|
|
Odrodilci, zrádci, vrazi v bílých pláštích. Obraz "Žida" jako "nepřítele" v propagandě pozdního stalinismu
Šimová, Kateřina ; Reiman, Michal (vedoucí práce) ; Kolenovská, Daniela (oponent)
V období vrcholného stalinismu (1948-1953) došlo k výrazné eskalaci protižidovských projevů sovětského režimu. Ty byly podmíněny řadou faktorů jak povahy vnitropolitické (ideologická diverzifikace intelektuální elity, nárůst židovského nacionalismu, mocenské boje uvnitř nejvyšší nomenklatury), tak zahraničněpolitické (proměna sovětsko-izraelských vztahů, kontext formující se studené války). Předkládaná práce se pokusí popsat, jakým způsobem se tento vývoj odrážel ve své době. Věnuje se proto způsobům konstrukce obrazu "Žida" v rámci sovětské propagandy a proměnám tohoto obrazu ve sledovaném období. Obecným rámcem pro tuto analýzu bude sloužit obraz "nepřítele" jako jedna ze základních figur totalitárního ideologického kánonu, přičemž pozornost bude věnována zejména tomu, jakými prostředky a jakým způsobem byl ve sledovaném období tento obraz naplňován významy spjatými s pojmem "Žid". Hlavním metodologickým rámcem práce bude sémiotická analýza, jejím předmětem pak dvě propagandistické kampaně, které právě v daném období ovládly veřejný prostor. Jedná se o kampaň proti "kosmopolitismu" z ledna-března roku 1949 a "případ lékařů" z roku ledna-března roku 1953.
|
|
|
Židé v Habrech
Šanca, Filip ; Nosek, Bedřich (vedoucí práce) ; Holubová, Markéta (oponent)
Haberská židovská obec nepat í mezi obce nevýznamné, avšak jak letopočtem prvního výskytu Žid , tj. rokem 1341, tak i osobami, které se tam vyskytovaly, upomíná na svoji skrytou d ležitost. Narodil se zde ministr JUDr. A. Stránský, pocházel odtud obchodní rada vlády August G. Stránský. Skrze seznamy počt haberských židovských obyvatel m žeme shledat, že ne vždy byla tam jší obec početná. Ze zpráv, na kterých je založena tato práce a jež se vztahují p evážn na období 19. a 20. století, tedy období, kdy Židé již byli svobodn jší ve svých činnostech a svém život , je patrné, že povznesení Habr bylo spojeno s pobýváním Žid . P ipome me bezplatné léčení chudých židovským léka em, z ízení továrny Werfel & Böhm, která poskytla zam stnání až 100 lidem, pomoc židovských obchodník s vydáváním potravinových lístk p i všeobecné nouzi nebo z ízení autobusové dopravy až po povýšení Habr na m sto a mnohé jiné záležitosti spojené se životem Žid . Haberští Židé byli významnou součástí společnosti a p ínos jejich člen poci ujeme dodnes, zvlášt v osob JUDr. A. Stránského, zakladatele Lidových novin a jednoho ze zakladatel prvního ýeskožidovského spolku v ýechách. Z výzkumu zam eného na porovnání archivních zpráv však vyplývá, že ani uvedený velký význam Žid pro Habry nezabránil antisemitisticky lad nému chování v či...
|
|
|
Antisemitismus v československé zahraniční armádě: vzpomínání aktérů
Sedlická, Magdalena ; Randák, Jan (vedoucí práce) ; Michela, Miroslav (oponent)
V úvodu se diplomová práce věnuje vývoji antisemitismu v českých zemích od konce 19. století do sklonku druhé republiky, kdy došlo k jeho výraznému nárůstu. Hlavním jádrem práce je antisemitismus v československé zahraniční armádě ve Francii, Středním východě a Velké Británii za druhé světové války. Zaměřuje se především na konkrétní protižidovské projevy a útoky. Rovněž zachycuje reakce vojenského velení a politických představitelů na některé z antisemitských incidentů mezi vojáky. Popisuje situaci židovských vojáků a krizi armády po jejím příchodu do Velké Británie. V neposlední řadě se zabývá i nesouhlasem sionistických organizací v Palestině se vstupem židovských vojáků do československé zahraniční armády.
|
|
|
Právní aspekty pronásledování židovského obyvatelstva v nacistickém Německu
Fialová, Barbora ; Seltenreich, Radim (vedoucí práce) ; Horák, Záboj (oponent)
Tato práce nazvaná "Právní aspekty pronásledování židovského obyvatelstva v nacistickém Německu" se zabývá poměrně krátkým obdobím historie ve vztahu ke konkrétní skupině jedinců. Přináší pohled na perzekuci židovského obyvatelstva ze strany nacistického státu z hlediska ponejvíce právního, se zaměřením na konkrétní zákony a nařízení přijatá v souvislosti s antisemitskou politikou nacistů. Cílem této práce byla snaha shrnout krátký úsek židovské historie, poukázat na nejdůležitější právní aspekty vyčleňování německých Židů ze společnosti a dokázat, že převzetí moci nacisty a nastolení antisemitské politiky mělo zákonný podklad. Práce je členěna (nepočítáme-li úvod a závěr) do šesti kapitol, které se dále dělí na podkapitoly, případně ještě na další části. První kapitola přináší exkurs do obecného pojetí lidských ras, rasismu a rasistických ideologií, nezbytný pro pochopení uvažování společnosti na počátku 20. století. Nacisté byli přesvědčeni o existenci vyšších a nižších ras a nebezpečí jejich mísení, na čemž postavili svou antisemitsky založenou politiku, vedenou v zájmu zachování "čistoty rasy". Druhá kapitola se zaměřuje na vymezení pojmu antisemitismus a na příčiny a rozvoj antisemitismu v období nacismu. Následující kapitola pohlíží na situaci v Německu po druhé světové válce, problematiku...
|
|
|
Postava Jana Rysa jakožto novináře a jeho působení v periodiku Vlajka
Petříková, Lucie ; Cebe, Jan (vedoucí práce) ; Köpplová, Barbara (oponent)
Tato diplomová práce s názvem Postava Jana Ryse jakožto novináře a jeho působení v periodiku Vlajka se zabývá osobností Jana Ryse ve všech aspektech jeho života i tvorby. V úvodní části je práce zařazena do historického kontextu, kde je popisován stav protektorátní žurnalistiky se zaměřením na legální i kolaborantské a aktivistické novináře. Část kapitoly je věnována i následným retribučním soudům. Další kapitola věnovaná historickému kontextu popisuje vznik fašismu na našem území a zaměřuje se i na projevy antisemitismu v Protektorátu. Hlavní část práce se však soustředí na postavu Jana Ryse, přičemž prostor je věnován jak jeho působení v hnutí Vlajka, v jehož vedení byl až do roku 1942, kdy byl poslán nejprve do Terezína a poté do Dachau, kde zůstal až do konce války, tak i jeho literární a publicistické tvorbě. V publicistické tvorbě se práce zabývá především deníkem Vlajka v době, kdy byl Jan Rys jeho šéfredaktorem, pozornost je věnována i Rysovým článkům a jejich zaměření. Samostatná kapitola je pak věnována rozborům Rysových knih Hilsneriáda a TGM(1939) a Židozednářství - metla světa (1938). Kapitola šestá se zabývá soudním procesem s Janem Rysem a vedoucími představiteli Vlajky, kapitola sedmá je pak věnována rozsudku Národního soudu, který Janu Rysovi určil trest smrti oběšením.
|
|
|
Antisemitismus a propaganda ve filmové tvorbě nacistického Německa
FAKTOR, Jan
Diplomová práce Antisemitismus a propaganda ve filmové tvorbě nacistického Německa se zabývá problematikou propagandy a antisemitismu ve spojení s tím, jak byly tyto dva fenomény obsaženy ve snímcích nacistického Německa. První dvě části se soustředí na seznámení čtenáře s oběma výše zmíněnými fenomény za účelem poskytnutí potřebných znalostí pro následnou interpretaci vybraných snímků, kterými jsou Robert und Bertram, Die Rothschilds, Jud Süß a Der ewige Jude. Práce je uzavřena ukázkovou vyučovací hodinou na téma propaganda, která je koncipována pro potřeby žáků druhého stupně základních škol.
|
|
|
Antisemitismus v dílech křesťanských autorů v meziválečném Československu
POUZAROVÁ, Iveta
Tématem práce jsou příčiny vzniku antijudaismu a antisemitismu a jejich projevy u katolických spisovatelů meziválečného Československa. Bakalářská práce je rozdělena do dvou kapitol, v nichž je postupně analyzováno vymezení pojmu antisemitismus, jeho historické kořeny a projevy od starověku až po 20. století. Pozornost je také věnována stereotypním tendencím. Ve druhé části práce je důraz kladen na antisemitské vyjadřování českých katolických intelektuálů v období mezi dvěma světovými válkami a na interpretaci jejich děl, k čemuž jsem použila analyticko-syntetických, deskriptivních a komparativních metod.
|
|
|
The Jewish Community of Vienna, from 1945 to the present
KUDRLIČKOVÁ, Zlata
Tato práce pojednává o znovuobnovení a životě židovské obce ve Vídni po druhé světové válce. Práce představuje nejdůležitější aspekty každodenního i kulturního života Židů v rakouském hlavním městě. Jako uvedení do tématu je popsána historie a problémy relevantní politiky Rakouska po druhé světové válce jako například aféra Borodajkewycz nebo kauza Waldheim. Není opomenuta ani problematika rakouského vyrovnávání se s minulostí a rakouského antisemitismu. V první polovině práce je popsán historický vývoj židovské obce po druhé světové válce až do současnosti. Druhá polovina práce představuje a popisuje nejdůležitější židovské instituce, organizace či spolky, které v současnosti ve Vídni existují. Dále je zahrnuta v této části i problematika židovského kulturního života a využití volného času. Součástí této práce je rovněž krátké shrnutí nápadů a typů, jak by se dala tato tématika využít prakticky ve výuce na českých školách.
|
|
| |
|
|
Antisemitismus v Protektorátu Čechy a Morava
Fabianová, Petra ; Rataj, Jan (vedoucí práce) ; Houda, Přemysl (oponent)
Diplomová práce na téma Antisemitismus v Protektorátu se na základě historických událostí zabývá vývojem řešení židovské otázky v okupovaných českých zemích v průběhu druhé světové války. V první kapitole se autorka věnuje hlavním událostem a předělům v životě židovské menšiny za protektorátu. Židé ztratili všechna práva a diskriminace v tomto ohledu byla téměř nesnesitelná. Německý nacismus vypracoval a zároveň uskutečnil "konečné řešení" židovské otázky. Tento termín byl eufemistickým označením pro fyzickou likvidaci židovského národa. Druhá kapitola se věnuje analýze dobového tisku. Tato nejdůležitější část celé diplomové práce pokládá vedle sebe tři autorkou vybraná kolaborantská periodika vycházející v období Protektorátu Čechy a Morava. Jsou jimi časopisy Zteč, Árijský boj a poslední Národní politika. Výstavbou koncentračního tábora Terezín a následný život v něm popisuje poslední, a to třetí kapitola. Toto ghetto je důležitou součástí celé židovské otázky a jejího řešení. Přestože odsud probíhaly transporty do východních oblastí, kde docházelo k vyhlazování v plynových komorách, i tak si někteří židé pomocí kulturního vyžití a ilegálních vzdělávacích aktivit zařídili lepší život. Jedním ze specifik Terezína byla také role, které toto město sehrálo v nacistické propagandě.
|
host ::
RSS.