|
Kinematika a elastokinematika nezávislého víceprvkového zavěšení nápravy se zohledněním poddajnosti nosných prvků
Vrána, Tomáš ; Kovanda, Jan (vedoucí práce) ; Ladislav, Ladislav (oponent)
Tato práce se zabývá elastokinematickými vlastnostmi víceprvkového systému
zavěšení zadní nápravy, se zaměřením na využití počítačových simulací. Ke stavbě
výpočtového modelu zavěšení a k simulacím elastokinematiky je využito
specializovaných modulů systému Hyperworks. Námět práce je motivován vytvořením
nových modelů se snahou o jejich zlepšení.
Úvodní část práce pojednává o současném stavu techniky v problematice
elastokinematických vlastností zavěšení, popsány jsou doposud publikované práce. Je
zde zařazena i kapitola definující základní pojmy, charakteristiky a konstrukční prvky
v tématice zavěšení a náprav osobních vozidel, která pomůže plně neorientujícímu se
čtenáři v tomto oboru.
První část práce je zaměřená na sběr kvalitních vstupních dat pro vytvoření
výpočtového MBS modelu z reálného vzorku zavěšení. Je zde představeno stanovení
kinematických bodů zavěšení, experimentální měření momentů setrvačnosti nosných
prvků zavěšení a popsáno měření deformačních charakteristik gumokovových lůžek.
Nechybí zde i měření charakteristik silových elementů zavěšení jako je například
pružina nebo tlumič. Dále je zde navržena metoda měření elastokinematických
charakteristik zavěšení na zkušebním stavu pro validaci modelu.
Druhá část práce se věnuje stavbě nových simulačních MBS modelů
víceprvkového zavěšení zadní nápravy v systému Hyperworks. Model zavěšení je
postupnými kroky zdokonalován, od čistě kinematického modelu, přes model
s poddajným popisem lůžek, až po komplexní model, v kterém jsou zohledněny
poddajné vlastnosti všech nosných prvků zavěšení. Jsou popsány vlastnosti modelů
a úskalí, která při jejich vývoji vznikala. Ve výsledcích je rozebrán vliv zohlednění
poddajností daných prvků a jejich konstrukčních variant na elastokinematické vlastnosti
systému zavěšení.
|
|
Ontogeneze vokalizace u gibonů rodu Nomascus
Hradec, Michal ; Bartoš, Luděk (vedoucí práce) ; Pavel, Pavel (oponent)
Znalost ontogeneze a vývoje vokalizace u primátů hrají klíčovou roli v pochopení evoluce jazyka a řeči u lidí. Na rozdíl od velkých lidoopů, giboni produkují velice hlasitý vokální projev, který zahrnuje komplex druhově a pohlavně specifické vokalizace. Řada studií v minulosti se věnovala výzkumu akustického vzoru u dospělých jedinců. I přesto, zůstává stále nejasné, kdy a jak se rozvíjí pohlavně-specifický vzor vokalizace gibonů.
Tato práci se zaměřuje na dvě období v ontogenetickém vývoji akustických struktur u samců gibona bělolícího (Nomascus leucogenys) a u gibona zlatolícího (Nomascus gabriellae). Výsledky ukázaly, že nejprve nedospělí samci (juvenilní a adolescentní) produkují samičí akustickou strukturu great call v duetu s matkami. Vlastnosti great call nedospělých samců se lišily ve spektro-temporálních parametrech od great call u matek. Nejvýraznějším rozdílem mezi juvenilními a adolescentními samci při produkci samičí vokalizaci byla přítomnost koncové části vokalizace twitteru. Výsledky ukazují, že twitter byl pravidelnou součástí samičí vokalizace u nedospělých samců okolo čtvrtého roku věku, zatímco u mladších samců byl produkován výjimečně.
Druhé období v ontogenezi vokalizace u adolescentních samců bylo charakteristické tím, že po pátém roku věku začíná vývoj samčí akustické struktury. V tomto období již nebyla pozorována produkce samičí vokalizace great call u žádného ze sledovaných jedinců gibonů rodu Nomascus. Výsledky dokládají, že samčí akustické struktury u gibona bělolícího (Nomascus leucogenys) se nevyvíjely v pořadí, ve kterém jsou produkovány v akustickém rejstříku dospělého samce. Na začátku studie se vyvinuly staccato noty a multi-modulační fráze, které byly následované po čtyřech měsících vznikem boom noty. Tato noty je produkována v akustickém rejstříku na prvním místě a má nejhlubší frekvenci. Naopak vývoj samčí akustické struktury gibona zlatolícího (Nomascus gabriellae) byl charakteristický jen vývojem multi-modulační fráze a vývoj staccato not nebyl u tohoto druhu během studie zaznamenán. Výsledky podporují interpretaci, že vývoj samčí akustické struktury úzce koresponduje s růstem vokálního traktu a fyziologickými změnami, které souvisejí s dosažením pohlavní dospělosti.
|
|
Využití kompostů, vermikompostů a jejich výluhů společně s bioefektory při pěstování rostlin.
Bouček, Jiří ; Tlustoš, Pavel (vedoucí práce)
Cílem práce je vyhodnotit vliv podmínek při kompostování a vermikompostování biologicky rozložitelných odpadů, variabilního složení na fyzikálně-chemické vlastnosti výluhů z kompostů a vermikompostů. Sledován bude z tohoto pohledu zejména obsah základních živin a huminových látek a případný výskyt rizikových prvků. Současně bude za stejným účelem sledováno také zastoupení různých skupin mikroorganismů v těchto výluzích, v jejich vzorcích bude stanovována i enzymatická aktivita. Výluhy budou paralelně připravovány za přístupu i bez přístupu kyslíku při různých poměrech vstupní suroviny a vyluhovadla, přičemž jednotlivé varianty budou vzájemně porovnávány z hlediska výše uvedených vlastností. Reálný efekt výluhů po jejich aplikaci na rostlinu, resp. na půdu (včetně posouzení fungicidního efektu extraktů) bude hodnocen v rámci nádobových pokusů. Účinek výluhů bude při nádobových pokusech zároveň porovnán s komerčně dodávanými bioefektory.
|
|
Využití postupů biologické a chemické meliorace při obnově antropogenně degradovaných lokalit vrcholových poloh Krušných hor v oblasti Boleboře
Kouba, Martin ; Podrázský, Vilém (vedoucí práce)
V disertační práci byla vyhodnocena růstová dynamika a stav výživy výsadeb lesních dřevin po aplikaci biologické a chemické meliorace, vliv dřevin na stav půd a akumulaci nadložního humusu. Byly sledovány dřeviny: smrk ztepilý (Picea abies L.), smrk pichlavý (Picea pungens Engelm.), bříza (Betula spp.), modřín evropský (Larix decidua Mill.), olše šedá (Alnus incana Moench.), borovice pokroucená (Pinus contorta Dougl.), borovice vejmutovka (Pinus strobus L.) a jeřáb ptačí (Sorbus aucuparia L.).
Na 4 výzkumných plochách v oblasti Boleboře v Krušných horách byla měřena výška, tloušťka kořenového krčku, výčetní tloušťka, vypočten přírůst, odebrány vzorky půd, buřeně a asimilačního aparátu. Bylo určováno žloutnutí, okus a mortalita výsadby a vypočtena akumulace množství nadložního humusu.
Aplikace hnojiva Silvamix Forte na rozhrnutých valech u smrku ztepilého snížila mortalitu a v prvních 3 letech zvýšila přírůst a efekt je patrný i po 10ti letech. Nebyla potvrzena vyšší atraktivita výsadby pro zvěř po aplikaci hnojiva. Aplikace hnojiva Silvamix Mg měla minimální vliv na růstovou dynamiku a obsahy živin v listovém aparátu. Pozitivně ovlivnila půdní charakteristiky, došlo k nárůstu hodnot kationtové výměnné kapacity, poklesu hydrolytické acidity, nárůstu sorpční nasycenosti bázemi, poklesu obsahu iontů hliníku Al3+ a poklesu obsahu Fe2O3. Na hnojených plochách se zvýšil obsah přístupného dusíku, fosforu, vápníku a hořčíku, celková zásoba dusíku, vápníku a hořčíku. Rapidní nárůst obsahu Ca a Mg souvisí s leteckým vápněním v roce 2002. Aplikace hnojiva významně podpořila rozvoj přízemní buřeně v porostu smrku ve směsi s břízou, naopak v porostu čistého smrku vedlo k redukci nadzemní biomasy.
V porostu břízy ve srovnání s čistým smrkem pichlavým byly doloženy příznivější vlastnosti půd, vyšší zásoba celkového dusíku, fosforu a draslíku. Jeřáb ptačí na intaktním povrchu vykazuje nejnižší reakci pH jak v humusu, tak v minerálu, vysokou hydrolytickou aciditu, extrémně sorpčně nenasycenou půdu, vysoký obsah hliníku Al3+ a nízký obsah přístupného vápníku, přestože porost byl vápněn. Technicko-biologická meliorace (Boleboř III.) má dlouhodobě pozitivní efekt na průměrnou výšku a výčetní tloušťku smrku pichlavého a borovice vejmutovky. Na růstovou dynamiku modřínu evropského a borovice pokroucené měla meliorace vliv jen zpočátku. Meliorovaný porost olše vykazuje velmi dobrou dynamiku růstu, srovnatelnou s modřínem a borovicí pokroucenou. Velkým problémem je vliv zvěře, zejména u borovice pokroucené, který vedl k likvidaci všech jedinců. Smrk pichlavý je z hlediska biologické meliorace naprosto nevhodný. Nevytváří zapojené porosty a má sníženou odolnost vůči abiotickým vlivů, kdy často trpí vývraty a zlomy. Během 21 let došlo v porostu smrku pichlavého s břízou k akumulaci 66,09 t.ha-1 nadložního humusu s příznivějšími pedochemickými vlastnostmi i v hlubším horizontu, neboť bříza prokořeňuje hlubší půdní profil. Smrk pichlavý akumuloval 54,11 t.ha-1 nadložního humusu. Jeřáb ptačí na intaktním povrchu akumuloval ze sledovaných dřevin největší množství nadložního humusu (194,98 t.ha-1), výrazně však okyseluje hlubší horizonty. V porostu smrku ztepilého došlo během sledovaného období k poklesu o 47% na 107, 03 t.ha-1. Pokles může souviset s výraznějším prosvětlením porostu a vlivem leteckého vápnění.
|
|
Zemní masiv jako zdroj energie
Pauli, Pavel ; Neuberger, Pavel (vedoucí práce) ; Ivan, Ivan (oponent)
Disertační práce na téma Zemní masiv jako zdroj energie se zabývá využitím horizontálních tepelných výměníků jako zdrojů nízkopotenciálního tepla pro tepelná čerpadla. V kapitole Současný stav řešené problematiky jsou popsány ekologické vlastnosti tepelných čerpadel, vlivy působící v zemním masivu a jednotlivé typy zemním výměníků tepla.
V kapitole Cíle a hypotézy disertační práce jsou vysloveny jednotlivé hypotézy výzkumu a cíle disertační práce. V kapitole Metodika jsou v teoretické části přiblíženy matematické vztahy, které popisují teorii sdílení tepla v zemním masivu, metody měření, způsob zpracování experimentálních dat a použité měřicí přístroje. V kapitole Výsledky a diskuze jsou uvedeny zásadní poznatky a stanoviska, které byly zpracovány na základě naměřených hodnot.
Závěrečná kapitola Závěry a doporučení pro využití v praxi komentuje dosažení výsledků a upřesňuje využití horizontálních tepelných výměníků v praxi.
|
|
Pneumatická reaktivní stabilizace vozidel
Hurtečák, Jan ; Volf, Jaromír (vedoucí práce) ; Adamovský, Radomír (oponent)
Tato disertační práce popisuje nový a originální způsob stabilizace vozidel jako alternativu nebo nadstavbu pro stávající stabilizaci pomocí ESP. Obsahuje shrnutí vlastností současných stabilizačních systémů a jejich výhody a nevýhody. Dále je popsán návrh pneumatické reaktivní stabilizace, která využívá stlačený vzduch k získání potřebné korekční síly, která umožní zachování zamýšlené trajektorie vozidla i při úplné ztrátě adheze. Výsledky jsou získány pomocí matematických výpočtů a návrhu vhodné trysky a jsou v práci diskutovány a vyhodnocovány.
|
|
Vliv systému ustájení na vlastnosti skořápky a vnitřní kvalitu vajec
Vlčková, Jana ; Tůmová, Eva (vedoucí práce) ; Skřivanová, Eva (oponent)
V práci byly provedeny celkem 3 pokusy. Cílem prvního experimentu bylo zhodnotit užitkovost nosnic, kvalitu vzduchu v halách a mikrobiální kontaminaci vaječné skořápky u nosnic ustájených v obohacených klecích při modrém, zeleném, červeném a žlutém osvětlení. Ukazatele užitkovosti (denní produkce vajec, mortalita a hmotnost vajec) nebyly ovlivněny barvou světla. Podobně také u mikrobiální kontaminace vzduchu nebyly mezi jednotlivými barvami světel zaznamenány průkazné rozdíly. Signifikantní interakce mezi etáží a barvou světla byla zjištěna u mikrobiální kontaminace vaječné skořápky bakterií rodu Escherichia coli a Enterococcus. Nejvyšší množství Escherichia coli bylo detekováno u vajec od nosnic ustájených ve střední etáži při žlutém osvětlení naopak nejnižší hodnoty byly při žlutém osvětlení v horní etáži. Podobné výsledky byly sledovány také u bakterií rodu Enterococcus. Výsledky naznačují, že barva světla má minimální vliv na mikrobiální kontaminaci naopak významný vliv má etáž. Nejvyšší mikrobiální kontaminace vajec byla nalezena u vajec ze střední etáže.
Ve druhém experimentu byl sledován vliv systému ustájení (konvenční klec, podestýlka, voliéra) a obsahu vápníku v krmné směsi (3 a 3,5 %) na užitkovost nosnic, technologickou kvalitu vajec, mikrobiální kontaminaci vaječné skořápky a vaječného obsahu v průběhu skladování. Průkazná interakce mezi systémem ustájení a obsahem vápníku v krmné směsi byla zaznamenána u hmotnosti vejce, pevnosti skořápky, podílu skořápky, hmotnosti skořápky, Haughových jednotek a indexu bílku. Systém ustájení ovlivnil produkci vajec, spotřebu krmiva, hmotnost vejce a některé z ukazatelů kvality skořápky. Z ukazatelů kvality skořápky měl obsah vápníku v krmné směsi vliv pouze na pevnost skořápky a podíl skořápky. Průkazná interakce mezi systémem ustájení a dobou skladování byla detekována i u kontaminace vaječné skořápky celkovým počtem mikroorganismů. Systém ustájení ovlivnil kontaminaci vaječné skořápky kde vyšší množství Escherichia coli a celkového počtu mikroorganismů bylo u vajec z podestýlky. Vyšší penetrace všech sledovaných druhů mikroorganismů na podskořápečné blány byla 2. a 7. den skladování ve skupině s 3,5 % vápníku v krmné směsi u vajec z podestýlky. To zřejmě souvisí s nižší kvalitou skořápky v tomto typu ustájení.
V pokusu 3 byl zjišťován vliv rozdílných systémů ustájení (obohacená klec, výběh) na technologickou hodnotu vajec, mikrobiální kontaminaci vaječné skořápky, vaječného obsahu a koncentraci bílkovin v bílku během skladování. Systém ustájení ovlivnil všechny ukazatele kvality skořápky s vyššími hodnotami v klecovém systému. Vyšší počet pórů ve vaječné skořápce byl nalezen u vajec z výběhu. Důležitý vztah mezi systémem ustájení a dobou skladování byl zaznamenán u Haughových jednotek, indexu bílku, pH bílku a indexu žloutku. Lepší hodnoty týkající se ukazatelů kvality bílku a žloutku byly u vajec z klece. Jejich kvalita se během skladování snižovala rychleji v alternativním systému ustájení. Interakce mezi systémem ustájení a dobou skladování byla nalezena také u Escherichia coli a u celkového počtu mikroorganismů. Nejvyšší kontaminace byla u čerstvých vajec z výběhu. Počet mikroorganismů se s dobou skladování signifikantně rychleji snižoval u vajec z klecového systému ustájení. Penetrace bakterií rodu Escherichia coli a celkového počtu mikroorganismů do bílku byla nižší u vajec z klece ve srovnání s výběhem. Průkazný vliv systému ustájení byl zjištěn u koncentrace lysozymu v bílku s vyššími hodnotami u vajec z výběhu. Je zřejmé, že lepší kvalita vajec je v klecovém systému ustájení. Vejce z tohoto typu ustájení mají také během skladování po delší dobu lepší kvalitu ve srovnání s alternativními systémy.
|
|
Faktory ovlivňující klíčení, vzcházení a mortalitu semen v půdní zásobě u druhu Bromus sterilis L.
Žďárková, Veronika ; Soukup, Josef (vedoucí práce)
Sveřep jalový (Bromus sterilis L.) je rozšířen na celém území Evropy a jeho význam jako plevele roste v posledních 10 letech i na území České republiky. Sveřep jalový zapleveluje převážně ozimé plodiny, jako je ozimá pšenice, ozimý ječmen a ozimá řepka, vinice a další produkční plochy. Na pozemcích obdělávané minimalizačními technologiemi je problém výskytu sveřepu jalového vyšší než na pozemcích s klasickým zpracováním půdy. Hlavní vlastnosti, které přispívají k jeho rozšíření a adaptabilitě v prostředí, jsou krátká dormance a vysoká klíčivost obilek. O těchto vlastnostech existují pouze neúplné informace, proto je studie zaměřena biologické vlastnosti obilek sveřepu jalového v podmínkách České republiky. Obilky byly vystaveny různým teplotním a světelným režimům a vodnímu stresu ve velkém rozpětí všech těchto ukazatelů. Byla sledována dormance, dynamika klíčení, teplotní optimum, vliv stáří obilek a dynamiky vzcházení z různých hloubek půdního profilu a životaschopnost v půdním profilu. Primární dormance obilek sveřepu jalového je ukončena brzy po dozrání obilek, maximálně po třech týdnech. Se stářím obilek klíčivost roste. Teplotní optimum pro klíčení je mezi 5-23°C. Minimální teplota pro klíčení sveřepu jalového byla zjištěna 3°C a maximální teplota 35°C. Klíčivost je ovlivňována světlem; obilky klíčí lépe za tmy. Snížená dostupnost vody má malý vliv na klíčení obilek. Klíčivost obilek v podmínkách vodního stresu je významněji ovlivňována teplotou pod 10°C klíčivost velmi rychle klesá. Na povrchu obilek sveřepu jalového nacházíme převážně fytopatogenní houby z rodu Alternaria. Vzcházivost obilek sveřepu jalového se významně snižuje s hloubkou uložení v půdním profilu. Obilky vzchází nejlépe z povrchových vrstev do 40 mm. Životaschopnost obilek sveřepu jalového v půdní zásobě semen je velmi krátká, u většiny obilek kratší než 1 rok.
|
|
Vliv dlouhodobého hnojení na chemické vlastnosti půdy, rostlinné druhové složení a arbusculární mykorhízní huby travních ekosystémů.
Zemková, Lenka ; Pavlů, Vilém (vedoucí práce) ; Hakl, Josef (oponent)
Již několik století je hnojení a vápnění travních ekosystémů důležitým a používaným opatřením, které slouží ke zlepšení produkce sena. Po dlouhou dobu zajišťovalo nejen stálé nebo vyšší výnosy, ale také negativně ovlivňovalo travní ekosystémy. Mimo jiné způsobilo závažné změny v druhové skladbě rostlin, které ve většině případů vedly ke snížení druhové rozmanitosti, jelikož původní druhy rostlin jsou méně konkurence schopné ve srovnání s druhy z produktivnějších pastvin. Dále dlouhodobé hnojení významně změnilo chemické vlastnosti půdy i biomasy a společenstva půdních mikroorganismů, včetně arbuskulárních mykorhizních hub.
Cílem této disertační práce bylo analyzovat vliv dlouhodobé aplikace dusíku, fosforu, draslíku a vápníku na rostlinné a mykorhizní společenstva a chemické vlastnosti půdy v travních ekosystémech. Výsledky této práce naznačují, že zemědělské postupy, které mají za úkol maximalizovat produkci nadzemní biomasy, mohou v dlouhodobém časovém horizontu významně zvýšit výnosy, snížit druhovou rozmanitost rostlin, podpořit trávy, potlačit byliny, leguminózy a arbuskulární mykorhizní houby v půdě, ačkoliv reakce na fosfor se lišily u jednotlivých druhů arbuskulárních hub. Dlouhodobé hnojení dále významně změnilo chemické vlastnosti půdy a podstatně zredukovalo ukládání uhlíku do podzemních částí.
|
|
Studium vybraných faktorů ovlivňujících odolnost lepených spojů
Henc, Petr ; Müller, Miroslav (vedoucí práce)
Cílem disertační práce s názvem "Studium vybraných faktorů ovlivňujících odolnost lepených spojů" je popsání faktorů, které ovlivňují mechanické vlastnosti (pevnost a tvrdost). Teoretická část práce pojednává o popisu chemické podstaty lepení, technologie lepení a dále jsou zde uvedeny jednotlivé faktory, které mohou vést k degradaci lepeného spoje. Experimentální část se věnuje zkoumání vlivu okolního prostředí na adhezivo, respektive lepený spoj. Pro porovnání byla testována epoxidová a methylmetakrylátová adheziva. Experimenty probíhaly dle norem ČSN EN 1465 a ČSN EN ISO 868. Při dlouhodobých experimentech zaměřených na změnu pevnosti lepeného spoje se potvrdily hypotézy jiných autorů o negativním vlivu atmosférických podmínek nebo tekutého kontaminantu v podobě vody. Experimenty byly zaměřeny rovněž na procesy probíhající v lepených spojích po procesu degradace. Pozitivní vliv na tvrdost adheziva nebo pevnost lepeného spoje má proces vysychání v laboratorních podmínkách. Výsledky jsou zpracovány pomocí statistického programu a jsou shrnuty ve formě tabulek a grafů.
|
host ::
