Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 67 záznamů.  začátekpředchozí38 - 47dalšíkonec  přejít na záznam: Hledání trvalo 0.01 vteřin. 
Porovnání metod HPLC a GC-MS pro stanovení pesticidu v půdě
Chalbia Václavíková, Alena ; Kočárek, Martin (vedoucí práce) ; Havlík, Jaroslav (oponent)
Fyzikální a chemické vlastnosti pesticidů se mohou výrazně lišit. Pesticidy mohou být kyselé, neutrální nebo zásadité. Některé sloučeniny obsahují fosfor, jiné síru, dusík nebo halogeny. Tyto atomy mohou mít význam pro detekci pesticidů. Některé sloučeniny jsou těkavé, jiné se naopak vůbec neodpařují, což je také jedna z důležitých vlastností pro chromatografii. Rozmanitost pesticidů vlastně nedovoluje vytvořit jednu univerzální metodu, což je velmi nepraktické s ohledem na kvalitu a dobu stanovení. Protože právě pesticidy jsou jednou z nejsledovanějších chemikálií ve většině zemí. V potravinářství a v pitné vodě jsou stanoveny limity pesticidů, aby bylo zabráněno negativnímu dopadu na veřejné zdraví. Pro zbytky v půdě nebo v povrchových vodách limity stanoveny nejsou. (Lutz et al., 2006) Předmětem diplomové práce je zhodnotit možnosti použití dvou typů chromatografů s různými typy detektorů při analýze pesticidu. Pendimethalin, který jsme pro tuto práci zvolili, bude analyzován na kapalinovém chromatografu s UV detektorem a dále na plynovém chromatografu s hmotnostním detektorem. Budou porovnány dva možné typy metod extrakcí jako třepání a Soxhletova extrakce a v poslední řadě budou porovnány možnosti použití dvou extrakčních činidel a to methanolu a acetonitrilu. Dalším bodem práce je ověření hypotézy, že pro stanovení pendimethalinu v půdě je metoda plynové chromatografie s použitím hmotnostního spektrometru v porovnání s metodou vysokoúčinné kapalinové chromatografie časově a finančně náročnější, ale že bude dosahovat vyšší výtěžnost a nižší detekční limit pesticidu.
Optimalizace regulace plevelů v porostech mrkve a salátu
Šuk, Jaromír ; Jursík, Miroslav (vedoucí práce) ; Kolářová, Michaela (oponent)
Hlavním cílem této práce bylo vytvoření literárního přehledu o možnostech regulace plevelů v porostech mrkve a salátu. Experimentální část byla zaměřena na optimalizaci herbicidní regulace plevelů v porostu salátu a mrkve. Maloparcelové pokusy byly založeny v roce 2015. Literární přehled byl zaměřen na shrnutí informací o jednotlivých zkoumaných zeleninách. Dále byla zpracována dostupná literatura v oblasti regulace plevelů v těchto zeleninách, s důrazem na mechanické a chemické (herbicidní) metody regulace. Závěrečná část literárního přehledu je věnována optimalizaci ochrany proti plevelům se zaměřením na testování herbicidních látek, které nejsou ve zkoumaných zeleninách registrovány. V salátu se sledovala herbicidní účinnost na merlík bílý, laskavec ohnutý, bažanku roční a ježatku kuří nohu a selektivita herbicidů k plodině. V mrkvi byla sledována herbicidní účinnost na laskavec ohnutý, lilek leskloplodý, merlík bílý, ježatku kuří nohu a bažanku roční a selektivita herbicidů k plodině. Do porostu salátu byly aplikovány herbicidní kombinace s těmito účinnými látkami: před výsadbou nebo postemergentě pendimethalin, postemergentě propyzamide, postemergentě phenmediphan, postemergentě dimethenamid a postemergentě pethoxamide. Do porostu mrkve byly aplikovány herbicidní kombinace s účinnými látkami: preemergentně aclonifen, preemergentně clomazone, preemergentně dimethenamid, preemergentně pendimethalin, postemergentně linuron a postemergentně metribuzin. V salátu byly plevele nejlépe regulovány na variantě, kde byla použita herbicidní kombinace účinných látek pendimethalin a dimethenamid. V mrkvi byly plevele nejlépe regulovány na variantě, kde byly použity účinné látky aclonifen, clomazone a dimethenamid. Avšak po vyhodnocení fytotoxického působení na plodiny bylo u obou testovaných zelenin zjištěno největší poškození právě při použití účinné látky dimethenamid.
Vliv agrotechnických faktorů na výskyt plevelů v kukuřici a možnosti jejich regulace
Sittová, Marie
V roce 2014 bylo na dvou lokalitách (Žabčice, Kobylnice) založeno několik pokusů kukuřice. Cílem bylo zhodnotit zaplevelení v kukuřici po odlišné předplodině a různém způsobu zpracování půdy, zaměřit se na dynamiku růstu biomasy kukuřice a významných druhů plevelů při různé intenzitě zaplevelení a porovnat účinnost aplikovaných herbicidů ve vztahu k výnosu plodiny. Pomocí početní metody byl stanoven počet jednotlivých druhů plevelů v pokusech s různými osevními postupy i zpracováním půdy. Byl prokázán vliv předplodiny i zpracování půdy na výskyt plevelů v kukuřici. Největší zaplevelení bylo zjištěno u porostu kukuřice pěstované v monokultuře a při orebném způsobu zpracování půdy. Nejvýznamnějšími plevely v kukuřici byly ježatka kuří noha, merlík bílý a laskavec ohnutý. Různá intenzita zaplevelení měla vliv na růst biomasy plevelů i plodiny. Účinnost aplikovaných herbicidů byla vyhodnocena pomocí odhadové metody. Na všechny hodnocené druhy plevelů vykazovaly dobrou účinnost přípravky STORY + MILAGRO EXTRA 6 OD, aplikované na variantě, na níž byl ze všech variant 2. nejvyšší výnos kukuřice. Varianty s postemergentní aplikací herbicidů měly vyšší průměrný výnos kukuřice, než varianty ošetřené časně postemergentně.
Stanovení polárních pesticidů v odpadních a povrchových vodách
Borůvková, Tereza ; Vávrová, Milada (oponent) ; Čáslavský, Josef (vedoucí práce)
Tato práce se zabývá stanovením polárních pesticidů v povrchových a odpadních vodách. V rámci práce byly sledovány analyty Mecoprop-P, MCPA, Dichlorprop-P, 2,4-D a MCPB v různě zatížených povrchových vodách a ve vodách odpadních. Vybrané herbicidy patří do skupiny určené pro posouzení environmentální kvality. Navíc u analytů 2,4-D a MCPA roční spotřeba v ČR převyšuje 30 tun. Ke sledování byly zvoleny tři řeky v okolí města Jaroměř (Labe, Úpa, Metuje), jedna řeka v okolí města Brna (Svratka) a dvě čistírny odpadních vod (ČOV Jaroměř, ČOV Brno – Modřice). Výběr toků pro sledování proběhl na základě pravděpodobnosti výskytu konkrétních herbicidů a průtoku zemědělsky obdělávanými oblastmi. Sledované látky byly z odebraných vzorků izolovány a zakoncentrovány technikou SPE. K vlastnímu stanovení byla použita metoda plynové chromatografie s tandemovou hmotnostní spektrometrií (GC/MS/MS). Před vlastní analýzou bylo nutné analyty derivatizovat. Vybrané herbicidy byly detekovány ve všech odebraných vzorcích.
Analysis of Thick Film Amperometrical Sensors Signal and Its Usage for Measurement and Characterization of Enzymes
Ondruch, Vít ; Kizek, René (oponent) ; Masojídek,, Jiří (oponent) ; Vrba, Radimír (vedoucí práce)
The principle of synchronous detection (SD) has been applied to biosensor measurement. SD principle achieves significant increases in the signal-to-noise ratio, limit of detection and overall measurement robustness. Application of SD in biosensor measurements improves the analysis of the response and avoids the influence of interference/noise produced by stirring, electromagnetic effects and influence of parasitic currents. SD also enables to decompose the signal to stimulation response and phenomena with long time of response and last but not least, to identify second-order phenomena in the signal. Linear statistical model was used to develop software for identification of the stimulation signal in the output current. SD was applied to the response signal of a Photosystem II complex (PSII) biosensor. PSII response to light stimulation follows first order kinetics. The inhibition kinetics of PSII has been studied. Kinetic constants of herbicide binding to PSII depend linearly on herbicide concentration and enable measurement of its concentration at low concentrations.
Multireziduální metody pro stanovení pesticidů ve vodách
Matušková, Monika ; Kubíčková, Kristýna (oponent) ; Vávrová, Milada (vedoucí práce)
Tato bakalářská práce teoretického charakteru se zabývá multireziduálním stanovením pesticidů ve vodách. Zaměřuje se především na pesticidy tvořící rezidua v povrchových vodách, které vzhledem ke své toxicitě a perzistenci v prostředí vyžadují cílené sledování. V práci je uvedeno rozdělení pesticidů a jsou zde popsány jejich vlastnosti, toxicita a procesy odbourávání. Dále jsou zde popsány možnosti analytického stanovení, zejména metody plynové a kapalinové chromatografie s různými typy detektorů. V poslední kapitole je popsán kompletní analytický postup pro stanovení organochlorových pesticidů.
Možnosti degradace pesticidů pomocí oxidu titaničitého
Píšťková, Veronika ; Veselý, Michal (oponent) ; Vávrová, Milada (vedoucí práce)
Cílem této bakalářské práce je vybrat pesticidy, u kterých je možné provést degradaci pomocí oxidu titaničitého. První část práce se týká obecné charakteristiky pesticidů, jejich rozdělení, způsobu účinku na cílové činitele a přeměn v životním prostředí - metabolickým i nemetabolickým. Druhá část je věnována heterogenní fotokatalýze s použitím polovodiče TiO2, který se aktivuje využitím UV nebo slunečního záření. Pesticidy se touto metodou mohou přeměnit až na oxid uhličitý, vodu a anorganické minerální soli. Dále jsou zde uvedeny faktory, které ovlivňují rychlost degradace, analytické metody, kterými měříme kinetiku degradace a metody pro sledování přechodných a konečných produktů. U jednotlivých skupin pesticidů jsou uvedeni zástupci, u kterých byly metody degradace zkoumány, včetně reakčních mechanismů rozkladu a meziprodukty, které vznikají během procesu fotokatalýzy.
Vliv genotypu, stanoviště a agrotechniky na produkci fytomasy vybraných energetických dřevin
CHRT, Vladimír
Diplomová práce se zabývá tematikou rychle rostoucích dřevin a zaměřuje se na vliv několika činitelů (výběru lokality, agrotechniky a hnojiv), které jsou nejdůležitějšími faktory pro produkci tohoto typu fytomasy. Dále vyhodnocuje ekonomickou efektivitu tohoto obnovitelného zdroje energie, který otevírá možnosti pro rozvoj lokálního podnikání. Úvodní teoretické kapitoly popisují základní pravidla pěstování rychle rostoucích dřevin, vymezují základní pojmy, základní informace k pěstování rychle rostoucích dřevin, popis navržených klonů, přípravu a výběr pozemku, použitá hnojiva, herbicidy a agrotechniku, aplikované herbicidy a použitou agrotechniku. Aplikační část práce charakterizuje samotný podnikatelský záměr, hodnotí finanční investice a návratnost ze dvou zkoumaných plantáží při správném zvolení agrotechniky a vhodném výběru lokality. Popisuje zkušební fázi pěstování a získané zkušenosti a diskutuje předpoklady pro efektivnost daného podnikatelského záměru. Tato práce je převážně založena na primárním výzkumu autora. Získaná data jsou analyzována a závěrečná kapitola diskutuje výsledky a navrhuje opatření.

Národní úložiště šedé literatury : Nalezeno 67 záznamů.   začátekpředchozí38 - 47dalšíkonec  přejít na záznam:
Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.