Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 19,601 záznamů.  začátekpředchozí41 - 50dalšíkonec  přejít na záznam: Hledání trvalo 0.59 vteřin. 

Pickova choroba a specifika ošetřovatelské péče u pacienta s tímto onemocněním
KOPKAŠOVÁ, Lenka
Pickova choroba je atroficko-degenerativní proces, který je příčinou rozvoje demence. Tato choroba postihuje především frontální a temporální lalok mozku. Své jméno dostala podle Arnolda Picka, českého neuropsychiatra. Pickova choroba je vedle Alzheimerovy choroby méně známou formou demence, která postihuje oproti Alzheimerově chorobě mladší věkovou kategorii. Ačkoli věkové rozmezí výskytu Pickovy choroby se v literatuře různí, v průměru je uváděn věk propuknutí choroby mezi 50 a 60 roky života. Nemoc se může projevit změnou stravovacích návyků, emocionálními výkyvy, nevhodným chováním ve společnosti, zanedbáváním zevnějšku. Chování k druhým bývá často sobecké, nemocný není schopen druhým naslouchat a přehlíží své okolí. Pickova choroba se projevuje také nepřiměřeným sexuálním chováním. V celosvětovém měřítku počty nemocných demencí stále rostou a podle kvalifikovaných odhadů bude tento nárůst pokračovat i nadále. Ošetřovatelská péče o pacienty s demencí se tudíž stává tématem stále aktuálnějším a hovoří se i o tzv. tiché epidemii našeho století. Sestry se na svých odděleních setkávají poměrně často s pacienty trpícími demencí různého původu a v různém stádiu postižení. Personál ve zdravotnických zařízeních pacienty s demencí mnohdy považuje za "obtížné". Cílem bakalářské práce s názvem Pickova choroba a specifika ošetřovatelské péče u pacienta s tímto onemocněním je na základě teoretických poznatků zmapovat definici a diagnostiku Pickovy choroby, definovat potřeby pacienta s Pickovou chorobou a vyjmenovat základní ošetřovatelské problémy u pacienta s Pickovou chorobou. Zaměřuje se na člověka s demencí, jako na pacienta ve zdravotnickém zařízení. Ke správnému pochopení této problematiky je zmíněna anatomie a fyziologie mozku a popis kognitivních funkcí, které Pickova choroba postihuje, a vymezení pojmu demence. Na základě prostudované literatury je v práci zaznamenáno dělení demencí podle různých kritérií. Bylo zjištěno, že dělení demencí není zcela jednotné, ale v zásadních skutečnostech se stanoviska autorů oborných publikací nerozchází. Pickova choroba patří do skupiny frontotemporálních demencí a její postavení v této skupině se v průběhu doby měnilo. V práci jsou uvedena doporučení vyplývající z prostudovaných zdrojů v přístupu k pacientům s demencí a především je zdůrazňována správná komunikace s pacientem s demencí, empatický a lidský přístup. Medicína zatím neumí demenci předcházet, ale při včasné diagnostice jednotlivého typu demence je léčba cílená na konkrétní typ demence a tím se zvyšuje šance na prodloužení kvalitního života nejen pacienta, ale i jeho blízkých. Aby mohl ošetřovatelský personál zajistit nemocným touto chorobou důstojné prožití zbytku života, je potřeba mít základní znalosti o této problematice a pokusit se pochopit, co nemocní prožívají. Pro tuto teoretickou práci byla použita metoda explanace, syntézy a indukce na podkladě českých a zahraničních informačních zdrojů. Z českých autorů byl nejčastěji citován doc. MUDr. Roman Jirák, CSc., vedoucí centra pro diagnostiku a terapii Alzheimerovy choroby na psychiatrické klinice Všeobecné fakultní nemocnice v Praze a 1. lékařské fakulty Univerzity Karlovy. Práce může být využita jako informační a studijní materiál pro sestry, ale i pro laickou veřejnost, neboť se ve své rodině mohou s touto chorobou setkat. Za velký úspěch by byla považována skutečnost, že sestra nebo rodinný příslušník po prostudování této práce pomůže k včasné diagnostice ať už Pickovy choroby nebo jiné formy demence.

Vliv teploty vody a intenzity světla na raný vývoj sumečka afrického v komerčním chovu
PROKEŠOVÁ, Markéta
Úspěšná produkce dostatečného množství kvalitních larev je klíčová pro umělý odchov všech druhů ryb. Tento proces je však u ryb, jako studenokrevných živočichů citlivých vůči podmínkám prostředí, poněkud problematický. Zejména jejich raná stádia (embrya a larvy) jsou více ovlivňována různými biotickými a abiotickými faktory (např. predace, hustota obsádky, teplota, světlo, pH, salinita, kyslík, dostupnost potravy a interakce těchto faktorů). Většina životních procesů ryb (reprodukce, metabolismus, přežívání, vývoj a růst) může být významně (pozitivně, negativně nebo vůbec) ovlivňována těmito faktory. Porozumění jejich vlivům na embryonální, larvální, juvenilní, adultní a případně senescentní periodu ryb je proto velmi žádoucí. Aplikace nových znalostí do praxe (zejména o druhově a věkově specifických optimálních podmínkách) by totiž mohla vést k vyššímu přežívání ryb, lepší růstové rychlosti, správnému vývoji, snížení výskytu malformací, či nižší frekvenci kanibalismu. Cílem této disertační práce bylo posoudit vliv teploty vody a intenzity světla na raný vývoj (embryonální a larvální periodu) keříčkovce jihoafrického, který je perspektivním druhem pro sladkovodní intenzivní akvakulturu. Díky skvělým vlastnostem (např. rychlý růst, schopnost dýchat atmosférický kyslík, chov při vysokých hustotách obsádky) by se tento druh mohl významně podílet na globální produkci akvakultury, jejíž růst je očekáván v následujících letech. V raném odchovu keříčkovce jihoafrického je však stále několik obtížností týkajících se kanibalismu, krmení, přežívání a potřeby detailních informací o vlivech některých biotických a abiotických faktorů včetně jejich interakcí.

Nové postupy biomonitoringu cizorodých látek ve vodním prostředí
ČERVENÝ, Daniel
V rámci disertační práce byly studovány a hodnoceny různé přístupy biomonitoringu. Metoda hodnocení zdravotních rizik byla v minulosti dobře popsána a používá se k hodnocení složek potravy v lidské výživě. V rámci této práce byla metoda aplikována na hodnocení rizik spojených s konzumací masa volně žijících ryb ve významných rybářských revírech v České republice. Tato studie byla zaměřena na skupinu populace věnující se sportovnímu rybolovu, která často ryby z volných vod konzumuje. Z tohoto důvodu nebyly výsledky práce publikovány pouze ve vědeckém časopise, ale také byly zájemcům z řad rybářů distribuovány ve formě brožury prostřednictvím Českého rybářského svazu. Zdravotní rizika spojená s konzumací ryb z volných vod závisí na druhu ryby a lokalitě. Zatímco zcela bez rizik je na všech sledovaných lokalitách konzumace masa kapra obecného (Cyprinus carpio), častou konzumaci většího množství masa dravých ryb nelze na některých lokalitách doporučit. Použití pasivních vzorkovačů se stává v posledních dvou desetiletích stále atraktivnější. Vzhledem k tomu, že tyto zařízení dokáží napodobit absorpci kontaminantů, která probíhá v živých organismech, mají v rutinních programech monitorujících výskyt cizorodých látek značný potenciál, neboť jsou schopné nahradit ryby jako bioindikátory znečištění. V rámci naší práce byla tato teorie potvrzena v případě PFASs, kdy koncentrace těchto polutantů byly na vybraných lokalitách porovnány v tkáních ryb a v extraktech z pasivních vzorkovačů. V porovnání s živými organizmy neprobíhá v pasivních vzorkovačích metabolická přeměna kontaminantů vyskytujících se ve vodním prostředí, a proto výsledky analýz lépe odpovídají reálné situaci na dané lokalitě. Použití pasivních vzorkovačů navíc naplňuje mezinárodně uznávané principy Replacement, Reduction, Refinement (3R). Dalším slibným přístupem se jeví použití juvenilních (tohoročních) ryb jako bioindikátorů znečištění. Směsné vícedruhové vzorky homogenátu ryb této věkové kategorie byly v rámci práce vyhodnoceny jako lepší indikátor širokého spektra polutantů, než dospělé ryby jednoho druhu odlovené ve stejné lokalitě. Vzhledem k tomu, že homogenát tvořený celými těly vzorkovaných jedinců obsahuje veškeré vnitřní orgány, je možné v těchto vzorcích detekovat širší spektrum kontaminantů, než ve svalovině dospělců. Kromě nižších hodnot limitů detekce a kvantifikace přináší tato metoda značné praktické a ekonomické výhody. Využití juvenilních ryb částečně naplňuje principy 3R, protože odlovem této věkové kategorie dochází k menšímu ovlivnění rybích populací, než při využití ryb v reprodukčním věku. V případě rtuti, která je limitujícím kontaminantem pro konzumaci ryb z volných vod v ČR, je možné pro posouzení kontaminace vodního prostředí použít metodu založenou na analýze ústřižků ploutví, která nevyžaduje usmrcení vzorkovaných jedinců. Kromě monitoringu výskytu rtuti na monitorovaných lokalitách, je možné tento přístup využít také k odhadu koncentrace rtuti ve svalovině ryb. Rozdíl mezi skutečnou a odhadnutou průměrnou koncentrací rtuti ve svalovině ryb činil při použití námi optimalizované metody na většině posuzovaných lokalit méně než 10%. Přesto, že bentos představuje významný článek potravního řetězce ve vodním prostředí, informace ohledně kontaminace cizorodými látkami jsou značně omezené. V další studii zařazené do této práce se podařilo poprvé prokázat kumulaci některých léčiv v bentických organismech, které jsou významnou složkou potravních řetězců ve vodním prostředí. Ačkoliv léčiva jsou obecně považována za látky, které se nekumulují v organismech, naše studie prokázala, že u některá farmaka mají bioakumulační potenciál a tedy existuje i reálné riziko kontaminace vyšších organismů (ryb) prostřednictvím přijímané potravy.

Vztah mezi zbarvením u koní a výskytem melanomu
Hovorková, Kristýna ; Hofmanová, Barbora (vedoucí práce) ; Majzlík, Ivan (oponent)
Literární přehled je rozdělen na dvě hlavní části, kdy první se zabývá zbarvením koní a jeho genetickou podstatou a druhá část se zábývá melanomárními útvary u koní a jejich rozdělením. V podkapitole o zbarvení koní je uveden vznik základních zbarvení, o kterém rozhodují tři lokusy COLOR, EXTENSION a AGOUTI. Lokus COLOR (CREAM) rozhoduje o tom, zda se vytvoří pigment či nikoliv. O typu vytvořeného pigmentu rozhoduje lokus EXTENSION, na jeho distribuci má vliv AGOUTI. V další podkapitole je uvedeno rozdělení bílých zbarvení u koní. S lokusem GREY souvisí proces vybělování, kdy dochází ke ztrátě pigmentu a barvy srsti.Tento proces a mutace, která ho způsobuje, bývá dáván do spojitosti s výskytem dermálního melanomu u stárnoucích vybělujících koní. S procesem vybělování, které je intenzivnější s narůstajícím věkem, také souvisí výskyt nepigmentovaných skvrn, které se nazývají vtiligo. Ty se opět vyskytují u vybělujících koní, na shodných místech jako dermální melanom, tedy v perianální oblasti, pod ocasem, kolem vulvy, na pyscích, kolem očí a penisu. Jednotlivé melanomární útvary se rozdělují podle toho zda se vyskytují u vybělujících koní nebo jakkoliv jinak zbarvených koní, dále podle toho zda-li mají maligní nebo benigní potenciál. Dalším členěním melanomů u vybělujících koní je to, zda se jedná o samostatné, menší útvary nebo rozsáhlé, spojené léze, kdy se tento stav nazývá dermální melanomatóza. Závěrem jsou uvedeny možnosti léčby melanomů, kdy se jako nejúčinnější jeví chirurgické odstranění měnších útvarů. Proběhly studie kdy byly zkoumány protirakovinové účinku léku Cimetidine, výsledky však zatím nejsou dostatečně průkazné. Jako prevence výskytu kožních melanomů u vybělujících koní, je vhodné zavést potřebná opatření a jedince, kteří jsou postiženi, nezařazovat do dalšího chovu.

Regionální politika a její úloha v rozvoji Pardubického kraje
Pluhařová, Iveta ; Husák, Jakub (vedoucí práce) ; Martina, Martina (oponent)
Členstvím v EU získala Česká republika možnost při svých rozvojových aktivitách využívat finanční podpory z fondů EU. Tato diplomová práce se zabývá problematikou regionální politiky a jejím vlivem na území Pardubického kraje. V první, teoretické části je popsána regionální politika včetně jejích principů, nástrojů a cílů a zhodnocení využívání možností při čerpání evropských dotačních prostředků určených pro územní rozvoj v rámci Regionálního operačního programu. Ve druhé, hlavní části této práce je provedena analýza projektů uskutečněných v jednotlivých okresech Pardubického kraje v programovacím období 2007- 2013. Tento rozbor je proveden jednak na základě teoretických znalostí a praktický zkušeností a rovněž je využito dostupných dat a materiálů získaných zejména z Úřadu Regionální rady regionu soudržnosti Severovýchod. Závěr této části je na základě informací, získaných rozhovory s vybranými aktéry projektů, zaměřen na komparaci vybraných projektů, která poskytne informace o dopadech regionální politiky v tomto regionu.

Posouzení způsobů ustájení koní z hlediska welfare
Morávková, Kateřina ; Hofmanová, Barbora (vedoucí práce) ; Majzlík, Ivan (oponent)
V dnešní době jsou podmínky chovu zvířat lepší, než byly minulosti a je kladen větší důraz na jejich dodržování a zlepšování. Zajistit dobré welfare je pro chovatele nesnadný úkol. Není přesně dáno jakými způsoby welfare zlepšit. Obecně víme, jak by dobrý welfare měl vypadat, ale zda je dodržován a zda pocit spokojenosti má i zvíře, nevíme. Objevují se různé studie a experimenty na dobré a špatné životní podmínky, na druhou stranu je stále plno věcí okolo tématu welfare, které se mohou objevovat a zkoumat. Je také otázkou, zda špatný welfare hraničí s týráním zvířat, nebo ne. Jednou z kategorií, na které se welfare zaměřuje je ustájení. Při chovu a ustájení koní by člověk měl brát ohled na jejich původní životní styl a chování. Toho bychom se měli držet, pokud chceme zajistit dobré welfare. Ve většině případů je to problém, protože jak již bylo naznačeno, není ve skutečnosti dáno, kdy je dobrý a kdy špatný welfare. Někteří koně mohou být spokojeni v boxu a naopak jiní v boxu budou trpět depresemi a při pastevním ustájení s ostatními koňmi jim bude nejlépe. Každý systém a styl ustájení má své klady a zápory. Některé systémy se mohou zdát pro koně méně vhodné a naopak jiná jsou vhodnější. Kůň si ale způsob svého ustájení nevybere, vždy ho určí člověk. Ustájení koní museli řešit lidé v minulosti a je řešeno po dlouhá staletí. Člověk přichází se stále novými a zlepšenými způsoby, jak koně ustájit. Moderní člověk si neumí představit, že by kůň bydlel s ním tak, jak tomu v minulosti běžně bylo a také to byl způsob ustájení. Dnes už nevíme, zda tento způsob ustájení byl považován za dobrý welfare a zda koním vyhovoval. Je otázkou, zda bude mít kůň poskytnut lepší welfare v boxovém nebo na pastevním ustájení. Pro pracovní koně je stále nejlepší ustájení vazné, kdy koně pracující v lese si chtějí co nejvíce odpočinout a tento způsob ustájení jim možnost nerušeného odpočinku poskytuje. Naopak je zákonem dáno, že hříbata se uvazovat nesmí. Ustájit na vazné ustájení koně, který bude 22 hodin v kuse stát je pak také považováno za porušení welfare. Musíme tedy vždy brát ohled na to, k jakým účelům koně máme a zda přehnaná péče o ustájení nehraničí s koňskou nespokojeností. Podle chování a díky naslouchání koním by člověk měl být schopný rozeznat, zda koni poskytuje vše potřebné a vytváří mu tak dobré welfare, díky němuž je kůň spokojený. Měla by to být odměna pro člověka, že zajistil koni dobrý a kvalitní styl života.

Vývoj výjezdového cestovního ruchu v České republice
Fisková, Lenka ; Havlíková, Michaela (vedoucí práce) ; Alena, Alena (oponent)
Cestovní ruch patří k významným oblastem světové ekonomiky i hospodářství jednotlivých států a cestování je dnes běžnou součástí životního stylu také v naší společnosti. Cestování se stává fenoménem, do kterého se zapojuje velké množství subjektů a objektů po celém světě. Díky stále více se rozvíjející globalizaci se tento obor dostává do téměř všech částí světa a umožňuje unikátní spojení národů a kultur. V této práci je sledován vývoj výjezdového cestovního ruchu a jsou zhotoveny prognózy dalšího vývoje v některých oblastech. Pomocí dotazníků byl zhotoven průzkum u odborníků v cestovním ruchu a jeho závěrečné vyhodnocení. V posledních kapitolách se práce zaměřuje na budoucnost tohoto odvětví a vytvoření budoucích scénářů výjezdového cestovního ruchu

Zavádění procesního řízení v podniku
Večerka, Jan ; Štůsek, Jaromír (vedoucí práce)
Jako téma své diplomové práce jsem si vybral: Implementace procesního řízení ve firmě. Důvod výběru je prostý, v roce 2010 jsem nastoupil do firmy, ve které pracuji do dnes, jako systémový administrátor do malého týmu. Naše firma je německá firma a její hlavní zaměření jsou hardwarové a softwarové řešení v oblasti bankomatů, pokladen a dalších různých platebních metod. S postupem času se trh začal naplňovat a už nebyl moc velký prostor pro prodej bankomatů v tak velké míře, aby si firma zachovala růst. Bankomaty a platební řešení se totiž neobnovují častěji než za pět až deset let. Firma si uvědomila, že pokud chce zůstat na trhu dále a být zisková a udržet si růst, musí se zaměřit také na přidružené služby. Tímto způsobem by firma si navíc firma vytvořila další spojení do společností, kterým prodávala hardware a pak by jim mohla nabízet další a další služby. Ať už služby standardizované nebo služby ušité na míru. Na začátku to byly služby spíše garážového typu a služby byly poskytované menším týmem kde existoval přímý vztah mezi tímto týmem a zákazníkem nebo lidmi ze servise delivery. Když nějaká služba nefungovala, častokrát to bylo ohlášené emailem nebo přímo telefonicky napřímo operačnímu týmu přímo od zákazníka. S postupem času došlo ke zvýšení objemu zákazníků a poskytovaných služeb a s tím také množství problémů a incidentů. Management si uvědomil, že tento způsob poskytování služeb už není dále udržitelný a proto bylo v Praze vytvořeno oddělení, které by nastavilo procesy jakými je incident, problem, change management a s postupem času i další důležité procesy. Zvoleným frameworkem se stal ITIL. V této práci bych se chtěl zaměřit na způsob, jakým byl tento proces nastartován a jakým způsobem to stále pokračuje. Jaké obtíže musel překonat a jaký v průběhu let byl posun. V závěru práce se zaměřím na shrnutí, jak daleko jsme se dostali za pět let od započatí implementace těchto procesů a z jaké úrovně vyspělosti procesů jsme se dostali do současné úrovně.

Reintrodukce ohrožených druhů obratlovců v České republice
Prokorátová, Vendula ; Kubík, Štěpán (vedoucí práce) ; Vynikalová, Lucie (oponent)
Reintrodukční proces, často také nazývaný repatriací, znovuobnovení populace určitého druhu v místech, kde se tento druh dříve vyskytoval. Tato práce je zaměřena na zhodnocení reintrodukcí, včetně problémů, které ji provázejí a její historii. Pro úspěšné obnovení populace musí mít každý reintrodukční program tři fáze. První z nich je před reintrodukční průzkum a přípravná fáze. Následuje samotné vypuštění daného druhu do volné přírody a poslední fází reintrodukčního projektu je následná péče a monitoring. Reintrodukčního programu by se vždy měli účastnit odborníci z různých vědních disciplín a to nejen přírodovědných, ale také z oblasti sociologie a specialisté na komunikaci s veřejnosti. Úspěšnost je rovněž dána i finanční nákladností těchto projektů. Problémů spojených s reintrodukcí je hned několik, důležité je především vybrat vhodný druh k reintrodukci, to však není lehké, zejména kvůli veřejnému mínění. Odborným podkladem pro výběr druhu je sice Červená kniha, ale mínění veřejnosti je při reintrodukčních programech významné a může být rozhodující. Přednost tak dostávají z pohledu veřejnosti atraktivnější druhy, zejména savci a ptáci. Dále jsou v této práci uvedeny příklady úspěšné reintrodukce ve světě. Hlavní část je zaměřena na jednotlivé druhy obratlovců, které jsou vypuštěny do volné přírody v České republice: Sysel obecný Spermophilus citellus, Rys ostrovid Lynx lynx a Puštík bělavý Strix uralensis. Každý z těchto druhů je podrobně popsán, jsou u nich uvedeny ochranářské aktivity a příčiny ohrožení či vyhynutí druhu. Stručně jsou rovněž zmíněny některé organizace věnující se záchranným programům, zejména reintrodukci ohrožených druhů obratlovců.

Zhodnocení současného stavu výživy koní konkrétní stáje a návrh optimálních dávek podle výkonu konkrétních koní
Burcalová, Helena ; Mudřík, Zdeněk (vedoucí práce) ; Václav, Václav (oponent)
Tato práce se zabývá výpočtem krmné dávky pětice vybraných koní stáje Střední školy dostihového sportu a jezdectví (SŠDSaJ). Je hodnoceno také ekonomické hledisko krmení koní a jeho možná souvislost se sestavením krmné dávky, přičemž bylo vzato v úvahu specifické postavení stáje, která je zaměřena na výchovu profesionálních dostihových jezdců a dalších odborníků v chovu koní. Stájová praxe ve stáji SŠDSaJ je podřízena také přímé výuce žáků, takže je nutno spojit výuku s profesionální péčí a tréninkem. Bylo zjištěno, že ideální časy pro krmení koní se liší od reality, kde je nutno přizpůsobit se výuce žáků. Byly srovnány normy platné v anglických podmínkách s vybranými českými normami. Důraz byl kladen na období dostihové sezóny, neboť zde jsou zřejmé výsledky z dostihů, na které byly koně připravováni. Dostihové období vykazuje nejvyšší nároky na energii, kdy je ji třeba rozvrhnout na výkon i regeneraci po něm. Krmení bylo prováděno po zvážení a kalibrování odměrných nádob v přesných časových intervalech. Jako krmiva byly v dostihovém období použita oves, seno, otruby a krmná směs Spillers. Byl zjištěn negativní vliv vysokých teplot na příjem krmné dávky. Bude nutno tento aspekt v budoucnu brát v úvahu a přizpůsobit mu nejen krmení koní, ale i trénink. Bylo zjištěno, že stávající krmné dávky u dvou koní převyšují SEk a u jednoho jsou nižší než vypočtené. U dvou se však jednalo o odchylku v rámci normy a třetího koně bylo zjištěno, že v souvislosti se specifickým problémem s krmením, kdy kůň nikdy zcela nespotřebuje svoji krmnou dávku je nutno s tím počítat a navýšit dávku tak, aby dostal potřebný obsah látek. Ekonomické hledisko krmné dávky lze snížit vhodným výběrem především krmných směsí, ale v celkové ekonomické rozvaze se to neprojeví zásadním způsobem.