|
|
Příprava enkapsulovaných enzymů pro využití v kosmetice
Bokrová, Jitka ; Čarnecká, Martina (oponent) ; Márová, Ivana (vedoucí práce)
Diplomová práce se zabývá testováním vhodné formy enkapsulovaných enzymů určených k hojení ran a regeneraci tkání pro aplikaci v kosmetologii a farmacii. Pro enkapsulaci byly vybrány proteolytické enzymy bromelain, papain a kolagenasa. Enzymy byly enkapsulovány do alginátových a chitosanových částic připravených pomocí enkapsulátoru a do liposomových částic. U obou metod přípravy částic byla sledována účinnost enkapsulace pomocí stanovení bílkovin. Stabilita připravených částic byla sledována v modelovém a reálném prostředí pomocí spektrofotometrického stanovení množství uvolněných bílkovin. U uvolněných enzymů byla spektrofotometricky stanovována jejich proteolytická aktivita. Alginátové a chitosanové částice připravené pomocí enkapsulátoru byly vyhodnoceny jako vhodná forma enkapsulace enzymů určených pro hojení ran. Tyto částice vykazovaly vysokou enkapsulační účinnost a dobrou stabilitu v modelovém prostředí. U liposomů byla enkapsulační účinnost nižší a liposomové částice byly také méně stabilní. Jako reálné prostředí pro stanovení stability částic byl zvolen hydrogel a emulze oleje a vody. Prostředí hydrogelu bylo vyhodnoceno jako velmi vhodné pro úchovu částic i pro proteolytickou aktivitu enkapsulovaných enzymů. V emulzi byly částice nestabilní a proteolytická aktivita enzymů prudce klesala. Enkapsulace umožňuje dlouhodobou stabilizaci biologicky aktivních látek a možnost jejich cíleného transportu a postupného uvolňování. V práci byly naznačeny možnosti využití enkapsulace pro výrobu účinnějších hojivých prostředků, které by umožnily vyšší efektivitu léčby a zkrácení doby rekonvalescence.
|
|
|
Povědomí sester primární péče o vlhkém hojení ran
SEDLÁKOVÁ, Dana
Metoda vlhkého hojení ran je jedna z nových moderní metod, která napomáhá zdravotníkům léčit dlouhodobě nehojitelné rány. V minulosti byli lékaři i sestry zvyklí používat při hojení ran suchý obvazový materiál (gázu), ale dnes se nám nabízí mnoho možností jak zkvalitnit ošetřovatelskou péči. Aplikace moderního krytí je vysoce efektivní jak pro sestru, tak pro pacienta. Pacientova bolest je díky moderním obvazovým krytím zmírněna, rána není při převazu tolik bolestivá. Manipulace s moderními obvazy je velice jednoduchá, a to je její hlavní výhoda, jelikož edukovaný pacient je po nějaké době schopen se o ránu postarat sám. Většina moderních materiálů je koncipováno tak, aby udržovaly v ráně vlhké prostředí. Tekutina vzniklá v průběhu hojení obsahuje mnoho růstových faktorů a výživných látek, které přispívají ke zdárnému zhojení rány. Rány, které jsou v průběhu hojení udržovány ve vlhkém prostředí obsahují méně patogenů nežli rány hojené pomocí suché metody. Metoda vlhkého hojení ran je vhodná pro pacienty, kteří trpí jakýmkoliv chronickým kožním defektem, mají otevřené či dlouho se nehojící rány. Práce s názvem Povědomí sester primární péče o vlhkém hojení ran je rozdělena do dvou částí. Teoretická část bakalářské práce se snaží komplexně pojmout téma hojení ran a zdůraznit výhody metody vlhkého hojení ran. Práce se zabývají také vztahem sestra pacient a jejich vzájemnou spoluprácí v oblasti primární péče. Výsledky výzkumu jsou uvedeny v druhé části bakalářské práce. Výzkum byl proveden kvalitativní metodou pomocí dotazníků, v západních Čechách (Cheb, Sokolov Karlovy Vary). Dotazníky byly rozdány sestrám pracujícím v ordinacích praktických a dětských lékařů, dále sestrám, které pracují na chirurgických ambulancích, na kožních ambulancích a sestrám z agentur domácí péče. V bakalářské práci byly stanoveny čtyři cíle a pět hypotéz týkajících se dané tématiky. Autorka se snažila zjistit, zda sestry pracující v oblasti primární péče mají povědomí o vlhkém hojení ran a zda jsou schopné tyto znalosti využívat v praxi. V závěru práce jsou shrnuty nejdůležitější informace týkající se výzkumu a jsou zde uvedeny možnosti řešení dané problematiky. Bakalářská práce může sloužit jako informační materiál pro sestry a studenty, také může být motivačním prvkem pro sestry, které doposud při své praxi metodu vlhkého hojení ran nepoužívaly.
|
|
|
Využití moderních metod v léčbě chronických ran
LEPIČOVÁ, Zuzana
Hojení a léčba chronických ran je velkým problémem a ovlivňuje celkový stav a další osud pacientů imobilních po těžkých poraněních nebo následkem některých chorob a po penetrujících poraněních. Prevence a léčba vycházející z přesného poznání anatomie a fyziologie kůže, patologie a patofyziologie vzniku defektů a procesu hojení přinesla v současné době velké pokroky v ošetřování těchto stavů. Práce má 2 části. Teoretická část se zabývá anatomií a fyziologií kůže, patologií a patofyziologií vzniku defektů, procesu hojení a správného ošetřování ran se zaměřením na rány chronické {--} syndrom diabetické nohy, bércové vředy žilní a arteriální a dekubity. Jsou popsána preventivní opatření zamezující vzniku dekubitů. Detailně je popsána dokumentace chronických ran, 3 fáze hojení a kontinuum hojení. Nejvýznamnější součást léčby je lokální péče o ránu {--} převaz. Převazy se řídí standardními postupy, které zahrnují přípravu pacienta, rány k převazu, instrumentária a ošetřujícího personálu. Důležitá je asistence u převazu. Moderní metody léčby zahrnují různé nové typy dédridementu (od mechanického přes autolytický a chemický až po enzymatický zahrnující např. použití larvoterapie) a užití velmi účinných metod vlhkého hojení. Používají se kontaktní neadherentní obvazy, pěny, algináty, hydrogely, antiseptické obvazy, krytí s aktivním uhlím, hydrokoloidy, hydroadherentní krytí, hydrofibrie, obvazy s aktivními ionty Ag, chitosin, krytí s obsahem kyseliny hyaluronové, kolagenní obvazy, krytí s jódem, mupirocinem či medem. Praktická část je věnována kvalitativnímu výzkumu formou nestandardizovaného rozhovoru. Cíle práce byly zmapovat využívání moderních metod hojení chronických ran a informovanost všeobecných sester v tomto oboru. Rozhovoru se zúčastnilo 15 sester z různých pracovišť ambulantních a lůžkových, kde se setkávají s chronickými ranami. Informace byly sbírány od února do dubna 2010 a zpracovány do 15 kazuistik. Analýza odpovědí byla přehledně uvedena v tabulce. V diskusi jsem rozebrala jednotlivé otázky a stanovila pro každý okruh 3 hypotézy. Okruh 1: H1: Moderní metody hojení ran se na většině pracovišť systematicky neužívají. H2: Na většině pracovišť neexistují jednotné postupy a indikace užití moderních metod. H3: Na řadě pracovišť se neprovádí statistika výskytu chronických ran. Okruh 2: H1 : Školení jsou organizována zdravotnickými pracovišti ve spolupráci s distribučními firmami, ale kapacitně nestačí zájmu uchazečů H2 : Většina sester deklaruje dobrou znalost stádií chronických ran i fázového hojení. H3 : Cost - benefit léčby chronických ran není dobře znám ani vedení zdravotnických zařízení ani zdravotním pojišťovnám. Závěr je shrnutím celé práce, je zde vyzdvihnuta důležitost následné péče a rehabilitace pro další osud postižených pacientů a jejich rodin.
|
host ::
RSS.