|
|
Využití bazální stimulace na JIP
Hornychová, Petra ; Hocková, Jana (vedoucí práce) ; Hošťálková, Monika (oponent)
Diplomová práce na téma "Využití bazální stimulace na JIP" v teoretické části vysvětluje pojem bazální stimulace, krátce nastíní historii tohoto konceptu a popisuje jednotlivé prvky. Mezi prvky bazální stimulace patří somatická, vestibulární, optická, olfaktorická, auditivní, orální a taktilně - haptická stimulace. Práce také zdůrazňuje význam biografické anamnézy klienta. Výzkumná část práce zjišťuje úroveň znalostí o bazální stimulaci mezi zdravotními sestrami na JIP a její využívání na JIP ve Fakultní nemocnici v Hradci Králové. Jako výzkumná metoda je použité dotazníkové šetření. Použitý dotazník sestavila autorka. Klíčová slova: bazální stimulace, masáž stimulující dýchání, masáž zklidňující dýchání, poloha hnízdo, poloha mumie, biografická anamnéza
|
|
|
Ošetřovatelská péče o pacienta s kraniocerebrálním poraněním s využitím konceptu bazální stimulace
Dvořáková, Helena ; Gutová, Lenka (vedoucí práce) ; Novotný, Pavel (oponent)
Cílem bakalářské práce je přiblížit ošetřovatelskou péči o pacienta s kraniocerebrálním poraněním s využitím konceptu bazální stimulace. Téma jsem si vybrala na základě praktických zkušeností, neboť pracuji jako edukační sestra pro koncept bazální stimulace v Ústřední vojenské nemocnici. Podstata konceptu mě oslovuje svým individuálním přístupem k nemocnému a otevřeností. V dnešním ošetřovatelství, kdy jsme často nuceni pracovat s přístroji, se tak otevírá cesta k nemocnému, k respektu k němu samému. Koncept bazální stimulace mění přístup ošetřovatelského personálu k nemocnému, aktivně reaguje na potřeby nemocného s ohledem na jeho zdravotní stav a schopnosti. Bakalářská práce popisuje případovou studii nemocného, u kterého byla prováděna bazálně stimulující péče po dobu 21 dní. Hospitalizace je rozdělena do tří období. Nedílnou součástí péče byla integrace blízké osoby do ošetřovatelské péče. Klinická část je věnována podrobnějšímu popisu anatomie a fyziologie nervové soustavy, neboť s prvky vývojové psychologie, poznatky z fyzioterapie a psychologie tvoří teoretickou základnu pro koncept bazální stimulace. Ošetřovatelská část popisuje základy konceptu bazální stimulace jako nástroje podpory, péče a vedení těžce nemocných lidí. V závěrečné části je uvedena případová studie pacienta, jenž dokazuje, že...
|
|
|
Koncept bazální stimulace u seniorů s využitím psycho-biografického modelu péče Erwina Böhma.
HUBÁČKOVÁ, Lenka
Bazální stimulace je pedagogicko-ošetřovatelský koncept, který podporuje vývoj u osob, které jsou krátkodobě či dlouhodobě omezeni ve vnímání, komunikaci a pohybu. Ošetřovatelská péče je v konceptu bazální stimulace strukturovaná tak, aby byly podporovány zachovalé schopnosti seniora. Cílem bazální stimulace je pochopit potřeby seniora, přizpůsobit se jeho stylu komunikace, poskytnout mu prostor pro orientaci a pro rozvoj jeho osobnosti. Předpokladem je také práce s biografií, která je základním stavebním kamenem psycho-biografického modelu péče. Pro ošetřovatelskou péči je model velkým přínosem, hlavně má pozitivní vliv na samotného seniora, protože v modelu je vnímán jako člověk se svou biografií.Cílem práce bylo zjistit, jak je využíván psycho-biografický model péče Erwina Böhma v rámci konceptu bazální stimulace. Dalším cílem bylo zjistit, zda sestry aktivně pracují s psycho-biografickým modelem péče Erwina Böhma a jakým způsobem sestry umějí odebírat anamnézu podle psycho-biografického modelu péče Erwina Böhma. Dále byly zvoleny tyto výzkumné otázky: Jakým způsobem umějí sestry pracovat s psycho-biografickým modelem péče Erwina Böhma? Jak odebírají anamnézu od klienta podle psycho-biografického modelu péče Erwina Böhma? Jak se využívá koncept bazální stimulace v domově pro seniory?K realizaci výzkumné části byl použit kvalitativní výzkum metodou hloubkové rozhovoru. Všechny rozhovory byly zaznamenány na diktafon, a poté doslovně přepsány bez lingvistické úpravy. Výzkumné šetření probíhalo v domově pro seniory Svaté Zdislavy a Svaté Anny. Následně přepsané rozhovory, byly zpracovány technikou otevřeného kódování, metodou papír a tužka. Na podkladě vytvořených kódů vznikly jednotlivé kategorie a podkategorie. Celkem bylo vytyčeno osm kategorií. Vše je znázorněno v přehledných schématech daných kategorií. Z výzkumného šetření je patrné, že respondentky o konceptu bazální stimulace mají velmi dobré vědomosti a zkušenosti. Zajímavým zjištěním bylo, že respondentky umějí velmi dobře aplikovat koncept bazální stimulace do ošetřovatelské péče a dokážou samy vhodně volit techniky bazální stimulace. U psycho-biografického modelu péče Erwina Böhma už tak překvapivé výsledky nebyly. V této problematice mají respondentky málo informací i zkušeností. Z výzkumu je dále patné, že respondentky dobře odebírají biografickou anamnézu a umějí s ní pracovat. Všechny respondentky se shodly, že odebrání biografické anamnézy je jedna z nejdůležitějších věcí z biografie.Z výzkumného setření vyplývá, že respondentky mají všeobecné znalosti o bazální stimulaci a o biografické anamnéze Na druhou stranu respondentky mají nedostatek zkušeností s psycho-biografickým modelem péče Erwina Böhma. Vzhledem k nedostatku informací o psycho-biografickém modelu bude výstupem z bakalářské práce brožura o psycho-biografickém modelu péče Erwina Böhma.
|
|
|
Využití prvků bazální stimulace v ošetřovatelské praxi
WEISSOVÁ, Eva
Abstrakt Využití prvků bazální stimulace v ošetřovatelské praxi Současný stav V současnosti patří tento koncept v zemích Evropské unie k velmi uznávaným a využívaným konceptům v ošetřovatelské péči, ale i v oblasti pedagogiky. Tento koncept se orientuje na všechny oblasti lidských potřeb a využívá se zejména v péči u dětí předčasně narozených, v péči o děti i dospělé s vrozeným intelektovým a somatickým postižením, u lidí s různými akutními a chronickými onemocněními, po úrazech mozku a také klientů s demencí. Cílem konceptu je uspořádat podmínky uživatelů zdravotní péče tak, aby byl podporován jejich vývoj, autonomie a umožnění prožití jejich života v nejvyšší možné míře kvality. Cíle práce V této bakalářské práci jsme si stanovili dva cíle. Prvním cílem mé práce bylo zjistit, jak jsou všeobecné sestry orientované v oblasti bazální stimulace. Cílem druhým bylo zjistit, jak všeobecné sestry využívají bazální stimulaci na vybraných odděleních. Metodologie Pro empirickou část k získání a ke zpracování potřebných dat bylo využito kvalitativního výzkumu a provedení polostrukturovaného rozhovoru s dotazovanými respondenty na vybraných odděleních. Výzkumný soubor tvořilo celkem 16 respondentů. Byly to všeobecné sestry pracující na interním, traumatologickém a rehabilitačním lůžkovém oddělení v Nemocnici České Budějovice, a.s. a všeobecné sestry pracující v Hospici svatého Lazara v Plzni. Výsledky Po provedení analýzy získaných dat nám vznikly 2 hlavní kategorie. U první kategorie: "Orientovanost sester v oblasti aplikace prvků bazální stimulace v ošetřovatelské praxi" nám vzniklo 8 podkategorií výsledků rozhovorů se všeobecnými sestrami. Bylo zjištěno, že všeobecné sestry na vybraných odděleních znají pojem bazální stimulace, některé prvky BS, ale pouze tři absolvovaly kurz bazální stimulace. U kategorie druhé: "Využití prvků bazální stimulace všeobecnými sestrami na daných odděleních" vzniklo podkategorií 5. Polovina dotazovaných respondentek neaplikují prvky BS a druhá polovina pouze některé, z čehož vyplývá, že kdyby prošly kurzem BS všechny všeobecné sestry, mohly by tak využívat bazální stimulaci a tím výrazně zkvalitnit ošetřovatelskou péči aplikací nejvhodnějších prvků BS. Závěr Z šetření vyplynulo, že je personál nedostatečně informovaný o konceptu bazální stimulace. Výsledky potvrzují, že koncept aplikují zejména všeobecné sestry, které prošly kurzem bazální stimulace. Ostatní sestry aplikují jen některé prvky, které znají z pozorování proškolených zdravotnických pracovníků, kteří mají kurz BS a aplikují ho v ošetřovatelské praxi, nebo díky informacím ze školy, či jiných zdrojů. Nemůže tedy docházet ke kvalitnímu poskytování jednotlivých prvků bazální stimulace a správné edukaci a komunikaci s rodinou, která je v rámci BS velmi důležitá. Nakonec byl vytvořen souhrn Desatero bazální stimulace.
|
|
|
Duchovní potřeby v novodobých konceptech péče o seniory
VEJŠICKÁ, Milena
Práce se zabývá duchovními potřebami seniorů a jejich saturací v novodobých konceptech péče o seniory. Práce je teoreticky zaměřená s cílem objasnit, jak jsou duchovní potřeby seniorů reflektovány novodobými koncepty péče. První kapitola se věnuje problematice stáří a stárnutí, popisuje změny související se stářím, charakterizuje pojem demence, popisuje společenský pohled na stáří. Druhá kapitola se zabývá charakteristikou základních lidských potřeb. Ve třetí kapitole jsou přiblíženy vývojové úkoly stáří a adaptace seniorů na stáří jako duchovní úkol. Čtvrtá kapitola charakterizuje pojem spiritualita a představuje stěžejní spirituální potřeby seniorů. Pátá kapitola se orientuje na vybrané novodobé koncepty péče o seniory. Jedná se o koncepty Smyslová aktivizace podle Lore Wehner, psychobiografický model péče podle prof. Böhma, koncept bazální stimulace a metoda validace Naomi Feil. Závěrečná kapitola zhodnocuje význam duchovních potřeb a jejich saturaci v rámci zmíněných konceptů.
|
|
|
Využití konceptu Bazální stimulace v péči o děti s kombinovaným postižením
KÜMMELOVÁ, Simona
Cílem Bakalářské práce s názvem ,,Využití konceptu Bazální stimulace v péči o děti s kombinovaným postižením" bylo popsat integraci konceptu Bazální stimulace do péče u dětí s kombinovaným postižením v Centru Bazalka, o.p.s. v Českých Budějovicích. Dále zjistit přínos konceptu Bazální stimulace z pohledu rodičů dětí s kombinovaným postižením a zmapovat přínos konceptu Bazální stimulace z pohledu pracovníků Centra Bazalka, o.p.s. Použité metody: Za účelem získání potřebných informací bylo pro bakalářkou práci zvoleno kvalitativní výzkumné šetření. Kvalitativní výzkum probíhal metodou dotazování, kdy technika sběru dat byla prováděna formou polostrukturovaných rozhovorů se sestrami pracujícími v Centru Bazalka, o.p.s a zákonnými zástupci klientů Centra Bazalka, o.p.s. Výzkumné soubory: První výzkumný soubor tvořili čtyři pracovníci sestry Centra Bazalka, o.p.s. v Českých Budějovicích. Respondenti byli tedy vybíráni na podkladě skutečnosti, že pracují v Centru Bazalka, o.p.s. Druhý výzkumný soubor tvořili tři zákonní zástupci klientů Centra Bazalka, o.p.s v Českých Budějovicích Respondenti byli tedy vybíráni na podkladě skutečnosti, že jejich dítě s postižením navštěvuje Centrum Bazalka, o.p.s. v Českých Budějovicích. Výsledky: Metodou otevřeného kódování bylo stanoveno 15 kategorií, 1-8 pro sestry a 9-15 pro rodiče dětí s kombinovaným postižením. Sestry se orientují v práci s konceptem Bazální stimulace a velmi dobře jej aplikují v praxi. Všechny dotazované sestry absolvovaly kurz Bazální stimulace. Sestry vidí přínos práce s konceptem Bazální stimulace nejen v podpoře rozvoje a vnímání klientů ale i ve zkvalitnění ošetřovatelské péče ve smyslu ucelenější, strukturovanější péče. Rodiče dětí s kombinovaným postižením vidí přínos konceptu Bazální stimulace? jednoznačně pozitivně. Žádný z dotazovaných rodičů neabsolvoval kurz Bazální stimulace. Závěr: Přínos konceptu Bazální stimulace z pohledu pracovníků Centra Bazalka, o.p.s. je hodnocen velmi kladně. Hlavním výsledkem této práce je, že sestry vidí přínos práce s konceptem Bazální stimulace ve zkvalitnění samotné ošetřovatelské péče. Rodiče dětí s kombinovaným postižením hodnotí přínos konceptu Bazální stimulace pro jejich děti velmi kladně a doporučují koncept Bazální stimulace ostatním rodičům.
|
|
|
Bazální stimulace v hospicové péči
HRŮZOVÁ, Soňa
Současný stav Hlavním úkolem Bazální stimulace? v hospicové péči je dopřát pacientům v terminálním stádiu nemoci jistotu, že není sám a že tu do poslední chvíle budeme s ním. V paliativní péči se využívá nástavbových i základních prvků Bazální stimulace a díky tomu se zajišťuje uspokojování všech potřeb klienta. Také zvyšuje možnosti sestry, jak být pro pacienta prospěšná, a motivuje k lepším výsledkům při ošetřování (15). Cíle výzkumu 1. Zjistit, zda koncept Bazální stimulace? zkvalitňuje život klienta v hospicové péči. 2. Zjistit, jak klienti reagují na techniky Bazální stimulace?. Výzkumné otázky 1. Zkvalitňuje Bazální stimulace? život klienta/pacienta v hospici? 2. Jak působí na klienta/pacienta v hospici techniky Bazální stimulace?? Metodika Pro vypracování výzkumné části práce byl použit kvalitativní výzkum, kdy metodou sběru dat bylo dotazování ošetřovatelského personálu a pozorování klientů v Domě léčby bolesti s hospicem sv. Josefa v Rajhradě u Brna. Pozorování probíhalo při samostatném provádění prvků Bazální stimulace u klientů a při spolupráci se sestrou. Informace o klientech byly získávány také analýzou ošetřovatelských a lékařských dokumentů. Některé výsledky byly zpracovány pomocí kategorizace a myšlenkových map. Výzkumný soubor Výzkumný soubor tvořilo pět klientů Domu léčby bolesti s hospicem sv. Josefa v Rajhradě. Z toho dva klienti byli z oddělení zvýšeného sledování, u kterých jsem pouze spolupracovala se sestrou a pozorovala reakce klientů na Bazální stimulaci. V rámci výzkumu u těchto dvou klientů jsem provedla rozhovor s ošetřující sestrou. U ostatních tří klientů na standardních lůžkách jsem prováděla tři dny prvky Bazální stimulace a pozorovala jejich reakce. Výzkum probíhal v měsíci lednu 2013. Pozorování se konalo při provádění prvků Bazální stimulace u klientů. Rozhovor se sestrou byl nestandardizovaný a otázky byly otevřené. Přepis rozhovoru není součástí práce kvůli zajištění anonymity sestry. Výsledky Cílem výzkumného šetření bylo zjistit, zda prvky Bazální stimulace zkvalitňují klientům v hospici život a jak na ně jednotlivé prvky působí. U klientů jsem prováděla vždy jen prvky vhodné k jejich aktuálnímu zdravotnímu stavu. Z výzkumu je zřejmé, že provádění prvků Bazální stimulace u klientů v hospicové péči je přínosné a zkvalitňuje jim život. Díky aplikaci Bazální stimulace jsou klienti klidnější a snadněji navazují kontakt s ošetřujícím personálem, který je důležitý pro jejich dobrý psychický stav. Také pomáhá významně budovat důvěru s klientem a vytváří nový prostor pro komunikaci a případné svěření se s těžkostmi a bolestmi. Pro běžné využívání Bazální stimulace v paliativní péči nejsou vhodné všechny prvky, ale ty, které byly použity do tohoto výzkumu, jsou velmi dobře včlenitelné do základní ošetřovatelské péče a všechny se u klientů setkaly s pozitivními reakcemi. Závěr Empirickou část práce jsem zpracovala pomocí pozorování klientů, u kterých jsem osobně prováděla Bazální stimulaci a mohla jsem tak zhodnotit, jak na ně techniky působí. Vykonávání výzkumu bylo zajímavé a obohatilo mě o nové zkušenosti. Bazální stimulace je podle mého názoru stále v některých oborech nedoceněným konceptem. Na druhou stranu je poměrně časově náročná a je logické, že na některých pracovištích, kde není sester mnoho a sotva stačí na základní ošetřovatelskou péči, ji nelze ve větším měřítku provádět. Výsledky šetření budou po domluvě s vrchní sestrou poskytnuty a v případě zájmu odprezentovány v Domě léčby bolesti s hospicem sv. Josefa v Rajhradě u Brna. Celou práci jsem také nabídla PhDr. Karolíně Friedlové. Také jsem kontaktovala zařízení poskytující hospicovou péči, která mi přispěla informacemi do teoretické části práce a nabídla jsem jim odprezentování práce a dosažených výsledků.
|
|
|
Bazální stimulace na pediatrických jednotkách intenzivní péče
SOUKUPOVÁ, Alena
V této diplomové práci se zabýváme bazální stimulací, a to konkrétně na pediatrických jednotkách intenzivní péče. Bazální stimulace je holistická metoda, která pacienta pojímá jako celek. Nahlíží na něj jako na individuální bytost s konkrétními potřebami, kterými se od ostatních liší. Pomocí bazální stimulace umožňujeme lidem se zdravotním či duševním postižením snazší integraci do jejich života. Při péči o pacienta v rámci bazální stimulace bereme ohled na jeho zvyky, způsob komunikace a také zkušenosti. Využíváme vše, co je jedinci příjemné a na co je zvyklý. V rámci využití prvků bazální stimulace dochází ke stimulaci jedince, kterému tak usnadníme vnímat své tělesné hranice, okolí, usnadníme mu komunikaci s okolím a návratu k uvědomění si vlastního ?já?, kdo vlastně jsem. Cílem naší práce bylo zjistit, zda sestry, pracující na pediatrických jednotkách intenzivní péče, využívají při své profesi metody bazální stimulace a jaký k ní mají postoj. Dále jsme zjišťovali, zda rodiče hospitalizovaných dětí mají o bazální stimulaci informace a opět nás zajímal postoj, který rodiče k této metodě zaujímají. K dosažení cílů jsme zvolili jak metodu kvantitativní, pomocí anonymního dotazníku, který jsme rozdali sestrám na pediatrických jednotkách intenzivní péče, tak i metodu kvalitativní, u níž jsme informace zjišťovali od rodičů hospitalizovaných dětí pomocí semi ? strukturovaného rozhovoru. Jako respondenty jsme zvolili již zmiňované sestry z pediatrických jednotek intenzivní péče a rodiče hospitalizovaných dětí. Z výsledků jsme zjistili, že i přesto, že není bazální stimulace využívaná všemi dotazovanými sestrami, je velmi rozšířenou metodou v péči o nemocné a přináší kvalitní výsledky v péči. Sestry zaujímají k této metodě ve většině případů velmi pozitivní přístup. Shledávají u pacienta zlepšení a zklidnění. I přesto, že je bazální stimulace často využívanou metodou, někteří rodiče hospitalizovaných dětí o ní ještě neslyšeli. Rodiče se do péče o své děti zapojovali s radostí, a to i v rámci využití prvků bazální stimulace. Ochota sester učit rodiče těmto prvkům byla velmi častá. Rodiče shledávali bazální stimulaci v péči velmi přínosnou a sledovali pozitivní působení na jejich děti.
|
|
|
Využití bazální stimulace na anesteziologicko-resuscitačním oddělení
MARKOVÁ, Alena
Téma využití bazální stimulace na ARO bylo zvoleno pro zmapování využití této ošetřovatelské metody sestrami a personálem, se kterými spolupracují. Teoretická část se zabývá prostředím ARO, kde je bazální stimulace využívána a specifiky ošetřovatelské péče. Dále se zabývá monitorováním pacientů, příčinami vzniku poruch vědomí a druhy metod bazální stimulace a jejich významem pro nemocné. Bazální stimulace je vědecký pedagogicko-ošetřovatelský koncept podporující vnímání, komunikaci a pohybové schopnosti člověka. Problematika využívání bazální stimulace na ARO spočívá v dovednostech a znalostech sestry a její včasné aplikaci, která nemusí být omezena jen na pacienty s apalickým syndromem. Bazální stimulaci lze aplikovat v ošetřovatelském procesu i na pacienty s jakýmkoli stupněm poškození vědomí hospitalizovaných na ARO a tím dosáhnout kvalitnější orientace pacienta, který se probouzí z bezvědomí v prostředí, ve kterém se nachází. Toto prostředí bývá pro pacienta často stresujícím. Lze ji provádět nejen u dospělých, ale i u dětí. V současné době se využívá bazální stimulace převážně u pacientů s apalickým syndromem. Cílem této bakalářské práce je zmapování využití bazální stimulace u pacientů s poruchou vědomí na ARO z pohledu sestry. Pro praktickou část byly stanoveny tři výzkumné otázky. VO č.1 Jak sestry vnímají využití bazální stimulace u pacientů s poruchou vědomí hospitalizovaných na ARO?, VO č.2 Jak sestry využívají bazální stimulaci u pacientů s poruchou vědomí hospitalizovaných na ARO? A VO č.3 Jaké znalosti mají sestry pracující na ARO o bazální stimulaci? Stanovený cíl práce byl splněn, otázky byly zodpovězeny. Ve výzkumné části bakalářské práce byla zjištěna snaha sester o aplikaci stimulace na pacienty nejen s apalickým syndromem, ale i s poruchami vědomí z jiných příčin. Poukazuje na nedostatky v teoretických znalostech a tím i praktických dovednostech sester v oblasti aplikace bazální stimulace. Výchozí prací z praktické části bude ošetřovatelský standard zaměřený na poskytování bazální stimulace sestrami na ARO. Tento standard bude k dispozici hlavním sestrám v Nemocnici Písek, a.s. a Nemocnici Strakonice, a.s. Může být vhodnou pomůckou pro sestry, které pečují o závažně nemocné a zkvalitnit tak ošetřovatelskou péči, kterou poskytují.
|
|
|
Využití konceptu Bazální stimulace na základní škole speciální
SIEBENSTICHOVÁ, Pavla
Bakalářská práce se zabývá aplikací konceptu Bazální stimulace na základních školách speciálních, tedy škol určených pro děti s těžšími formami mentálního postižení, případně v kombinaci s dalšími postiženími. Koncept Bazální stimulace vytvořil německý speciální pedagog prof. Andreas Fröhlich v 70. letech 20. století pro vzdělávání žáků s těžkým mentálním nebo kombinovaným postižením ve speciálních školách. V 80. letech 20. století jej uplatnila v ošetřovatelství prof. Christel Binstein. V této oblasti byl také na začátku tohoto století poprvé využit v České republice, a to zásluhou dr. Karolíny Friedlové.Cílem bakalářské práce bylo zjistit, jaký způsobem lze využít Bazální stimulaci v základní škole speciální a jak ji lze začlenit do vzdělávacího programu. V souladu s tímto cílem obsahuje práce vymezení základních pojmů, stručný přehled dějin vývoje Bazální stimulace a její teoretická východiska a následně jsou představeny jednotlivé techniky, jichž koncept využívá. Zásadní pasáží je teoretické vymezení možností uplatnění konceptu ve speciálně pedagogické praxi, konkrétně v základní škole speciální. Tato část je doplněna třemi kazuistikami, které představují reálné využití konceptu Bazální stimulace ve třech základních školách speciálních v rámci celé České republiky.
|
host ::
RSS.