|
Využití rozsivek (Bacillariophyta) v paleolimnologii
Aubrechtová, Martina ; Píšková, Anna (oponent) ; Kulichová, Jana (vedoucí práce)
Tato bakalářská práce je literární rešerší shrnující metodiku a možnosti využití rozsivek (Bacillariophyta) při paleoekologických rekonstrukcích prostředí zaniklých jezerních ekosystémů. Teoretická část je věnována také základní charakteristice, evoluční historii a ekologii skupiny, jezerům a fosilnímu záznamu. V praktické části jsou pak srovnávány dva vzorky sedimentů fosilního jezera, které bylo objeveno a studováno v rámci projektu Morava ve Strážnickém Pomoraví.
|
|
Holocénní vlhká fáze v severní Africe: Geoarcheologická studie vztahu klimatu a lidského osídlení
PARVONIČOVÁ, Lenka
Tato bakalářská práce rešeršním způsobem seskupuje informace o paleoenvironmentalní a archeologické situaci na Sahaře v raném a středním holocénu. Období s výrazně vlhkými podmínkami se nazývá holocenní klimatické optimum a trvalo přibližně do cca 5500 cal. BP. Na archeologických lokalitách práce sleduje vývoj lidského osídlení reflektující tyto klimatické změny. Lidská populace reagovala na příznivé klima rozšířením osídlení po téměř celém území dnešní pouště. Na základě dochovaných artefaktů a ekofaktů lze tyto skupiny identifikovat jako lovce a sběrače, kteří se postupně proměňují v pasteveckou a zemědělskou společnost. Studie se soustředí na východní Saharu a obecný přehled vychází z analýz konkrétních lokalit nacházejících se v Egyptě, Súdánu, Libyi a Čadu.
|
|
Labe IV: Dynamika polutantů v hlavním korytě a v údolní nivě českého Labe
G-impuls, s. r. o. ; Vysoké učení technické v Praze, Fakulta stavební ; Výzkumný ústav vodohospodářský T.G. Masaryka, Praha ; Lobe, Ingo ; Hrubec, Karel ; Valenta, Petr ; Hein, Ivan ; Urban, Karel ; Hájek, Radvan ; Balvín, Pavel ; Rudiš, Miroslav
Ve zprávě jsou vytypovány 3 oblasti, ve kterých jsou obsaženy staré zátěže polutantů nebezpečné buď z hlediska množství nebo z hlediska vysokých koncentrací. Jedná se o přehradu Les Království, tzv. zimní přístav Pardubice kam ústí Jesenčanský potok odvodňující areál petrochemického závodu Paramo Pardubice a konečně úsek koryta Labe mezi Mělníkem a Lovosicemi, v němž se za starými, nyní většinou zatopenými koncentračními hrázkami usazovaly sedimenty v období, kdy čištění odpadních vod bylo nedostatečné.
|
| |
|
Labe IV: Dynamika polutantů v hlavním korytě a v údolní nivě českého Labe
Vysoké učení technické v Praze, Fakulta stavební ; Výzkumný ústav vodohospodářský T.G. Masaryka, Praha ; Barth, Johannes ; Valentová, Jana ; Valenta, Petr ; Hein, Ivan ; Urban, Karel ; Hájek, Radvan ; Balvín, Pavel ; Blažková, Šárka ; Rudiš, Miroslav
Výsledky prezentované v této práci byly získány v rámci Projektu Labe a mezinárodního projektu AquaTerra sponsorovaného Evropskou Unií. Na základě předchozích výsledků byla vyřešena sedimentace plavenin re-suspendovaných v říční nádrži katastrofální povodní v údolní nivě pod nádrží dvourozměrnou matematickou simulací. K tomu byl stávající model FAST 2D rozšířen o sedimentační člen. Výsledek tvoří mapa údolní nivy, v níž jsou barvami znázorněny vrstvy sedimentů v kg/m2.
|
| |
|
Labe IV: Dynamika polutantů v hlavním korytě a v údolní nivě českého Labe
G-impuls, s. r. o. ; Vysoké učení technické v Praze, Fakulta stavební ; Výzkumný ústav vodohospodářský T.G. Masaryka, Praha ; Lobe, Ingo ; Hrubec, Karel ; Valenta, Petr ; Hein, Ivan ; Urban, Karel ; Hájek, Radvan ; Balvín, Pavel ; Rudiš, Miroslav
Ve zprávě jsou vytypovány 3 oblasti, ve kterých jsou obsaženy staré zátěže polutantů nebezpečné buď z hlediska množství nebo z hlediska vysokých koncentrací. Jedná se o přehradu Les Království, tzv. zimní přístav Pardubice kam ústí Jesenčanský potok odvodňující areál petrochemického závodu Paramo Pardubice a konečně úsek koryta Labe mezi Mělníkem a Lovosicemi, v němž se za starými, nyní většinou zatopenými koncentračními hrázkami usazovaly sedimenty v období, kdy čištění odpadních vod bylo nedostatečné. Byly definovány podmínky aplikace simulačního prostředku FAST 2D na řešení účinku katastrofální povodně nesoucí plaveniny na údolní nivu.
|
| |
|
PREHISTORIE A HISTORIE PŮSOBENÍ ČLOVĚKA NA RELIÉF KRAJINY: PŘEHLED SOUČASNÉHO SMĚRU STUDIA A VÝZNAM PŘÍPADOVÝCH STUDIÍ
BUMERL, Jiří
Člověk se v holocénu stal dalším důležitým faktorem ve vývoji georeliéfu. S nástupem zemědělství začal podstatně ovlivňovat rostlinný kryt a retenci krajiny. Důsledky odlesnění a hospodářského využití krajiny na erozní a akumulační procesy v prostoru střední Evropy byly hodnoceny srovnáním případových studií z oblasti Německa, České republiky a Polska. Na sledovaném území spadají hlavní erozní vlny do závěru eneolitu, pozdní doby bronzové, závěru doby římské a raného středověku. Z hlediska mikroměřítka můžeme očekávat větší ovlivnění archeologických situací, které vznikly před spuštěním těchto erozních událostí a podstatnou redukci artefaktů uložených in situ.
|
| |