|
Ekonomická úspornost výstavby pasivního domu
Lakosil, Jakub ; Hricová, Daniela (vedoucí práce) ; Olga, Olga (oponent)
Předmětem diplomové práce je ekonomická úspornost výstavby pasivního domu v porovnání s konkrétním klasickým a nízkoenergetickým rodinným domem. V první části, se práce zabývá vývojem nízkoenergetických staveb a rozdělením těchto staveb podle jejich energetické náročnosti. Dále se práce zabývá výhodami, které přináší výstavba pasivních domů a dotačním systémem, který je možno využít pro domy s velmi nízkou spotřebou energie. Obsahem praktické části, je nejprve popis vybraného rodinného domu typu bungalov, který je rozdělen dle technických specifikací na klasický, nízkoenergetický a pasivní. Dále je stručně popsána energetická náročnost a zařazení do příslušné energetické skupiny. Dotační systém popsaný v teoretické části je podkladem pro zjištění nároku na dotaci u jednotlivých modelových variant. Dle konkrétních rozpočtů, je sestaven stručný popis pořizovacích nákladů s důrazem na zobrazení odlišností u pozorovaných variant. Na základě technických a cenových podkladů jsou vypočteny investiční a provozní náklady. V závěru práce je provedeno ekonomické zhodnocení návratnosti investice dle jednotlivých modelových typů domů.
|
|
Význam luštěnin ve výživě člověka
Střelková, Tereza ; Hejtmánková, Alena (vedoucí práce) ; Martina, Martina (oponent)
V jídelníčku lidí se luštěniny vyskytují již od dávných dob a hrají v něm významnou roli. V České republice jsou nejčastěji konzumovány fazole, hrách a čočka. V poslední době se k nim přidala i cizrna a sója. Roční spotřeba luštěnin v lidské výživě v České republice činí cca 2,5 kg, což je sice méně než v jiných státech, ale jejich spotřeba pozvolna vzrůstá.
Luštěniny jsou velmi dobrým zdrojem bílkovin, ale kvůli jejich částečné neplnohodnotnosti je vhodné je kombinovat s jiným bílkovinnými zdroji, zejména na bázi obilovin. Jsou rovněž zdrojem sacharidů, z nichž velkou část představuje příznivá skladba škrobů a vlákniny. Z minerálních látek je zastoupen například fosfor, vápník, hořčík, železo nebo zinek. Z vitamínů jsou přítomny zejména vitamíny B komplexu. Mají nízký glykemický index a příznivý je i nízký obsah tuků s výjimkou sóji.
Luštěniny, a to zejména sója, rovněž obsahují fytoestrogeny a další biologicky aktivní složky. Fytoestrogeny napodobují chování lidských estrogenů, a vyvolávají tak velký zájem v oblasti výzkumu. Existuje řada vědeckých podkladů pro jejich potenciál podílet se protektivně na řadě celosvětově rozšířených nemocí, jako je rakovina nebo diabetes, či jinak běžných zdravotních potíží, kupříkladu na post-menopauzálních symptomech.
Kvůli přítomnosti antinutričních látek jsou luštěniny lidmi ve stravě často odmítány. Jedná se především o oligosacharidy, které jsou fermentovány v tlustém střevě, což způsobuje nadýmání a další trávicí potíže. Mezi antinutriční látky patří také některé inhibitory enzymů či fytová kyselina.
Antinutriční látky mohou být eliminovány různými kulinárními úpravami. Mezi nejjednodušší patří namáčení či vaření. K náročnějším, avšak velmi účinným úpravám, se z časového hlediska řadí klíčení a fermentace a dále extruze z hlediska technologického. Tepelnou úpravou luštěnin však může docházet k degradaci bílkovin, a tím ke snížení jejich využitelnosti a zároveň i biologické aktivity.
Biologicky aktivní látky jsou v současnosti intenzivně zkoumány a výzkumy přináší nové perspektivní výhody konzumace luštěnin.
|
|
Aktuální situace v oblasti zdrojů a příjmu Se u evropské populace
Půtová, Lucie ; Čadková, Zuzana (vedoucí práce) ; Křivská, Daniela (oponent)
Tato bakalářská práce je zaměřena na současná výživová doporučení a následný skutečný příjem selenu z potravy u obyvatel Evropy, rozdělených dle 6 -ti patřičných regionů. Především je zde řešena problematika zdrojů tohoto prvku a možným způsobům jeho suplementace. Součástí této práce je také identifikace areálů, u nichž se vyskytuje riziko nízkého příjmu selenu, a zároveň jsou zde řešeny důvody tohoto nedostatku.
V úvodu práce je tedy charakterizován selen jakožto stopový biogenní prvek, který má nespočet fyzikálních a chemických vlastností, které ovlivňují organismus každého jedince. Selen může na člověka působit v mnoha směrech pozitivně, ale zároveň samozřejmě i svou toxicitou. Z tohoto důvodu byl v této studii věnován prostor i chorobám, které selen může při nedodržování doporučeného množství příjmu způsobovat.
Výše příjmu selenu ve značné míře záleží především na jeho obsahu v půdě. Koncentrace selenu se proto liší dle geografických podmínek jednotlivých regionů, jimž byla věnována hlavní část práce. Každý region tak pochopitelně obsahuje rozdílné množství Se v půdě a následně tedy i v živočišných a rostlinných produktech. Dle mých poznatků ze studia odborné literatury, je však také velmi důležitá dostupnost určitých potravin, jako například ryb, které jsou na selen bohaté, a tak koncentraci selenu v denní stravě u několika států značně zvyšují. Dále zde byly vyzdviženy země, které příliš nedisponují potravinami na selen bohatými, a tak nadále hledají nejlepší možnou formu suplementace.
Tato literární rešerše tedy uvádí celkové srovnání denního příjmu selenu konkrétních států na území Evropy. Výsledky prokázaly, že nejstabilnější příjem tohoto prvku se vyskytuje na území Jižní Evropy, kde se jedná především o státy přímořské a je zde velmi dobrá dostupnost již zmíněných rybích produktů. Naopak v Jihovýchodní Evropě je patrné, že vzhledem k nízkým finančním možnostem, deficit není řešen a tak se předpokládá, že může nastat opětovný pokles příjmu tohoto prvku ve stravě.
|
|
CEA u plemen psů využívaných pro aktivity a terapie za asistence zvířat
Tipková, Zuzana ; Sedláková, Vladimíra (vedoucí práce) ; Fiala Šebková, Naděžda (oponent)
Anomálie oka kolií, v angličtině Collie Eye Anomaly (CEA), je dědičné onemocnění, které postihuje především pastevecká plemena psů, jako jsou dlouhosrstá a krátkosrstá kolie, border kolie, šeltie a australský ovčák, dále Nova Scotia duck tolling retrievera. Všechna tato plemena se mohou využívat při aktivitách za asistence zvířat, někteří jedinci jsou vhodní i pro terapie. V odborné literatuře jsem nalezla obecné informace o historii, příznacích, diagnostice, způsobu dědičnosti a genetickém testování predisponovaných plemen.
CEA byla poprvé popsána v 50. letech 20. století. Projevy CEA jsou velmi variabilní, a proto se dlouho nevědělo, že se jedná o různé příznaky jednoho onemocnění.
Charakteristickým příznakem CEA je hypoplazie cévnatky, dále se mohou vyskytovat kolobomy, zkroucení cév sítnice, nitrooční krvácení a odchlípení sítnice, které vede ke slepotě. CEA nelze vyléčit. Doporučuje se provést časnou diagnostiku, která je možná již od 6 do 8 týdnů věku štěňat, jelikož u starších štěňat může být defekt zakryt pigmentem a oční pozadí psa se jeví jako normální. Chovatelé psů zprvu nevěnovali této anomálii velkou pozornost, protože je malé procento jedinců, kteří v důsledku onemocnění úplně oslepnou. Přenašeči CEA nemají žádné příznaky, jejich potomci však mohou zdědit těžkou formu CEA. U plemen s vysokou prevalencí CEA nepřipadá v úvahu vyřazení postižených jedinců z chovu, protože by se tím snížila genetická rozmanitost.
Jedná se o autozomálně recesivní onemocnění způsobené mutací v genu NHEJ1. Poté, co byla nalezena příčinná mutace pro CEA, byl vyvinut dvoukrokový test PCR, který využívá dva páry primerů k rychlé detekci mutace v chromozomech. Mezi nejnovější molekulární metody pro diagnostiku CEA patří zjednodušená analýza PCR bez izolace DNA a rychlá genotypovací technika založená na SYBR Green real-time PCR. Genetické testy jsou dnes dostupné v mnoha zemích a chovatelé tak mohou kontrolovat zdraví svých zvířat.
|
|
Význam suchých skořápkových plodů ve výživě
Suchá, Martina ; Hejtmánková, Alena (vedoucí práce) ; Táborský, Jan (oponent)
Suché skořápkové plody neboli ořechy patří mezi ovoce. Nejvýznamnějšími zástupci této skupiny jsou vlašské a lískové ořechy, mandle, pekanové ořechy, para ořechy, pistácie, piniové oříšky a kešu oříšky.
Ořechy jsou nejvíce bohaté na tuky, průměrný podíl tuků tvoří asi 55 %. Významný je také podíl kvalitních bílkovin (20 %) a sacharidů, které jsou přítomny zejména ve formě vlákniny (12 %). Důležitá je také přítomnost vitaminu E, který představuje pro tělo důležitou antioxidační látku, která chrání tuky před žluknutím. Skořápkové ovoce je dále bohaté na vitaminy skupiny B a listovou kyselinu. Při pravidelné konzumaci i malého množství ořechů je zajištěn dostatečný přísun minerálních látek, které se v ořeších nachází ve velmi významném množství. Ořechy jsou důležitým zdrojem zejména hořčíku, draslíku, vápníku, železa, zinku, mědi a selenu.
Vysoký obsah tuků s sebou nese riziko kažení ořechů, které je obecně známo jako žluknutí. Žluknutí je způsobeno všudypřítomností vzdušného kyslíku, a proto je velmi obtížné tomuto procesu zabránit. Nižší teplota při skladování zpomaluje proces žluknutí ořechů, stejně jako vakuové balení, balení v ochranné atmosféře zabraňující přístupu kyslíku nebo balení do obalů propouštějící méně světla.
Pro kvalitu ořechů je velmi důležité jejich správné usušení a skladování. Při vyšším obsahu vody dochází pod skořápkou ořechů k rozvoji toxigenních plísní, které produkují mykotoxiny. Nejnebezpečnější plísní je Aspergillus flavus, který při svém růstu produkuje toxin aflatoxin. Suché skořápkové plody by se měly uchovávat na suchém a chladném místě. Po vyloupání plodů by měla následovat co nejrychlejší konzumace.
Tradičně jsou ořechy považovány za nezdravé, z důvodu jejich vysokého obsahu tuku. Avšak současné epidemiologické a klinické studie poskytly důkazy, že pravidelná konzumace ořechů souvisí se snižováním rizika ischemické choroby srdeční, kardiovaskulárních onemocnění, infarktu myokardu, aterosklerózy a dalších chronických poruch.
|
|
Hereditární equinní regionální dermální astenie u koní využívaných pro hiporehabilitaci
Zrůstová, Jana ; Sedláková, Vladimíra (vedoucí práce) ; Hofmanová, Barbora (oponent)
Práce je zpracována formou literární rešerše a jejím cílem je shromáždění, prostudování a posouzení současných literárně prezentovaných poznatků o onemocnění Hereditární regionální dermální astenie u koní s využitím pro hiporehabilitaci.
Hiporehabilitace je velmi ceněným druhem léčby, a to jak mezi fyzicky, tak psychicky nemocnými lidmi. Je proto velmi důležité, aby kůň, který je nenahraditelnou součástí rehabilitací i terapií, byl pokud možno zcela zdravý.
Hereditární equinní regionální dermální astenie (HERDA) je poměrně nová genetická nemoc, která se vyskytuje hlavně u plemen Paint horse, Appaloosa a Quarter horse, jimž je věnována celá kapitola. Nejvíce se objevuje u posledního plemene kvůli vysokému stupni inbreedingu hlavně u špičkových cuttingových koní vysoké hodnoty. Projevuje se zejména hyperelastickou kůží, kožními lézemi, pseudonádory a hypermobilitou. Jedná se o recesivní onemocnění způsobené mutací jedné báze v genu PPIB umístěném na prvním chromozomu (ECA1).
Vzhledem k tomu, že HERDA se nejvíce objevuje právě u plemene Quarter horse, je u tohoto plemene od roku 2015 zaveden povinný panelový test pro plemenné hřebce. Tento test zahrnuje pět nejvýznamnějších geneticky založených nemocí, jakými jsou PSSM, GBED, MH, HYPP a HERDA. V práci jsou proto popsány hlavní příčiny těchto nemocí, typ dědičnosti a klinické projevy.
|
|
Zhodnocení pozice vybraného podniku (MSP) ve stavebnictví
Melkes, Vlastimil ; Pletichová, Dobroslava (vedoucí práce) ; Zdena, Zdena (oponent)
V současné době tvoří rozsáhlou podnikatelskou oblast malé a střední podniky, které mají nenahraditelnou funkci v ekonomice vyspělých států. Podílejí se výrazným způsobem na tvorbě pracovních míst, a tím ovlivňují vývoj zaměstnanosti. Mohou se velmi rychle přizpůsobit a snaží se uspokojit i velmi specifické požadavky náročného zákazníka. Jsou ovšem vystaveny přímým vlivům vnějšího ekonomického prostředí, musí být tedy schopny pružně reagovat na nastalou situaci.
Diplomová práce se zabývá zhodnocením pozice firmy INTERM, s.r.o., která působí v oblasti dodávek a montáží výplní stavebních otvorů. Práce obsahuje vnější i vnitřní analýzy včetně hodnocení pozice na trhu. Závěrem se zabývá výběrem vhodné strategie a návrhy řešení pro upevnění současného stavu s cílem posílit svoji pozici na trhu.
|
|
Sladkovodní mechovky na řece Úslavě v lokalitách Starý Plzenec a Koterov
Steinerová, Michaela ; Vymazal, Jan (vedoucí práce) ; Magdalena, Magdalena (oponent)
Sladkovodní mechovky patří do skupiny koloniálních bezobratlých živočichů. Název Bryozoa v českém překladu znamená mech a živočich. Zástupci mechovek se na první pohled velmi podobají rostlinám mechu a od ostatních druhů živočichů se značně liší.
Hlavní cílem této diplomové práce je determinovat jednotlivé nalezené druhy na územích Koterov a Starý Plzenec, zjistit ekologické nároky nalezených druhů, vyhodnotit sezónní dynamiku výskytu mechovek a porovnat údaje s dostupnými literárními zdroji.
Sledovaný úsek řeky Úslavy byl rozdělen na 10 lokalit. Na území Koterov bylo prozkoumáno 5 lokalit. Na území Starý Plzenec rovněž 5 lokalit. Na obou lokalitách bylo celkem odebráno 150 vzorků mechovek a v nich determinováno 233 zoárií.
Celkem bylo na sledovaném úseku Koterov a Starý Plzenec nalezeno 5 sladkovodních druhů mechovek: Plumatella emarginata (Allman, 1844), Plumatella fungosa (Pallas, 1768),Plumatella repens (Linné, 1758), Fredericella sultana (Blumenbach, 1779) a Paludicella articulata (Ehrenberg, 1831).
Jednotlivé druhy byly determinovány podle přehledného klíče od autorů Wood a Okamura (2005).
Ze získaných výsledků byla vyhodnocena sezónní dynamika se zastoupením jednotlivých nalezených druhů mechovek během července, srpna a září. Kromě sezónní dynamiky byly vyhodnoceny i světelné nároky a preference výskytu jednotlivých druhů mechovek.
Nejhojněji se na území Koterov vyskytoval druh Plumatella emarginata. Druhý nejčastější byl na tomto území druh Plumatella fungosa. Méně hojné zde byly druhy Fredericella sultana a Paludicella articulata. Druh Plumatella repens byl nalezen jen zřídka. Na území Starý Plzenec se nejčastěji vyskytoval druh Plumatella fungosa. Druhý nejběžnější byl druh Plumatella emarginata. Nejméně zde byly zaznamenány druhy Plumatella repens a Fredericella sultana.
Nejčastěji se druhy vyskytovaly na svrchních a bočních stranách kamenů. Druhy Plumatella fungosa, Plumatella emarginata a Paludicella articulata byly nejčastěji zaznamenány na svrchních i bočních stranách, druhy Fredericella sultana a Plumatella repens byly nejhojnější pouze na svrchních stranách kamenů. Důvodem výskytu na svrchních stranách může být bohatá potravní nabídka. Na boční straně jsou druhy zřejmě dostatečně chráněny před predátory. Spodní strany kamenů obývaly všechny druhy velmi zřídka, zřejmě kvůli nedostatečnému přísunu kyslíku.
S dostupnými literárními poznatky se plně shoduje mé zjištění, že Paludicella articulata patří mezi temnomilné druhy. Ostatní druhy byly nalezeny na lokalitách zastíněných i osluněných a nelze s přesností určit, zda světelné podmínky hrají hlavní roli při jejich vývoji.
|
|
Geobotanická charakteristika výskytu barvínku menšího (Vinca minor) v Čechách
Vaníček, Jiří ; Karlík, Petr (vedoucí práce) ; Jurasová, Vladimíra (oponent)
Otázky: Jsou stanoviště s barvínkem nějak odlišná od okolí vegetace? Jaký je vliv druhu na složení vegetace a druhovou bohatost? Jaký je vliv zaniklého osídlení na druhovou skladbu a obsah kovů v půdě?
Místo: Střední Čechy a jejich blízké okolí.
Metodika: Lesní vegetace s přítomností barvínku menšího a okolní podobná vegetace bez barvínku byla zaznamenána s použitím fytocenologických snímků o ploše 200 m2. Půdní pH a obsah kovů byl zjišťován pro každé stanovitě zahrnující 3 vegetační snímky. Celkově bylo zaznamenáno 111 snímků, 57 z nich bylo analyzováno metodou TWINSPAN. Data o prostředí byla vyhodnocena pomocí CCA analýzy.
Výsledky: Pokryvnost barvínku je pozitivně korelovaná s půdním pH (p=0,005). Mezi stanovišti s barvínkem a bez barvínku nejsou významné rozdíly. Ellenbergovy indikační hodnoty pro vlhkost a živiny jsou vyšší na lokalitch v minulosti výrazněji ovlivněných člověkem. Většina člověkem výrazně neovlivněných stanovišť se nacházela v mesofilních dubohabřinách (sv. Carpinion-betuli). Závěr: Barvínek roste často na místech, kde byl v minulosti velmi pravděpodobně pěstován. Osídluje nová stanoviště jen velmi pomalu a na některých lokalitách vůbec, to potvrzuje jeho charakteristiku jako druhu indikujícím bývalou lidskou činnost.
|
|
Porovnání pěstování žlutěkvetoucích hybridních odrůd řepky a bílekvetoucí liniové odrůdy Witt technologií Flower Power System® v provozních podmínkách Agro Rubín a.s.
Vysoký, Josef ; Baranyk, Petr (vedoucí práce) ; Jaromír, Jaromír (oponent)
Cílem této práce je porovnat v provozních podmínkách žlutěkvetoucí hybridní odrůdy pěstované v konvenčním intenzivním zemědělství s bílekvetoucí liniovou odrůdou Witt pěstovanou v systému Flower Power System (FPS) a potvrdit, resp. vyvrátit hypotézu, že liniová odrůda Witt je minimálně stejně rentabilní jako hybridní odrůdy (HO), a to především i díky ekologicky šetrné a ekonomicky úsporné technologii FPS.
Metodika FPS spočívá v založení porostu odrůdy Witt s obsevem ranější žlutěkvetoucí odrůdy maximálně na šíři 1 záběru postřikovače, v tomto případě 24 m. Pro obsev byla zvolena liniová odrůda Cortes.
Základní zpracování půdy orbou bylo provedeno hned po sklizni předplodiny ozimého ječmene a po aplikaci organického hnojení, kejdy prasat na rozdrcenou slámu. Výsev všech sledovaných odrůd probíhal v termínu 11. až 21.8.2014.
Vzcházení porostu a podzimní vývoj probíhaly rovnoměrně, žádná výrazná poškození škůdci nebyla zaznamenána, vzhledem k teplému počasí byla nutná trojitá aplikace morforegulátorů. Do zimy porosty vstupovaly s dostatečným počtem pravých listů, silným kořenovým krčkem a přisedlou listovou růžicí.
Jarní vývoj porostu začal velmi brzy, díky mírné zimě přezimovalo podle odrůdy 91 až 96% rostlin. Aplikace DASA proběhla počátkem března, první aplikace DAM 390 již v druhé polovině března. Kvetení probíhalo v průměru měsíc v termínu 29.4. až 30.5.2015. Aplikace insekticidů proběhla na všech odrůdách 1x ve fázi poupěte, druhá aplikace do květu proti bejlomorce byla kvůli slabému výskytu vynechána, neprojevil se tak očekávaný efekt FPS.
Sklizeň byla zahájena díky velmi teplému a suchému počasí 21.7.2015. Celkový průměrný výnos byl 4,64 t8%/ha. Výnos odrůdy Witt byl 4,64 t8%/ha, obsev Cortes 4,62 t8%/ha a průměr HO 4,67 t8%/ha (4,19 až 5,01 t8%/ha). Rentabilita POR u odrůdy Witt dosáhla 87,10%, průměr HO 87,49% (86,10% až 88,46%).
Výsledná čísla nám ukazují, že odrůda Witt nedosahuje min. stejné rentability jako průměr HO, při srovnání s některými konkrétními HO je však výrazně překonává, což je u liniové odrůdy zajímavé. Při srovnání kvalitativních parametrů, díky kterým by mohlo být dosahování lepších výkupních cen, dosáhla odrůda Witt velmi podobných hodnot jako odrůda Cortes, což ji proti žlutěkvetoucím odrůdám nezvýhodňuje. Ve spojení s nižší ekologickou zátěží na včely a další necílové organismy se však odrůda Witt zdá velmi zajímavou volbou.
|
host ::
