Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 70 záznamů.  začátekpředchozí40 - 49dalšíkonec  přejít na záznam: Hledání trvalo 0.00 vteřin. 
PĚSTOVÁNÍ PŠENICE V SETRVALÉM ZEMĚDĚLSTVÍ
PETÁKOVÁ, Šárka
Cílem práce bylo posoudit vliv pěstitelské technologie na tvorbu výnosových prvků a celkovou výnosovou schopnost vybraných odrůd ozimé pšenice Jako experimentální místo pro tuto práci bylo využito polního maloparcelkového pokusu s odrůdami ozimé pšenice na univerzitním pozemku v Českých Budějovicích. Lokalita se nachází v jižních Čechách v nadmořské výšce 380 m n. m., kde průměrná roční teplota dosahuje 7,8°C a průměrný úhrn srážek 620 mm. Čtyři odrůdy (dvě hybridní a dvě liniové) byly zkoumány ve třech variantách pěstování: kontrolní bez hnojení dusíku, hnojení dusíkem a pěstování s podsevem jetele. Celkově varianty hnojené dusíkem dosáhly nejvyšších výnosů zrna (7,78 t.ha-1), varianta s podsevem jetele vykázala průměrné výsledky (7,59 t.ha-1) a kontrolní varianta bez hnojení měla nejnižší výnos (7,05 t.ha-1). U výnosotvorných prvků, kterými jsou počet rostlin, počet odnoží, počet klasů, počet zrn v klasu na m2 a hmotnost tisíce zrn, dosahovaly liniové odrůdy vyšších výsledků než hybridní. Ovšem výběr správné odrůdy za pomocí dusíkatého hnojení má největší vliv na výnos. Hybridní odrůdy dosáhly o 5,47% vyššího výnosu než odrůdy liniové.
Metody detekce houbových chorob využitelné ve fenotypování rostlin a dálkovém průzkumu
Klem, Karel ; Veselá, Barbora ; Holub, Petr ; Urban, Otmar ; Mezera, J.
Tato metodika shrnuje poznatky z porovnání tří perspektivních metod detekce houbových chorob využitelných pro dálkový průzkum a fenotypování rostlin se zaměřením na odolnost vůči chorobám. Jedná se o metody měření spektrální odrazivosti, infračerveného termálního zobrazování a modro-zelené zobrazovací fluorescence. Na příkladu napadení rostlin ozimé pšenice padlím travním, rzí plevovou a rzí pšeničnou metodika demonstruje jejich přednosti a nedostatky z pohledu detekce jednotlivých chorob, přičemž je zřejmé, že všechny tři metody jsou pro nedestruktivní detekci houbových chorob potenciálně využitelné, ale jejich praktické použití se může lišit. Testování indexů spektrální odrazivosti pro detekci napadení houbovými chorobami ukazuje především vysokou spolehlivost detekce u indexů založených na odrazivosti v red-edge a zeleném pásmu vlnových délek. Infračervené termální zobrazování prokázalo vysokou přesnost detekce u napadení padlím travním, případně rzí pšeničnou, ale již nižší u rzi plevové. Modro-zelená fluorescence i termální zobrazování představují také velmi dobrý nástroj pro vyhodnocení intensity prostorové distribuce napadení listu.
Vliv dusíkatého hnojení a sucha na obsah proteinů gluteninové frakce u ozimé pšenice
Vostrejš, Pavel ; Vítová, Eva (oponent) ; Hrstka, Miroslav (vedoucí práce)
V této bakalářské práci byl sledován vliv dusíkatého hnojení a sucha na obsah proteinů gluteninové frakce pšenice ozimé (Triticum aestivum L.). Kultivar Tiguan pšenice ozimé byl pěstován jednak v podmínkách zamezujících přísunu přírodních srážek (DRY), jednak v podmínkách normálních přírodních srážek (WET). Polovina vzorků byla ošetřena dusíkatým hnojivem dávkou 140 kg/ha (N140), druhá polovina zůstala bez hnojení (N0). Po oddělení gliadinů byly gluteniny ze vzorků extrahovány 50% isopropanolem s 1% DTT. Jednotlivé gluteninové frakce byly separovány metodou SDS-PAGE a kvantifikovány počítačovou denzitometrií. Sucho nemělo statisticky významný vliv na obsah žádné z gluteninových podjednotek. Dusíkaté hnojení způsobilo zvýšení obsahu celkového množství gluteninů i množství jednotlivých podjednotek. Interakce ošetření vodního režimu a hnojení vedla tomu, že nedošlo ke zvýšení množství gluteninů u HMW 3 GS a LMW 5 GS v podmínkách DRY.
Environmentální dopady pěstování pšenice ozimé v konvenčním a ekologickém systému hospodaření - emise skleníkových plynů
DOČEKAL, Aleš
Bakalářské práce se zabývá hodnocením emisí skleníkových plynů vznikajících při pěstování pšenice ozimé ve vybraných podnicích s různou intenzitou zemědělského hospodaření. V práci je porovnávána pěstitelská technologie ekologického systému hospodaření s pěstitelskou technologií konvenčního systému hospodaření v jeho intenzivní a extenzivní formě. Pro výpočet množství vyprodukovaných skleníkových plynů vyjádřených jako CO2 ekvivalent byl použit softwarový program SimaPro, který využívá databáze Ecoinvent. Zátěž byla počítána na jednotku produkce i na jednotku plochy.
Pěstování pšenice v závislosti na šířce řádků
DUPALOVÁ, Šárka
Největší vliv na výnos zrna vykázaly varianty pěstování. Hnojení dusíkem dosáhlo nejvyšších výnosů zrna, varianta hnojení bez dusíku vykázala průměrné výsledky a podsev jetele naopak vykázal výnosy nejnižší.
Water-use efficiency of winter wheat under heat and drought stress
Hlaváčová, Marcela ; Klem, Karel ; Novotná, Kateřina ; Rapantová, Barbora ; Urban, Otmar ; Hlavinka, Petr ; Smutná, P. ; Horáková, V. ; Škarpa, P. ; Trnka, Miroslav
Because such extreme weather events as dry spells and heat waves are expected to occur more frequently\ndue to climate change, the issue of appropriate water management for sustainable agricultural production\nis increasingly important. This study focuses on wheat, the second most widely grown cereal in the world\nand the most common cereal in European countries. The study assesses the effects of short periods (3 and\n7 days) of high temperatures (26°C as a control, 32°C, 35°C, and 38°C as daily temperature maxima from\n12:00 to 14:00) and drought stress at different developmental stages (DC 31 – beginning of stem elongation,\nDC 61 – flowering, and DC 75 – early grain filling) on water-use efficiency (WUE) in winter wheat\ncultivar Tobak. This cultivar is one of the most widespread winter wheat cultivars in Czech Republic fields.\nThe analysis of WUE showed that the cv. Tobak plants were able to withstand drought stress conditions\nthrough increased WUE. In contrast, wheat plants were stressed more markedly if exposed to higher temperatures\nand drought in combination. Generally, the wheat plants were most sensitive to drought at DC\n31.
Pěstování pšenice v praktických podmínkách zemědělského podniku
ŽÁČEK, Josef
Bakalářská práce se zabývá porovnáním tří variant pěstování ozimé pšenice v praktických podmínkách zvoleného zemědělského podniku. V roce 2015 byl na pozemku v KÚ Dolní Svince s č.p. 0802/2 s celkovou výměrou 12 ha založen poloprovozní pokus. Pro samotnou realizaci pokusu byla využita plocha 6 ha, která byla následně rozdělena do tří částí o jednotné výměře 2 ha. Během vegetace byl sledován výskyt plevelů a hodnoceny výnosové prvky u jednotlivých fází ozimé pšenice. Po sklizni byl vyhodnocen skutečný výnos zrna a bylo provedeno závěrečné ekonomické zhodnocení. Průměrný výnos zrna u první varianty (ošetřená herbicidy, hnojená dusíkem) dosáhl 5,54 t.ha-1, což bylo o 1,56 t.ha-1 více než u druhé varianty (neošetřená herbicidy, hnojená dusíkem), kde výnos činil 3,98 t.ha-1. Poslední byla založena třetí varianta (neošetřená herbicidy, nehnojená dusíkem), kde se výnos sklizeného zrna pohyboval okolo 2,73 t.ha-1.
Vliv dusíkatého hnojení a sucha na obsah proteinů gliadinové frakce u ozimé pšenice
Odstrčilová, Eva ; Obruča, Stanislav (oponent) ; Hrstka, Miroslav (vedoucí práce)
V této diplomové práci byl sledován vliv dusíkatého hnojení a sucha na obsah proteinů gliadinové frakce u ozimé pšenice odrůdy Tiguan. Vzorky byly kultivovány na dvou lokalitách ve dvou letech, v podmínkách bez dusíkatého hnojení (0 kg N/ ha) a s dusíkatým hnojením v koncentraci 140 kg N/ ha. Dalším sledovaným faktorem bylo sucho zajištěné stříškami nad plodinami ve srovnání s kultivací v běžném klimatickém prostředí. Gliadinová frakce byla separována metodou A-PAGE a kvantifikace proteinů byla provedena pomocí počítačové denzitometrie. Dusíkaté hnojení způsobilo významný nárůst gliadinů, zejména -1,2 a -5 frakce. Stres suchem zapříčinil zvýšení obsahu gliadinů oproti kontrolní variantě, zvláště pak - a - frakcí. Nejvýznamnějším faktorem ovlivňujícím obsah gliadinů v zrnu bylo hnojení dusíkem v suchém prostředí. V případě hnojené varianty ve vlhkém prostředí byly nárůsty obsahu gliadinů menší, než v případě stresu suchem.
Effect of nutrients deficiencies on root architecture and growth of winter wheat
Rattanapichai, W. ; Klem, Karel
The study of the effects of N, P, K deficiencies on root architecture and growth was tested in phenotyping platform with winter wheat (Bohemia variety). The experiment was arranged with 4 treatments: Complete nutrient, Without N, Without P and Without K. The root were grown on the surface of vertically fixed black filter paper sheets (30x60cm), covered from both sides by black plastic sheets (PVC-P). The system was setup with a micro-irrigation channel in the top of sheets to ensure circulation of hydroponic medium as hydroponic system. Eighteen days after transplanting, we took the root images by the standard RGB digital camera. To evaluate the root architecture parameters the "SmartRoot" software was used. The results showed that nutrient deficiency had effect on root architecture of winter wheat. N deficiency increase in total seminal root and lateral root length and root/shoot ratio, while P deficiency resulted in increase of mean root diameter, total root area when compared to the control. N deficiency also decreased root and shoot dry weight and total leaf area. However, nutrient deficiency slightly decreased lateral density. There was a slight effect of K deficiency on root architecture when compared to the complete nutrient application. The increasing of leaf dry weight was related with the increased of root dry weight.
Effect of temeperature stress and water shortage on thousand grain weight of selected winter wheat varietes
Hlaváčová, Marcela ; Pohanková, Eva ; Klem, Karel ; Trnka, Miroslav
The aim of the presented study was to assess the effect of high temperatures and water shortage during anthesis on thousand grain weight (TGW) of two winter wheat varieties (Tobak and Pannonia). In addition, numbers of grains per spike were also assessed. The six growth chambers were used to simulate heat stress conditions within following gradient of temperature maxima: 26 degrees C (control chamber), 29, 32, 35, 38 and 41 degrees C. The relative humidity (RH) course and photosynthetically active radiation (PAR) intensity were controlled via protocols. Additionally, drought stressed (dry) and well-watered (wet) treatments were established within each growth chamber. The plants were removed from the growth chambers after 14 days and they were left until a full maturity, exposed to actual weather conditions. The TGW at 14% moisture were evaluated for particular treatments within both winter wheat varieties. TGW was generally more affected by high temperatures under drought stress than in well-watered conditions. The results revealed that Pannonia TGW was much more affected by the water deficiency in combination with high temperature (particularly 38 and 41 degrees C) than Tobak TGW.

Národní úložiště šedé literatury : Nalezeno 70 záznamů.   začátekpředchozí40 - 49dalšíkonec  přejít na záznam:
Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.