|
|
Interpretační analýza Scubertova písňového cyklu "Zimní cesta".
Štanclová, Kristina ; RYBÁŘ, Jaroslav (vedoucí práce) ; STEJSKALOVÁ, Sylva (oponent)
Tato bakalářská práce se v první řadě zabývá interpretačními problémy
písňového cyklu Zimní cesta Franze Schuberta. Její hlavní náplní je srovnávání
různých interpretací z pohledu hudebního režiséra. Posuzuje nahrávky třech
významných, generačně rozdílných interpretů barytonového oboru: Dietricha Fischera
-Dieskau, Matthiase Goerneho a Gerharda Hüsche. Obsahuje také kapitolu o Franzi
Schubertovi a jeho díle. Zabývá se žánrem komorní písně a jeho vývojem v době před
Schubertem, dále zkoumá vliv Schubertových písní na písňovou tvorbu jeho
pokračovatelů. Její náplní je také rozbor jednotlivých písní včetně kritického pohledu
na hudební text sám o sobě a jeho vztah s předlohou. Zamýšlí se i nad specifikem
nahrávání vokální hudby.
|
|
|
Václav Matějka - Variace na téma Liebes Madchen hor mir so...
Vencovský, Lukáš ; ZELENKA, Milan (vedoucí práce) ; RAK, Štěpán (oponent)
Tématem této bakalářské práce je osobnost Václava Tomáše Matějky. Práce se věnuje jeho životním cestám, to je místům kde působil, jakou hudbu skládal a proč. Zabývá se také jeho dílem a to zejména kytarovým. Dále, se práce zabývá souvisejícím vývojem kytary v době života Václava Matějky. Připomíná se zde čerstvě nabytá nová forma kytary. Přechod od pěti-sborové barokní kytary k šesti-strunné romantické kytaře. Práce si všímá i různých slepých linií vývoje kytary v druhé polovině 18. století. Ve třetí části jsou popsány některé z výhod romantické kytary oproti kytaře moderní a následuje rozbor Variací na Haydnovo téma, které Václav Matějka napsal.
|
|
|
Franz Schubert - houslová tvorba
Balda, Martin ; PAZDERA, Jindřich (vedoucí práce) ; TOMÁŠEK, Jiří (oponent)
V této práci se autor snaží poskytnou čtenáři ucelený pohled na život a dílo Franze Schuberta, významného skladatele počátku 19. století. V první kapitole se autor věnuje Schubertovu životu a důležitým mezníkům, jak v tvorbě, tak i v osobním životě. Souhrn veškeré Schubertovy tvorby můžeme najít v druhé kapitole, kde se také autor práce věnuje komorní tvorbě. Další kapitoly se věnují čistě houslové literatuře a stručnému formálnímu rozboru jednotlivých skladeb.
|
|
|
Miroslav Langer
Sedláčková, Jana ; Bartoš, Jan (vedoucí práce) ; KRAJNÝ, Boris (oponent)
Po první kapitole, která shrnuje základní biografické údaje o klavíristovi Miroslavu Langerovi, včetně jeho hudebních kořenů a uměleckém vývoji, následuje kapitola o nejvýraznějších rysech jeho hry a přístupu k tvůrčí umělecké činnosti s doplněním o jeho významná koncertní vystoupení, včetně programů. Závěrečná kapitola se věnuje pedagogické činnosti, která popisuje principy výuky Miroslava Langera a jeho vztah s žáky.
|
|
|
Fagot v cyklu Šesti sonát Jana Dismase Zelenky
Hudeček, Jan ; HERMAN, František (vedoucí práce) ; SEIDL, Jiří (oponent)
Jako hlavní úkol ve své bakalářské práci jsem si zvolil vyřešit zejména technickou
problematiku fagotových partů Šesti sonát Jana Dismase Zelenky a pokusit se
interpretům hru co nejvíce usnadnit. Další zásadní otázku, kterou jsem se
rozhodl řešit, je interpretace a s ní spojené frázování. V neposlední řadě můžeme
v práci také najít skromné rozbory sonát a důležité informace o vzniku.
Koncepčně jsem svou bakalářskou práci rozdělil na tři odvětví. V prvním se
zabývám životem Jana Dismase Zelenky, ve druhém vznikem, přesným názvem
a stavbou Šesti sonát. Ve třetím odvětví se věnuji již zmiňované technické
problematice, řeším možnosti nácviku, frázování, ulehčení a též uvádím stručné
rozbory. V závěru práce řeším např.možnost vydání celého souboru za Zelenkova
života, zmiňuji nahrávky nejvýznamnějších světových a českých interpretů a
zabývám se rekapitulací a vizí své diplomové práce.
|
|
|
Houslový virtuos František Ondříček
Vilímec, Libor ; HŮLA, Pavel (vedoucí práce) ; TOMÁŠEK, Jiří (oponent)
Absolventskou práci o Františku Ondříčkovi jsem si vybral z důvodu mého zájmu o historii houslové hry. Česká houslová škola v minulosti byla prezentována mnoha vynikajícími houslisty, kteří šířili slávu této školy po celém světě.O nejslavnějším českém houslistovi Janu Kubelíkovi jsem psal již na konzervatoři. Velmi mě však zaujal i další vynikající český houslista František Ondříček, jehož kariéru můžeme oprávněně nazvat jako světovou. Velkým impulsem pro mě byl poslech jeho dvou nahrávek, které se podařilo v nedávné době získat. Tyto nahrávky poskytují nový obraz o Františkovi Ondříčkovi, dosud se tento housllista posuzoval jen na základě dobových recenzí. Ve své práci zjišťuji, zda jeho hra může i v dnešní době působit aktuálním dojmem, zda může i dnešní posluchače oslovit. František Ondříček měl přímou vazbu na tradici legendárního italského houslisty N. Paganiniho. Tato skutečnost může do dnešní doby přiblížit i umění tohoto houslisty. Proto považuji Františka Ondříčka za velmi důležitou osobnost v historii houslové hry.
|
|
|
Přínos Štěpána Raka klasické kytaře
Malhocká, Pavlína ; RAK, Štěpán (vedoucí práce) ; ZELENKA, Milan (oponent)
Tato práce se zabývá životem, dílem a zásluhami profesora Štěpána Raka. Odhaluje se příběh raného dětství, popisují se studia a cesta ke kariéře světoznámého kytaristy a skladatele. Pobyt ve Finsku a cesty skoro po celém světě, zážitky a zkušenosti formovaly jeho osobnost. Krátce se zastavuji nad jeho stěžejními díly a nad způsobem interpretace. I na poli pedagogickém znamená jeho působení přínos. Popisuji významnou pětiprstou techniku a technická cvičení, některé z úspěšných absolventů. Dále zmiňuji setkání s pokrevně příbuznými, které proběhlo až v jeho pětašedesáti letech.Zvláštní podkapitola je věnována jeho duchovnímu pohledu na svět, určuje jeho myšlení a následně i činy a celkové působení na okolí.
Druhá kapitola seznamuje blíže s dílem Variace na téma Jaromíra Klempíře, která svým zpracováním přináší obecný náhled do způsobů kompozici Štěpána Raka.
|
|
| |
|
|
Houslová tvorba rodiny Bendů
Šimková, Marie ; HOŠEK, Jiří (vedoucí práce) ; PETRÁŠ, Miroslav (oponent)
Ve své diplomové práci se zabývám houslovou tvorbou rodiny Bendů. V první kapitole pojednávám o působení českých hudebníků a skladatelů v zahraničí - v Německu, v Itálii, v Polsku i v Rusku.Druhá kapitola nese název " František Benda". Tato kapitola vypovídá o životě a díle tohoto muže.
Následně popisuji život a dílo Antonína Bendy, Františkova bratra.V těchto úvodních "seznamovacích" kapitolách nezapomínám ani na Annu Hatašovou , rozenou Bendovou.V páté kapitole se zabývám důležitými okamžiky ze života bratrů Josefa a Jana Jiřího Bendových a připomínám též jejich houslouvou tvorbu.
Po stručném seznámení s rodinou Bendových přistupuji ke stěžejní části, která počínaje šestou kapitolou, rozebírá charakteristiku hudebního prohjevu sourozenců Bendových. Nejprve se věnuji čtyřem houslovým sonátám Františka Bendy.
Následně rozebírám dvě sonáty Františkova bratra , Jiřího Antonína Bendy.
Osmá kapitola se zabývá houslovým koncertem G dur , který zkomponoval Jan Jiří Benda.Charakteristika hudební řeči Františka, Jiřího Antonína a Jana Jiřího Bendových je námětem poslední kapitoly této práce.
V závěru dokazuji, že hudební život u nás , v České republice, ani v současné době nezapomíná na hudební odkaz rodiny Bendových.
|
|
|
Dialog autor-hudba k procesu vzniku koncepčního hudebního p očinu
Urbánek, Stanislav ; RUT, Přemysl (vedoucí práce) ; ČUNDERLE, Michal (oponent)
Ve své práci se autor zabývá vybranými aspekty procesu vzniku koncepčního hudebního počinu - konkrétně především písničky (jako ucelené formy), reflektuje princip dialogičnosti v hudbě a snaží se postihnout vnímání vznikajícího hudebního tvaru z pohledu jeho autora, tj. komunikaci autorského já s vlastní hudební představou. V neposlední řadě pak rovněž usiluje o autentickou reflexi procesu vzniku vlastních hudebních pokusů.
Každá z pěti kapitol práce se věnuje jinému okruhu témat, okruhu, jenž s procesem vlastní hudební tvorby (tj. procesem vytváření hudby a především pak procesem "dělání" písniček) úzce souvisí.
První z nich je věnována formování hodnot a vymezování vztahu autor - hudba, přičemž akcent je kladen především na otázku vkusu, potřebnosti a tvůrčího směřování. Otázkou, co vše lze vlastně za písničku považovat, jak ji lze vymezit a kterak lze na její ploše pracovat s časem a prostorem, se zabývá kapitola druhá. Kapitola třetí pojímá vztah autora a jeho hudby jako dialog a tuto "komunikaci" se snaží postihnout, rovněž se věnuje chápání přítomného v hudbě a nezbytnosti prvku okamžitého v průběhu jejího vytváření. Čtvrtá kapitola se zabývá vybranými aspekty posloupnosti zrodu písně od prvotní myšlenky k finálnímu tvaru. V poslední, páté, kapitole se autor věnuje hledání vlastního tvořivého, tvůrčího výrazu, obzvláště pak vztahu originality a autenticity.
|
host ::
RSS.