|
Přeměna porostů náhradních dřevin jeřábu ptačího na ekologicky výhodnější dřevinou skladbu
Holata, Filip
Cílem diplomové práce bylo vyhodnotit růst rozdílně starých podsadeb bukem lesním, jedlí bělokorou a smrkem ztepilým na kalamitních holinách obnovených jeřábem ptačím a stanovit optimální postupy těchto rekonstrukcí. Bylo zhodnoceno celkem 19 lokalit a výsledky měření podsadeb pod jeřábem ptačím byly mezi sebou srovnány. Bylo zjištěno, že bukové lokality odrůstají nejrychleji při zakmenění PND 0 - 2. Při zakmenění PND 3 - 5 jsou růstové parametry stále vhodné, ale od zakmenění 6 je odrůstání kultury nejméně příznivé. Smrkové lokality rovněž odrůstají nejlépe na lokalitách se zakmeněním PND 0 - 2. Vyšší zakmenění PND smrkové kultury v odrůstání výrazně omezuje. Rozdílnost zakmenění PND nemá žádný vliv na ztráty cílových dřevin. Jedlové plochy byly změřeny a vyhodnoceny, ale nemohly být mezi sebou statisticky vyhodnoceny z důvodu nízkého počtu sledovaných lokalit.
|
|
Vliv environmentalních proměnných na tvar UV-reflektantní kresby u druhu Gonepteryx rhamni
Pecháček, Pavel ; Kleisner, Karel (vedoucí práce) ; Hořák, David (oponent)
Mnoho živočišných druhů je citlivých k ultrafialovému světlu. Některé z nich mají na těle zvláštní struktury, které mohou světlo v oblasti UV reflektovat. Takové struktury byly nalezeny u mnoha živočišných taxonů - jedněmi z nich jsou také motýli (Lepidoptera). Význam UV-reflektance u motýlů je spojován především s pohlavním výběrem a z tohoto hlediska se jím zabývá většina současných prací. Cílem této práce je nabídnout alternativní pohled na tento fenomén. Její snahou je odhalit, jak prostředí ovlivňuje tvaroprostor UV- reflektantní kresby a křídla u druhu Gonepteryx rhamni (Pieridae). Variabilita tvaru v závislosti na různých environmentálních proměnných (latituda, longituda, altituda, průměrná roční teplota, průměrné roční srážky, index zelenosti krajiny - NDVI, produktivita prostředí - NPP) je studována pomocí metod geometrické morfometriky. Práce se také zabývá tvarovou rozdílností mezi pohlavími, jedinci z různých lokalit či tvaroprostorovou diferencí mezi poddruhy G. rhamni. Do analýzy bylo zahrnuto celkem 118 samců a 67 samic G. rhamni a několik poddruhů z celé Palearktické oblasti. Pomocí mnohorozměrných regresí byl u samců prokázán vliv většiny sledovaných proměnných na tvarovou proměnlivost křídla a UV-reflektantní kresby. Nejvýznamnějšími faktory byly průměrné roční srážky a průměrná...
|
|
Vliv druhového složení a prostorové struktury urbánní zeleně na biodiverzitu
KLOUBCOVÁ, Petra
V této práci byla podrobně zkoumána avifauna ve městě, konkrétně vliv struktury městské zeleně na diverzitu ptačích druhů. Studie byla prováděna v malém lázeňském městě. Byl zkoumán vliv městského gradientu, hustoty zástavby a druhové a prostorové struktury vegetace na složení avifauny. Také bylo zjišťováno, jaký sociální benefit pro obyvatele a návštěvníky lázeňského města představuje ptačí zpěv. Druhá část práce se zabývá městskou zelení z hlediska kladného vlivu na lidský blahobyt. Průzkum je aplikován na zámecké parky, a to především z hlediska spokojenosti návštěvníků, jejich schopnosti vnímat diverzitu, jejich preferencí a hodnocení prvků v daném parku.
|
|
Onemocnění zubů u koní
Světlíková, Kateřina
Ve své diplomové práci se zabývám kvalitou a stavem zubů u koní v České republice. Potřebná data k vyhodnocení jsem získala při ošetření chrupu zubní techničkou. Pro vypracování této práce jsem zhodnotila 69 koňských chrupů. Zaměřila jsem se především na výskyt nejčastějších vad zubů koní, na vliv faktorů, jako jsou typ ustájení, pracovní zátěž, frekvence ošetření koňského chrupu na kvalitu a stav zubů. Dále pak na frekvenci výskytu špičáků u klisen, vliv kvality a stavu zubů na výživnou kondici koní, nejčastěji ošetřované plemeno, pohlaví a průměrný věk ošetřovaných koní. Poslední sledovanou charakteristikou bylo chování koně při celém procesu ošetření. Zjištěná data byla popsána a statisticky zpracována. Koně jsem podle kvality a stavu zubů rozdělila do 5 skupin. Ošetřovali jsme koně, jejichž průměrný věk byl 13,4 let, nejčastěji ošetřovaným plemenem byl Český teplokrevník a nejvíce zastoupené pohlaví byl valach. Skupina zkoumaných koní má kvalitní chrup, nejlépe na tom byli koně ustájeni v boxech. Procesu broušení zubů podstupují v pravidelných intervalech, 1x za rok. Koně byli v optimální výživné kondici, bez ohledu na kvalitu a stav zubů. Nejfrekventovanější vadou zubů u koní byl výskyt vlčích zubů a tvorba háků. Četnost výskytu špičáků u sledovaných klisen se shodovala s výsledky v odborné literatuře a celý proces ošetření u většiny koní probíhal bez problémů.
|
|
Okus dřevin při různých způsobech ošetření proti buřeni na LHC Střílky
Navrátil, Jakub
Tato bakalářská práce na téma "Okus dřevin při různých způsobech ochrany proti buřeni na LHC Střílky", zkoumá vliv ošetření buřeně na okus na uměle obnovených porostech. Jedná se zejména o škody způsobené jelení zvěří. K porovnání se zjišťoval také okus na přirozeném zmlazení v určených transektech, díky kterým můžeme pozorovat vliv při různých způsobech ochrany vůči přirozenému způsobu obnovy. Bakalářská práce se také zabývá nejenom biologickou, ale také ekonomickou stránkou. Ze zjištěných výsledků je v práci uveden návrh na nejvhodnější řešení z hlediska ekonomiky a také z hlediska dobrého odrůstání kultur.
|
|
Sukcese na zatravněných a spontánně zarostlých polích v Pošumaví: krajinný a detailní pohled
VÍTOVCOVÁ, Kamila
V této práci byla sledována sukcese na zatravněných a spontánně zarostlých polích v Pošumaví a v detailním pohledu vliv managementu (seče) na změny vegetace a vybraných mikrobiálních charakteristik v půdě. Hlavními cíly bylo zjistit: i) zda jsou rozdíly ve vegetaci zatravněných a spontánně zarostlých polí, ii) ověřit vliv okolí na opuštěná pole a iii) určit, které vlastnosti lučních druhů jsou pozitivně korelovány se sukcesním stářím, iiii) zjist vliv seče na vegetace a vybrané půdní charakteristiky. Data pro krajinný pohled byla sbírána během jedné sozony (2008) a vyhodnocena použitím ordinačních metod (DCA, CCA) a metody ANCOVA. Pro detailní pohled byla zpracována data ze tří vegetačních sezon (2006-2008) s použitím ordinační metody (RDA) a jednorozměrných metod (Repeated Measures ANOVA, One Way ANOVA). Nebyl nalezen průkazný rozdíl mezi zatravněnými a spontánně zarostlými poli. Vliv nejbližšího okolí na vegetaci polí byl důležitý, neboť většina rostlinných druhů v okolí (86% v průměru) se vyskytovala také na studovaných polích. Sukcesní stáří polí bylo pozitivně korelováno s některými vlastnostmi přítomných lučních druhů. Zatímco kosení nemělo signifikantní vliv na společenstvo rostlin, rychlost mineralizace půdní organické hmoty se průkazně zvýšila.
|
|
Obsah základních forem přístupného dusíku v lesních půdách
Vicher, Matouš
V lesních porostech severovýchodních regionů České republiky byly od května do září 2010 měřeny toky nitrátových iontů NO3- a amonných iotnů NH4+ v biologicky aktivních vrstvách půdy, s využitím ionexů. Sezónní úhrny, vyjádřené v mg.(m2)-1, byly poté analyzovány se zaměřením na jejich vztahy k druhové skladbě lesních dřevin, vlivu rhizosféry stromů (umístění ionexů při kmeni stromu nebo ve vzdálenosti několika metrů), a lesním vegetačním stupňům. Ionty NO3- prokázaly výrazně vyšší hodnoty sezónních úhrnů oproti NH4+, a jejich hodnoty byly více ovlivněny druhovým složením dřevin. Smrk ztepilý (Picea Abies [L.] Karst.), Bříza bělokorá (Betula pendula Roth.) a Buk lesní (Fagus sylvatica L.) se projevily jako dřeviny s výrazně nízkým sezónním úhrnem iontů NO3-. U Javoru klene (Acer pseudoplatanus L.) se projevil výrazně široký rozsah hodnot sezónních úhrnů NH4+. Vliv lesních vegetačních stupňů a rhizosféry dřevin se projevil jako nevýznamný, respektive neprůkazný.
|
|
Vliv okusu spárkatou zvěří na chutnost listového opadu pro mnohonožky (Diplopoda)
Ashili, P. ; Tajovský, Karel ; Tuf, I.H. ; Tufová, J.
Mnohonožky byly použity jako modelová skupina dekompozitorů pro experimentální studium zaměřené na vztahy mezi spárkatou zvěří, rostlinami a půdními bezobratlými. Listový opad a mnohonožky (.i.Glomeris klugii, Glomeris hexasticha, Glomeris connexa, Julus scandinavius, Leptoiulus proximus, Megaphyllum projectum, Unciger foetidus./i.) byly sbírány v lesních porostech CHKO Křivoklátsko. Byla porovnávána chutnost listového opadu z oplocených a otevřených lesních ploch. Listový opad buku (.i.Fagus silvatica./i.) a habru (.i.Carpinus betulus./i.) sbíraný na podzim a na jaře na obou typech ploch byl použit v laboratorních testech s mnohonožkami. Konzumace opadu se signifikantně lišila v rámci jednotlivých variant pokusu. Mnohonožky preferovaly habrový opad před bukovým, opad z oplocených ploch před opadem z otevřených ploch a čerstvý opad před starým opadem po přezimování.
|
|
Vliv extrémních klimatických jevů na rekultivované a sukcesní plochy v CHKO Třeboňsko
NEMEŠKALOVÁ, Pavla
CHKO Třeboňsko se nachází v jihovýchodní části jižních Čech a má rozlohu 700 km{$^2$}. Je to mimořádná oblast, kde jsou zachovány cenné přírodní hodnoty, ale i mnoho set let člověkem přetvářená kulturní krajina. Základní říční osu Třeboňské pánve a CHKO Třeboňsko tvoří řeka Lužnice, v jejíž nivě se nachází 14 jezer, vzniklých po těžbě štěrkopísku. Pobřeží jezer bylo zčásti uměle lesnicky rekultivováno, zčásti zůstalo ponecháno přirozené sukcesi. Extrémní klimatické jevy (povodně, sněhové kalamity a silný vítr) v letech 2002, 2005, 2007 měly různé následky na aktuální stav vegetace pobřeží rekultivovaného ve srovnání s přibližně stejně starou přirozenou sekundární sukcesí.
|
|
Analýza vybraných vlivů na mléčnou užitkovost a plodnost dojnic u stáda českého strakatého skotu
TOMAN, Michal
Tato práce se zabývá analýzou vybraných vlivů na mléčnou užitkovost a plodnost dojnic u stáda českého strakatého skotu v podniku Šumavský statek Dlouhá Ves. Mezi vybrané vlivy patřily genotyp, pastva dojnic, věk při prvním otelení, délka servis periody, délka mezidobí a exteriér dojnic. Z výsledků vyplývá, že z těchto vlivů měl největší vliv na mléčnou užitkovost věk při prvním otelení (rxy=0,547,p<0,05). Jalovice otelené ve vyšším věku měly statisticky prokazatelně vyšší dojivostna první a i na dalších laktacích. Dojnice, které měly nižší podíl krve plemene českého strakatého skotu, měly vyšší dojivost (5881 kg mléka). Ve sledovanýchletech bylo vždy dosaženo nejvyšší dojivosti v průběhu pastvy. Délky servis periody a mezidobí byly shodné s dosaženým průměrem České republiky. U hodnocených dojnic byly zjištěny kladné korelační vztahy mezi exteriérem a průměrnou denní dojivostí pouze u hodnocení osvalení a u hodnocení vemene. Podnik, po celý rok 2012, by byl bez poskytnutí dotací nerentabilní.
|
host ::
