|
|
Vztahy mezi rostlinami a opylovači v extrémních a izolovaných ekosystémech
Pinc, Jan ; Vlasáková, Blanka (vedoucí práce) ; Vazačová, Kristýna (oponent)
Organismy žijící v extrémních a izolovaných ekosystémech jsou, díky poměrně rychle probíhající diverzifikaci a silnému selekčnímu tlaku, často specificky adaptovány na zdejší abiotické podmínky a jejich mutualistické vztahy jsou velmi často poměrně neobvyklé a ojedinělé. Rostliny zde rostou v populacích s omezeným počtem jedinců a jsou vystaveny silnému selekčnímu tlaku pro vznik outcrossingu, aby minimalizovali ztrátu genetické variability během inbreedingu, ke kterému v malých populacích často dochází. Maximalizace outcrossingu většinou probíhá nejrůznějšími modifikacemi opylovacích systémů, které jsou komplikovány nedostatečným počtem potencionálních opylovačů a jejich nepravidelným výskytem. Cílem této práce je shrnout typické vlastnosti opylovacích systémů v extrémních a izolovaných ekosystémech a objasnit podmínky, které vedly k jejich vzniku.
|
|
|
Studie ekosystémových dopadů invaze bolševníku velkolepého (Heracleum mantegazzianum)
Hladík, Marek ; Pergl, Jan (vedoucí práce) ; Hadincová, Věroslava (oponent)
Předkládaná práce se zabývá ekologickými dopady invaze bolševníku velkolepého (Heracleum mantegazzianum) ve Slavkovském lese. Jako významný invazní druh s negativním impaktem na lidské zdraví byl předmětem mnoha studií. Navzdory tomu je stále málo známo o jeho vlivu na invadovaný ekosystém. Předmětem mého výzkumu bylo hledat možné změny na stanovištích s H. mantegazzianum. Práce byla rozdělena na tři části: 1) mikroklimatická měření teplot a vlhkostí a jejich porovnávání mezi invadovanou a kontrolní vegetací, 2) vysévání modelových rostlin do invadovaných porostů a kontrolních porostů a porovnávání míry jejich klíčení a přežívání semenáčků a 3) studie vlivu přítomnosti H. mategazzianum na produkci semen modelového druhu. Má práce ukázala, že invaze Heracleum mantegazzianum mění mikroklimatické podmínky stanoviště. Jaký to může mít impakt na druhy invadovaných společenstev je však potřeba dále studovat. Vliv přítomnosti H. mantegazzianum na klíčení a přežívání vysévaných rostlin byl neprůkazný. Stejně tak se neprokázal dopad na množství produkovaných semen modelovou rostlinou.
|
|
|
Plant-Animal Interactions in an Inselberg Ecosystem: The Effect on Reproduction of Selected Species
Vlasáková, Blanka ; Sklenář, Petr (vedoucí práce) ; Porembski, Stefan (oponent) ; Jersáková, Jana (oponent)
Souhrn Inselbergy jsou izolovane skalni utvary s velmi specickymi podminkami pro život rostlin. Tento ekosystem je azonalni a jasně odlišny od sveho okoli. Vyznamna čast autorofnich organismů žijicich na inselbergu je na toto prostředi vazana, i když některe druhy jsou schopny přeživat a množit se i v okolnich ekosystemech (Belbenoit et al., 2001). Druhy, ktere jsou striktně vazany na inselberg musi čelit nevyhodam spojenych s životem ve fragmenovanych a izolovanych populacich. Mezi takove nevyhody patři napřiklad omezene množstvi jedinců, tj. potencialnich partnerů, v menši populaci je take omezenějši množstvi geneticke informace. Vzhledem i izolovanosti inselbergů je omezena i vyměna genů. Vyhodou je, že inselbergy jsou velice stare utvary (Bremer and Sander, 2000). Organismy, ktere je obyvaji, měly tedy dostatek času, aby se těmto nepřiznivym podminkam přizpůsobily. Je znamo, že živočichove zasahuji do rozmnožovani mnoha rostlin vyskytujicich se na inselbercich. Podle hrubych odhadů jsou zoophilie a zoochorie převažujicimi způsoby rozmnožovani. I přesto je naše znalost o interakcich rostlin a živočichů na inselbercich velice omezena (souhrn viz Biedenger et al., 2000). Tato dizertačni prace se zaměřuje na roli živočichů v rozmnožovani vybranych rostlin rostoucich na inselbergu ve Francouzske Guayaně....
|
|
|
Polinační ekologie drvodělek v afromontánním systému Bamenda Highlands, Kamerun
VLAŠÁNKOVÁ, Anna
Studovala jsem rozdíly ve spektru navštěvovaných rostlin mezi samci a samicemi tropické drvodělky Xylocopa flavescens (Hymenoptera: Apidae) v afrických horách Bamenda Highlands v Kamerunu. Tento druh drvodělky patří na studované lokalitě k jedné ze dvou skupin velkých opylovačů spolu se strdimily a dle terénních pozorování má ve zdejším polinačním systému klíčovou roli. Zanalyzovala jsem pyl na 20 samcích a 20 samicích abych zjistila detailní spektrum navštěvovaných druhů každým jedincem. Zjistila jsem odlišné potravní preference i odlišnou šíři potravního spektra mezi samci a samicemi.
|
|
|
Význam hmyzu pro opylování plodin
RŮŽIČKA, Vít
Opylování je významnou ekosystémovou službou, na které se podílejí kromě přírodních vlivů také živočichové. Mezi nejvýznamnější patří blanokřídlý hmyz. Pro člověka je nejdůležitějším opylovačem včela medonosná (Apis mellifera), kterou chová po tisíce let, její stavy však v posledních desetiletích klesají. Důvody poklesu stavu včelstev hledejme v intenzifikaci zemědělství (použití pesticidů, herbicidů a jiných chemických prostředků) a rozšíření chorob (mor včelího plodu a varroáza). Dalším významným opylovačem, který by mohl případně včelu medonosnou nahradit, jsou samotářské, volně žijící druhy včel. I ty jsou však zasaženy intenzivním zemědělstvím. U těchto druhů se však nejedná pouze o masivní použití chemických prostředků, ale také o změnu struktury krajiny a tím úbytek přirozených lokalit k hnízdění.Důležitým krokem k ochraně včely (medonosné i divoké) je vyčíslení její ekosystémové služby. Na základě toho vlády států postupují při sestavování zákonů, ale jedná se i o ochranu na úrovni krajů.
|
|
|
Diverzita včel (Hymenoptera: Apiformes) na řepkovém poli
VYSKOČILOVÁ, Pavlína
Měření diverzity včel (Hymenoptera: Apiformes) probíhalo na dvou lokalitách (Dešenice a Miletice) s řepkovými poli v západních Čechách, kde byly odchytávány jednotlivé druhy včel na osmi různých stanovištích během dvou období (březen duben, květen červen). Pro odchyt včel byly použity Moerickeho misky (žluté pasti) s koncentrovaným roztokem vody a detergentu.
|
|
| |
|
| |
|
|
Význam včely medonosné (Apis mellifera) v semenářství polních plodin.
PŠENIČKOVÁ, Zuzana
V této práci se snažím vyzvednout význam včely medonosné v opylování entomofilních rostlin a vzájemný vztah mezi rostlinou a včelou medonosnou. Včela medonosná je neodmyslitelnou a nepostradatelnou součástí zemědělské výroby tím, že zvyšuje hektarové výnosy. Je ale důležitá i v lesích, na lukách a v ovocných sadech. Úvodní část práce je věnována popisu a představení včelstva a alternativních opylovatelů. V práci je nastíněna i hospodářská, ekonomická a ekologická charakteristika včelařství a problémy, se kterými se musí včelařství potýkat, dále pak dotace z Evropské unie, které pomáhají našim včelařům. V závěrečné části práce je popsána problematika a různé názory na geneticky modifikované rostliny a jejich vliv na včelu medonosnou.
|
|
|
Polinační ekologie drvodělek v afromontánním systému Bamenda Highlands, Kamerun
VLAŠÁNKOVÁ, Anna
Studovala jsem rozdíly ve spektru navštěvovaných rostlin mezi samci a samicemi tropické drvodělky Xylocopa flavescens (Hymenoptera: Apidae) v afrických horách Bamenda Highlands v Kamerunu. Tento druh drvodělky patří na studované lokalitě k jedné ze dvou skupin velkých opylovačů spolu se strdimily a dle terénních pozorování má ve zdejším polinačním systému klíčovou roli. Zanalyzovala jsem pyl na 20 samcích a 20 samicích abych zjistila detailní spektrum navštěvovaných druhů každým jedincem. Zjistila jsem odlišné potravní preference i odlišnou šíři potravního spektra mezi samci a samicemi.
|
host ::
RSS.