|
|
Moderní prostředky pro digitální snímání scény
Nováček, Petr ; Horák, Karel (oponent) ; Petyovský, Petr (vedoucí práce)
Tato práce se zabývá porovnáním konvenčních a moderních metod digitálního snímání scény. Cílem práce je porovnání snímání pomocí senzorů CMOS s Bayerovou maskou a Foveon X3 Merrill a následné navržení algoritmů pro vytvoření snímků kombinujících přednosti obou senzorů. Nejprve se práce zabývá představením a popisem metod a postupů vedoucích k pořízení záznamu scény. Další část práce se zabývá vytvořením galerie testovacích snímků a porovnáním obou senzorů na základě snímků této galerie. Dále jsou v práci navrženy algoritmy pro fúzi dat umožňující vytvořit snímky kombinující přednosti zvolených senzorů. Poslední část práce se věnuje zhodnocení výsledků.
|
|
|
Hodnocení vlivu různých aspektů na kvalitu v 3DTV: Subjektivní testy
Slíž, Martin ; Šindelář, Marin (oponent) ; Boleček, Libor (vedoucí práce)
Práce se zabývá studiem aspektů, které ovlivňují kvalitu obrazu 3D TV systémů. Je zaměřena na porovnání televizorů stejné značky s rozdílnou úhlopříčkou a porovnává změnu vjemu hodnotitelů při změně tohoto parametru. Základními hodnocenými parametry jsou hloubka obrazu, kontrast, podání barev, obrazové přeslechy a celkový dojem. Dále je popsána tvorba zkušební sekvence pro subjektivní testování, samotné testování a následné vyhodnocení.
|
|
| |
|
|
Měření vzdálenosti stereoskopickým senzorem
Vavroš, Ondřej ; Říha, Kamil (oponent) ; Hasmanda, Martin (vedoucí práce)
Tato diplomová práce vás provede teoretickým postupem, který vám umožní určit vzdálenost objektu od stereoskopického senzoru. Součástí práce je popis kroků pro dosažení cíle, tzn. získání obrazu, provedení kalibrace, rektifikace. Dále vás práce provede přehledem algoritmů pro vytvoření disparitní mapy a~určením vzdálenosti objektu od senzoru. V následující části se práce věnuje implementaci těchto postupů do aplikace, jejichž cílem je měření vzdálenosti.
|
|
| |
|
|
Binokulární vidění
Portyš, Jakub ; Kolář, Radim (oponent) ; Provazník, Ivo (vedoucí práce)
Tato práce pojednává o binokulárním vidění a jeho fungování v každodenním životě. V jednotlivých kapitolách je rozebrána anatomie i fyziologie zrakového orgánu. Zevrubně jsou popsány fyzikální principy binokulárního vidění. Rozebírán je též vývoj binokulárního vidění, poruchy binokulárního vidění a vyšetřování binokulárního vidění u člověka. Teoretický úvod dále definuje pojem stereoskopie a uvádí přehled stereoskopických zobrazovacích metod. Prostor je též věnován způsobům snímání prostorového obrazu a nastavení snímacích zařízení. Praktická část je věnována výběru stereoskopické snímací metody a návrhu snímaných dynamických scén vycházejících ze silničního provozu. Rozebrán je též způsob promítání nasnímaných scén skupině respondentů. V poslední kapitole je rozebrán způsob a samotné vyhodnocení experimentu a z něho vyplývající závěry.
|
|
|
Binokulární vidění a výroba anaglyfů
Pospíšil, Pavel ; Šanda, Jaroslav (oponent) ; Fedra, Petr (vedoucí práce)
Tato práce se zabývá fyziologii binokulárního vidění a s ní spojené stereoskopie, kdy hlavní prezentovanou metodou je výroba anaglyfů. V první části práce je čtenář seznámen s anatomií a fyziologií oka s úzkým zaměřením především na geometricko-optické vlastnosti oka a podstaty binokulárního vidění, které je základem výroby stereoskopických obrázků. V druhé části jsou představeny jednotlivé metody používané k zobrazování trojrozměrných vizuálních vjemů, jejich princip a technické provedení. Dále práce podrobně popisuje vznik anaglyfu a s ním spojené problematiky. Souběžně s prací vznikl program ANAGLYPH, jež umožňuje připojení dvojice kamer, jejich programové řízení a získávání kvalitních stereoskopických obrázků, které se stávají dobrým základem anaglyfů. Prezentované anaglyfy byly pořízeny pomocí dvojice kamer Logitec C120 a pro srovnání fotoaparáty Canon 450D. Tyto výsledky byly prezentovány skupině pozorovatelů a statisticky vyhodnoceny s jejich následnou analýzou. Elektronická verze práce, všechna získaná data a program jsou na přiloženém DVD.
|
|
|
Stereoskopie a kameraman
Gunaratna, Vidu ; SMUTNÝ, Vladimír (vedoucí práce) ; MYSLÍK, Jiří (oponent)
Práce je studiem stereoskopie z pohledu kameramana. Vnímá ji v celé své šíři současného užití - od atrakcí v zábavních parcích, přes komerční narativní celovečerní filmy, až po dokumenty s kulturní hodnotou. Krátce se věnuje raným teoriím binokulárního vidění, počátku objevu stereoskopie a stereofotografie. Dále se zaměřuje na stručnou historii stereoskopie v kinematografii od jejího počátku, přes renesanci v 50. letech 20. století, až do současnosti. Pokračuje popisem principů prostorového vnímání, kde mezi klíčové pojmy patří disparita, paralaxa, konvergence a akomodace. Zmiňuje také důležitost nestereoskopických podnětů na stereopsi. Téma fyziologických základů stereopse zakončují vady prostorového vnímání. Další část práce se soustřeďuje na stereoskopické okno, které je analogií k rámu obrazu v běžné kinematografii. Zkoumá vliv velikost předváděcí plochy, omezení vzdálenosti zadního plánu a jevu, který se nazývá porušení stereoskopického okna. Pokračuje rozborem prostoru stereoskopického obrazu a okolnostmi které ovlivňují vjem velikosti předmětů a figur v něm, ale také analýzou vjemu celého obrazu v závislosti polohy diváka vůči plátnu. Pozornost je věnována i speciálnímu případu stereoskopie - ortostereoskopii. Rozvržení hloubky, nativní paralaxa, a pojmy optimální, dostupný a užitý prostor jsou definovány pro pochopení důležitosti konceptu plánu hloubky. Estetika hloubky je demonstrována na několika nedávných stereoskopických filmech. Následuje přehled technických prostředků pro stereoskopii - rigy, 3D monitory a software. Práce pokračuje diskusí nástrojů kameramana, které jsou rozděleny do dvou skupin - nestereoskopické a stereoskopické. Mezi nestereoskopické patří lineární a barevná perspektiva, vzdušná perspektiva, ostrost a neostrost a pohyb kamery. Stereoskopické nástroje tvoří interaxiální vzdálenost a konvergence. Případy hypostereoskopie a hyperstereoskopie jsou chápány též jako výrazový prostředek. Další kapitola je věnována specifikům a omezením stereoskopického snímání - potřeba dokonalého páru kamer, objektivů, specifikum kompozice ve stetoskopii, problémy spojené s polopropustným zrcadlem v rigu, osvětlování a použití kamerových filtrů. Následující část práce se stručně věnuje přidruženým tématům, která mají vliv na obrazovou složku. Jde o scénografii, postprodukci, kde je věnována pozornost gradingu, a různým stereoskopickým projekčním systémům, včetně autostereoskopie. Poslední část práce je rozhovor s kameramanem Andrewem Lesniem, ACS, ASC, který se dělí o svoje zkušenosti z práce na filmu Hobit. Závěrem je zamyšlení nad otázkou, zda je stereoskopie výrazovým prostředkem a pokouší se odhadnout, jakou budoucnost čeká stereoskopie v kinematografii a televizi.
|
|
|
Vizualizace geometrických úloh užitím stereoskopické projekce
PAŘÍK, David
Obsahem této práce je ověření smysluplnosti stereoskopické projekce, popis principu a vytvoření interaktivních obrázků {\clqq}hranatých`` těles a prostorových situací pomocí stereoskopické projekce. Tato pomůcka by měly usnadnit výuku stereometrie na gymnáziích, těles na základních školách a především rozvíjet prostorovou představivost. Záměrem je pomoci žákům a studentům vidět a hlavně si uvědomit všechny zákonitosti v geometrii.
|
|
| |
host ::
RSS.