|
|
Exprese podjednotek AMPA glutamátových receptorů v suprachiasmatickém jádře potkana
Červená, Kateřina ; Bendová, Zdeňka (vedoucí práce) ; Zemková, Hana (oponent)
Hlavní cirkadiánní pacemaker savců uložený v suprachiasmatických jádrech hypotalamu (SCN), je adaptován ke změnám ve vnějším prostředí synchronizací své endogenní periody střídáním světla a tmy během dne a noci. Informace o světle putuje glutamátergním retinohypotalamickým traktem do ventrolaterální části SCN. Aktivace ionotropních glutamátových receptorů v této oblasti prokazatelně zprostředkovává přenos informace o světle na transkripční aparát světloreaktivních buněk. Hojně prozkoumané jsou receptory typu NMDA, jejichž některé podjednotky vykazují v SCN cirkadiánní rytmus a zvýšenou expresi po světelném pulzu. AMPA signalizace v SCN je daleko méně prozkoumaná. Cílem této práce bylo určit, které podjednotky AMPA receptorů jsou exprimovány v SCN potkana, zda tyto podjednotky vykazují denní rytmus a reaktivitu na světelný pulz a nastínit, jaké různé úlohy mohou jednotlivé receptory typu AMPA v SCN plnit. Klíčová slova: cirkadiánní rytmy, suprachiasmatická jádra, glutamátové receptory, AMPA
|
|
|
Cirkadiánní hodiny během ontogeneze
Olejníková, Lucie ; Sumová, Alena (vedoucí práce) ; Hock, Miroslav (oponent)
Cirkadiánní systém umožňuje organismům adaptovat se na periodicky se měnící podmínky na Zemi. U savců se skládá z centrálního pacemakeru v suprachismatických jádrech (SCN) hypotalamu a dalších oscilátorů, které se nacházejí v jiných částech mozku a v periferních orgánech a tkáních. Ontogenetický vývoj cirkadiánního systému probíhá postupně a největší změny prodělává během pozdně embryonálního a raně postnatálního vývoje. Pro jeho správnou funkci není důležitý pouze morfologický vývoj jeho jednotlivých součástí, ale také vývoj jejich synchronizace jak s vnějším prostředím, tak mezi sebou navzájem. SCN začíná vykazovat oscilace v expresi hodinových genů už před narozením, ale vzhledem k nepřítomnosti detekovatelných hladin jejich proteinových produktů, je schopnost SCN generovat tyto oscilace in vivo před narozením stále diskutována. Po narození jsou již hladiny těchto proteinů prokazatelné a rytmy v expresi hodinových genů dosahují úrovně dospělého organismu v době ukončení synaptogeneze v SCN. Pro vývoj cirkadiánních oscilací není přítomnost funkčního cirkadiánního systému matky bezpodmínečně nutná, protože na SCN mláďat má pouze synchronizační vliv a cirkadiánní oscilace se vyvíjejí i u mláďat arytmických matek. Ostatní oscilátory v těle se vyvíjejí se zpožděním vzhledem k SCN. Jejich ontogeneze je...
|
|
|
Synchronizace cirkadiánního systému během prenatálního a časného postnatálního vývoje
Houdek, Pavel ; Sumová, Alena (vedoucí práce) ; Novotná, Růžena (oponent)
Jednou z nemnoha vlastností společných takřka všem živým organismům je schopnost vytvářet a udržet endogenní rytmy, které jsou řízeny biologickými hodinami. Opakují-li se takové děje s periodou přibližně 24 hodin, mluvíme o rytmech cirkadiánních. Cirkadiánní hodiny řídí rytmy molekulárních, fyziologických i behaviorálních dějů a přizpůsobují jejich chod pravidelnému střídání dne a noci a změně roční doby. V případě savců je centrální oscilátor biologických hodin uložen v suprachiasmatických jádrech (SCN) hypotalamu a synchronizuje rytmy periferních oscilátorů uložených v buňkách ostatních tkání. Centrální oscilátor synchronizuje své rytmy s vnějším prostředím především skrze pravidelné střídání světla a tmy, ale mohou na něj působit i jiné podněty. Například, během prenatálního vývoje jsou fetální biologické hodiny v synchronizaci svých rytmů zcela odkázány na nesvětelné podněty vysílané mateřským organismem. Tato studie je zaměřena na zkoumání mechanismů komunikace mezi mateřským a fetálním centrálním oscilátorem. V práci je testována hypotéza, zda mateřský melatonin hraje významnou úlohu při zprostředkování synchronizace cirkadiánních hodin ve fetálních SCN. Navíc se práce zabývá také mechanismem, kterým by k této synchronizaci mohlo docházet na úrovni molekulárního mechanismu hodin v SCN....
|
|
|
Úloha glukokortikoidů v cirkadiánním systému
Tejkal, Karel ; Sumová, Alena (vedoucí práce) ; Forman, Martin (oponent)
Glukokortikoidy jsou savčí hormony steroidní povahy sekretované z nadledvin. Jejich hladina v organismu se vyznačuje denním rytmem rytmem s maximem na počátku aktivní periody organismu a minimem na jejím konci. Glukokortikoidy ovlivňují množství pochodů organismu a jejich sekrece je přesně regulována. Tato regulace je závislá mimo jiné na cirkadiánním systému, který dále pomocí glukokortikoidů seřizuje periferní tkáně organismu indukováním rytmické genové exprese. Mechanismus účinku glukokortikoidů na hodinový systém savců však doposud nebyl přesně definován, především co se týká rozdílného vlivu glukokortikoidů na genovou expresi v jednotlivých tkáních a dynamiky obsazení glukokortikoidních receptorů (GR). Tato práce se zabývá vlivem absence glukokortikoidní signalizace vyvolané pomocí adrenalektomie na expresi hodinových genů v centrálních hodinách suprachiasmatických jader a v periferních hodinách v hipokampu a distálním kolonu. Efekt adrenalektomie na genovou expresi vybraných genů v hipokampu je dále porovnán s efektem omezení doby příjmu potravy, který taktéž ovlivňuje hladinu kortikoidů v těle. Další experimenty byly zaměřeny na zjištění vlivu změn aktivity GR na expresi vybraných genů pomocí syntetického antagonisty GR in vitro. Výsledky získané těmito experimenty potvrzují existenci...
|
|
|
Světloléčba
Joklík, Vojtěch ; Škoda, Jan (oponent) ; Štěpánek, Jaroslav (vedoucí práce)
Tato práce popisuje vztah lidského těla a světla. Je zaměřena na vnímání světla okem a kůží člověka a na reakce těla v závislosti na dopadajícím světle a jeho intenzitě. Dále obsahuje stručný popis nemoci novorozenecká žloutenka, atopický ekzém a lupénka, jejich léčbu popis funkce a použití vybraných světelných zdrojů a přístrojů, které se používají v lékařství a následný popis reakce těla na tyto přístroje. Práce zahrnuje rovněž měření a vyhodnocení pěti různých světelných zdrojů.
|
|
|
Analýza kvality života u pubescentů a adolescentů s ohledem na cirkadiánní a diurální rytmy v dětských domovech v Pardubickém kraji.
ŠTORKOVÁ, Tereza
Diplomová práce se zabývá problematikou kvality života pubescentů a adolescentů v dětských domovech v Pardubickém kraji s ohledem na cirkadiánní a diurální rytmy. V teoretické části jsou podrobně vymezeny pojmy kvalita života, pubescence, adolescence, biorytmy s dělením na cirkadiánní a diurální rytmy, spánek a ústavní péče. Větší pozornost je věnována spánku, jeho významu, kvalitě a především spánkovým cyklům, které jsou přímo spojené s následnou výzkumnou částí. Ve výzkumné části jsou stanoveny 4 výzkumné předpoklady. Následně jsou zpracována data z osmi dětských domovů získaných v období prosinec 2011 až červen 2012 v Pardubickém kraji. Dotazníkového šetření se zúčastnilo celkem 125 respondentů z toho 59 pubescentů ve věkovém rozmezí 10 - 14 let a 66 adolescentů ve věkovém rozmezí 15 - 18 let. Pro tento účel byla použita zkrácená verze standardizovaného dotazníku cirkadiánní typologie CIT - Harada, Krejčí (2010). Získaná data jsou vyhodnocena pomocí základních statistických metod. Bylo zjištěno, že pubescenti ve všední dny chodí průměrně spát ve 21:15 hodin a vstávají průměrně v 6:45 hodin. Ve všední dny spí průměrně 9,5 hodiny. O víkendu pubescenti chodí průměrně spát ve 22:30 hodin a vstávají průměrně v 8:30 hodin. O víkendu průměrně spí 10 hodin. Adolescenti chodí ve všední dny spát průměrně ve 22:00 hodin a vstávají průměrně v 6:45 hodin. Průměr spánku ve všední dny tak činní 8 ? hodiny. O víkendu chodí adolescenti spát průměrně ve 23:15 hodin a vstávají průměrně v 9:15 hodin. Z toho vyplývá, že o víkendu spí průměrně 10 hodin. Tři předpoklady byly naplněny, a to ,,Průměrná doba spánku u pubescentů ve všední dny je delší než průměrná doba spánku u adolescentů. Adolescenti mají větší problém se vstáváním ve všední dny než pubescenti. Pubescenti hodnotí svůj spánek z pohledu diurálního rytmu za dostatečný.", jeden předpoklad byl vyvrácen ,,Adolescenti spí průměrně o víkendu kratší dobu ve srovnání s pubescenty. Výzkum byl přínosný, protože přibližuje problematiku života dospívající mládeže ve výchovných zařízeních a může posloužit jak pro další výzkum, tak jako ukazatel kvality života.
|
|
|
Změny tělesné hmotnosti v průběhu roku v závislosti na cirkadiánní typologii u adolescentek
ROKOSOVÁ, Monika
Práce se zabývá sledováním změn tělesné hmotnosti u adolescentek ve věku 16 až 20 let v průběhu jednoho kalendářního roku v kontextu k ročnímu období a k chronotypologii osobnosti. Podle této typologie se sledované osoby dělí na tzv. "skřivany", kteří jsou aktivnější v brzkých ranních hodinách a přes den a na "sovy", u nichž aktivita vzrůstá navečer a v noci. Teoretická část se zabývá cirkadiánními rytmy, jejich funkcí, úlohou v životě jedince a také jejich poruchami. Zaměřuje se na vývojovou specifikaci adolescentek, životní styl v tomto věkovém období, změny tělesné hmotnosti a životosprávu. Další oblastí je význam spánku, jeho potřeba a s tím spojené správné spánkové návyky a spánková hygiena. V praktické části je popsána metodika společně s výsledky výzkumného šetření a využití tohoto projektu pro praxi.
|
|
|
Kvalita života u dětí na ZŠ ve Zlivi.
BENEŠOVÁ, Aneta
Ve své diplomové práci se zabývám problematikou kvality života u dětí na základní škole ve Zlivi. Diplomová práce je rozdělena do dvou částí, teoretické a praktické. V teoretické části se zaměřuji na charakterizování kvality života, období pubescence a základními potřebami u dětí. V praktické části se zabývám výzkumem pomocí dotazníků, který zjišťuje hodnotové orientace a další oblasti-životní styl, oblast zdraví a spokojenosti. V závěrečné fázi prezentuji zjištěné výsledky, které jsou vyhodnoceny a následně graficky zpracovány.
|
|
|
Pohybový režim a cirkadiánní typologie vesnických dětí mladšího školního věku.(Výzkum v Malenicích,Strunkovicích nad Blanicí,Vitějovicích)
GLÜCKSELIGOVÁ, Lenka
Tato bakalářská práce zkoumá pohybový režim a cirkadiánní typologii vesnických dětí mladšího školního věku. V teoretické části jsou shrnuty poznatky o cirkadiánních rytmech, spánku, jeho poruchách a spánkové hygieně. Další kapitoly se zabývají pohybovou aktivitou a její vztahem ke zdraví. Pozornost je také věnována charakteristice období mladšího školního věku a jeho vývoji v kontextu tělesném, psychickém a sociálním. Výzkumná část přináší aktuální výsledky z dotazníkového šetření, ke kterému byly použity "Dotazník životních rytmů a spánkového režimu 9 - 15 let" (Krejčí, Harada, 2010) a "Časový snímek dne" (Mužík, Bártová, 2010). V práci jsou porovnávány dva soubory dětí mladšího školního věku - chlapci a dívky ze třech vybraných vesnických škol. U nezanedbatelné skupiny dětí bylo zjištěno narušování cirkadiánní hygieny omezenou kvalitou spánku především o víkendu, nepravidelnoua mírně nevyváženou stravou a zvýšenou intenzitou hraní počítačových a displejových her zejména u chlapců. V oblasti pohybové aktivity nebyly zjištěny znepokojivé nedostatky.
|
|
|
Analýza kvality života u pubescentů a adolescentů s ohledem na cirkadiánní a diurální rytmy v dětských domovech v Jihomoravském kraji
PEVNÁ, Radka
Práce se zabývá Analýzou kvality života u pubescentů a adolescentů s ohledem na cirkadiánní a diurální rytmy v dětských domovech v Jihomoravském kraji. Teoretická část vymezuje pojmy kvalita života, pubescent, adolescent, cirkadiánní a diurální rytmy. Práce je zaměřena na spánkovou oblast kvality života. Je popisován význam a kvalita spánku, spánkové cykly a spánková typologie. Výzkumná část práce se zabývá dotazníkovým šetřením celkem 110 respondentů (60 pubescentů, 50 adolescentů). Metodu výzkumu tvoří výběr otázek ze standardizovaného dotazníku cirkadiánní typologie, CIT Harada, Krejčí, 2010. Získaná data jsou vyhodnocena pomocí základních statistických metod.
|
host ::
RSS.