|
| |
|
| |
|
| |
|
| |
|
| |
|
|
Stupeň postižení a obnova základních funkcí horninového prostředí sokolovsko-karlovarské sídelní aglomerace narušených těžbou a úpravou palivoenergetických a nerudních surovin
Česká geologická služba, Praha ; Godany, Josef
Souhrnná zpráva obsahuje shrnutí zpráv zpracovaných roce 2005: Analýza aktuálně platné územně plánovací dokumentace a územně plánovacích podkladů pro oblast Karlovarska a Sokolovska, Klasifikace a kategorizace ploch po hlubinné těžbě nerostných surovin v sokolovské pánvi v aglomeraci Karlovy Vary - Sokolov, Evidence, klasifikace, zhodnocení možností využití zemin z hlediska pedologického a jejich zhodnocení pro optimalizované využití na sanace a rekultivační účely na území sokolovsko-karlovarské aglomerace, Geologické-strukturní aspekty se zohledněním závěrných svahů povrchových lomů po dotěžení hnědého uhlí a ložisek kaolínu, včetně uhelných vnějších výsypek na území sokolovsko-karlovarské aglomerace, Komplexní podrobné ložiskové zhodnocení nerudního surovinového potenciálu (zejména ložisek kaolínu a jílů) v karlovarské aglomeraci, Revize stávajících a připravovaných rekultivačních a revitalizačních postupů po těžbě kaolínu a jílových surovinových druhů, postrekultivační využití krajiny na území čankovsko-otovické, božíčanské a hroznětínské pánve karlovarské aglomerace s návrhem časové posloupnosti realizace doporučených sanačních a revitalizačních postupů, Charakteristika historické krajiny Sokolovsko-Karlovarské sídelní aglomerace, využití některých extrémních vlastností biotopu vyvolaných změnami horninového prostředí pro zvýšení biodiverzity a ekologické stability obnovované krajiny, Zpracování dat DPZ a GIS a vymezení potencionálních rizikových území a Studie sanace a revitalizace v sokolovské pánvi.
|
|
|
Stupeň postižení a obnova základních funkcí horninového prostředí sokolovsko-karlovarské sídelní aglomerace narušených těžbou a úpravou palivoenergetických a nerudních surovin
Česká geologická služba, Praha ; Godany, Josef
Smyslem projektu je výzkum rozsahu a významu současné úrovně porušení hlavních složek horninového prostředí území (geologické, strukturně - geologické, geochemické - pedologické, hydrogeologické a inženýrsko-geologické faktory), vycházející z požadavků na zdravé životní prostředí obyvatel regionu a optimálního řešení trvale udržitelného rozvoje území včetně optimalizace jeho funkčních vazeb. Nedílnou součástí řešení tohoto projektu je vyhodnocení dosud nezpracovaných a vesměs nepublikovaných dat z oblasti těžby a úpravy nerostů, geologie, hydrogeologie a inženýrské geologie na území sokolovsko - karlovarské sídelní aglomerace vymezené v rozsahu sedimentů sokolovské pánve. Předmětem řešení celého projektu bude území postihující tercierní sokolovskou pánev a přilehlé dílčí separátní pánvičky (čankovsko- otovická, božíčanská a hroznětínská), včetně okrajové partie slavkovského a krušnohorského krystalinika a karlovarského žulového masívu. Předložený projekt VaV dává příležitost v řešené problematice dále pokročit, rozvinout ji o některá nová témata, návrhy řešení upřesnit ve vztahu k působení změněného horninového prostředí a zjištěné závěry zapracovat do konkrétní územně-plánovací dokumentace regionu.
|
|
|
Kategorizace a zhodnocení vlivu rekreačního‚ sportovního a turistického ruchu na ekosystémy jádrové zóny biosférické rezervace Krkonoše: Obecné zásady metodiky. Monitoring zátěží. Závěrečné vyhodnocení
KOLPRON CZ, s.r.o., Praha ; Král, Jan (Ing.) ; Král, Jan (RNDr.) ; Vítek, Ondřej ; Vajdlová, Lucie ; Vanžurová, Petra ; Čalfová, Jiřina ; Habr, Ondřej ; Suchý, Jan
Jedním z hlavních prvků, které vstupují do interakce s životním prostředím v Krkonoších, je cestovní ruch. Pro celou řadu aktivit je potřebné znát z kvantitativního i kvalitativního pohledu navštěvovanost konkrétních míst a tras a také vědět, jakým způsobem působí na životní prostředí. Problematika zátěže Krkonoš v důsledku turistické exploatace je námětem řešeného projektu. Hlavním závěrečným výstupem je model zatížení jednotlivých částí jádrové zóny biosférické rezervace Krkonoš cestovním ruchem. V průběhu prací byla vymezena – pomocí klasifikace kvantitativních a kvalitativních ukazatelů – hlavní zájmová území, kam se soustředilo provádění monitoringu vybraných složek ekosystému. Ten vedl k definování nežádoucích dopadů turistické zátěže na přírodní prostředí biosférické rezervace Krkonoše a umožnil vytvořit základní kategorizaci poškození jejích jednotlivých částí. V roce 2004 byly předloženy první dílčí výsledky jednotlivých monitoringů (tj. monitoringu zátěží, botanického monitoringu, hydrologického, hydrogeologického a pedologického monitoringu), konečná analýza získaných datech proběhla v roce 2005.
|
|
| |
|
| |
guest ::
