|
|
Vliv světelných podmínek listnatých lesů I. a II. vegetačního stupně na epigeickou faunu pavouků
Surovcová, Kamila
V rámci diplomové práce byl zkoumán vliv gradientu zápoje koruny a tím asociovaných světelných podmínek na epigeickou faunu pavouků v bývale pařezených dubových porostech. Konkrétně byl studován vliv změny zápoje koruny od paseky až po zapojený les na druhovou a funkční diverzitu, početnost, výskyt vzácných a ohrožených druhů a celkové druhové spektrum. Výzkum proběhl na osmi lokalitách, na každé lokalitě byl vyznačen transekt s různým zápojem koruny. Celkem bylo odchyceno a determinováno 90 druhů, mezi které patřila celá řada vzácných a ohrožených pavouků asociovaných s xerotermními stanovišti. Ochranářské indikátory stejně tak i početnost pavouků dosahovala nejvyšších hodnot v biotopech s více otevřeným zápojem koruny. Funkční diverzita byla naopak větší na stanovištích s více zapojenou korunou a rychle klesala s rostoucí otevřeností koruny. Druhová bohatost byla nejvyšší v polovině zápoje koruny, což bylo nejspíše způsobeno ekotonovým efektem. Druhová kompozice pavouků se rapidně měnila i na velmi malé prostorové škále podél různého zápoje koruny s výskytem vzácných a ohrožených druhů pavouků v otevřených a řídkých porostech. Bylo zjištěno, že jednotlivé indikátory biodiverzity dosahovaly nejvyšších hodnot v různých podmínkách zápoje koruny. Proto by bylo vhodné obnovit managementové aktivity (např. probírka, pařezinové hospodaření), díky kterým by zůstala zachována důležitá diverzifikace prostředí v nížinných lesích. Dle zjištěných výsledků je patrné, že i malé zásahy podporující otevřenost lesa a heterogenních podmínek mohou být vhodným prostředkem k zabránění celkovému poklesu biodiverzity v lesních ekosystémech.
|
|
|
Araneofauna dutin různých dřevin v okolí obce Hrotovice
Vymazalová, Pavla
Sběr pavouků z dutin ovocných stromů byl prováděn od 20. března 2014 do 20. ledna 2015 v okolí města Hrotovice. Celkem bylo sesbíráno 172 jedinců, kteří byli určeni do 12 čeledí. Nejvíce jsou zastoupeny čeledi Clubionidae 23,8 %, Gnaphosidae 20,3 % a Dictynidae 19,2 %. Do 14 druhů bylo možno určit pouze 55 adultních jedinců. Nejpočetnějším druhem zjištěným na zkoumaných lokalitách byla Micaria subopaca, která patří mezi ohrožené druhy. Mezi další ohrožené druhy, které se zde vyskytují, patří Clubiona marmorata a Lathys humilis. Na lokalitě byly sesbírány také druhy Pistius truncatus a Pseudius encarpatus, které náleží mezi téměř ohrožené.
|
|
|
Biogeografie arachnofauny Alp
Šilhavá, Alena ; Šťáhlavský, František (vedoucí práce) ; Řezáč, Milan (oponent)
Tato bakalářská práce přináší souhrnný přehled o biogeografii arachnofauny Alp. Věnuje se pěti řádům pavoukovců, které se v Alpách vyskytují, konkrétně štírům (Scorpiones), štírkům (Pseudoscorpiones), štírenkám (Palpigradi), sekáčům (Opiliones) a pavoukům (Araneae). Tato práce se soustředí na rozšíření endemických a subendemických druhů těchto řádů pavoukovců a faktory, které mohou ovlivňovat jejich rozšíření a celkovou diverzitu v oblasti Alp. Ukazuje se, že významnými faktory jsou teplota a vlhkost. Štírci se vyskytují spíše v teplých a nižších polohách, zatímco zejména štíři Euscorpius (Alpiscorpius) a sekáči jsou tolerantnější i k místům s nižší teplotou, přičemž sekáči vyžadují zejména dostatečnou vlhkost. U pavouků se v horském prostředí Alp celková druhová bohatost a hustota snižuje zejména od otevřených habitatů k lesním stanovištím. Celkovou diverzitu v Alpách navíc výrazně ovlivnily teplotní oscilace během čtvrtohorních klimatických změn a různé pozice a typy refugií, což je dobře patrné u druhů úzce spjatých s půdním prostředím jako např. u štírenek nebo jeskyních štírků čeledi Syarinidae. Klíčová slova: biogeografie, Alpy, endemit, štíři, štírci, štírenky, sekáči, pavouci
|
|
|
Sukcese pavoučích společenstev v lomech Českého krasu
Siegelová, Eva ; Kubcová, Lenka (vedoucí práce) ; Korenko, Stanislav (oponent)
V pěti vápencových lomech různého stáří v Českém Krasu byla studována sukcese pavoučích společenstev. Cílem práce bylo zjistit, jak se tato společenstva mění v odlišných sukcesních stádiích v jednotlivých lomech, zda se společenstva mění v různých etážích lomu, a které z environmentálních faktorů je ovlivňují. Bylo použito několik standardizovaných metod (zemní a skalní pasti, smyk, sklep, prosev) k zachycení co nejširšího druhového spektra. U pavouků ze zemních pastí (epigeických) nebyl prokázán vliv stáří lomu ani vliv etáže lomu na druhovou bohatost a densitu. Druhová densita epigeických pavouků signifikantně rostla s počtem druhů rostlin. Výsledky ukazují, že pavouci sledují vývoj společenstev rostlinných. Bylo prokázáno, že environmentální proměnné prostředí, které ovlivňují druhové složení společenstva pavouků zemních pastí v jednotlivých lomech, jsou etáž lomu, zastínění a pokryv mechu. Ačkoliv stáří lomu byl u pavouků ze zemních pastí nevýznamný, jednotlivé lomy obývala odlišná společenstva pavouků (efekt lomu, druhová identita lomu). Stáří lomu výrazně ovlivňovalo druhové složení společenstev pavouků žijících na vegetaci. Data z dřívější doby posloužila ke sledování změn pavoučích společenstev za delší časové období.
|
|
|
Porovnání jeskynní fauny pavoukovců z vybraných částí Balkánské a Alpsko-Karpatské oblasti
Škopek, Zdeněk ; Šťáhlavský, František (vedoucí práce) ; Růžička, Vlastimil (oponent)
Práce předkládá shrnutí jeskynní arachnofauny ve vybraných areálech Balkánské a Alpsko-Karpatské oblasti. Práce obsahuje základní charakteristiku studovaných oblastí, dále charakteristiku jeskynního prostředí a vysvětlení důležitých pojmů často používaných ve vztahu k tomuto habitatu. Dále shrnuje základní poznatky o všech recentních řádech pavoukovců a jejich vztah k jeskynnímu prostředí. Detailněji je zpracováno vzájemné porovnání nejlépe prozkoumaných skupin pavoukovců. Práce se snaží vysvětlit některé aspekty ovlivňující biodiverzitu v rámci porovnávaného území. Powered by TCPDF (www.tcpdf.org)
|
|
|
Subletální vliv agrochemikálií na pavouky rodu Pardosa
KRIŠTOFOVÁ, Lucie
V posledních desetiletích roste zájem o studium zejména těch členovců, kteří hrají důležitou roli v agroekosystémech. Jsou například přirozenými nepřáteli škůdců, a proto je považujeme za užitečné organismy. Nicméně tito užiteční členovci mohou být nepříznivě ovlivněni aplikací chemických látek v rámci managementu agroekosystémů, a tím může být jejich potenciál potlačovat škůdce značně snížen. Mezi takovéto organismy patří bezesporu pavouci, kteří se v hojných počtech vyskytují prakticky ve všech druzích pozemních biotopů včetně zemědělských ekosystémů, kde hrají roli velmi významných predátorů. Diplomová práce proto byla zaměřena na současnou problematiku pesticidů, a to především z pohledu jejich negativních vlivů na behaviorální změny užitečných bezobratlých v zemědělských kulturách. Teoretická část práce je věnována stručné charakteristice pesticidů, jejich subletálním dopadům na necílové organismy a významu pavouků v agroekosystémech jakožto přirozených regulátorů škůdců. V praktické části je popsán vlastní experiment, kde bylo testováno působení vybraných běžně používaných agrochemikálií herbicid a desikant Basta 15, přípravek Arrest a jejich vzájemná kombinace (směs Basta 15 + Arrest) na pavouky rodu Pardosa. Zaměřovala jsem se na vedlejší účinky těchto přípravků, konkrétně na změnu predačního chování a úmrtnost pavouků. Ukázalo se, že agrochemikálie ovlivňují predační úspěšnost pavouků. Z krátkodobého i dlouhodobého hlediska bylo prokázáno, že pavouci ošetření testovanými přípravky usmrtili méně kořisti než jedinců v kontrolní skupině, kteří byli ošetřeni pouze destilovanou vodou. Závislost úmrtnosti a počtu usmrcené kořisti na velikosti a pohlaví nebyla prokázána. Přípravky Basta 15 a směs významně zvýšily úmrtnost pavouků. Přípravek Arrest mortalitu nezvýšil.
|
|
|
Interakce mezi pavouky (Araneae) a jejích kořistí
Nerpas, Marek ; Korenko, Stanislav (vedoucí práce) ; Kysilková, Kristýna (oponent)
Pavouci (Araneae) jsou predátoři s mnoha strategiemi k lovení kořisti. Jejich jídelníček je často rozsáhlý, k získání potravy mezi nimi dochází k nejrůznějším interakcím
a některé druhy se dokonce nebojí lovit ani ostatní pavouky. V prvních dvou kapitolách uvádím čtenáře do prostředí pavouků, kde se zaobírám základním rozdělením druhů pavouků, přehledem nejvýznamnějších čeledí střední Evropy a jejich rozdělením do loveckých skupin (gild) na snovače různých typů pavučin a pavouky, kteří neloví pomocí pavučin, avšak vyznačují se podobným stylem lovu. Dále se práce zabývá vnitrodruhovými interakcemi mezi pavouky, jako jsou kompetice, kanibalismus či kooperace, které ovlivňují úspěšnost v lovu kořisti a následně i úspěšnost přežívání pavouků. V posledních dvou kapitolách se poté zaobírám interakcemi v rámci loveckých skupin a mezi jednotlivými loveckými skupinami, které ovlivňují i ostatní druhy ekosystému a bývají hybnou silou v utváření živočišných komunit.
|
|
|
Viniční terasy jako refugia pro výskyt xerotermních druhů pavouků (Araneae) a jejich bioindikační využití v hodnocení kvality životního prostředí a úrovně biodiverzity
Košulič, Ondřej
Silný pokles raně sukcesních přirozených a polopřirozených biotopů způsobený intenzifikací zemědělství a opuštěním od tradičního hospodaření má za následek kritický úbytek xerotermních bezobratlých živočichů v celé Evropě. Otázkou je, zdali člověkem nově vytvořené raně sukcesní biotopy (v mém případě viniční terasy), dokáží částečně kompenzovat tuto ztrátu. V disertační práci jsem tedy studoval pavouky jako modelové organismy pro posouzení potenciálního významu xerotermních svahů viničních teras pro zachování biodiverzity v zemědělské krajině jižní Moravy. Na zkoumaných plochách byla analyzována druhová diverzita, abundance, stupeň vzácnosti a ochranářský význam zjištěných indikátorů. Tyto hodnoty byly porovnávány mezi dvěmi sukcesními stádii svahu terasy (zapojený a nezapojený travní drn), procentuálním zastoupením potenciálních zdrojových oblastí (stepi -- lesostepi) a různou krajinnou mozaikou (struktura biotopů) v okolí studovaných teras. V průběhu roku 2011 bylo různými odchytovými metodami posbíráno celkem 6040 dospělých jedinců pavouků náležejících 171 druhům, 69 rodům a 24 čeledím. Z tohoto počtu bylo zjištěno významné zastoupení vzácných xerotermních druhů (40 %) a druhů řazených do Červeného seznamu ohrožených živočichů (15 %). Nebyl zjištěn signifikantní rozdíl v celkové druhové diverzitě a abundanci mezi svahy s různým sukcesním stádiem, nicméně druhová diverzita byla významně ovlivněna přítomností stepních xerotermních biotopů v okolí vinic. Výskyt vzácných a ohrožených druhů byl signifikantně asociován typem sukcesního stádia svahu (pro epigeické i epifytické druhy), stejně tak významně rostla hodnota a abundance těchto indikačních skupin s přítomností stepních travnatých biotopů v okolí teras. Dle zjištěných výsledků je zřejmé, že uměle vytvořené viniční terasy jsou významným refugiem pro široké spektrum xerotermofilních druhů pavouků. K zabránění ztráty diverzity a přítomnosti vzácných a ohrožených druhů pavouků, navrhuji managementová opatření, která budou udržovat důležitou mozaiku mikrohabitatů pod různým sukcesním stádiem.
|
|
|
Znaky používané pro determinaci pavouků (Araneae)
KRIŠTOFOVÁ, Lucie
Ve své bakalářské práci se zabývám současnou problematikou týkající se zařazování pavouků do svých čeledí. Nesprávné rozpoznání čeledi je často způsobeno nevhodným výběrem morfologických znaků a jejich nejednoznačnými charakteristikami pro použití k determinaci. Formou literární rešerše jsou veškeré znaky používané k determinaci pavouků do čeledí shrnuty a popsány. Následně jsem testovala dva české klíče pomocí respondentů, čímž se mi naskytl náhled na nejčastější neúspěšné kroky a znaky způsobující nesnáze při určování čeledí pavouků. Nastiňuji tedy problematiku týkající se jak slepě přejímaných znaků ze starší literatury, tak znaků, jejichž použití není mnohdy spolehlivou determinační pomůckou. Velmi opomíjen je názor nezkušených pozorovatelů, kteří nahlíží na pavoučí tělo nezkušeně, neovlivněně arachnologickými zvykovými tradicemi, a proto s jistou mírou nadsázky objektivně. Z tohoto důvodu byl zhotoven průzkum převážně na neodborné veřejnosti. V závěrečných částech práce diskutuji o vzniklých a zaznamenaných problémech při pozorování a doporučuji, co by bylo vhodné do určovacích klíčů doplnit či zlepšit.
|
|
|
Bezstavovce prezimujúce v ulitách suchozemských mäkkýšov v širšom okolí Vranova nad Topľou (Slovensko)
Štempáková, Kristína
Hlavním účelem této práce bylo zaměřit se na přezimování pavouků v šnečích ulitách lokality města Vranov nad Topľou. Sběr ulit proběhl v zimních obdobích na přelomu let 2012/2013 a 2013/2014. Pro zjištění přezimujících druhů, byly ulity uložené v místnosti s pokojovou teplotou. Vylézající druhy byli odchyceni, uloženy ve zkumavkách a následně determinovány. Z 1085 nasbíraných ulit (Xerolenta, Cepaea, Helix) bylo odchycených 116 pavouků, tj. zhruba 11% ulit bylo osídlených. Ulity tak představují významný zdroj úkrytu, jako také způsob jak přezimovat, přičemž častokrát jsou osidlovány právě vzácnymi nebo ohroženými druhy.
|
host ::
RSS.