|
| |
|
| |
|
| |
|
| |
|
| |
|
|
Současná informovanost rodičů o možnostech očkování
ZEMAN, Jaroslav
V současné době se množí otázky, zda-li není očkování zbytečné a zda-li neexistují jiné formy prevence a povinnost očkování by se měla zrušit. Současně lidé často chodí na očkování z povinnosti a nezajímají se o bližší informace. Očkování, ale také zaznamenává vzestup do povědomí, díky novým očkovacím možnostem, mediálně známé očkování proti pneumokokům, či často se skloňující očkování proti rakovině děložního čípku. Má bakalářská práce na téma Obecné povědomí o možnostech očkování, popisuje současnou situaci v Českých Budějovicích a Litvínovicích, především povědomí maminek ve stáří 20 až 50 let. Jako metoda výzkumu byl užit kvantitativní výzkum. Metoda dotazování, technika sběru dat byl proveden dotazník. Dotazník byl umístěn v ordinacích preventivních lékařů, krajské hygienické správě, v mateřských školách a na obecním úřadě. Cíl byl zjistit stav povědomí o očkování na venkově, konkrétně v Litvínovscích a stav ve městě Českých Budějovicích, dále zda-li se názory na očkování liší ve městech a na vesnicích a jestli je to také ovlivněno vzděláním. V mém výzkumu se potvrdily hypotézy, že lidé na venkově méně odmítají očkování a neusilují o zrušení povinnosti očkování. Lidé ve městech jsou více proti očkování a více usilují o zrušení povinnosti. Dále bylo zjištěno, že maminky s vyšším vzděláním spíše hledají alternativní způsoby prevence na místo očkování. Má práce prokázala, že maminky jsou často nedostatečně informovány o očkování a nebo, že jejich informace jsou zkreslené.Neorientují se v možnostech využití příspěvků na očkování pojišťovnami. Doporučil bych více informačních letáků a větší informovanost v mediích. Práce bude využita přímo lékaři, k vytvoření letáků, které by zodpověděly všechny otázky vyplývající z mé práce. Dále pro pojišťovny, aby zlepšily své služby a zpřehlednily možnosti doplácení na očkování. A také pro studenty ke studiu.
|
|
|
Specifika měření tlaku u dětí
JANTAČOVÁ, Dana
V současné době přibývá dětí a mladistvých s vyšším a vysokým krevním tlakem. K tomuto onemocnění jistě přispívá životní styl dnešní doby. Nejvíce zatěžující je špatná životospráva a nadměrné používání soli. Proti tomu je omezený výdej, který například spočívá v nedostatku pohybu. Mnoho dětí a mladistvých nemá dostatek informací o rizicích vysokého krevního tlaku a jeho prevenci. U mladistvých je nutné vyhledávat rizikové skupiny hypertenze tj. dětí s ?high normal? krevního tlaku. Při zahájení jsme si zvolili čtyři cíle, tj. naučit se ovládat techniku měření tlaku u dětí ? metodikou digitálního a rtuťového tonometru, vyhledat 25 ? 30 dětí s ?high normal? krevního tlaku, edukovat sestry především v primární péči, ve správné technice měření TK u dětí a porovnat získané hodnoty krevního tlaku měřeného pomocí rtuťového a digitálního tonometru. Výzkum probíhal na základních a středních školách v Českých Budějovicích a v ordinaci praktického dětského lékaře. Soubor se skládal z dětí a mladistvých ve věku 13 ? 18 let. Pro splnění prvního cíle jsme změřili 613 dětí digitálním tonometrem, a pro splnění druhého cíle jsme změřili 50 dětí dvojím způsobem tedy rtuťovým a digitálním tonometrem. Výsledky našich šetření byly dány do podoby tabulek. Zjistili jsme že, nebylo nutné vyšetřit větší množství dětí, jak jsme předpokládali, abychom získali vzorek 30 dětí s ?high normal? krevního tlaku. Dále jsme zjistili, že není významný rozdíl mezi měřením rtuťovým a digitálním tonometrem. Z výsledků vyplývá, že je nutné ovládat správnou techniku měření krevního tlaku u dětí. Na základě těchto zjištění jsme vypracovali edukační materiál pro sestry.
|
|
|
Ošetřovatelská diagnostika a ošetřovatelské diagnózy v pediatrii
FIKAROVÁ, Lucie
Dětské ošetřovatelství má svá specifika, ať už v odlišnostech v péči o dítě během jednotlivých vývojových stádiích, či ve spektru onemocnění a jejich klinických projevech. Sestry pečující o dětského pacienta by měly respektovat všechny zvláštnosti pediatrického ošetřovatelství, což jistě činí ošetřovatelskou diagnostiku složitou a náročnou zároveň. V teoretické části bakalářské práce {\clqq}Ošetřovatelská diagnostika a ošetřovatelské diagnózy v pediatrii`` je na úvod popsán obor pediatrie spolu s historií a vývojem pediatrického ošetřovatelství. V další části práce je popsán současný systém péče o dítě. Hlavní pracovní metodou sester je dnes v souladu s vyhláškou č. 424/2004 dle paragrafu 4, odstavce (1) ošetřovatelský proces. Jednou z fází ošetřovatelského procesu je ošetřovatelská diagnostika.V dalších částech práce je podrobně popsána teorie ošetřovatelské diagnostiky, taxonomie ošetřovatelských diagnóz a specifika ošetřovatelských diagnóz v pediatrii. Šetření probíhalo kvantitativně pomocí dotazníkového šetření. Za účelem doplnění získaných informací byla použita obsahová analýza dat. Cílem bakalářské práce bylo zjistit, zda sestry znají ošetřovatelské diagnózy v pediatrii, používají ošetřovatelské diagnózy v praxi a co sestry považují za největší překážku při používání ošetřovatelské diagnostiky v pediatrii. Ze získaných výsledků šetření lze konstatovat, že došlo k potvrzení všech tří stanovených hypotéz. Hypotézy 1 Sestry znají ošetřovatelské diagnózy v pediatrii. Hypotézy 2 Sestry používají individuálně ošetřovatelské diagnózy v pediatrii. Hypotézy 3 Za největší překážku při používání ošetřovatelské diagnostiky v pediatrii sestry považují nedostatek času. Z výzkumného šetření dále vyplynulo, že je při tvorbě ošetřovatelských diagnóz používána různá taxonomie s ohledem na odlišnosti v dětském věku a další specifika, což jistě respektuje dítě jako individuum, ale činí tak diagnostiku časově náročnější. Je navrhováno, vzhledem k množství vydaných publikací ošetřovatelských diagnóz pro dětský věk, ujednotit terminologiii, i v rámci jednotlivých pracovišť a usnadnit jinak časově náročnou práci sester.
|
|
|
Význam anamnézy v ošetřovatelské péči u dětí v jednotlivých vývojových obdobích
KUBIŠOVÁ, Pavla
Bakalářská práce byla vypracována na téma {\clqq}Význam anamnézy v ošetřovatelské péči u dětí v jednotlivých vývojových obdobích.`` Ošetřovatelská dokumentace, v našem případě ošetřovatelská anamnéza, je důležitou součástí pro poskytování ošetřovatelské péče. Sestra musí nejprve nemocného poznat a zjistit informace, aby mohla stanovit nejdůležitější problémy a rozhodnout se pro správnou cestu poskytnutí ošetřovatelské péče. Neméně důležitý je postup a zásady při sběru těchto informací. Stanoveny byly dva cíle a dvě výzkumné otázky. První cíl bakalářské práce se zaměřil na rozdíly získávání ošetřovatelské anamnézy u dětí v různých vývojových obdobích. Druhým cílem práce bylo navrhnout ošetřovatelskou dokumentaci pro sběr anamnézy u dětí v jednotlivých vývojových obdobích. Výzkumná otázka číslo jedna se dotazuje, zda existují rozdíly sběru dat u dětských pacientů v jednotlivých vývojových obdobích. Výzkumná otázka číslo dvě řeší, jaké metody používají sestry ke sběru ošetřovatelské anamnézy u dětí v jednotlivých vývojových obdobích. Šetření bylo prováděno kvalitativním způsobem pomocí nestandardizovaného rozhovoru, analýza dat a pozorování. Výzkumným vzorkem byly sestry, pracující na dětském oddělení nemocnice ve Strakonicích a Písku. Šetření bylo provedeno během dvou týdnů. Šetřením se zjistilo, že sestry na jednotlivých dětských odděleních vybraných nemocnic při shromažďování anamnestických údajů v jednotlivých dětských obdobích postupují rozdílně. Z této výzkumné otázky vyplývá výsledná hypotéza číslo jedna: {\clqq}Získávání anamnestických údajů u dětí je u jednotlivých sester rozdílné``. Hypotéza číslo tři: {\clqq}Podklady pro získávání anamnézy u dětí nejsou ve všech zdravotnických zařízeních stejné.`` Druhou výzkumnou otázkou jsme zjistily, že se u všech dětí ve vývojových obdobích zjišťují antropometrické hodnoty. Dále některé sestry nedodržují zásady vedení rozhovoru a ne všechny sestry používají správné metody při sběru informací. Z výzkumné otázky číslo dvě vyplývají tři hypotézy: Hypotéza číslo dvě: {\clqq}Při odběru anamnestických dat sestry nepostupují dle pravidel vedení rozhovoru s klientem.`` Hypotéza číslo čtyři: {\clqq}Sestry při odběru anamnézy u dětí vždy zjišťují antropometrické znaky dle jednotlivých vývojových obdobích.`` Z tohoto vyplývá že, první stanovený cíl byl splněn a druhý stanovený cíl se podařilo také splnit. V souvislosti se zjištěnými poznatky bychom doporučily navržení dokumentace pro sběr anamnézy pro dětská oddělení nemocnic, která by byla stejná nejlépe celoplošně pro všechny nemocnice v České republice. Důležitá by byla její jednoduchost a přehlednost, která by napomohla k usnadnění práce sester na oddělení. Následně, aby dokumentace usnadnila určení ošetřovatelských diagnóz a tím napomohla k poskytování kvalitní ošetřovatelské péče pro uspokojení potřeb klienta. Rovněž by bylo vhodné uspořádat semináře zaměřené na toto téma pro jednotlivé nemocnice v České republice a zde problémy s anamnestickou dokumentací řešit.
|
|
|
Přínos práce dětské sestry v komunitním ošetřovatelství v podmínkách České republiky a v zahraničí
PĚTIVLASOVÁ, Alena
Ve své diplomové práci se zabývám: systémem péče o dítě a organizací systému poskytování zdravotní péče v České republice, kompetencemi a způsobilostí v péči o dítě, dokumentem Zdraví pro všechny v 21. století, komunitním ošetřovatelstvím, intervencemi sestry v jednotlivých věkových obdobích a vlastním výzkumným šetřením. Ve výzkumné části práce bylo využíváno kvantitativní i kvalitativní formy šetření. Technikou sběru dat byl dotazník a polostrukturovaný rozhovor. Zkoumaný soubor kvalitativního šetření tvořilo 9 respondentek - 5 sester a 4 praktické lékařky pro děti a dorost. Pro sběr kvantitativních dat jsem využila metodu dotazování. Dotazníky byly určeny pro laickou veřejnost - rodiče dětí do 18 let. Zkoumaný soubor dotazníkového šetření tvořilo 73 respondentů (100%). Výzkumné šetření probíhalo od půlky června 2008 do konce července 2008. Výsledky byly zpracovány do kategorizačních tabulek a grafů v programu Microsoft Office Excel 2007. Snažila jsem se zjistit především názory dětských sester a dětských lékařů na vznik komunitní dětské sestry v ČR a stanovit úlohy, které by mohla komunitní dětská sestra zastávat v České republice při práci s dětskou komunitou. Také jsem se snažila zjistit místa, kde by komunitní dětská sestra mohla pracovat a jaké jsou překážky pro ustanovení této nové funkce v ČR. V neposlední řadě mě zajímal i zájem veřejnosti o působení sestry v oblasti ochrany a péče o zdraví dětí. V České republice zatím komunitní sestra v oblasti péče o děti a mládež jako samostatný a nezávislý komunitní odborník nefunguje. V jiných zemích ale komunitní sestry pracují ve státním zájmu jako součást veřejného zdravotnictví a jsou za svou práci, která je společností velmi ceněna, odměňovány z veřejných prostředků. Rozvoj komunitního ošetřovatelství je prioritou Světové zdravotnické organizace a v České koncepci ošetřovatelství má již také své stálé místo. Hlavní přínos vzniku komunitní sestry bych viděla v tom, že by děti a rodiče měli možnost využívat širšího spektra zdravotnické pomoci, ať už ve škole, v domácnosti nebo v ordinaci. Činnost komunitních sester by mohla napomoci zvýšit informovanost rodin a celospolečensky zlepšit úroveň zdravotnické osvěty. Také by mohla pomoci rodinám, které potřebují zvýšenou zdravotně-sociální péči. Díky samostatné práci komunitní sestry by se zvýšil zájem o profesi sestry a zlepšilo by se i její společenské postavení.
|
host ::
RSS.