|
Aerofytické sinice z provincie Madang a z Mount Wilhelm, Papua Nová Guinea
MAREDOVÁ, Nela
Cyanobacteria present an important part of global biodiversity. Despite this fact their species richness and distribution are understudied. This current work was focused on diversity of aerophytic Cyanobacteria in Papua New Guinea. The samples were collected in the vicinity of Wanang, Ohu and Mt. Wilhelm from soil, stones, trees and wet walls. Microscopic analysis of samples and determination of present cyanobacterial morphotypes were carried out. Where possible unialgal cyanobacterial strains were isolated from fresh samples. A review on aerophytic Cyanobacteria of Southeast Asia and New Guinea was made.
|
|
Vliv tepelného zpracování na mechanické vlastnosti oceli
Čupa, Jan
Bakalářská práce se zabývá problematikou tepelného zpracování oceli a jeho vlivem na mechanické vlastnosti oceli. V úvodu práce je zmíněn postup výroby surového železa a oceli. Práce dále uvádí rozdělení ocelí v závislosti na jejich chemickém složení, způsobu výroby a značení dle ČSN. Popsány jsou také jednotlivé strukturní fáze a některé přeměny slitin železa. Další kapitola uvádí přehled druhů tepelného zpracování, přičemž součástí popisu jednotlivých druhů je zpravidla jejich vliv na vlastnosti oceli. Závěrečná část práce se věnuje poruchám krystalické mřížky, které mohou v průběhu procesu vznikat.
|
|
Využití odpadních surovin k produkci obohacené kvasinkové biomasy
Starečková, Terezie ; Demnerová, Kateřina (oponent) ; Vávrová, Milada (oponent) ; doc.PharmDr.Petr Babula, Ph.D. (oponent) ; Márová, Ivana (vedoucí práce)
Kvasinky jsou stejně jako ostatní organismy neustále vystavovány vlivům okolního prostředí. Jejich přežití závisí na dovednosti přizpůsobit se environmentálním změnám včetně schopnosti využívat různé alternativní zdroje živin. V předložené disertační práci byly karotenogenní kvasinky patřící mezi rody Rhodotorula, Sporobolomyces a Cystofilobasidium testovány z hlediska využitelnosti vybraných odpadních substrátů a rovněž podrobeny souběžně účinkům několika typů exogenního stresu a mutacím za účelem zvýšení produkce mikrobiální biomasy obohacené specifickými metabolity. Jako alternativní nutriční zdroje pocházející z odpadních substrátů ze zemědělské a hospodářské výroby byly testovány jablečné slupky, vláknina, kukuřičné klíčky a další. Kvasinky byly dále vystaveny působení osmotického, oxidačního a kombinovaného stresu (přídavky NaCl a H2O2 o různých koncentracích do kultivačních médií), dále iontů kovů selenu a chromu v koncentracích 0,01 mM, 0,1 mM a 1 mM. Testoval se také vliv mutagenu ethylesteru kyseliny metansulfonové. Při provedených experimentech se sledovala schopnost adaptace buněk, morfologické změny, zabarvení médií produkovanými pigmenty, tvorba některých významných kvasinkových metabolitů a změny ve fragmentaci chromozomální DNA. Za účelem vyhodnocení potenciálních změn v kvasinkovém genomu po působení mutagenu a stresových faktorů se optimalizovaly metody izolace intaktní chromozomální DNA a následná analýza pulsní gelovou elektroforézou. Množství produkovaných metabolitů se analyzovalo zejména pomocí RP-HPLC s UV/VIS a MS detekcí. V práci bylo prokázáno, že většina kmenů je schopna využívat studované odpadní substráty a produkovat na nich vybrané cílové metabolity. Biomasa se např. u R. aurantiaca na jablečné vláknině pohybovala kolem 7 g/l a u C. capitatum při kultivaci na neupravené syrovátce dosahovala 9 g/l. Vyprodukované množství karotenoidů činilo u R. aurantiaca při kultivacích na pšeničné kaši a kukuřičných klíčcích s enzymatickou hydrolýzou F. solani 1,01 mg/g, u S. roseus na těstovinách až 4,3 mg/g. Hodnoty syntézy ergosterolu se u R. aurantiaca pohybovaly na jablečných slupkách kolem 4,8 mg/g, u S. roseus při kultivaci na těstovinách s enzymatickou hydrolýzou P. chrysosporium 8,9 mg/g. Nejvhodnějším substrátem pro produkci biomasy a indukci karotenoidů jsou odpady obsahující směs jednodušších a složených sacharidů obohacená o přídavek dusíkatých látek. Potenciální cytotoxický účinek stresových faktorů o nízkých koncentracích nebyl prokázán. Genom karotenogenních kvasinek se podařilo rozdělit optimalizovanou metodou PFGE, karyotypy jednotlivých zástupců obsahují 11 a více chromosomů s viditelnými odlišnostmi mezi jednotlivými druhy i rody. V rámci zahraniční stáže se testovala schopnost rekombinantní kvasinky S. cerevisiae přeměňovat xylózu na xylitol, čímž by se dosáhlo zvýšení produkce bioethanolu jakožto náhradního zdroje paliv. Ukázalo se, že jak využitím ligninocelulózových materiálů k produkci biolihu, tak i různých odpadních substrátů k mikrobiální syntéze karotenoidů by vedlo ke snížení průmyslových výrobních nákladů na produkci kvasinkových metabolitů, jakož i ke snížení negativní zátěže na životní prostředí.
|
|
Ověření přesnosti výběrových metod použitých při hodnocení škod zvěří okusem
Šafránek, Zbyněk
Tento článek se zabývá výpočtem škod způsobených okusem zvěří na mladých lesních porostech v oblasti Krušných hor (Lesní správa Klášterec nad Ohří). Ve vybraných porostech byli spočítáni všichni zastoupení jedinci dané hospodářské dřeviny s rozdělením na poškozené a nepoškozené. Tento způsob zjišťování procenta poškozených a nepoškozených dřevin je nejpřesnější, avšak nepřiměřeně časově náročný. Pro porovnání výsledků byla použita i výběrová metoda – kruhové zkusné plochy. Cílem tohoto článku je spočítat přesnost dané výběrové metody v porovnání s prostým spočítáním všech poškozených a nepoškozených jedinců.
|
|
Povrchové úpravy válců spalovacích motorů
Malec, Petr ; Raffai, Peter (oponent) ; Maršálek, Ondřej (vedoucí práce)
Tato bakalářská práce je odbornou rešerší, která popisuje nejčastější metody povrchových úprav válců novodobých spalovacích motorů. Práce se skládá z rozdělení daných druhů úprav, jejich použití a zdůvodnění jejich aplikace. Dále popisuje technologii výroby jednotlivých povrchů, jejich povlakování a dokončovací operace pro dosažení nejlepších výsledků kluzného povrchu.
|
|
Konstrukční provedení hydrostatických čerpadel
Klapka, Petr ; Šperka, Oldřich (oponent) ; Klas, Roman (vedoucí práce)
Tato bakalářská práce udává přehled používaných uspořádání hydrostatických čerpadel. Nejprve je zde uvedeno začlenění hydrostatických čerpadel mezi ostatní hydraulické stroje a dále jsou zde popsány základní vztahy a charakteristiky. Hlavním cílem této práce je učinit základní rozdělení a výčet druhů klasických hydrostatických čerpadel. U každého typu je přitom uveden jeho princip, popis jeho hlavních členů přičemž je také upozorněno na některé jejich výhody a nevýhody.
|
|
Genetická a morfologická variabilita skupiny \kur{Melampyrum nemorosum}
DRAHNÍK, Petr
Melampyrum nemorosum agg. je značně komplikovaná skupina poloparazitických rostlin. Podle tradičního pojetí se rozlišuje na 15 druhů. Molekulární analýzy z posledních let ukazují potřebu moderní taxonomické revize. Problematika celé skupiny je komplexní v důsledku pravděpodobné historické hybridizace a složité evoluční historie celé skupiny. Sekvenace 3 úseků cpDNA (trnTUGU-trnLUAA, psbA-trnHGUG, rpl32-trnLUAG) a 2 úseků jaderné DNA (Agt1 a At103) rozlišila několik geneticky odlišených skupin, u kterých byly provedeny morfologické a cytometrické analýzy.
|
|
Genetická a morfologická variabilita skupiny \kur{Melampyrum nemorosum}
DRAHNÍK, Petr
Melampyrum nemorosum agg. je značně komplikovaná skupina poloparazitických rostlin. Podle tradičního pojetí se rozlišuje na 15 druhů. Molekulární analýzy z posledních let ukazují potřebu moderní taxonomické revize. Problematika celé skupiny je komplexní v důsledku pravděpodobné historické hybridizace a složité evoluční historie celé skupiny. Sekvenace 3 úseků cpDNA (trnTUGU-trnLUAA, psbA-trnHGUG, rpl32-trnLUAG) a 2 úseků jaderné DNA (Agt1 a At103) rozlišila několik geneticky odlišených skupin, u kterých byly provedeny morfologické a cytometrické analýzy.
|
|
Plodnost dubu letního na území CHKO Litovelské Pomoraví - porostní variabilita a distribuce opadu
Sitta, Josef
Diplomová práce se zabývá problematikou plodnosti a porostní strukturou dospělých porostů dubu letního (Quercus robur L.) v oblasti CHKO Litovelského Pomoraví. Cílem práce je zjištění variability ve struktuře porostů a plodnosti dubu. Dílčím cílem byla analýza distribuce opadu pod výstavky dubu. Analyzovány byly celkem 4 porostní skupiny a 3 výstavky dubu. Porostní struktury byly zjištěny za pomocí Field Map technologie na transektech. Zjišťováno bylo zastoupení jednotlivých druhů dřevin, zásoba, výška dřevina výška nasazení koruny, dále pak pozice jednotlivých stromů a jejich korunové projekce. Poté byly zjištěny indexy agregace a konkurence. Plodnost byla sledována v letech 2013 a 2014 na zkusných ploškách o velikosti 1 m2 umístěných ve středu transektu v rozestupech 5 m. Jako kontrola byly použity semenoměry. Zastoupení dubu se pohybovalo v rozpětí 21 % až 38 % dle počtu,od 35 % do 66 % podle výčetní kruhové základny a od 40 % do 73 % dle zásoby. Intenzity plodnosti se průměrně pohybovaly v roce 2013 od 0 do 65 kusů a v roce 2014 od 0 do 31 ks. V porostu s největším počtem jedinců dubu byla úroda nejvyšší. Početnost žaludů pod korunami výstavků od paty kmene k okraji koruny bylo možné popsat lineárním trendem y=25,3926-0,0344×x v roce 2013 a y=2,2206-0,0047×x v roce 2014.
|
|
Proliferace jabloně (Candidatus Phytoplasma mali)
Blahová, Kamila
Cílem předkládané bakalářské práce bylo vypracovat literární rešerši na téma proliferace jabloně. Pro dosažení tohoto cíle byl zpracován základní přehled o historii fytoplazem a stanovení jejich názvosloví. V práci bylo zmíněno taxonomické zařazení fytopazmy Candidatus Phytoplasma mali, její bionomie, hostitelské rostliny, geografické rozšíření a ekonomický význam. Dále byly popsány symptomy na infikovaných jabloních, faktory, jež ovlivňují šíření patogenu a jeho následnou detekci dostupnými diagnostickými metodami. Byly představeny také možné způsoby přenosu, bionomie hmyzích vektorů, ochranná opatření a legislativní normy. V části určené vlastnímu komentáři byla zmíněna historie výskytu Ca. P. mali, velikost produkčních sadů jabloní a aktuální situace rozšíření fytoplazmy na území České republiky s doporučením preventivních opatření k zamezení dalšího šíření patogenu.
|
host ::
