|
|
Využití akvaponie na příkladu státu Keňa
Partila, Filip
Tato bakalářská práce se zabývá problematikou akvaponie a jejím možném využití v rozvojových zemích. Úvodní část práce shrnuje formou literární rešerše současnou problematiku rozvojových zemí, následně představuje akvaponii jako nový potenciální směr udržitelného pěstování plodin. V další části je podrobněji představen modelový stát Keňa. Hlavní část práce se zaměřuje na analýzu stravovacích návyků, kalorického příjmu obyvatelstva, podmínek pro akvaponii v zemi a srovnává akvaponii s konvenčním zemědělstvím. V závěru bylo vyhodnoceno, zda je Keňa svými podmínkami vhodným kandidátem na akvaponický projekt.
|
|
|
Problematika atopického ekzému v kontextu výživy
HAVLOVÁ, Ivona
Téma bakalářské práce je "Problematika atopického ekzému v kontextu výživy". Hlavním projevem atopického ekzému je výsev ekzematických ložisek na místech vlhké zapářky (podkolení jamky, loketní jamky, genitálie). Zdraví kůže ovlivňují různé faktory, jako počasí, materiál oblečení nebo výživa. Sběr dat byl uskutečněn kvalitativní metodou. Informanty jsme získávali pomocí metody sněhová koule. Získali jsme 9 informantů, se kterými byl proveden rozhovor. Každý z informantů nám poskytl týdenní jídelníček. Cílem práce bylo zmapovat problematiku atopického ekzému v kontextu výživy. V praktické části práce jsme se snažili zjistit, jaké potraviny jsou pro informanty nejvíce problematické. Výsledkem je, že mezi nejvíce problematické potraviny patří: citrusy, sladkosti a jiné vysoce průmyslově zpracované potraviny a hlavně alkohol. Informanti uváděli, že největší problém z alkoholických nápojů jim způsobuje víno. Několik informantů uvedlo jako problematické ořechy, sóju či mléčné výrobky. Roční období, dle výzkumu, mají vliv na výskyt a zhoršení atopického ekzému. Velmi problematická je zima a na druhém místě léto. Spojitost mezi výskytem atopického ekzému a počasím nebyla zatím dokonale prostudována, proto nelze tuto skutečnost potvrdit. Analýza jídelníčků proběhla zapsáním jídelníčků do aplikace Nutriservis. Výsledky jsou uspořádány do excelové tabulky, kde najdeme zastoupení energie a jednotlivé makroživiny denních chodů. Z analýzy vyplývá, že velká část informantů konzumuje k snídani pečivo se šunkou či sýrem nebo obilninové kaše. Svačiny jsou podobné snídaním v menším množství. Obědy a večeře se u informantů často skládají z domácích jídel, kdy jsou základem kvalitní polysacharidy (rýže, těstoviny, brambory) a maso (nejčastěji kuřecí), společně se zeleninou. Výsledkem analýzy je často nerovnoměrný příjem energie v průběhu týdne, nejčastěji kvůli konzumu alkoholu. Většina informantů konzumuje dostatek zeleniny a ovoce.
|
|
|
Slow Life: Pomalé žití v dnešní rychlé době
KRATOCHVÍL ŠMAJCLOVÁ, Kateřina
Základním tématem této kvalifikační práce je představení konceptu tzv. pomalého žití, slow living. Hlavním východiskem tohoto životního stylu je pak princip udržitelnosti a obecné ohleduplnosti jak vůči ostatním členům společnosti, tak vůči životnímu prostředí a omezeným přírodním zdrojům. Koncept slow se vymezuje proti stále se zrychlujícímu životnímu tempu, hladu konzumní společnosti, a zbytečnému hromadění materiálních věcí, které ve skutečnosti nejsou pro život potřeba. Pokouší se ukázat, že i s málem může být člověk šťastný, o to více, když svým chováním nebude přispívat k výrobě nekvalitních výrobků, špatnému zacházení s lidskou pracovní sílou, a produkci dalšího zbytečného odpadu. Krom seznámení se s motivy k pomalému životnímu přístupu se v několika příštích kapitolách budeme věnovat především tématu jídla a oblékání, ovšem zaměříme se na ně odlišným pohledem, než jakým se na tyto oblasti díváme většinou. Zajímat nás budou jejich rychlé a mnohými kritizované varianty, a poté si představíme jejich pomalejší protiklady. Na mnohých stránkách nám bude činit společnost námi načrtnutý slow-lifer, tedy modelový příznivec tohoto životního přístupu, díky kterému si budeme umět lépe představit konkrétní situace, které vyznavač pomalejšího životního tempa řeší každý den. Velkým tématem zde bude také cena a kvalita výrobků, stejně jako původ jejich vzniku, požadavek férového jednání a transparentnosti produkce je pro koncept slow totiž charakteristický. Provázet nás budou tedy otázky typu - Opravdu danou věc potřebuji? A pokud ano, je nutné ji kupovat, nebo si ji dokážu obstarat jinak? Nakolik mě ovlivnila reklama, která se tváři, že daný produkt splňuje má kritéria a očekávaní, a je tomu opravdu tak? S jejich zodpovězením nám pomohou následující stránky.
|
|
|
Aristologie - Jídlo jako kulturní fenomén
TOMANOVÁ, Kateřina
Diplomová práce se zaměřuje na zásadní momenty ve vývoji jídla, zejména na interpretaci podstatných rozdílů v jeho pojímání, a to jak napříč celou naší historií, tak také v současné době. Práce se snaží ukázat, že jídlo od určitého historického okamžiku není pouze životně nezbytnou složkou lidského života, ale slouží jako prostředek určitého kulturně-společenského aktu a zasahuje do sociálních rovin každého člověka. V konkrétních kapitolách, které jsou řazeny kontinuálně, dle posloupného vzniku daných údobí, je popisován význam jídla ve společnosti, stejně jako rozmach gastronomie jako vědy o vaření, ale také samotná konzumace pro nás již nezbytných surovin, anebo vývoj stolování a tomu příslušných nástrojů. Ve výzkumu postmoderní doby, jejíž vznik je zde, v českém kontextu, ohraničen rokem 1989, práce přibližuje problematiku konzumní kultury a též hyperkonzumní společnosti. Dále sleduje dva do jisté míry odlišné aspekty, první z pohledu sociologie jako vědy o společnosti, druhý naopak z pohledu antropologie jako vědy o člověku. Vedle tradičního bádání práce vychází z reflexe sociokulturních teorií, a to například Clauda Lévi Strausse, Norberta Eliase, Pierra Bourdieuho nebo Rolanda Barthese, kteří se pojmu jídla více čí méně dotýkají ve svých vědeckých výkladech. Součástí práce je také představení ne příliš známé vědní disciplíny - aristologie, která se zabývá všemi výše popsanými stanovisky, a to jako obecná věda o jídle, pročež se tato diplomová práce může nazývat právě prací aristologickou.
|
|
|
Porozumění pojmům „Minimální trvanlivost“ a „Spotřebujte do“ – Potraviny 2022
Hanzlová, Radka
Do speciálního výzkumu Potraviny 2022 realizovaného CVVM SOÚ AV ČR byl zařazen blok otázek zaměřující se na obeznámenost české veřejnosti s pojmy „Minimální trvanlivost“ a „Spotřebujte do“.\nVětšina (73 %) české veřejnosti používá správně označení „Spotřebujte do…“ oproti tomu význam minimální trvanlivosti je méně jasný a téměř polovina (47 %) občanů mu přisuzuje stejný význam jako údaji „Spotřebujte do“. Pojmu „Minimální trvanlivost“ správně rozumí 46 % dotázaných. Od roku 2017 obeznámenost české veřejností s tímto pojmem roste.\nPři nakupování se podle pojmu „Spotřebujte do“ rozhoduje 78 % občanů, podle pojmu „Minimální trvanlivost“ pak 73 %.\nPotraviny po uplynutí doby „Minimální trvanlivost“ alespoň občas spotřebovává 64 % dotázaných a po datu použitelnosti („Spotřebujte do“) pak 56 %. V obou případech jde o nárůst v porovnání s rokem 2020.
|
|
|
Způsob stravování, nakupování a chování české společnosti vzhledem k životnímu prostředí – Potraviny 2022
Hanzlová, Radka
Do speciálního výzkumu Potraviny 2022 jsme zařadili i několik otázek týkajících se šetrného chování k životnímu prostředí v souvislosti s nakupováním potravin nebo způsobu stravování. Pro českou veřejnost je při nakupování potravin jednoznačně nejdůležitější cena a následně složení, naopak nejméně důležitý je obalový materiál. Téměř tři pětiny (58 %) dotázaných alespoň občas kompostují. Mezi nejvíce používané metody patří kompostování na zahradě a hnědé popelnice (tzv. kompostejnery).\nBiopotraviny alespoň občas nakupuje necelá čtvrtina (23 %) respondentů, což je v porovnání s rokem 2021 pokles o 10 procentních bodů.\nZ prospěšných aktivit pro životní prostředí si lidé v ČR nejčastěji na nákup nosí vlastní tašku a ve své domácností třídí běžný odpad. Naopak nejméně často nakupují zeleninu a ovoce do tzv. „nekonečných sáčků“ a omezují jízdy autem.
|
|
| |
|
|
Plýtvání potravinami, nákupní a spotřební chování českých domácností – Potraviny 2021
Hanzlová, Radka
Ve speciálním výzkumu Potraviny 2021 CVVM SOÚ AV ČR zjišťovalo názory a postoje české veřejnosti k problematice plýtvání potravinami. Více než dvě pětiny (43 %) občanů považují plýtvání potravinami za velký problém, podle dalších přibližně dvou pětin (42 %) plýtvání potravinami správné není, ale jsou tu aktuálnější problémy, které je potřeba řešit a přibližně sedmina (14 %) dotázaných nepovažuje plýtvání potravinami za celospolečenský problém. Nadpoloviční většina (53 %) dotázaných chodí nakupovat několikrát týdně, čtvrtina (25 %) pak 1x týdně. Každý den nakupuje 10 % dotázaných. Dle české veřejnosti se na celkovém množství vyhozených potravin nejvíce podílí stravovací služby, nejméně produkce. V porovnání s odhady EU jsou výsledky výrazně odlišné.
|
|
|
Potravní kompetice mezi vodními ptáky a rybami
Bečvář, Viktor ; Hořák, David (vedoucí práce) ; Musil, Petr (oponent)
Potravní kompetice mezi vodními ptáky a rybami může být důležitým faktorem v dnešních mokřadních ekosystémech. V některých situacích tento vztah určuje, zda je konkrétní stanoviště ještě pro ptáky vhodné či nikoliv. Sdílenou potravní složkou jsou často velcí vodní bezobratlí živočichové. Situace, kdy konkrétní druhy vodních ptáků a ryb soupeří právě o tento potravní zdroj, jsou zdokumentovány z mnoha různých sladkovodních habitatů. Ryby jsou ve využívání potravních zdrojů často efektivnější až do té míry, kdy lze tento vztah nazývat kompeticí asymetrickou. Úroveň kompetice může být zároveň ovlivňována různými okolními vlivy prostředí nebo vlastnostmi přítomných rybích a ptačích populací. Poznatky získané při studiu tohoto vztahu mohou být následně využity při péči o chráněná území i komerčně využívané vodní plochy.
|
|
|
Stanovení obsahu vybraných prvků v krmivech pro zvířata
Křehlíková, Jana ; Juglová, Zuzana (oponent) ; Diviš, Pavel (vedoucí práce)
Tato práce se zabývala stanovením vybraných mikroprvků, makroprvků a rizikových prvků v krmivech určených pro psy a kočky. Teoretická část popisuje výživu psů a koček a zaměřuje se na bezpečnost krmiv v rámci kontaminace rizikovými prvky. Dalším diskutovaným tématem je chemická analýza krmiv, konkrétně stanovení nutričně významných látek, prospěšných prvků a kontaminantů. Experimentální část pojednává o přípravě a rozkladu vzorků krmiva a následné analýze těchto vzorků pomocí metod ICP-OES a AAS. Zjištěné koncentrace sledovaných prvků v krmivech byly porovnány s normami pro krmivo vydanými Oborem veterinární medicíny a vyhláškou vydanou Ministerstvem zemědělství. V analyzovaných krmivech byl zjištěn nedostatečný obsah některých prvků. Obsah rizikových prvků v krmivech splňoval legislativní limity a nepředstavoval tak zdravotní riziko pro zvíře. Prvky, u kterých legislativa neupravuje maximální přípustný limit, se v krmivech vyskytovaly ve vysokých koncentracích, které by již mohly poškodit zdraví zvířete.
|
host ::
RSS.