|
|
Vnímání vlastního těla u dospívajících v kontextu jejich sebepojetí.
SEKALOVÁ, Lucie
Diplomová práce se zabývá problematikou vnímání vlastního těla v kontextu celkového sebepojetí v období dospívání. Je rozdělena do dvou částí. Teoretická část vychází z obecného vymezení osobnosti a jejích charakteristických zvláštností, období dospívání s jeho typickými fyzickými i psychickými projevy z pohledu některých vývojových teorií, problematikou změn a vnímání vlastního těla z různých úhlů pohledu. Praktická část zachycuje výsledky empirického výzkumu zaměřeného na hodnocení vlastního těla u dospívajících s využitím dotazníkových a srovnávacích metod. Přináší informace o míře spokojenosti s jejich tělesným vzhledem, vnějšími vlivy působící na jeho vnímání a souvislost s celkovým tělesným sebepojetím. Závěry ukazují na význam hodnocení vlastního těla dospívajícími v kontextu jejich sebepojetí, upozorňují ale i na odlišnosti vnímání tělesných proporcí u chlapců a dívek a s nimi souvisejících problémů.
|
|
|
Personalita hraboše polního (\kur{Microtus arvalis}): chování v novém prostředí
ROUBOVÁ, Veronika
Tato práce je zaměřena na vnitrodruhové rozdíly.96 hrabošů polních bylo sledováno v Open-field testu. Pro všechny behaviorální projevy jsem měřila celkovou dobu trvání, frekvenci a latenci. Následující analýza dat odhalila behaviorální rozdílnosti mezi hraboši. Některé jedince jsem označila jako extrémně plaché nebo jako extrémně odvážné, ale většina může být nalezena mezi těmito extrémními hodnotami.
|
|
|
MOTIVACE A STIMULACE ROZVOJE LIDSKÝCH ZDROJŮ VE VYBRANÝCH FIRMÁCH
SUDOVÁ, Aneta
Cílem mé práce bylo prozkoumání jestli jsou lidské zdroje ve vybraných firmách správně motivováni a stimulováni a jaký mají tyto firmy přístup k rozvoji lidských zdrojů - osobností svých zaměstnanců. Ze sestaveného dotazníku byly zjištěné informace využity k vytvoření konkrétních, zlepšovacích návrhů pro vybrané firmy.
|
|
|
Role osobnosti v ptačí reakci na výstražně zbarvenou kořist
TESAŘOVÁ, Monika
Tato práce zkoumala osobnost a individuální rozdíly v reakcích na aposematickou kořist u sýkory koňadry, Parus major. Cílem bylo ohodnotit individuální rozdíly v chování čtyřiceti jedinců sýkor a najít možné korelace s reakcemi těchto ptáků k nápadně zbarvené kořisti, pátému larválnímu instaru ruměnice pospolné, Pyrrhocoris apterus.
|
|
|
Obraz jako výtvarná metafora existence závislého
PETROVÁ, Sylvie
Bakalářská práce se zabývá problematikou drogových závislostí. Teoretická část je zaměřena na zkoumání osobnostních rysů toxikomanů a motivů jejich chování. Dále porovnává poznatky teorií emočně kognitivního vývoje s úrovní výtvarného vyjadřování klientů. Praktická část hledá v produkci závislých osob konkrétní výtvarné metafory pudových tužeb, které nebyly vytěsněny. Pokouší se odkrýt motivy nevědomé, ale i neuvědomované a s ohledem na ně kultivovat emočně nezralý výtvarný projev závislých. V závěru je zařazeno srovnání výtvarné produkce alkoholiků a drogově závislých klientů.
|
|
|
Učitelé a optimismus
Řehulka, Evžen
Studie se zabývá osobností učitele, zejména ve vztahu ke zvládání zátěží. Mezi tzv. nárazníkovými faktory (buffery) je také studován optimismus, buď jako výraz vlastností osobnosti nebo jako životní zaměření v kontinuu optimismus pesimismus. Je použita teorie naučeného optimismu (learned optimism) M. Seligmana a jeho dotazníku při studiu učitelů, kdy se ukázalo, že ve výkladovém rámci optimismu neukazují učitelé obecně žádné mimořádné hodnoty.
|
|
| |
|
|
Učitlé a zdraví 4
Řehulková, Oliva ; Řehulka, Evžen
The publication contains 23 special studies by psychologists, hygienists, pedagogues and physiologists; the studies were either presented in the international conference that took place on 20-21 September 2001 in Brno, or inspired by this conference.
|
|
| |
|
|
Eysenckova typologie osobnosti hráčů počítačových her
Vaculík, Martin
Cílem této studie byl popis osobnosti hráčů počítačových her pomocí Eysenckovy typologie osobnosti. Byly zkoumány odlišnosti v jednotlivých osobnostních dimenzích mezi hráči a normou pro chlapce ve věku od 16-20 let, mezi respondenty hrajícími odlišnéé množství hodin týdně a mezi nejvíce hrajícími respondenty a normou pro chlapce ve věku od 16-20 let. Hráči se popisují jako méně psychotičtí, extravertnější a méně skórují na lži škále ve srovnání s vrstevníky. Respondenti věnující hraní nejvíce hodin ttýdně jsou více psychotičtí a neurotičtí, výše skórují v návykové a kriminální škále než ostatní hráči. Tito hráči také dosahují ve srovnání s vrstevníky vyšších hodnot na návykové škále a škále kriminality.
|
host ::
RSS.