepodařilo cíleně ovlivnit aktivaci musclus deltoideus pars anterior. Naopak zvýšení aktivace...
|
|
|
Využití ortotických pomůcek u dětí s dětskou mozkovou obrnou
PIPKOVÁ, Veronika
Dětská mozková obrna (DMO) je soubor poruch vývoje postury a hybnosti, které způsobují omezení aktivity. Je to neprogresivní onemocnění, jež vzniká v pre-, peri-nebo postnatálním období dítěte. Ačkoliv postižení nepokračuje, komplexní rehabilitací může docházet ke zlepšení klinického stavu. Rozlišujeme spastické a nespastické formy. Hlavním cílem této práce bylo zmapovat možnosti ortotické péče u dětí s DMO a vyhodnotit efekt fyzioterapie s využitím vybraných pomůcek. Spolupráce probíhala se třemi probandy s hemiparetickou formou DMO. Hlavní cíle vycházejí z výzkumných otázek: Jaké jsou možnosti ortotické péče u dětí s dětskou mozkovou obrnou? K jakým změnám v posturálním chování probandů dojde při fyzioterapii s využitím ortotických pomůcek? Teoretická část se zabývá problematikou DMO. Onemocnění je obecně popsané, rozdělené podle období vzniku a forem, dále je také objasněna diagnostika a léčba. Zabývá se také spasticitou, jejími projevy, mechanismy, diagnostikou a léčbou. Je uveden přehled ortotických pomůcek k ovlivnění různých klinických příznaků DMO. V praktické části byl použit kvalitativní výzkum, který byl prováděn pomocí kazuistik tří dětí školního věku, které mají hemiparetickou formu DMO. Práce obsahuje vstupní a výstupní kineziologický rozbor a popis terapií proběhlých fyzioterapií v průběhu mého výzkumu, tedy šesti měsíců. Vliv ortotických pomůcek využívaných probandy (ortopedických stélek a kineziotapingu) na posturální chování byl ověřován pomocí posturografie (VSR Sport, NeuroCom?) a povrchové elektromyografie (MyoResearch, Noraxon). Výzkum probíhal v Centru Arpida v Českých Budějovicích a v Centru fyzioterapie na Zdravotně sociální fakultě Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích. Z výsledků vyplývá, že vzhledem ke kratší paretické končetině či plochonoží, se na základě experimentálního vyšetření ukázala u 2 z 3 probandů korekce ortopedickými vložkami, případně doplněná kineziotapingem, jako přínosná pro zlepšení posturálního chování. Práce by mohla být využita jako ucelený přehled o dané problematice, možnostech ortotické péče u dětí s DMO.
|
|
| |
|
|
Diskriminace EMG signálu jednotlivých svalů předloktí z povrchové EMG.
Krásná, Jana ; Otáhal, Jakub (vedoucí práce) ; Konopková, Renata (oponent)
SOUHRN Název práce: Diskriminace EMG signálu jednotlivých svalů předloktí z povrchové EMG Souhrn: Lokalizace elektrod pro snímání svalů předloktí pomocí povrchové elektromyografie dosud není přesně popsána. Při výzkumech se vychází pouze z doporučení různých autorů. Cílem této práce bylo stanovit optimální rozmístění elektrod na předloktí a popsat jej pro další opakovatelné měření. Analýzou amplitudy EMG záznamu se potvrdila nejen optimální lokalizace elektrod, ale i naznačily svalové synergie, které je možno v dalších výzkumech hlouběji analyzovat, neboť podrobné zkoumání svalových synergií nachází značné uplatnění v protetice horní končetiny. Klíčová slova: povrchová elektromyografie, svaly předloktí, analýza amplitudy
|
host ::
RSS.