|
|
Vyšehrad a cestovní ruch
Hrubá, Barbora ; Netková, Jarmila (vedoucí práce) ; Mlejnková, Lena (oponent)
Práce se zabývá postavením a přínosem Národní kulturní památky Vyšehrad v cestovním ruchu. Teoretická část seznamuje s cestovním ruchem České republiky,s domácím a příjezdovým cestovním ruchem v krajích se zaměřením na cestovní ruch Prahy a postavením Vyšehradu mezi pražskými turistickými cíly. V části analytické je popsána nabídka NKP Vyšehrad, služby, které jsou zde poskytovány, následuje analýza výkonových ukazatelů návštěvnosti a tržeb. Cílem práce bylo zhodnotit vývoj v návštěvnosti v posledních letech a služby zde poskytované a nabídnout případné řešení na zlepšení.
|
|
| |
|
|
Využití kulturních zařízení v rozvoji cestovního ruchu na příkladě vybraných muzeí na Třebíčsku
FLORIÁNOVÁ, Lucie
Tato práce se zaměřuje na využití kulturních zařízení v rozvoji cestovního ruchu na příkladě vybraných muzeí na Třebíčsku. Konkrétně se zabývá třemi muzei na Třebíčsku, a to Muzeem Vysočina Třebíč, Muzeem řemesel v Moravských Budějovicích a Muzeem Jemnice. Muzea v Moravských Budějovicích a Jemnici byla zvolena záměrně, neboť jsou obě pobočkami Muzea Vysočiny Třebíč. Diplomová práce obsahuje několik částí. První částí je literární přehled, který obsahuje teoretické podklady pro následující praktickou část práce. Další částí je analýza nabídky cestovního ruchu na Třebíčsku, která se nejdříve zaměřuje na Třebíčsko obecně a teprve poté blíže zkoumá tuto nabídku ve městě Třebíč, Moravské Budějovice a Jemnice. V další části práce byl proveden marketingový výzkum vybraných kulturních zařízení na Třebíčsku, a to Muzea Vysočiny Třebíč, Muzea řemesel v Moravských Budějovicích a Muzea Jemnice. Tento výzkum je tedy analýzou poptávky cestovního ruchu na Třebíčsku. Dále byly na základě analýzy nabídky cestovního ruchu sestaveny tři SWOT analýzy, které zobrazují situaci ve vybraných městech na Třebíčsku. Všechny tyto informace poté vedly ke zpracování poslední části, a to předpoklady možného rozvoje cestovního ruchu s využitím muzeí na Třebíčsku.
|
|
|
Analýza struktury návštěvníků hudebních festivalů a návrh nového projektu
ŠERPÁN, Adam
Diplomová práce analyzuje strukturu návštěvníků předních českých multižánrových hudebních festivalů a v návaznosti na toto řeší problémy spojené s komunikačním mixem konkrétního festivalu a další dílčí problémy spojené se samotným marketingovým mixem festivalu. Vedlejším cílem práce je návrh realizace multižánrového hudebního festivalu v Českých Budějovicích. Pro práci je zásadní, že hudební festivaly jsou zde chápány jako produkt cestovního ruchu - služba - nehmotný produkt, a proto je zde kladen apel na maximálně efektivní komunikaci se zákazníkem - návštěvníkem.
|
|
|
Návrh projektu rozvoje kulturního cestovního ruchu v oblasti Třeboňska
VOCHOZKOVÁ, Lenka
Cílem práce je navrhnout projekt rozvoje kulturního cestovního ruchu v oblasti Třeboňska. Protože se tato oblast, typická množstvím rybníků a vodních toků, pyšní řadou vodních mlýnů, které jsou buď architektonicky či technologicky památkově hodnotné a v tomto ohledu nejsou využity, je v rámci této práce navrhnut projekt Muzeum mlynářství Spolský mlýn. Smyslem a účelem projektu je zpřístupnit stávající budovu Spolského mlýna veřejnosti jako technickou památku a prostřednictvím muzejní expozice a praktických ukázek mlýnských strojů vzdělávat návštěvníky muzea, informovat je o historii mlynářství i samotného Spolského mlýna a připomenout tak slávu českého mlynářství a jeden z tradičních prvků sídelní krajiny.
|
|
|
Kulturní dědictví v rozvoji cestovního ruchu Bechyňska
ČERNÁ, Iva
Tato práce se zabývá kulturním dědictvím v rozvoji cestovního ruchu {\clq}qBechyňska`` a jejím hlavním cílem je zhodnotit kulturní dědictví v rozvoji cestovního ruchu. Práce sleduje projevy dědictví jako předpokladu cestovního ruchu v celé oblasti i v jednotlivých obcích a pokouší se odpovědět na otázku, zda existují rozdíly v předpokladech cestovního ruchu mezi jednotlivými obcemi zkoumané oblasti. Dále hodnotí úlohu kulturního dědictví v potenciálu rozvoje cestovního ruchu jednotlivých obcí {\clq}qBechyňska``. Snaha nalézt odpověď na otázku, proč lidé spotřebovávají produkty cestovního ruchu, je jedním z hlavních témat výzkumu (PIZAM & MANSFELD 1999), protože je to právě motivace, jež je vnímána jako hlavní determinant chování turistů (PIZAM & MANSFELD 1999). Tato práce se také pokouší odhalit důvody cest na dovolenou v České republice a význam jednotlivých charakteristik cílového místa při výběru dovolené. V neposlední řadě se zaměřuje na image atraktivit.
|
|
|
Kulturní dědictví v rozvoji cestovního ruchu Orlicka
VLASÁKOVÁ, Veronika
Hlavním cílem této práce bylo zhodnocení kulturního dědictví v rozvoji cestovního ruchu v regionu Orlicko. Pro získání výsledků byl použit sběr jak sekundárních, tak i primárních dat. Metodou přímého dotazování bylo získáno 1584 validních dotazníků, jejich zpracování se uskutečnilo pomocí výpočetní techniky- programů MS Excel a Statistika Cz v.6. K interpretaci dat bylo použito nástrojů deskriptivní statistiky, k jejich otestování pomohly analýzy hypotéz. Byl proveden terénní výzkum oblasti. Zjištěné atraktivity byly ve formě polygonů zaneseny do nově vytvořené vrstvy geografického informačního systému Janitor. V regionu Orlicko existuje více než 130 kulturních movitých památek ve 21 typech. Toto zjištění jen potvrzuje domněnku o diverzifikaci struktury předpokladů cestovního ruchu spojeného s dědictvím. Více než 5 typů památek nabízí obec Varvažov, Čimelice, Orlík nad Vltavou a Mirovice. V prvních čtyřech je lokalizovaná alespoň jedna velmi významná atraktivita, tyto obce též vykazují nejvyšší potenciál. Bylo tedy prokázáno, že se význam kulturního dědictví v obcích liší. U skupin návštěvníků segmentovaných podle pohlaví, míry participace na kulturně-historických atraktivitách a podle názoru na historii, byly zjištěny významné rozdíly v motivech a v charakteristikách cílového místa, které ovlivňují výběr místa dovolené. Uvolnění se od každodenního života a práce, návštěva zajímavých míst a jejich poznání, patří mezi hlavní motivy dovolené. Účastníci se během svého volna chtějí pobavit a změnit prostředí. Se vzrůstající účastí na kulturním cestovním ruchu, nebo se zvyšujícím se zájmem o historii, stoupá také důležitost kulturně-historických atraktivit v lokalitě. Stejnou tendenci je možno pozorovat u poznání jako motivu dovolené. Nejvyšší důležitost je při výběru místa dovolené přikládána přírodnímu prostředí, existenci historických měst v regionu, zdravému prostředí, možnosti občerstvení a stravování a možnosti koupání. Pro ženy obecně, jsou kulturně-historické atraktivity v regionu a motivy s nimi spojené významnější než pro muže. Ve vymezené oblasti existují vysoké předpoklady pro využití kulturního dědictví v rozvoji cestovního ruchu. Nejvýznamnější atraktivity jsou soustředěny do několika obcí. Oblast ale není pro návštěvníky prvotně spojena s kulturou, motivy jejich návštěvy jsou spíše spojeny s rekreací. Právě proto se zde nabízí možnost rozvoje kulturně-historických atraktivit jako zdroje sekundární nabídky.
|
|
|
Analýza kulturního cestovního ruchu Andalusie
PAVLÍKOVÁ, Lucie
Předmětem bakalářské práce je analýza cestovního ruchu Andalusie se zaměřením na kulturní cestovní ruch. Cílem práce je poukázat na množství společenských atraktivit andaluské autonomní oblasti, které však nejsou českými návštěvníky plně využívány a zaostávají tak nad atraktivitami přírodními. Úvodní kapitola je věnována geografické, historické, administrativní a hospodářské charakteristice regionu. Následující kapitola představuje úvod do cestovního ruchu španělské Andalusie a současně obsahuje i jeho analýzu. Zásadní částí práce jsou kapitoly zaměřené na Andalusii jako region cestovního ruchu, ve kterých je popsán její kulturní potenciál a atraktivita. V závěrečné části práce je provedeno zhodnocení nabídky zájezdů do Andalusie na českém trhu a vyhodnocení průzkumu povědomí Čechů o dané oblasti.
|
|
|
Význam státního hradu Křivoklát pro cestovní ruch na mikroregionální úrovni
HRALOVÁ, Iva
Hlavním cílem této diplomové práce bylo posoudit vliv lokalizace státního hradu Křivoklát na cestovní ruch v mikroregionu. Pomocí dotazníkového šetření byl nejprve hrad posouzen v systému atraktivit cestovního ruchu v mikroregionu. Dále pak bylo zjišťováno, jak se návštěvníci v mikroregionu pohybují a jaká jsou hlavní místa jejich návštěvy. Nakonec se práce zaměřila na charakter spolupráce hradu se zainteresovanými institucemi v oblasti cestovního ruchu a na formu jejich spolupráce.
|
|
|
Vliv kulturních akcí na návštěvnost Českého Krumlova
VOLFOVÁ, Hana
Dílčími cíly bakalářské práce bylo provedení charakteristiky vybraných kulturních akcí a následně vyhodnocení realizovaného marketingového výzkumu. Na základě tohoto vyhodnocení byl posouzen cíl hlavní - vliv kulturních akcí na návštěvnost destinace a přijaty návrhy opatření pro zlepšení nabídky kulturních akcí. Data z dotazníkového šetření poskytla informace pro sestavení profilu účastníka kulturního cestovního ruchu, který zahrnoval i šetření v oblasti kvality poskytovaných služeb. Z toho poté vycházelo i odhalení příležitostí a nedostatků v koordinaci kulturních akcí.
|
host ::
RSS.