|
|
Význam biologicky aktivních látek ve funkčních potravinách
Tomášková, Lenka
Dnešní doba na nás v mnoha oblastech života klade stále vyšší fyzické i psychické nároky, a tak stále více lidí trpí tělesným i psychickým napětím, jehož projevem je stres, nervozita, nespavost a v neposlední řadě civilizační choroby jako je diabetes mellitus či obezita. Proto jsem se rozhodla ve své práci zaměřit na zdravou výživu v podobě funkčních potravin. Věřím, že závěry této práce dají možnou alternativu lidem, kteří chtějí žít kvalitnější život a jíst zdravěji. V literární části této práce se věnuji funkčním potravinám, jejich obecné charakteristice a hlavními představiteli. Dále pak významem biologicky aktivních látek v nich obsažených. Vzhledem k rozsahu daného tématu se podrobně věnuji jen některým z nich. Ze skupiny antioxidantů například vitaminu E a vitaminu C a z řad mikronutrientů selenu a karotenoidům. Vzhledem k četnosti výskytu onemocnění kolorektálního karcinomu v České republice jsem se do své práce rozhodla zařadit také vlákninu. Experimentální část mé práce je zaměřena na fytoestrogeny, jejich strukturu, obsah v potravinách a vliv na lidské zdraví. V rámci experimentů z rostlinných materiálů extrahuji různé fytoestrogeny pomocí metody vysoko účinné kapalinové chromatografie.
|
|
|
Ječmen jako funkční potravina
NERAD, František
Cílem bakalářské práce je zhodnotit potenciál ječmene jako funkční potraviny a to vzhledem k obsahu rozličných biologicky aktivních látek s možným farmakologickým využitím. Úvodní část práce se zaměřuje na obecné informace týkající se ječmene a na jeho obecný význam a využití. Další část hodnotí potravinářský ječmen a šlechtění bezpluchých odrůd, které jsou pro výrobu funkčních potravin nejvhodnější. V práci jsou také uvedeny konkrétní příklady látek, které ječmen obsahuje a jejich zdravotně - preventivní účinky. Za velmi důležitou kapitolu lze z pohledu využití ječmene jako funkční potraviny považovat část o zeleném ječmeni. Závěrečná část práce je věnována definici funkční potraviny, která dosud není jednotná a konkrétním příkladům funkčních potravin v ječné výživě, pekařství, mlékárenství, gastronomii, masné výrobě, cereální výživě, nebo v kombinaci s těstovinami. V této rešerši byly použity informace získané z publikací českých i zahraničních autorů a snažil jsem se pečlivě obsáhnout celou problematiku týkající se tématu.
|
|
|
Obsah selenu v sušině hub v závislosti na aplikaci hnojiv
Hrušková, Jitka
Práce se zabývá zkoumáním vlivu aplikace selenu jako hnojiva do substrátu s myceliem hlívy ústřičné (Pleurotus ostreatus) na vzrůst tohoto prvku v sušině hub. S využitím kumulačních vlastností hub, tzn. schopnosti hromadit do sebe látky z okolí. Účelem tohoto pokusu je možné využití takto obohacené hlívy ústřičné (Pleurotus ostreatus) o selen, jako případnou funkční potravinu. Teoretická část práce je zaměřena na vysvětlení jednotlivých pojmů definice hub, jejich složení, vlastnosti a vliv na lidský organismus se zaměřením především na hlívu ústřičnou (Pleurotus ostreatus). Bližší pozornost je také věnována selenu, jeho formě, funkci a jeho vlivu na lidský organismus. Praktická část zahrnuje výsledky pokusů vzniklých pěstováním hlívy ústřičné (Pleurotus ostreatus) na substrátu, který je obohacen o pentahydrát seleničitanu sodného (Na2SeO3.5H2O) v různých koncentracích. Jednotlivé vzorky jsou stanoveny pomocí hmotnostní spektrometrie s indukčně vázaným plazmatem (ICP-MS, Inductively coupled plasma mass spectrometry) po předchozí dekompozici vzorku v mikrovlnném systému. Výsledky jsou dle jednotlivých obsahů selenu v sušině hlívy ústřičné (Pleurotus ostreatus) seřazeny v doporučených denních dávkách (DDD), pro možné využití jako funkční potraviny. Součástí této práce je zkoumání vlivu koncentrace selenu na růst mycelia hlívy ústřičné (Pleurotus ostreatus).
|
|
|
Návrh farmářské výroby octa s charakterem funkční potravin.
HRDINOVÁ, Vendula
Práce je zaměřena na vývoj nové funkční potraviny. Funkční potravina, kromě zdroje živin, musí prokazatelně přispívat ke zlepšení lidského zdraví další složkou, která musí mít přirozený přírodní původ. Základní potravinou v mé bakalářské práci je ocet, který může být vyroben v ocetnici klasickým postupem oxidace ředěného roztoku etanolu octovými bakteriemi na velkém styčném povrchu alkoholického rozboru se vzduchem. Alkoholickým rozborem sice může být ředěný etanol, ale já jsem použila slabé jablečné víno, vzniklé alkoholovým kvašením roztoku, vzniklého extrakcí odpadu jablečné drti z lisu, po lisování jablečného moštu vodou. Metraceutikum, které dává tomuto octu charakter funkční potraviny, jsou extrakty červené cibule jako bohatý zdroj flavonoidů.
|
|
|
Funkční potraviny a jejich uplatnění na regionálním trhu potravin
ZÍDKOVÁ, Jana
Cílem práce bylo charakterizovat přínos funkčních potravin pro lidské zdraví a formulovat efektivní postup při zavádění funkčních potravin na regionální trh potravin při využití nástrojů marketingového mixu. Byl proveden pilotní průzkum trhu formou dotazníku. Závěrem bylo doporučeno budoucímu výrobci funkčních potravin zjistit, za kolik je schopen vyrábět tyto potraviny a porovnat s cenou, kterou jsou lidé ochotni zaplatit za tento výrobek. Při propagaci výrobku by bylo dobré zaměřit se na ženy ve věku 31- 50 let a to formou letáků. Důležité pro zvýšení zájmu o nakupování funkčních potravin je dát spotřebitelům více informací o tomto druhu potravin. Informovat je především o jejich vlivu na zdraví např. vědeckým důkazem.
|
|
| |
|
|
Funkční potraviny ve výživě člověka
ZEVLOVÁ, Veronika
Bakalářská práce se zabývá funkčními potravinami a jejich rolí ve výživě člověka. Je zde popsána historie funkčních potravin, jejich charakteristika, složky, vyhodnocení jednotlivých druhů a vliv na zdraví konzumenta. Na téma funkčních potravin se vede plno výzkumů, ale zatím nemají žádnou legislativně ustálenou definici. Ani v ČR ani v EU. Používají se pouze některá označení, které mají v různých zemích malé odchylky. Funkční potraviny mohou vznikat odlišnými způsoby. Jedná se o odstranění některé škodlivé látky, o modifikaci, ale nejčastěji používanou metodou je přidávání některé látky do potravin. Tyto látky mohou být různého původu. Mezi nejčastěji používané patří probiotika a prebiotika, antioxidanty, antikarcinogeny, vláknina a mnoho dalších. Jako druhy funkčních potravin jsou zde zmíněny obiloviny a výrobky z nich, dále maso a masné výrobky, ovoce a zelenina, rostlinné tuky, potraviny ze stévie a velmi důležité probiotické potraviny. Dále se práce zaměřuje na chování těchto potravin v prevenci civilizačních onemocnění, konkrétně diabetem, obezitou, hypertenzí, nealkoholickým mastným onemocněním jater a Alzheimerovou chorobu. Následně se tato část zabývá významem funkčních potravin pro jednotlivé skupiny obyvatelstva. Pozornost je věnována dětem, seniorům, těhotným ženám a sportovcům.
|
|
| |
|
|
Probiotické mikroorganismy v mléčných produktech
KORANDOVÁ, Květa
Probiotické mikroorganismy jsou živé mikroorganismy, které podporují optimální složení střevní mikroflóry. Tato práce pojednává o jejich pozitivním vlivu na zdraví člověka. Zabývá se popisem nejčastěji používaných rodů bakterií, mezi které patří Lactobacillus, Bifidobacterium, Streptococcus a Lactococcus. Dále pojednává o zdravotních, mikrobiologických a technologických požadavcích potřebných pro dosažení účinnosti probiotik. Jsou také uvedeny charakteristiky produktů s obsahem probiotických mikroorganismů, mezi které patří farmaceutické preparáty a vybrané funkční potraviny. V této skupině je práce zaměřena zejména na fermentované mléčné výrobky.
|
|
| |
host ::
RSS.