|
|
Svobodný novinář Franta Kocourek
Jiřička, Jan ; Končelík, Jakub (vedoucí práce) ; Suk, Pavel (oponent)
Diplomová práce "Svobodný novinář Franta Kocourek" se věnuje osobnosti významného československého novináře 20. století Franty Kocourka. Zaměřuje se především na jeho působení v tištěných médiích - prestižních prvorepublikových titulech týdeníku Přítomnost a deníku Lidové noviny, dále na jím vedeném, nepříliš úspěšném, týdeníku Groš a deníku Slovenský hlas. Kocourek se soustředil především na reportáže, byl však žánrově i tematicky velmi univerzální. Vedle pronikavých reportáží o stoupajícím vlivu nacismu v Německu psal například i sondy o deklasovaných vrstvách společnosti či odborné filmové studie nebo eseje. Tato práce popisuje Kocourka jako všestrannou osobnost, která se kromě práce v médiích zabývala i literaturou, filmem či veřejným vystupováním. Prostor je věnován i Kocourkově působení v rozhlase, kde se na přelomu 30. a 40. let vypracoval mezi nejuznávanější československé reportéry a provázel občany Československa během posledního období první republiky, během krátké etapy druhé republiky i za německé okupace. Diplomová práce přibližuje Kocourka nejen jako špičkového a mimořádně vzdělaného a zcestovalého novináře, ale i jako statečného člověka, který československou veřejnost povzbuzoval prostřednictvím rozhlasu, článků a přednášek a který kvůli svým odvážným postojům zemřel v nacistickém...
|
|
|
Reprezentace nacionalismu ve vybraných médiích druhé republiky (1938-1939)
BOŠKOVÁ, Gabriela
Diplomová práce sleduje vybraná dobová periodika v období druhé republiky a jejich přístup k palčivým dobovým tématům především skrze bezprostřední názory a vyjádření jejich nejvlivnější či nejvýraznější osobnosti. V úvodu práce je krátce shrnuté dobové společensko-politické klima a nejdůležitější témata, jimiž se práce zabývá v další části. Práce je rozdělena na několik částí, přičemž nejzásadnější je část střední, v níž se objevuje analýza několika vybraných médií a jejich pohled na dobu, její vývoj a její největší události, témata a osobnosti. V závěru jsou jednotlivá periodika porovnána a zhodnocena.
|
|
|
Ekonomické a politické souvislosti odstoupení československého pohraničí v roce 1938
Burianová, Tereza ; Váňa, Daniel (vedoucí práce) ; Dufek, Pavel (oponent)
Bakalářská práce analyzuje ekonomické problémy a důsledky, které vyvstaly v souvislosti s politickou situací a vyklizením pohraničních oblastí Československa v roce 1938 a zjišťuje jejich dopady pro vnitrozemí republiky. V teoretické části charakterizuje politické události doprovázející studovanou problematiku a ekonomickou situaci před vznikem druhé republiky. V praktické části rozebírá problémy související s migrací obyvatel, zejména se zaměřením na nezaměstnanost, která se zvýšila jen v prvních měsících po odstoupení pohraničí. Zároveň se v praktické části věnuje otázkám ztráty území, která významně ovlivnila československé hospodářství, způsobila jeho závislost na Německu a v konečných důsledcích byla jednou z příčin zániku druhé republiky.
|
|
|
Antisemitismus v Protektorátu Čechy a Morava
Fabianová, Petra ; Rataj, Jan (vedoucí práce) ; Houda, Přemysl (oponent)
Diplomová práce na téma Antisemitismus v Protektorátu se na základě historických událostí zabývá vývojem řešení židovské otázky v okupovaných českých zemích v průběhu druhé světové války. V první kapitole se autorka věnuje hlavním událostem a předělům v životě židovské menšiny za protektorátu. Židé ztratili všechna práva a diskriminace v tomto ohledu byla téměř nesnesitelná. Německý nacismus vypracoval a zároveň uskutečnil "konečné řešení" židovské otázky. Tento termín byl eufemistickým označením pro fyzickou likvidaci židovského národa. Druhá kapitola se věnuje analýze dobového tisku. Tato nejdůležitější část celé diplomové práce pokládá vedle sebe tři autorkou vybraná kolaborantská periodika vycházející v období Protektorátu Čechy a Morava. Jsou jimi časopisy Zteč, Árijský boj a poslední Národní politika. Výstavbou koncentračního tábora Terezín a následný život v něm popisuje poslední, a to třetí kapitola. Toto ghetto je důležitou součástí celé židovské otázky a jejího řešení. Přestože odsud probíhaly transporty do východních oblastí, kde docházelo k vyhlazování v plynových komorách, i tak si někteří židé pomocí kulturního vyžití a ilegálních vzdělávacích aktivit zařídili lepší život. Jedním ze specifik Terezína byla také role, které toto město sehrálo v nacistické propagandě.
|
|
|
Český antisemitismus a árijství ve 30. letech
Fabianová, Petra ; Rataj, Jan (vedoucí práce) ; Háka, Antonín (oponent)
Bakalářská práce na téma České árijství a antisemitismus ve 30. letech se na pozadí historických událostí zabývá projevy nenávisti vůči židům v období liberální první a autoritářské druhé republiky. První kapitola této práce se věnuje aktivitám antisemitů v první republice a jednotlivým židovským proudům. Součástí je také autorkou zpracovaná analýza časopisu Vlajka, jež vydávala stejnojmenná fašistická organizace. Ve druhé kapitole jsou popsány fašistické akce proti židům za druhé republiky a také antisemitské projevy vládnoucí strany Národní jednoty. Mimo to se kapitola zabývá i protižidovským zákonodárstvím. Poslední, třetí kapitola pojednává o problematice českého árijství a vysvětluje jeho vznikající iluzi. Konec této kapitoly se věnuje i období Protektorátu Čechy a Morava z důvodu zachycení průběhu arizace židovského majetku v českých zemích. Cílem bakalářské práce je tedy přiblížení okolností, jakým způsobem se antisemitismus projevoval ve třicátých letech v českých zemích.
|
|
|
Vztah české politiky k židům v období druhé republiky
Golová, Denisa ; Rataj, Jan (vedoucí práce) ; Houda, Přemysl (oponent)
Práce se zabývá proměnami české politiky vůči židům v období transformace liberálně demokratické a především kulturně tolerantní první republiky v antisemitský autoritářský režim druhé republiky, jehož politické smýšlení přijalo za své rasové pojetí národa. Cílem je vytyčit proměny odehrávající se v rámci druhé republiky z několika úhlů pohledu. Prvním je pohled samotných židů na soužití s většinovým obyvatelstvem v Československu a posléze především v nově definovaném pomnichovském státě. Práce se v této části zabývá židovskými národními proudy- především sionisty a asimilanty, a objasňuje i specifické postavení německých židů v české společnosti. V následující kapitole je analyzován náhled politický, tedy změny odehrávající se uvnitř samotného státního aparátu. Na tomto místě je představen ideový koncept konzervativní krajní pravice, která se spolu s českými fašisty podílela na odklonu státní politiky od Masarykovi "humanitní demokracie" k autoritativnímu řádu a antiliberalismu druhé republiky. Ve svém pojetí postupně dospěla až k rasovému státu a biologickému antisemitismu. Třetím zkoumaným prvkem, jenž kompletuje celou situaci na pozadí formování druhé republiky a její protižidovské politiky, je pak optika, kterou dané dění sledovala a komentovala dobová média, a jaký obraz žida byl vytvářen v druhorepublikovém tisku. V závěrečné kapitole je věnován prostor krokům, které podnikaly profesní spolky vůči svým židovským členům v období rasových konkurenčně motivovaných čistek.
|
|
|
Hospodářská situace druhé republiky
Ráček, Martin ; Doležalová, Antonie (vedoucí práce) ; Kunert, Jakub (oponent)
Diplomová práce se zabývá hospodářskou situací druhé republiky. Druhá republika je označení politického systému, který v Československé republice přežíval mezi dvěma okupacemi, tedy od 1. října 1938 do 15. března 1939. Cílem práce je na základě analýzy přijatých hospodářsko-politických opatření určit, jaká forma státu ve skutečnosti druhá republika byla. Dalším záměrem práce je zjistit cíle hospodářské a měnové politiky a srovnat názory hlavních představitelů hospodářské a měnové politiky. Práce je postavena na rozboru archiválií z Archivu České národní banky, Národního archivu České republiky a Ústřední statistické knihovny. Vyšlo najevo, že ve značně oslabené Československé republice, ve které politický režim vykazoval čím dál více známky autoritativního státu, se od prvních pomnichovských dnů prosazovala jak levicová, tak pravicová hospodářsko-politická doporučení a požadavky. Jedním z klíčových znaků hospodářské situace druhé republiky byla příznačná vzájemná koexistence státem řízeného hospodářství a soukromého vlastnictví.
|
|
|
Funkce tisku za druhé republiky. Příspěvek k sociálním dějinám tzv druhé republiky.
Jun, Petr ; Soběhart, Radek (vedoucí práce) ; Fabianková, Klára (oponent)
Hlavním úkolem této bakalářské práce bylo zjistit, jakou a jak významnou roli hrál tisk během období tzv. druhé republiky. Jelikož tato práce dokazuje, že druhá republika dospěla svým vývojem k autoritativnímu režimu, politická úloha médií a konkrétně tisku tak významně vzrostla. Tisk se stal jedním z hlavních prostředků propagandy, nejdříve stranické, poté i vládní, respektive prostředkem propagandy vládnoucí strany - Strany národní jednoty. Propagandistická úloha tisku byla analyzována na vybraných tématech, které měly významnou pozici v politice druhé republiky, v soudobém tisku a v literatuře zabývající se druhorepublikovým obdobím. Práce tak obsahuje analýzu soudobého tisku na následujících tématech: volání tisku po jednotě, kampaň proti osobě prezidenta Edvarda Beneše, antisemitismus, nacionalismus a jejich projevy v tisku.
|
|
|
Uprchlíci: ekonomický a sociální problém tzv. Druhé republiky
Mádr, Pavel ; Soběhart, Radek (vedoucí práce) ; Szobi, Pavel (oponent)
Tato práce se zabývá problematikou uprchlíků z pohraničí po jeho nuceném odstoupení za tzv. Druhé republiky tj. od září roku 1938 do poloviny března 1939. Konkrétně analyzuje statistiky běženců -- jejich počty, motivace, povolání apod. a dále se zaměřuje na organizaci péče o přestěhovalce. Snaží se popsat základní rysy této péče, ať už se jednalo o ubytování uprchlíků, jejich stravování, ošacení, zaměstnávání, vystěhovávání nebo zdravotnické služby. Za období existence Druhé republiky musel tento "okleštěný" stát přijmout na 200 tisíc uprchlíků, což způsobilo nemalé problémy. Po počátečních zmatcích se situaci podařilo stabilizovat a úřady ve spojení s dobrovolnickými organizacemi za pomoci podniků i jednotlivců zajistily uprchlíkům základní ubytování, ošacení i stravování. Jejich zaměstnávání a trvalé ubytování však představovaly vzhledem k hospodářským problémům státu a zimnímu období, které znemožňovalo zaměstnávání (většinou nekvalifikovaných) uprchlíků, úkol, který se až do německé okupace nepodařilo splnit.
|
|
| |
host ::
RSS.