|
|
Self-assembly of polymers with amphiphilic compounds (surfactants) in aqueous solutions
Delisavva, Foteini ; Procházka, Karel (vedoucí práce) ; Štěpánek, Petr (oponent) ; Pánek, Jiří (oponent)
Název: Asociace polymerů s amfifilními sloučeninami (surfaktanty) ve vodných roztocích Abstrakt Doktorská disertace je věnována studiu asociace elektricky nabitých polymerů (polyelektrolytů a kopolymerů obsahujících polyelektrolytové sekvence) ve vodných roztocích. Byly studovány interakce mezi polymerními bloky a opačně nabitými surfaktanty ve vodných roztocích, struktura a vlastnosti vznikajících nanočástic pomocí řady experimentálních metod. Bylo zjištěno, že spontánní tvorba, rozpustnost a stabilita komplexních nanočástic závisí nejen na elektrostatických interakcích, ale také na hydrofobních efektech. Další faktory, jako teplota, pH a koncentrace solí rovněž ovlivňují asociační proces. Větší část dizertace je věnována studiu interakce polyelektrolytů s opačně nabitými surfaktanty typu "gemini", které obsahují dvě nabité hydrofilní skupiny spojené krátkou spojkou a dva hydrofobní alifatické řetězce. Toto je relativně nová tématika - daleko méně studovaná než interakce a asociace polymerů s konvenčními surfaktanty, obsahujícími pouze jednu nabitou skupinu a jeden hydrofobní řetězec. Prostudování a lepší pochopení principů asociace "gemini" surfaktantů s polymery poskytuje informace, které by měly umožnit vývoj nových aplikačně zajímavých systémů pro použití v medicíně a nanotechnologiích. Studium...
|
|
|
Měření rozptylu světla na atmosférickém aerosolu
Novotná, Nikola ; Zíková, Naděžda (vedoucí práce) ; Klán, Miroslav (oponent)
Tato diplomová práce se zabývá rozptylem světla na atmosférickém aerosolu, který je měřen od roku 2012 v Observatoři Košetice v okrese Pelhřimov. V práci jsou zpracována data z období od 1. 1. 2014 do 31. 12. 2015, která slouží jako reprezentativní hodnoty dopředného a zpětného rozptylu světla. Byl vypočten Angstroemův exponent, na jehož základě byly provedeny korekce dat. Data byla zpracována v hodinových krocích a byla porovnávána s meteorologickými a imisními daty. Byly vypočteny korelace a odhadnuty regresní modely pro ověření správnosti měření a zjištění vlivu meteorologických jevů a imisních dat PM2,5 a PM10 na rozptylové koeficienty. Z provedených výpočtů vyplynulo, že rozptyl světla se zvyšuje s rostoucí koncentrací částic PM2,5 a PM10 a relativní vlhkostí vzduchu a klesá s rostoucí teplotou vzduchu, úhrnem srážek a rychlostí větru. Bylo také prokázáno, že na rozptyl světla na atmosférickém aerosolu má vliv směr větru, který ovlivňuje složení vzorkovaného vzduchu. Klíčová slova: atmosférický aerosol, rozptyl světla, zpracování časových řad
|
|
|
Past pro studium rozptylu světla na prachových zrnech
Bartoň, Petr ; Pavlů, Jiří (vedoucí práce) ; Jeřáb, Martin (oponent)
Název práce: Past pro studium rozptylu světla na prachových zrnech Autor: Petr Bartoň Katedra: Katedra fyziky povrchů a plazmatu Vedoucí diplomové práce: doc. RNDr. Jiří Pavlů, Ph.D., Katedra fyziky povrchů a plazmatu Abstrakt: Rozptyl světla na malých prachových zrnkách je běžný jev, vyskytující se v růz- ných vesmírných prostředích, mezi které patří nejen povrch Měsíce a prachové ml- hoviny, ale i horní vrstvy atmosféry Země. Pro experimentální měření intenzitních radiálních profilů rozptylu světla jsme navrhli a sestavili unikátní experiment. Po- užitím takzvané akustické pasti jsme schopni zachytit jednotlivé prachové zrnko ve volném prostoru, osvítit ho laserem a přímo pozorovat rozptýlené světlo pomocí fotodiody připevněné na goniometru. V práci představujeme nejen technické de- taily konstrukce, ale hlavně první výsledky, které nám pomohly ověřit možnosti experimentu. Práce přináší také doporučení pro další vývoj všech experimentů pracujících s prachovými zrny. Klíčová slova: rozptyl světla, akustická past, prachové zrno, měření rozptylu 1
|
|
|
Aliphatic polyester-based nanoparticles as drug delivery systems
Jäger, Alessandro ; Štěpánek, Petr (vedoucí práce) ; Sedláček, Jan (oponent) ; Sikora, Antonín (oponent)
3 SOUHRN Nanočástice vytvořené z biodegradovatelných polymerů jsou považovány za jeden z nejslibnějších systémů pro transport léčiv při biolékařských aplikacích. Tato disertační práce je proto zaměřena na syntézu a charakterizaci nových biodegradovatelných alifatických kopolyesterů PBS/PBDL (poly(butylen sukcinát-co-butylen dilinoleát) pro cílenou dopravu léčiv. Tyto polymery byly použity pro přípravu sférických nanočástic (poloměr < 60 nm) s úzkou distribucí rozměrů pomocí jednokrokové metody nanoprecipitace bez přítomnosti povrchově aktivních látek. Rozměr vytvořených polymerních nanočástic bylo možno řídit v požadovaném rozsahu volbou koncentrace polymeru, výběrem organického rozpouštědla, použitím směsi organických rozpouštědel nebo nastavením teploty a iontové síly. Optimalizací těchto parametrů bylo možno připravit nanočástice s rozměry menšími než 100 nm, výhodou tohoto postupu je možnost přípravy ve velkých množstvích. Struktura nanočástic byla podrobně charakterizována rozptylovými technikami a transmisní elektronovou mikroskopií. Kombinace statického a dynamického rozptylu světla ukázala, že nanočástice jsou porézní a tedy jejich interní struktura není kompaktní. Zachycení vody v pórech nanočástice zajišťuje na jedné straně jejich stabilitu, na druhé straně umožňuje rychlou degradaci, která byla...
|
|
|
Nanočástice na bázi komplexů blokových polyelektrolytů s novými gemini surfaktanty
Šomšáková, Katarína ; Uchman, Mariusz Marcin (vedoucí práce) ; Trhlíková, Olga (oponent)
Tato bakalářská práce se zabývá přípravou a studiem vodných roztoků komplexů blokového polyelektrolytu poly(2-vinylpyridín)-b-poly(ethylen oxid), P2VP-PEO s gemini surfaktanty 6,6'-(ethan-1,2-diylbis(oxy)) bis(3-dodecylbenzensulfonová kyselina), 6,6'- (butan-1,4-diylbis(oxy)) bis(3-dodecylbenzensulfonová kyselina) a 6,6'-(hexan-1,6- diylbis(oxy)) bis(3-dodecylbenzen sulfonová kyselina) a komplexu P2VP-PEO s dodecylsulfátem sodným, SDS a vzájemným porovnáním jejich fyzikálně-chemických vlastností. Částice byly charakterizovány pomocí statického a dynamického rozptylu světla, zeta potenciálu, izotermální titrační kalorimetrie a kryo-transmisní elektronové mikroskopie. Byly připraveny stabilní nanočástice v 0.1 M HCl, přičemž již malý přídavek surfaktantu zapříčiňuje vznik micel s PEO obalem a jádrem, tvořeným komplexem P2VP se surfaktantem. Byl studován vliv délky hydrofobního můstku v molekule gemini surfaktantu a také poměru surfaktant/polymer na velikost a morfologii vzniklých nanočástic.
|
|
|
Self-Assembly in Mixture of Surfactants and Stimuli-Responsive Polymers with Complex Architecture
Bogomolova, Anna ; Filippov, Sergej (vedoucí práce) ; Štěpánek, Miroslav (oponent) ; Hanyková, Lenka (oponent)
Název práce: Samoorganizace ve směsích surfaktantů a polymerů s komplexní strukturou citlivých ke změně vnějšího prostředí Autor: Anna Bogomolova Katedra: Fyzikální a makromolekulární chemie Vedoucí doktorské práce: PhD. Sergey K. Filippov, IMC AS ČR, v.v.i. E-mail vedoucího: filippov@imc.cas.cz Abstrakt: Problematika syntézy komplexních multi-blokových kopolymerů je v současné době jednou z nejvíce zkoumaných oblastí polymerní chemie, jakožto logický výsledek dlouhodobého vývoje v této oblasti. V současné době je velký zájem o blokové kopolymery citlivé ke změně vnějšího prostředí. Takové kopolymery se zpravidla skládají z hydrofilních, hydrofobních či reaktivních bloků. Jeden z těchto bloků může být termo- nebo pH-senzitivní, popřípadě i citlivý na jiné vnější podněty. V této práci jsme se snažili pokrýt téma kopolymerů citlivých ke změně vnějšího prostředí a jejich interakce s různými typy povrchově aktivních látek (surfaktantů). Pochopení interakcí mezi polymerem a surfaktantem může být rozhodujícím krokem pro budoucí modelování interakcí v systému léčivo/polymer (popřípadě protein)/surfaktant. Zatímco povrchové interakce homopolymerů se surfaktanty jsou popsány poměrně dobře, stejné interakce u blokové kopolymery nebyly příliš zkoumány. Výjimku tvoří molekuly typu Pluronic (blokové kopolymery PEO a...
|
|
|
Návrh ultrazvukové pasti
Bartoň, Petr ; Pavlů, Jiří (vedoucí práce) ; Vyšinka, Marek (oponent)
Prachová zrna rozptylují dopadající světlo. Pokud se jejich rozměr blíží vlnové délce, je nutné pro posouzení pozorovaných jevů využít teorie Mieova rozptylu. Pro řadu materiálů nejsou ovšem k dispozici příslušné materiálové konstanty, navíc je řešení Mieových rovnic pro nesférická zrna značně komplikované. Práce se zabývá návrhem experimentálního zařízení, které umožní záchyt jednotlivých zrn (obecného tvaru) v ultrazvukovém poli a současně měření úhlové závislosti intenzity rozptýleného světla. Parametry pasti jsou získány rešerší a numeric- kou simulací, vedoucí k návrhu ultrazvukového levitátoru. Dále byl navržen op- tický systém, včetně elektroniky zajišt'ující měření signálu. Výsledky této práce umožňují výrobu a sestavení aparatury, případně dávají návod na návrh akus- tických levitátorů.
|
|
|
Měření rozptylu světla na atmosférickém aerosolu
Novotná, Nikola ; Zíková, Naděžda (vedoucí práce) ; Klán, Miroslav (oponent)
Tato bakalářská práce se zabývá základním zpracováním dat rozptylu světla, který byl měřen na třech vlnových délkách pomocí Integračního Nephelometeru. Měření probíhalo v observatoři v Košeticích, kde je nephelometer od poloviny roku 2012 umístěn. Sběr dat probíhal ve dvou kalendářních letech (2013 a 2014) a měření v současné době dál probíhá. Data jsou zpracována tak, aby byla vhodným podkladem pro další výzkumy v oblasti meteorologie a klimatologie. Jsou vypočítány základní parametry, jako je Angstroemův exponent, průměrná hodnota, medián a roční a denní chod. Veškeré závislosti a chody jsou graficky znázorněny a okomentovány. Mimo jiné bylo během zpracování dat zjištěno například, že průměrný koeficient rozptylu byl v obou letech velmi podobný nebo že koeficient rozptylu je vyšší v zimních měsících. Práce také diskutuje další možná měření. Klíčová slova: atmosférický aerosol, rozptyl světla, nephelometer, Angstroemův exponent
|
|
|
Příprava a charakterizace vazebných partnerů fosducinu.
Kylarová, Salome ; Obšil, Tomáš (vedoucí práce) ; Teisinger, Jan (oponent)
AABBSSTTRRAAKKTT Fosducin (Pdc) je vysoce konzervativní fosfoprotein, který hraje důležitou roli v regulaci G- proteinové signalizace ve fotoreceptorových buňkách sítnice. Jeho funkce spočívá ve vazbě Gtβγ dimeru G-proteinu transducinu, čímž dochází k poklesu množství dostupného transducinu a modulaci signálu. Funkce fosducinu je negativně regulována prostřednictvím fosforylace a následné interakce s proteinem 14-3-3. Přestože je mechanismus této regulace již do jisté míry znám, narůstá zájem o poznání jeho dalších interakčních partnerů, jmenovitě SUG1 a CRX. SUG1 je podjednotka 26S proteasomu, která zajišťuje mnoho biologických funkcí, zejména pak degradaci mnoha transkripčních faktorů. Jeho úloha v regulační dráze fosducinu není stále dostatečně prozkoumána, ale pravděpodobně se podílí na transportu fosducinu do proteasomu k jeho degradaci. Pro bližší studium tohoto proteinu byly připraveny a testovány jeho čtyři různé expresní konstrukty pro nalezení optimálních podmínek pro jeho expresi a purifikaci. Výsledky těchto purifikací naznačily, že SUG1 vytváří stabilní a velmi dobře rozpustné vysokomolekulární oligomery. Tyto domněnky byly následně potvrzeny měřením dynamického rozptylu světla a analytickou ultracentrifugací. Jeho chování je však plně v souladu s jeho dobře prozkoumaným archeálním homologem,...
|
|
|
Fotoprotektivní vlastností PHB granulí
Hesko, Ondrej ; Obruča, Stanislav (oponent) ; Mravec, Filip (vedoucí práce)
Cílem práce je studium a návrh fyzikálně-chemické metody na ověření fotoprotektivních vlastností PHB granulí pomocí bakterie Cupriavidus necator H16 a její mutantní kmen Cupriavidus necator PHB-4 lišíci se schopností produkce polyhydroxyalkanoátů. V teoretické části jsou zpracované základní informace ku polymerním agregátů a metodám využitých při zkoumaní fotoprotektivity. Byli optimalizovány metody jako nefelometrie a kontinuální fluorescenční mikrofotolýza (CFM) sloužíci k charakterizaci mechanizmu způsobu interakce světla s granulemi. V experimentální časti byly stanovovány rozptylové vlastnosti bakterií a získány charakteristické křivky. Dále byla porovnávána fotostabilita fluorescenční sondy specifická pro nukleové kyseliny v bakteriích. Tato metoda měla dokázat větší odolnost vůči UV světlu kmenu H16. Zadefinovala také možnou interakci nukleových kyselin a zkoumaných granulí.
|
host ::
RSS.