|
PŘÍNOS A PŘEKÁŽKY V PŘEDÁVÁNÍ HLÁŠENÍ SESTRAMI U LŮŽKA PACIENTŮ
MERUNKOVÁ, Michaela
Předávání hlášení patří mezi každodenní činnosti sester. Při práci sestry je důležité vědět přesně kdo, kdy, kde, co a jak. Od toho se odvíjí její následující činnost a náplň směny. Diplomová práce na téma Předávání hlášení u lůžka pacienta má teoretickou a praktickou část. První, teoretická část obsahuje tři kapitoly, moderní trend ošetřovatelství, hlášení sester a legislativu. Druhá, praktická část je založena na kvantitativním a kvalitativním šetření s třemi definovanými cíly a čtyřmi hypotézami. Prvním cílem bylo zjistit, co sestry považují za hlavní přínos předávání hlášení u lůžka pacienta. Druhý cíl měl definovat největší překážku v předávání hlášení u lůžka pacienta. Třetí cíl zjišťoval postoj pacientů k předávání hlášení sester u jejich lůžka. Všechny tři cíle byly šetřením splněny. Kvalitativní část diplomové práce byla založena na provedeném kvaziexperimentu a následných dotazech pro pacienty a sestry. Výzkumným vzorkem bylo 5 sester a 5 pacientů z intermediální stanice a 5 sester a 5 pacientů z resuscitační stanice kardiochirurgického oddělení Nemocnice České Budějovice a.s. Polostrukturovaný rozhovor se skládal ze šesti až osmi otázek, které mapovaly pocity, obsah, vizualizaci, zapojení, výhody, nevýhody, oddělení, předání u lůžka a kvalitu. Sběr dat v kvantitativní části probíhal formou anonymního dotazníku, který byl určen pro sestry a zjišťoval, jak sestry předávání hlášení provádí či jak by ho provádět chtěly. Výzkumu se zúčastnilo 303 sester z Nemocnice České Budějovice a.s. a z Nemocnice Příbram a.s. Výsledky byly použity k potvrzení či nepotvrzení hypotéz. První hypotéza: Sestry, bez vizuálního doplnění hlášení, nepovažují ústní předání za kvalitní, šetřením potvrzena nebyla. Druhá hypotéza: Z pohledu rizika poškození pacienta je kvalita předávání hlášení sestrami na JIP, RES lepší než na standardním oddělení, šetřením byla potvrzena. Třetí hypotéza: Sestry považují za největší překážku v předávání hlášení u lůžka pacientů časovou náročnost, šetřením potvrzena nebyla. A poslední čtvrtá hypotéza: Pacienti mají kladný postoj k předávání hlášení sestrami u lůžka, se šetřením potvrdila. Výstupem této práce je navrhnutí standardu týkající se předávání hlášení sester u lůžka pacienta. Výsledky mohou sloužit pro management ošetřovatelství, náměstka pro ošetřovatelskou péči, studenty zdravotnické a ošetřovatelské profese a pracující sestry.
|
| |
|
Potřeby rodin s hyperaktivním dítětem mladšího školního věku
Purrová, Jana ; Havránková, Olga (vedoucí práce) ; Pemová, Terezie (oponent)
Bakalářská práce "Potřeby rodin s hyperaktivním dítětem mladšího školního věku" pojednává o problematice rodin, které vychovávají hyperaktivní dítě, především v mladším školním věku. Mimo základního vymezení pojmů souvisejících s diagnózou ADHD se zabývá problémy a nároky, které jsou na rodinu kladeny při péči o dítě s touto diagnózou. Praktická část je zaměřena na zmapování situace rodin s hyperaktivním dítětem, a to především na diagnostiku hyperaktivních dětí, na využívání a poskytování služeb či programů těmto rodinám.
|
|
Problematika fluktuace sester
PAVLÍKOVÁ, Lenka
Abstrakt Fluktuace sester je v ČR velmi aktuální téma. Všeobecných sester je ve zdravotnických zařízení nedostatek. Důvodem proč jsou sestry nespokojené a proč odchází, ze zdravotnictví se zabývá tento výzkum. Cílem práce bylo zjistit příčiny fluktuace sester. Pro naplnění tohoto cíle byl využit kvantitativní výzkum pomocí metody dotazníkového šetření. Dotazník obsahoval 35 otázek z toho 26 uzavřených a 9 polootevřených. Tohoto dotazníkového šetření se zúčastnilo 134 respondentů. Data byla zpracována popisnou statistikou pomocí grafů. Z analýzy dat vyplývá, že nepřetržitý provoz ovlivňuje fluktuaci sester. Fluktuaci sester ovlivňuje také šíře nabídky pracovních míst na trhu práce. Vedoucí pracovníci ve zdravotnických zařízení nerealizují opatření zabraňující fluktuaci. Z výzkumu je patrné, že je nutné se této problematice dále věnovat. Ve výzkumném šetření jsme zmapovali několik oblastí, které podle našeho názoru úzce souvisí s touto tématikou, při výzkumu jsme vycházeli z její teoretické části. Přínosem této práce je zmapovat problematiku zvýšené fluktuace a nedostatku personálu ve zdravotnických zařízení z pohledu sester. Z výzkumu je zřejmé, že se management nemocnic nedostatečně zajímá o to, co sestry trápí a proč nemohou vykonávat své povolání. Pokud se vedoucí pracovníci budou snažit v rámci možností zařízení činit opatření, bude sester dostatek. Výzkumné šetření může posloužit jako podmět k upozornění na problémy ve zdravotnických zařízení, může být návodem jak nalézt řešení. Může být i podmětem k zamyšlení samotným sestrám, staničním sestrám, vrchním sestrám, managementu zdravotnických zařízení a studentům ošetřovatelských oborů.
|
|
Informovanost a postoj odborné veřejnosti k dárcovství orgánů
Hajšlová, Petra ; Hošťálková, Monika (vedoucí práce) ; Vaňková, Milena (oponent)
Bakalářská práce je zaměřena na zjištění informovanosti a postoje všeobecných sester k dárcovství orgánů. Práce je členěna na dvě části ̶ teoretickou a empirickou. V teoretické části jsou shrnuty dostupné údaje o historii a vývoji v této oblasti, je zmíněna platná legislativa, péče o dárce orgánů a přehled aktuální situace dárcovství orgánů spolu se současnými trendy. Empirická část probíhala formou kvantitativního výzkumu, který byl realizován pomocí anonymního dotazníku. Cílem bylo zjistit informovanost všeobecných sester o organizaci dárcovství, zjistit jejich orientaci v problematice diagnostiky smrti mozku, zmapovat soudobou praxi v péči o zemřelého dárce orgánů a zjistit osobní postoj k problematice dárcovství. Respondenty byly všeobecné sestry, které se během své praxe na odděleních setkávají s touto problematikou. Dotazníky byly distribuovány na anesteziologicko-resuscitační oddělení Ústřední vojenské nemocnice ̶ Vojenské fakultní nemocnice Praha, dále pak na operační sál a lůžkové oddělení intenzivní a resuscitační péče v Institutu klinické a experimentální medicíny. Šetření se zúčastnilo celkem 96 všeobecných sester. Z výsledků práce bylo např. zjištěno, že o principu předpokládaného souhlasu s dárcovstvím orgánů v ČR je informováno 93,75 % respondentů. Průkaz zástavy mozkové cirkulace...
|
|
Potřeby pacienta po vitrektomii na očním oddělení
CHIMIAKOVÁ, Soňa
Základem kvalitní ošetřovatelské péče je vyhledávání a uspokojování biologických, psychických, sociálních a duchovních potřeb, které jsou onemocněním pozměněny. Posláním sester je pomáhat jednotlivcům, rodinám a skupinám uspokojovat aktuální potřeby a dosahovat jejich maximální tělesné, psychické a sociální spokojenosti v souladu s prostředím ve kterém žijí a pracují Cílem práce bylo zjistit, jaké potřeby mají pacienti po vitrektomii na očním oddělení a jak jsou tyto potřeby uspokojovány. Dalším cílem bylo zjistit jakým způsobem je prováděna edukace pacientů sestrami. Před samotným výzkumem byli zvoleny výzkumné otázky. První otázkou bylo zjistit potřeby pacientů po operaci na očním oddělení Nemocnice Kyjov p.o., druhou otázkou bylo uspokojování těchto potřeb. Třetí hledala odpověď na otázku, jak je prováděna edukace pacientů po vitrektomii. Čtvrtou otázkou bylo, zda může sestra vhodnou edukací zabránit strachu pacienta z návratu do domácího prostředí. Poslední pátou otázkou bylo zjistit, zda sestry doporučují spolupráci s multidisciplinárním týmem. Bakalářská práce je složena z teoretické a praktické části. V teoretické části bylo cílem práce podat dostatečné informace o potřebách pacientů. Jsou zde shrnuty i problémy, s kterými se mohou pacienti potýkat při propuštění domů i následné socializaci. Praktická část byla vedená kvalitativním výzkumem, kde metodikou práce byly případové studie a hloubkové rozhovory s použitím diktafonu. Výzkumný soubor tvořili pacienti očního oddělení Nemocnice Kyjov p.o. Celkem bylo provedeno 10 rozhovorů. Druhou část výzkumného souboru tvořilo 5 sester očního oddělení, které byly pozorovány při edukaci pacientů. V diskusi byly prodiskutovány jednotlivé výsledky a zhodnoceny výzkumné otázky. Vzhledem ke kvalitativnímu výzkumu jsou vyplývající hypotézy uvdeny až v závěru práce. Z výsledků vyplývá, že nejčastěji pacienty udávanými potřebami byly : potřeba být bez bolesti, potřeba bezpečí a jistoty, spánku a odpočinku, výživy a hydratace a potřeba vyprazdňování. Dále, že potřeby pacientů jsou uspokojovány pomocí vhodných intervencí Sestra pomáhá pacientům vhodnou edukací snížit strach z návratu do domácího prostředí a že sestry doporučují spolupráci s multidisciplinárním týmem. Cíl práce byl splněn. Výsledky práce mohou být použity při výuce zdravotních sester a zdravotnického personálu, který se i na jiných odděleních může se zrakově postiženými lidmi setkat. Mohou přispět ke zlepšení péče o tyto pacienty.
|
|
Potřeby rodících žen
KUBAŇOVÁ, Hana
Tato bakalářská práce se zabývá potřebami rodících žen. Cílem výzkumu bylo identifikovat potřeby rodících žen, jak je vnímají porodní asistentky a jak je vnímají samy rodičky a potom tyto potřeby porovnat. Pro výzkum byla zvolena kvalitativní metoda nedirektivního rozhovoru. Rozhovory byly vedeny s 15 porodními asistentkami a s 31 rodičkami ve čtyřech porodnicích, jedna z toho v Rakousku a následně zpracovány metodou obsahové analýzy. Z výsledků vyplývá, že pro rodičky samotné patří mezi nejdůležitější potřeby rozhodovat o tom, jaké osoby u porodu budou, žádoucí přístup personálu, vlastní péče personálu a jejich fyzické potřeby. Porodní asistentky považují za nejdůležitější potřeby rodiček atmosféru kolem porodu, dále stejně jako rodičky žádoucí přístup personálu, vlastní péči personálu a fyzické potřeby rodiček a kromě toho ještě kompetenci rodiček, informovanost a vnímání porodu především jako výsledku. Při porovnání jednotlivých porodnic bylo zjištěno, že nejméně potřeb mají rakouské rodičky a nejvíce potřeb mají české rodičky rodící v nejmenší zkoumané porodnici. Porodní asistentky v jednotlivých porodnicích se ve vnímání potřeb rodiček mezi sebou tolik neliší, nejméně však potřeby rodiček vnímají porodní asistentky v největší porodnici. Z práce vyplynulo, že vlastní potřeby mají při výkonu své práce i samotné porodní asistentky a i tyto potřeby byly identifikovány. Autorka poukazuje na to, že porodní asistentky by měly znát potřeby rodiček nejen obecně, ale měly by znát potřeby konkrétní ženy, o kterou pečují. Navrhuje proto zavedení porodního plánu, který by sestavila porodní asistentka s rodičkou a který by se stal součástí ošetřovatelské dokumentace.
|
| |
| |
| |
host ::
