|
| |
|
|
Zaměstnanost cizinců v České republice
Šafránková, Ester ; Langhamrová, Jitka (vedoucí práce) ; Kačerová, Eva (oponent)
Cílem této práce je poskytnout obraz o zaměstnanosti cizinců žijících v České republice v širších souvislostech a retrospektivně popsat vývoj hlavních demografických charakteristik. V první části práce se věnuji vymezení základních pojmů souvisejících se zaměstnáváním cizinců v České republice, legislativě a jejím změnám, dále se zabývám souvislostí ekonomického vývoje a zaměstnávání cizinců na českém trhu práce. Zmíněny jsou také problémy se zdroji dat a distorze ve statistikách. V dalších částech práce se věnuji demografické analýze cizinců v České republice, jejich zaměstnanosti a prokázání souvislosti s ekonomickým vývojem. Větší pozornost je věnována pěti nejčastějším státním občanstvím cizinců v České republice. V práci je kladen důraz na propojení analýzy zaměstnanosti z pohledu demografie s ekonomickým vývojem, politicko-legislativními procesy a základními charakteristikami cizinců na území České republiky.
|
|
|
Cizinci v České republice
Šafránková, Ester ; Kačerová, Eva (vedoucí práce) ; Řezanka, Marek (oponent)
Cílem této práce je poskytnout obraz o cizincích žijících v České republice a retrospektivně popsat vývoj hlavních demografických charakteristik u této skupiny osob. Větší pozornost je věnována těm cizincům, kteří tvoří jednu z pěti skupin nejčastějších státních občanství v ČR. První část se věnuje legislativě týkající se cizinců a vymezením základních pojmů spojených s migrací a integrací cizinců do společnosti. Stručně jsou také popsány změny ovlivňující zdroje dat, příčiny nepřesností ve statistice migrace a problémy nekonzistence dat. Ve druhé kapitole jsou obsaženy jednotlivé demografické analýzy, které sledují základní demografické charakteristiky cizinců, územní rozložení, strukturu cizinců podle státní příslušnosti a demografické události. V závěru kapitoly je vysvětlen pojem remitence a problematika dětí třetí kultury. V neposlední řadě jsou zde obsaženy výsledky průzkumu, který hodnotil integraci cizinců do české společnosti a pojmenoval problematické oblasti způsobující exkluzi.
|
|
|
Kvalifikační a věková struktura fotbalových rozhodčích v kraji Vysočina
PETR, Zdeněk
Práce se zabývá zjištěním kvalifikační a věkové struktury fotbalových rozhodčích v kraji Vysočina. Výzkumu se zúčastnili okresní fotbalové svazy a krajský fotbalový svaz Vysočina a byl uskutečněn v podzimí části fotbalové sezony 2008/2009. Výsledky jsou zaznamenány formou tabulek a grafů, aby je bylo možné vyhodnotit a získat z nich potřebné údaje pro vyhodnocení. U výzkumu byla použita pro sběr dat dotazníková metoda.
|
|
|
Změny systému důchodového pojištění v souvislosti s demografickým vývojem v České republice
HADAČOVÁ, Tereza
Diplomová práce se zabývá problematikou důchodového systému v souvislosti s demografickým vývojem v České republice. Popisuje důchodový systém od počátků jeho vývoje až do účinné právní úpravy, upravené zákonem č.155/1995 Sb., o důchodovém pojištění. Český důchodový systém je založen na dvou pilířích - na základním povinném systému důchodového pojištění, ve kterém je uplatňován princip sociální solidarity a jehož financování je průběžné, a dále na dobrovolném penzijním připojištění se státním příspěvkem, jež je pojato jako individuální spoření a založeno na kapitálovém financování. Finanční rovnováha průběžného financování, při kterém výdaje na dávky současných důchodců jsou bezprostředně hrazeny z příspěvků ekonomicky aktivních, v rozhodující míře závisí na poměru počtu důchodců a plátců příspěvků. Vzhledem k tomu, že nejvyšší podíl výdajů na důchodové pojištění tvoří výdaje na starobní důchody, je poměr počtu důchodců a plátců příspěvků předurčen především věkovým složením obyvatelstva. Vývoj věkové struktury obyvatelstva je v ČR, stejně jako ve všech vyspělých státech, poznamenán stárnutím obyvatelstva v důsledku stagnující nebo i snižující se fertility a prodlužování střední délky života. Z důchodového pojištění jsou pak poskytovány dávky odvozované z doby pojištění a dosahovaných výdělků. Jsou to důchod starobní, invalidní a důchody pozůstalostní. Cílem práce bylo nejen zmapovat současný stav problematiky, ale na základě rozhovorů se zaměstnanci okresních správ sociálního zabezpečení definovat klady a zápory účinné právní úpravy důchodového pojištění, přičemž v úvahu byl brán demografický vývoj v České republice. Cílem bylo dále zjistit názor laické veřejnosti na fungování stávajícího systému a dát ho do kontextu s odpověďmi odborné veřejnosti. K dosažení cílů byla použita kvalitativní metoda analýzy dokumentů a dotazování. Jako techniky výzkumu sloužily sekundární analýza dat a polostandardizovaný rozhovor. Zkoumaný soubor tvořilo 11 vedoucích pracovníků důchodových oddělení okresních správ sociálního zabezpečení a 11 respondentů z řad laické veřejnosti. Z výsledků provedeného výzkumu vyplývá, že současné nastavení důchodového systému je považováno spíše za negativní. Změny, které je nutné provést, musí být komplexní a multisystémové, nezbytný je fungující trh práce a stabilní zázemí pro rodiny s dětmi. Nezbytná je také změna smýšlení občanů České republiky, kdy základem není spoléhat se na stát, ale stavět na zodpovědném přístupu ke svému životu a zajistit se vlastními prostředky na jakoukoliv sociální událost, nejen na ztrátu příjmu z důvodu stáří. Názory odborné a laické veřejnosti se ve více jak 80 % shodují. Na základě získaných informací by práce mohla být přínosným příspěvkem do diskuse o dalších legislativních změnách důchodového systému i s následným pozitivním dopadem při aplikaci v praxi.
|
|
|
Věková struktura obyvatelstva Jihočeského kraje a koncepce péče o staré občany
BARTKOVÁ, Veronika
Předkládaná práce se zabývá věkovou strukturou obyvatelstva Jihočeského kraje v letech 1991 až 2007, s hlavním zaměřením na obyvatele starší 65 let. V úvodu se věnuje cílům a hypotézám práce, rešerši literatury a metodice zpracování. Další kapitoly se zabývají analýzou věkové struktury obyvatel a analýzou současných kapacit v zařízeních sociální péče pro staré občany, konkrétně v domovech pro seniory. Dále jsou identifikovány oblasti s vyšší mírou staršího obyvatelstva. Stěžejní částí celé práce je vlastní projekce vývoje počtu obyvatel Jihočeského kraje a jeho okresů do roku 2057, se zaměřením na obyvatele starší 65 let. Poslední kapitola se věnuje prognóze možné potřeby kapacit zařízení sociální péče pro staré občany v střednědobém horizontu. Práce je doplněna o kartografické výstupy, tabulky a grafy.
|
|
|
Soubor map Jihočeského kraje ze sčítání lidu 2001 (věková a vzdělanostní struktura obyvatelstva)
KLÍMOVÁ, Veronika
ANOTACE Diplomová práce se zabývá zpracováním věkové a vzdělanostní struktury obyvatelstva Jihočeského kraje ze sčítání lidu 2001 do souborů map. Nejprve se zaměřuje na problematiku GIS, kartografických vyjadřovacích prostředků a interpretaci údajů o věkové a vzdělaností struktuře. Diplomová práce analyzuje strukturu obyvatelstva Jihočeského kraje ze SLDB 2001. Dále práce obsahuje kapitolu s návrhem mapových listů a návrhem kartografických vyjadřovacích prostředků. Následují výstupy mapových listů s použitím GIS a komentáře k jednotlivým mapám.
|
|
|
Věková struktura, růstový věk a školní úspěšnost chlapců v prvních a čtvrtých ročnících základních škol.
SÝKOROVÁ, Lenka
V práci je předkládána věková struktura, růstový věk a školní úspěšnost chlapců v prvních a čtvrtých ročnících. Měření se uskutečnilo v roce 2006 na čtrnácti základních školách v Českých Budějovicích a blízkém okolí. Vzorek tvoří 225 žáků čtvrtých a 235 žáků prvních tříd. Bylo zjišťováno, zda se objevují rozdíly v prospěchu mezi žáky s odloženou a neodloženou školní docházkou a zda růstový věk ovlivňuje školní úspěšnost. Na základě dotazníků byly zaznamenány názory rodičů žáků a učitelů na prvním stupni na odklad školní docházky, vzorek tvoří 326 rodičů a 40 učitelů.
|
|
| |
|
|
Změny ve věkové struktuře obyvatelstva České republiky a jejich dopad na vybrané oblasti ekonomiky
Janků, Přemysl ; Kazdová, Jitka (vedoucí práce) ; Holá, Bohdana (oponent)
Ve své diplomové práci se zabývám problematikou stárnutí obyvatelstva a jeho dopadem na vybrané ekonomické oblasti. Na úvodní charakteristiku problematiky a následné vymezení nejdůležitějších demografických charakteristik navazuje popis problematiky dopadu stárnutí na počet ekonomicky aktivního obyvatelstva. Dále se zabývám dopadem změn ve věkové struktuře obyvatelstva České republiky na oblasti sociální politiky a životního pojištění. Na závěr jsem provedl shlukovou analýzu, jejímž cílem bylo charakterizovat předchozí poznatky ze statistického hlediska.
|
host ::
RSS.