|
|
Výroba součásti z plechu s využitím technologie hlubokého tažení
Jurča, Jan ; Dvořák, Milan (oponent) ; Žák, Ladislav (vedoucí práce)
JURČA Jan: Výroba součásti z plechu s využitím technologie hlubokého tažení. Závěrečná práce magisterského studia, 5.roč., ak. rok 2008/2009, ústav strojírenské technologie, odbor technologie obrábění, FSI VUT Brno. Práce se zabývá návrhem výroby dílu karoserie pátých dveří u automobilu pomocí technologie hlubokého tažení. Materiál zvolený na výrobu dílu je pozinkovaný plech HX220YD EN 10292. Mechanické vlastnosti a vhodnost materiálu jsou ověřeny pomocí mechanických zkoušek. Struktura materiálu je zhodnocena na základě metalografického výbrusu. Jsou provedeny potřebné výpočty a pomocí programu AutoForm je analyzován tažný proces spolu s vyrobitelností dílu. Pro výrobu dílu je navržena výrobní linka, stanoveny potřebné stroje a zpracováno konstrukční řešení tvářecího nástroje. Závěrem je provedeno ekonomické zhodnocení výroby.
|
|
| |
|
|
Optimalizace součástí spojovaných lisováním za tepla
Liškář, Ladislav ; Řiháček, Jan (oponent) ; Lidmila, Zdeněk (vedoucí práce)
Práce popisuje postup při ověřování koncepční myšlenky firmy. Návrh a výroba prototypů, testy a jejich vyhodnocení, vyčíslení úspor. Byly zvoleny dvě varianty spoje s rozdílnou tloušťkou stěny trubky. u nich byl zkrácen dřík na d a 3 zalisované drážky. Tyto varianty byly následně podrobeny dvěma testům statickým a jednomu testu dynamickému. Doporučením pro firmu je pokračovat s dalšími fázemi vývoje zkráceného dříku o jednu drážku oproti současné výrobě.
|
|
|
Maziva využívaná v technologii tváření
Tollrian, Zdeněk ; Císařová, Michaela (oponent) ; Šlais, Miroslav (vedoucí práce)
Tato bakalářská práce se zabývá mazivy používanými v technologii tváření. Požadavky na mazivo, volba maziva a tvářecí proces jsou nutné k určení požadovaných vlastností maziva. Práce předkládá přehled maziv, která se využívají v jednotlivých tvářecích procesech, jejich rozdělení a použití. U každé kapitoly jsou uvedeny druhy maziv, které jsou využívané v technické praxi.
|
|
|
Metody zhotovování závitů v ocelových tenkostěnných součástech.
Rybář, Pavel ; Sedlák, Josef (oponent) ; Kalivoda, Milan (vedoucí práce)
Projekt vypracovaný v rámci bakalářského studia oboru 2307 předkládá návrh technologie výroby vnitřních závitů v tenkostěnné součásti. Volba technologie se provede na základě vyhodnocení tří základních metod. Navařením matic, nýtováním matic a termálním tvářením. Na základě literární studie problematiky zhotovování vnitřních závitů bylo navrženo nejvhodnější využití jednotlivých metod v praxi. Pro každou technologii je typická volba nástrojů a montážních zařízení použitelných pouze pro daný typ výroby. Materiál spojovacích prvků lze volit podle materiálu součásti, pevnost závitu dle volby konstrukce a konstruktéra. Pro výběr vhodné varianty existují technické listy spojovacích prvků a popis mechanických vlastností závitu.
|
|
|
Komplexní posouzení energetické náročnosti výroby granulí pro vytápění z obnovitelných zdrojů
STERNBERG, Jiří
Diplomová práce v první části pojednává o obnovitelných zdrojích, možnostech využití biomasy a fytomasy rostlin. Jsou zmíněny nejběžnější zdroje, z nichž se fytomasa získává a zvýšená pozornost je věnována vybraným energetickým plodinám, které byly součástí pokusu. Jedná se o Šťovík Rumex OK-2 (Rumex tianschanicus x Rumex patientia) a Mák setý (Papaver Somniferum). Jsou zde také shrnuty procesy nutné k rozdružení a slisování fytomasy do granulí k přímému spalování. V rámci výzkumu byly popsány dvouleté zkušenosti s pěstováním šťovíkového porostu a na základě provedených technologických operací v porostu byla spočtena energetická náročnost pěstování. Dále byla změřena skutečná spotřeba energie při výrobě jedné tuny granulí. S přihlédnutím ke mzdovým nákladům bylo konstatováno, že v daném případě byl náklad na výrobu jedné tuny briket z biomasy ve výši 4592 Kč, což je částka, která není konkurenceschopná.
|
|
|
Zpracování biomasy pro přímé spalování.
TOMÁŠEK, Petr
Cílem této práce je vytvořit přehled možností využití biomasy k energetickým účelům a posoudit jednotlivé technologie úpravy biomasy pro přímé spalování. Dále je provedeno sledování spotřeby pelet v nově zatepleném rodinném domě a posouzení provozu kotle na pelety. Jako palivo pro vytápění domu byly použity bílé dřevní pelety, vyráběné z čistého dřeva a dřevního odpadu bez příměsí. Pro výpočet spotřeby pelet a posouzení provozu kotle byly použity data z topné sezony 2011/2012. Na závěr je provedeno porovnání pelet s jinými palivy pro vytápění objektu.
|
|
|
Energetická náročnost lisování granulí pro vytápění z obnovitelných zdrojů.
STERNBERG, Jiří
V této bakalářské práci je řešena energetická náročnost lisování granulí pro vytápění z obnovitelných zdrojů. V první části práce jsou shrnuty obecné informace o biomase a jejím využití. Zvýšená pozornost je věnována výrobě briket z řezanky šťovíku, z makoviny a dřevních pilin. Druhá část práce je věnována porovnání spotřeby palivového dřeva a briket z biomasy, měření hodinových výkonů lisu a drtiče a samotným výsledkům měření energetické náročnosti výroby briket. V závěru práce je konstatováno, že výroba 100 kg briket (v popsaném konkrétním případě) je oceněna nákladovou položkou za spotřebovanou energii ve výši 42,69 Kč.
|
|
|
Výtěžnost a kvalita konopného oleje a jeho využití
SKŘIVÁNKOVÁ, Ilona
Konopí je univerzální rostlina. Je využitelné snad ve všech odvětvích činnosti dnešního člověka. Pěstování konopí přináší nová pracovní místa, oživuje zemědělský a strojírenský průmysl jako i další odvětví ekonomiky a umožňuje znovu navázat vztah člověka a přírody - to vše za přispění moderní technologie. Z následujícího literárního přehledu, jehož úkolem bylo shrnutí a vyhodnocení možností využití, výroby a následného zpracování konopného oleje je patrné, že olej ze semen konopí je vynikajícím zdrojem pro tělo nezbytných esenciálních mastných kyselin v optimálním poměru a je bohatý také na další důležité látky, jako jsou fytosteroly a tokoferoly. U metod získávání oleje ze semen konopí, lisování a extrakce, byly zaznamenány rozdíly jak v přípravě semena, tak i v přímém procesu extrakce. Obě dvě metody mají své klady a zápory. U lisování za studena byla zjištěna nízká výtěžnost a u metody extrakce je nevýhodou technologická i finanční náročnost. Výrobou a distribucí konopných výrobků se zabývá v České republice několik firem, z nichž dvě mají olej notifikovaný podle směrnice 98/34/ES Pěstování konopí na semeno bude pro většinu podniků v ČR rizikovou záležitostí z pěstebního i ekonomického hlediska a bude tudíž omezeno spíše na jižnější oblasti zaručující vysoký výnos semene.
|
|
|
Navrhněte a prověřte možnosti výroby slaměných briket pro energetické využití.
SLÁDEK, Karel
V této bakalářské práci se řeší problematika výroby slaměných briket. Cílem práce je prověřit možnosti výroby slaměných briket přímo na poli z řádků vzniklých po průjezdu sklízecí mlátičky, čímž by se ušetřila operace sklizně a skladování slámy a tím i dopravní náročnost. Základem bakalářské práce je zjištění produkce slámy v České republice a její možný potenciál k výrobě briket. V ČR je možnost využívat k energetickým účelům průměrně 1 600 000 t/r slámy obilovin a 900 000 t/r slámy řepky. Nízká měrná objemová hmotnost řezané slámy komplikuje dopravu slámy do spaloven nebo ke stacionárním linkám na výrobu jiných forem paliv. Lisování slámy do balíků měrnou objemovou hmotnost zlepšuje, ale náklady spojené s dopravou jsou stále poměrně vysoké. Z důvodu nízké měrné objemové hmotnosti je sláma nejčastěji skladována volně ve stozích. Ne všechna sláma, která se nevyužije přímo v zemědělství, se používá ke spalování. Najde se i jiné průmyslové využití pro slámu, jako jsou ekopanely (ve stavebnictví), výroba papíru, různých ozdob a pomůcek (např. ošatky). Nejdůležitější pro výrobu briket je vlhkost vstupního materiálu, která nesmí přesáhnout 15 %. Základem pro získání briket přímo na poli je vhodná kombinace sklízecí řezačky a briketovacího lisu, například samojízdný briketovací lis Biotruck 2000 je postaven na základě řezačky Claas Jaguar. Sklízecí řezačka se sběracím adaptérem sbírá slámu ze řádků a dopravuje ji k briketovacímu lisu, cestou je sláma ještě dosoušena vlivem tepla od výkonného motoru. K samotnému briketování se používá několik druhů lisů, které jsou také popsány v této práci. Nejkvalitnější brikety vznikají na principu tlačného šneku. Poslední dvě části bakalářské práce se zabývají návrhem technologické linky na výrobu briket z řádků slámy přímo na poli. Jsou zde popsány použité stroje, jejich pořizovací ceny, energetická náročnost a výkonnost. Součástí navrženého postupu je i suchý krytý sklad na brikety.
|
host ::
RSS.