|
Srovnání druhového spektra smrkových pilatek rodu Pachynematus a Pikonema v horských oblastech po 10 letech
Horáková, Eliška ; Holuša, Jaroslav (vedoucí práce) ; Lukášová, Karolína (oponent)
Bakalářská práce se věnuje důležitým škůdcům smrku. V teoretické části shrnuje znalosti a informace o pilatkách rodu Pikonema a Pachynematus, dále se věnuje samotné metodě odchytu pilatek. V praktické části je sledován výskyt a druhové složení pilatek na třech horských lokalitách v ČR. Jedná se o lokality Albrechtice, Trojmezná a Medvědín. V období od začátku května do začátku července byly k odchytu hmyzu na vybraných lokalitách instalovány Malaiseho lapače Townesova typu. Lapače byly kontrolovány každých čtrnáct dní. Při kontrole byl vždy doplněn čistý líh. Po roztřídění a determinaci pilatek byla data zpracována statistickým programem, který potvrdil početní převahu samců nad samicemi a celkovou početní vyrovnanost výskytu pilatek v letech 2003-2005 a 2015. Počty Pikonema pallescens a Pachynematus scutellatum jsou nižší, ale statisticky nejsou výsledky signifikantně odlišné.
|
|
Srovnání druhového spektra pilatek rodu Pristiphora v horských oblastech po 10 letech
Englártová, Šárka ; Holuša, Jaroslav (vedoucí práce) ; Lukášová, Karolína (oponent)
Roku 2015 byl sledován výskyt pilatek rodu Pristiphora škodící na smrku v horských oblastech, konkrétně v Beskydech (Bařiny), na Šumavě (Královský Hvozd) a v Krušných horách (Klínovec). Šetření se provádělo ve třech zmíněných oblastech v mladých smrkových porostech. Odchyt pilatek byl prováděn pomocí Malaiseho lapače. Kontrola lokalit byla prováděna každých 14 dnů od dubna do konce července 2015. Odebrané láhve se poté hromadně roztřídily do rodů a následně podle pohlaví. Později se získané výsledky zpracovaly ve statistickém programu, kde potvrdily těsnou závislost letové aktivity pilatek škodící na smrku a rašení smrku.
|
|
Srovnání početnosti pilatky Pristiphora abietina v mladých smrkových porostech v nižších polohách po 10 letech
Jirásková, Nikola ; Holuša, Jaroslav (vedoucí práce) ; Lukášová, Karolína (oponent)
Pilatka smrková (Pristiphora abietina) představuje podstatnou hrozbu pro lesy
v České Republice. Lepší znalost vývoje její populace tak může předcházet budoucím problémům.
V období 1998-2005 a v roce 2015 byla sledována početnost p. smrkové. Sledování bylo prováděno na několika plochách mladých smrkových porostů v České republice ve Vítkovské vrchovině, Javorníkách a v dalších oblastech - Albrechtice, Fryčovice, Skřipov, Spy a Stanovnice. K odchytu byly použity Malaiseho lapače a kontroly probíhaly od konce dubna do konce července každých 14 dní v dané lokalitě.
Zjištěna byla početnost smrkových pilatek na studijních lokalitách, druhové spektrum
a jejich letová aktivita. Letovou aktivitu jsme demonstrovali pouze na lokalitě Spy,
která probíhala od začátku května do začátku června. Zjistili jsme, že u pilatky smrkové převládaly samičky nad samečky. V roce 2015 došlo k razantnímu poklesu výskytu pilatek.
|
|
Srovnání početnosti pilatky Pristiphora leucopodia na území České republiky po 10 letech
Klápšťová, Hana ; Holuša, Jaroslav (vedoucí práce) ; Lukášová, Karolína (oponent)
Bakalářská práce se zabývá srovnáváním početnosti pilatky Pristiphora leucopodia na území České republiky po deseti letech. V roce 2015 byly na předem určené lokality po celé České republice nainstalovány Malaiseho lapače Townesova (1972) typu, do kterých se odchytával hmyz. Sběry na těchto lokalitách probíhaly od konce dubna do konce června. Po ukončení sběrů byl všechen odchytaný hmyz převezen a následně manuálně roztřízen v entomologické laboratoři Fakulty lesnické a dřevařské. Výsledky ukazují, že současná populační hustota je nižší než v minulých letech, ale statistické testy toto nepotvrzují.
|
|
Inventarizace památných stromů v Chráněné krajinné oblasti Blaník
Hejná, Šarlota ; Hejnák, Václav (vedoucí práce) ; Lubomír, Lubomír (oponent)
Jak už sám název napovídá, v bakalářské práci jsem se zabývala inventarizací památných stromů na území nejmenší chráněné krajinné oblasti - CHKO Blaník.
V úvodní části jsou vymezeny funkce dřevin, nacházející se ve volné krajině a urbanizovaném prostředí. Následuje historický vývoj ochrany dřevin, rozdělený na ochranu lesa a dřevin rostoucích mimo les. Dřeviny rostoucí mimo les jsou dále popsány z hlediska jejich ochrany, povolování kácení a povinnosti náhradní výsadby podle platných právních předpisů.
Podstatná část práce je věnována samotným památným stromům. Nejprve je přiblížen význam památných stromů v porovnání s minulostí a současností, dále jsou zmíněny rekordní památné stromy v naší zemi. Podle legislativních pravidel je specifikována zákonná a smluvní ochrana, náležitosti, týkající se vyhlašování stromů, jejich evidence a rušení. Péče o památné stromy, rovněž podléhající právní úpravě, je zaměřena na konzervační ošetření stromů, řez stromů a bezpečnostní vázání. Ke každému typu ošetření jsou uvedeny metody, popřípadě pomůcky. V rámci ochrany památných stromů je popsán projekt na záchranu genofondu památných stromů a krátké srovnání ochrany památných v zahraničí.
Chráněná krajinná oblast, v níž proběhla inventarizace, je stručně charakterizována z pohledu geologické minulosti a zastoupené fauny a flory. Dále jsou seznámeny maloplošná zvláště chráněná území této oblasti.
Provedla se revize památných stromů, zahrnující změření dendrometrických parametrů, mj. určení výšky stromu, jeho obvod, šířka a výška koruny. Dále se shrnulo ošetření jednotlivých stromů podle Sbírky listin ÚSOP a pořídila se fotodokumentace každého jedince v době olistění a bez olistění k přehlednějšímu poznání habitu stromu. Výsledky slouží k aktualizaci zmíněných parametrů v Ústředním seznamu ochrany přírody a navrhnutá ošetření jsou podkladem pro budoucí péči o památné stromy. Z výsledků se ukázalo, že nejčastějším druhem je lípa srdčitá. Stromy jsou v celkově dobrém zdravotním stavu, je však nutná pravidelnost ošetření.
|
|
Srovnání systému odborného vzdělávání v České republice a Spojených státech
Bouček, Jan ; Votava, Jiří (vedoucí práce) ; Miroslava, Miroslava (oponent)
Cílem bakalářské práce je porovnat systémy odborného vzdělávání ve Spojených státech amerických a v České republice. Práce je rozdělena na část teoretickou a praktickou. Teoretická poskytuje přehled školských systémů obou prostředí zaměřeného zejména na střední školství. Praktická část obsahuje dotazníkové šetření, rozhovor s pedagogem a analýzy dokumentů.
Systémy vzdělávání popisují přidanou hodnotu, kterou žáci získávají v průběhu studia. Pohlíží na žáky jako na jmění a zdůrazňuje, že investice do vzdělávání přinesou výhody pro celou společnost.
|
|
Srovnání druhového spektra patogenů lýkožrouta smrkového a jeho predátorů pestrokrovečníků rodu Thanasimus chycených do feromonových lapačů
Šídová, Michaela ; Lukášová, Karolína (vedoucí práce) ; Holuša, Jaroslav (oponent)
Lýkožrout smrkový (Ips typographus (Linnaeus, 1758)) je náš nejvýznamnější kalamitní škůdce nejčastěji napadající smrkové porosty. Mezi jeho nejznámějšími predátory patří pestrokrovečníci rodu Thanasimus - Thanasimus formicarius (Linnaeus, 1758) a Thanasimus femoralis (Zetterstedt, 1828). Odchyty uvedených tří druhů byly prováděny od dubna do srpna za použití feromonových lapačů typu Theyson s odparníky určenými pro jejich odchyt. Byl testován nový feromonový odparník lákající pestrokrovečníky rodu Thanasimus. Celkem se použilo šest lapačů umístěných na třech lokalitách, tedy na každém stanovišti vždy po dvou lapačích. Jeden měl feromonový odparník Pheroprax pro lákání lýkožrouta smrkového, druhý s feromonovým odparníkem Thanasiwit na lákání pestrokrovečníků. Všechny lapače byly ve sledovaném období kontrolovány jedenkrát týdně. Celkem bylo odchyceno 10 291 lýkožroutů, 25 jedinců T. formicarius a 7 jedinců T. femoralis. Letová aktivita u lýkožrouta smrkového měla dvě generace a mezi nimi jednu generaci sesterskou. První odchyty byly zaznamenány dne 26. 4. 2015 a letová aktivita skončila 26. 7. 2015. U druhu T. formicarius trvala letová aktivita od 12. 4. 2015 do 2. 8. 2015 a za toto období byly zaznamenány dvě generace. U T. femoralis trvala letová aktivita od 17. 4. 2015 až do 9. 8. 2015. Během tohoto období byly zaznamenány také dvě generace, které proběhly před letovou aktivitou I. typographus a po ní. Po skončení odchytů byly provedeny laboratorní práce, kde bylo z každého odběru vypitváno 20 jedinců a poté byli pomocí světelného mikroskopu vyšetřeni na patogeny. Nejčastěji se zjistila přítomnost hlístic u lýkožrouta a u T. formicarius se vyskytla jen v jediném případě. Další nákazy byly zjištěny jen u lýkožroutů, a to mikrosporidie Chytridiopsis typographi, neogregarina Mattesia schwenkei a hlístovky rodu Contortylechus sp.
|
|
Srovnání početnosti pilatky proužkované Pikonema scutellatum v České republice po 10 letech
Pešek, Marcel ; Lukášová, Karolína (vedoucí práce) ; Holuša, Jaroslav (oponent)
Pikonema scutellatum je druh s vysokým gradačním potenciálem, který ve 20. století způsobil lokální gradace na mnoha územích v Evropě. V rámci našeho výzkumu jsme sledovali abundance pilatky proužkované v České republice v roce 2015 na vybraných 10 lokalitách. Používali jsme Malaiseho lapač Townesova (1972) typu na odchyt dospělců od konce dubna do konce června. Pilatka proužkovaná byla zjištěna na 9 z 10 lokalit v celkovém počtu 55 jedinců, což je méně než v letech 1999-2006, ale výsledky nebyly staticky průkazné (Kruskal Wallis test; p>0,05). Samců bylo více než samic, to také statisticky neprůkazně (Wilcoxonův párový test; p>0,05). Letová aktivita P. scutellatum probíhala od května a během června značně klesla. Populační hustoty sledovaného druhu jsou velmi nízké a populace je v latentní fázi.
|
|
Floristický průzkum části přírodní rezervace Sluneční stráň (okr. Ústí nad Labem)
Štrymplová, Linda ; Česká, Jana (vedoucí práce) ; Hnilička, František (oponent)
Floristický průzkum části přírodní rezervace Sluneční stráň (okres Ústí nad Labem) byl proveden ve vegetačním období roku 2015.
Tato sledovaná lokalita se nachází u osady Brná v okrese Ústí nad Labem. Typická je především svou geobiocenózou Českého středohoří a xerotermní flórou a faunou.
Cílem této bakalářské práce byla floristická inventarizace části daného území a reinventarizace taxonů cévnatých rostlin (vztažená k výsledkům revize z roku 1976 a 2012). Hlavním zaměřením byly především chráněné a ohrožené druhy studovaného území. Cílem práce bylo také posouzení a zhodnocení úrovně uplatňovaného a plánovaného managementu v kontextu s platným plánem péče o tuto přírodní rezervaci.
Na studované lokalitě byl inventarizací zjištěn výskyt celkem 166 druhů rostlin, z toho bylo determinováno 45 druhů v různém stupni ohrožení udávaných v Červeném seznamu cévnatých rostlin České republiky (včetně 7 druhů legislativně chráněných). I přestože došlo ve srovnání s dřívějšími průzkumy k částečnému snížení druhové pestrosti (možné faktory snížení jsou diskutovány), patří tato lokalita i nadále k velmi cennému přírodnímu území, které je třeba chránit.
Na základě soupisu rostlinných druhů a jejich porovnáním s Katalogem biotopů České republiky bylo zjištěno, že se na studovaném území nachází zejména formační skupina sekundární trávníky a vřesoviště zastoupená podjednotkami Skalní vegetace s kostřavou sivou (T3.1) - svaz Alysso-Festucion pallentis a Úzkolisté suché trávníky (T3.3) - svaz Festucion valesiacae (T3.3D - porosty bez význačného výskytu vstavačovitých).
Dodržením doporučeného a schváleného platného plánu péče na období let 2014 až 2023 lze zachovat fytodiverzitu společenstev na této významné lokalitě z botanického hlediska. V plánu péče jsou dopodrobna rozepsány vhodné a odpovídající zásahy a ochranářská opatření.
|
|
Srovnání PP Střezovská rokle s podobnými sukcesními plochami na hnědouhelných výsypkách
Drozenová, Veronika ; Hendrychová, Markéta (vedoucí práce) ; Jan, Jan (oponent)
V oblasti severních Čech následkem těžby nerostných surovin dochází k degradaci půdy, po těžbě hnědého uhlí vznikají rozsáhlé výsypky, kam se ukládá nepotřebný materiálu z těžebního prostoru. Tyto plochy jsou v rámci obnovy krajiny rekultivovány, ale biologicky cennější výsledky přináší přírodní samovolné obnovní postupy, zejména spontánní ekologická sukcese.
Tyto sukcesní plochy byly srovnány s podobně vypadajícím chráněným územím přírodní památkou Střezovská rokle pomocí modelové skupiny žahadlového blanokřídlého hmyz (Acuealata Hymenoptera). Porovnáno bylo šest lokalit v rokli s šesti výsypkovými lokalitami s probíhající primární sukcesí (výsypka Radovesická, Obránců míru, Velebudická a Vršanská), vše situováno v Severočeské hnědouhelné pánvi. Žahadlový hmyz pochází ze tří sběrů (květen, červen, červenec), použita byla metoda Moerickeho pastí.
Celkem bylo zjištěno na obou lokalitách 176 druhů žahadlového blanokřídlého hmyzu, zařazeno dle taxanomického zařazení do třech nadčeledí (Apoidea, Vespoidea, Chrysidoidea). Mezi zjištěné druhy jsou začleněny i významné druhy určené podle Červeného seznamu. Celkem bylo evidováno na obou lokalitách 45 druhů. Ve Střezovské rokli byl zaznamenaný počet 8 druhů a na výsypkách 37 druhů, které jsou rozděleny do několika kategorií dle ohroženosti. Nejvíce dominující čeledí je Crabronidae, která dosahuje největší početnosti ve Střezovské rokli v počtu 6 tak i na výsypkách. Výskyt významných druhů na výsypkách jednoznačně předčí chráněný přírodní útvar Střezovská rokle.
|
host ::
