|
|
Porovnání mikrobiální metabolické produkce na odpadní a sušené syrovátce
Elefantová, Petra ; Vítová, Eva (oponent) ; Babák, Libor (vedoucí práce)
Diplomová práce porovnává mikrobiální produkci na odpadní a sušené syrovátce. Syrovátka se získává jako vedlejší produkt při výrobě sýrů. Laktóza (nejlépe ze syrovátky) se pomocí bakterií mléčného kvašení (např. Lactobacillus) při vhodných teplotních podmínkách přemění na kyselinu mléčnou. Ve vzorcích byl stanoven pomocí metody HPLC obsah kyseliny mléčné. Byl sledován vliv teploty, vliv koncentrace solí a vliv množství kvasničného extraktu na celkovou produkci tohoto metabolitu. Jako bakterie mléčného kvašení byly použity bakterie rodu Lactobacillus. Bylo zjištěno, že při této fermentaci je nejoptimálnější teplota 35 °C. Při této teplotě dochází k největší produkci kyseliny mléčné. Nejvyšší koncentrace kyseliny mléčné byla získána při použití 20 g kvasničného extraktu pro sušenou syrovátku a pro odpadní bylo použito 24 g kvasničného extraktu. Při sledování vlivu koncentrace solí na produkci kyseliny mléčné, bylo zjištěno, že použitím pouze MnSO4·H2O se získá nejvíce tohoto metabolitu.
|
|
|
Možnosti zpracování odpadů glykolu a glycerolu na účelové látky
Hýža, Bohumil ; Bednařík, Karel (oponent) ; Kizlink, Juraj (vedoucí práce)
V úvodu diplomové práce je shrnuta výroba bionafty a její světová produkce. Více do hloubky je zde rozpracována výroba bionafty v České republice a také v Evropské unii a také nějaké evropské legislativní předpisy a normy pro bionaftu. Také je zde popsáno složení bionafty a popis technologie její výroby. V teoretické části jsou shrnuty fyzikální a chemické vlastnosti surového i čistého glycerolu a tradiční použití glycerolu jako je potravinářství, výbušniny aj. Potom jsou zde uvedeny nové navrhované postupy zpracování odpadního glycerolu a glykolu, které byly provedeny v experimentální části diplomové práce. Je zde popsána iontová výměna, vlastnosti použitých katexů a také solí vzniklých neutralizací NaOH v odpadním glycerolu organickými kyselinami a CO2. Dále je popsána ochrana dřeva, vlastnosti ethylenglykolu, vlastnosti chladících kapalin a vlastnosti boroglycerolů a boroglykolů jako ochrany na dřevo a mechanismus jejich přípravy. Také je zde popsán mechanismus dehydratace glycerolu na akrolein a možnosti, kterými lze syntézu provést. V experimentální části bylo provedeno měření pH odpadního glycerolu, zjištěno přibližné množství NaOH v tomto glycerolu a čištění odpadního glycerolu od NaOH pomocí kyselých katexů na kolonách, nebo pomocí neutralizace kyselinou olejovou, mléčnou a CO2. Dále byly provedeny syntézy glycerol borátů a ethylenglykol borátů. Byla zjištěna množství vody v odpadním ethylenglykolu a množství methanolu a vody v odpadním glycerolu pomocí destilace, byly připraveny boroglykoly a boroglyceroly, z množství vzniklé reakční vody byly zjištěny reakční poměry H3BO3, Na2B4O7•10 H2O a glycerolu a bylo provedeno experimentální ředění vzniklých boroglycerolů a boroglykolů různými rozpouštědly. Závěrem byly zředěné boroglyceroly nanášeny na dřevo. V závěru byla provedena dehydratace glycerolu na akrolein za katalytického působení KHSO4. Ve výsledcích jsou uvedeny všechny výsledky a diskutovány možnosti využití poznatků získaných v této práci v průmyslu. V závěru je uvedeno ekonomické srovnání použití odpadního glycerolu a ropy jako suroviny a také grafy vývoje ceny ropy za 40 let od roku 1970 a také graf vývoje ceny odpadního glycerolu. Je zde také diskutována technologická aplikovatelnost použitých metod v praxi.
|
|
|
Studium využití esterů kyseliny mléčné pro přípravu laktidů a PLA
Vida, Mikuláš ; Figalla, Silvestr (oponent) ; Petrůj, Jaroslav (vedoucí práce)
Diplomová práce se zabývá využitím esterů kyseliny mléčné pro přípravu laktidů a PLA. V teoretické části byla zpracována literární rešerše se zaměřením na výrobní technologie a vlastnosti kyseliny mléčné a jejích esterů (zejména ethyl esteru a laktidů). V experimentální části byla navržena a realizována funkční laboratorní aparatura pro přípravu cyklických dimerů kyseliny mléčné – laktidů. Na této aparatuře byly provedeny základní laboratorní experimenty směřující k optimalizaci výtěžku laktidů s využitím různých katalyzátorů.
|
|
|
Možnost zpracování glycerolové fáze z výroby bionafty
Hýža, Bohumil ; Bednařík, Karel (oponent) ; Kizlink, Juraj (vedoucí práce)
Cílem diplomové práce bylo uvést a aplikovat možnosti využití odpadního glycerolu z výroby bionafty a částečně také odpadní nízkotuhnoucí chladící směsi do automobilů, které by bylo možné uplatnit i v průmyslu. V úvodu diplomové práce je shrnuta výroba bionafty a její světová produkce. Více do hloubky je zde rozpracována výroba bionafty v České republice a také v Evropské unii a také nějaké evropské legislativní předpisy a normy pro bionaftu. Také je zde popsáno složení bionafty a popis technologie její výroby. V teoretické části jsou shrnuty fyzikální a chemické vlastnosti glycerolu a dále je zde shrnuto tradiční použití glycerolu jako je potravinářství, výbušniny aj. Potom jsou zde uvedeny nové postupy, které byly provedeny v experimentální části diplomové práce. Je zde popsána iontová výměna, vlastnosti použitých katexů, vlastnosti použitých kyselin a také solí vzniklých neutralizací NaOH v odpadním glycerolu těmito kyselinami. Dále je zde popsána ochrana dřeva, vlastnosti ethylenglykolu a vlastnosti chladících kapalin a vlastnosti boroglycerolů a boroglykolů jako ochrany na dřevo a mechanismus jejich přípravy. Dále je zde popsán mechanismus dehydratace glycerolu na akrolein a možnosti, kterými lze syntézu provést. V experimentální části bylo provedeno měření pH odpadního glycerolu, zjištěno přesné množství NaOH v tomto glycerolu a čištění odpadního glycerolu od NaOH pomocí kyselých katexů na kolonách, nebo pomocí neutralizace kyselinou olejovou, mléčnou a CO2. Dále byly provedeny syntézy glycerol borátů a ethylenglykol borátů. Byla zjištěna množství vody v odpadním ethylenglykolu a množství methanolu a vody v odpadním glycerolu pomocí destilace, byly připraveny boroglykoly a boroglyceroly, z množství vzniklé reakční vody byly zjištěny reakční poměry H3BO3, Na2B4O7•10 H2O a glycerolu a bylo provedeno experimentální ředění vzniklých boroglycerolů a boroglykolů různými rozpouštědly. Závěrem byly zředěné boroglyceroly nanášeny na dřevo. V závěru byla provedena dehydratace glycerolu na akrolein za katalytického působení KHSO4. Ve výsledcích jsou uvedeny všechny výsledky a diskutovány možnosti využití poznatků získaných v této práci v průmyslu. V závěru je uvedeno ekonomické srovnání použití odpadního glycerolu a ropy jako suroviny a také grafy vývoje ceny ropy za 40 let od roku 1970 a také graf vývoje ceny odpadního glycerolu.
|
|
|
Vybrané bioinženýrské charakteristiky bakterií mléčného kvašení
Šťásková, Lucie ; Vítová, Eva (oponent) ; Babák, Libor (vedoucí práce)
Tato diplomová práce se zabývá růstem biomasy a produkcí vybraného metabolitu-kyseliny mléčné termofilní bakterií Bacillus coagulans. Výsledný vybraný metabolit byl stanoven pomocí metody HPLC. Kultivace tohoto rodu byly provedeny na syntetických médiích, kde byl studován vliv použitého sacharidu jako zdroje uhlíku. Laktosa byla vhodnější pro růst biomasy a glukosa pro produkci kyseliny mléčné. U přírodních syrovátkových médií byl studován vliv různých podmínek. Nejvyšší výtěžky biomasy a kyseliny mléčné byly pozorovány na doživeném syrovátkovém médiu. Poslední část se zabývá srovnáním produkce biomasy a metabolitů v závislosti na objemu média. Byly srovnávány vybrané bioinženýrské charakteristiky u všech provedených kultivací.
|
|
|
Posouzení aplikovatelnosti nepřímé fotometrické detekce k chirálním separacím vybraných karboxylových kyselin v mlékárenských výrobcích
Dvořák, Miloš ; Zemanová, Jana (oponent) ; Vespalcová, Milena (vedoucí práce)
V této diplomové práci je ověřována možnost aplikace nepřímé fotometrické detekce pro chirální separace kyseliny mléčné a beta-hydroxymáselné kapilární elektroforézou. Jako chirální selektor je zkoušen vankomycin. Ověřila se jeho schopnost částečné separace kyseliny mléčné na enantiomery při použití kyseliny pikrové jako absorbující aniont v základním elektrolytu. Použita byla pokrytá kapilára. Aplikace nepřímé fotometrické detekce je úspěšná. Chirální separace kyseliny beta-hydroxymáselné nebyla úspěšná. Zaobírá se výběrem vhodných vizualizujících aniontů pro účely nepřímé fotometrické detekce. Jsou měřeny jejich elektroforetické a spektrofotometrické vlastnosti, pro zjištění kompatibility použití v kapilární elektroforéze ve spojení s nepřímou fotometrickou detekcí. Ze změřených údajů byly vytipovány nejvhodnější vizualizující anionty pro další experimenty. Dle zjištěných a měřených vlastností se ukazují být nejvhodnější eosin rozpustný v alkoholu a bromfenolová modř.
|
|
|
Marketingový průzkum kosmetických přípravků pro zvířata
Bartoňová, Klára ; Mgr.Jan Ríha,Ph.D. (oponent) ; Souralová Popelková, Miriam (vedoucí práce)
Bakalářská práce se zabývá marketingovým průzkumem trhu s kosmetickými přípravky pro zvířata. V praktické části této práce byl proveden samotný průzkum trhu. Pro tento účel byl vypracován dotazník, který byl rozeslán mezi majitele domácích zvířat. Tento dotazník byl slovně vyhodnocen a stěžejní výsledky byly graficky znázorněny. Teoretická část byla podrobně zaměřena na popis nejpoužívanějších veterinárních přípravků, jejich specifikaci, nejdůležitější obsažené chemické látky, senzorické zhodnocení výrobků, možnou toxicitu a nežádoucí účinky pro zvíře. Závěrem jsou zmíněny platné legislativní požadavky vztahující se na veterinární přípravky v rámci České republiky. Ke správné specifikaci jednotlivých přípravků bylo kontaktováno několik jejich distributorů, kteří se danou problematikou zabývají.
|
|
|
Tvorba mléčných koprecipitátů pomocí přídavku kyseliny mléčné
Králová, Petra ; Vitoulová, Eva (oponent) ; Kvasnička, Miloš (vedoucí práce)
Tato práce pojednává o výrobě mléčných koprecipitátů přídavkem kyseliny mléčné. Cílem bylo zpracovat literární rešerši zaměřenou na souhrnný přehled používaných metod při srážení mléka a jejich používání v mlékárenském průmyslu. Úvodní část byla věnována koncentrátům všech mléčných bílkovin, které jsou stále více využívány v praxi, hlavním důvodem je větší využití suroviny a menší odpad syrovátky. Koncentráty všech mléčných bílkovin jsou souhrnně nazvány koprecipitáty. Dále byla práce zaměřena především na kyselé chemické a mikrobiologické srážení mléka. Na porovnání bylo v této práci popsáno i syřidlové srážení mléka. Ke koagulace při kyselém chemickém srážení dochází bez přítomnosti mikrobiálního kvasného procesu, u hotových výrobků nehrozí nebezpečí druhotné kvasného procesu. Při mikrobiologickém srážení má produkt výraznější chuť a vůni. Používané bakterie mléčného kvašení navíc mohou mít velmi příznivý vliv na lidské zdraví. V závěru práce byly porovnány výhody a nevýhody obou zmiňovaných koagulačních metod a jejich dopad na zdraví spotřebitelů.
|
|
|
Vliv vybraných kyselin na senzorické vnímání kyselosti
Kulichová, Jana
Diplomová práce byla vypracována na Ústavu posklizňové technologie zahradnických produktů na Zahradnické fakultě Mendelovy univerzity v Brně v letech 2013/2014. Práce je zaměřena na fyziologický a anatomický popis nástrojů smyslového zkoumání s důrazem na fyziologii vnímání chuti, a na metody využívané při senzorické analýze potravin. Část práce se také věnuje vybraným potravinářským kyselinám (citronová, mléčná, vinná a jablečná), které byly použity v praktické části. Praktická část je zaměřena na zkoumání vlivu různých kyselin na vnímání intenzity kyselé chuti s využitím různých metod senzorické analýzy -- párová zkouška, metoda hodnocení podle grafické stupnice a pořadová zkouška. Dále byly zkoumány synergické a antagonistické vztahy mezi kyselinou citronovou, taninem, sacharózou a chloridem sodným.
|
|
|
Organické chemikálie z biomasy
DOLEŽAL, David
Tato bakalářská práce se zabývá procesy zpracování biomasy jakožto obnovitelného zdroje, za účelem výroby chemikálií, které by mohly konkurovat chemikáliím získatelným z neobnovitelných fosilních zdrojů. Zpracování biomasy lze rozdělit do dvou hlavních přístupů a to sice termochemických a biotechnologických procesů zpracování biomasy. Tato zpracování zahrnují mnoho procesů jako třeba hydrolýzu, drcení, fermentaci, spalování či působení vysokých teplot a tlaků a mnoho dalších termochemických či biotechnologických procesů souvisejících i s povahou stavební struktury biomasy. Mezi nejvýznamnější produkty zpracování biomasy můžeme považovat biopaliva, zastoupená v mojí práci převážně etanolem, ale i metanol a další organické chemikálie jako furfural, hydroxymetylfurfural a kyselinu levulovou pocházející ze zpracování C5 a C6 sacharidů nacházejících se v základní stavební struktuře biomasy. Tyto organické chemikálie mohou dále sloužit jako chemické platformy a následnými úpravami lze z nich získat produkty s vlastnostmi stejnými či velmi podobnými, kterými disponují produkty petrochemického průmyslu.
|
host ::
RSS.