|
|
Udržitelnost německého ekonomického modelu v globálních politických změnách: migrace jako výzva nebo příležitost
Lacová, Lucia ; Neumann, Pavel (vedoucí práce) ; Novotná, Markéta (oponent)
Tato diplomová práce je věnovaná opisu německé ekonomiky v posledních dekádách zahrnující sjednocení Německa a zavedení eura. Práce vymezuje základní rysy německého ekonomického modelu a identifikuje nejdůležitější ekonomické a politické selhání jako i úspěchy své vlády. Důležitou součástí jsou důsledky zavedení eura a následné zvýšení konkurenceschopnosti německé ekonomiky na úkor ostatních členů eurozóny. Hlavní část závěrečné práce zkoumá ekonomickou udržitelnost německého ekonomického modelu v kontextu současné evropské uprchlické krize. Tato práce se zaměřuje především na výzvy a příležitosti vyplývající z měnícího se globálního prostředí a zkoumá změnu populačních trendů v Německu a možné scénáře, které mohou imigranti způsobit. Tato práce hledá příležitosti, jak může změnit německý ekonomický model směrem k lepší udržitelnosti.
|
|
|
The impact of the so called Islamic State on Italy
Császtová, Bibiána ; Eichler, Jan (vedoucí práce) ; Dubský, Zbyněk (oponent)
Cílem této práce bylo pomocí dedukce zjistit existenci a velikost vlivu tzv. Islámského státu na Itálii. Tzv. Islámský stát je momentálně jedním z největších problémů mezinárodních vztahů. Práce předpokládala, že díky své důležité geopolitické poloze, je Itálie ovlivněna hrozbou tzv. Islámského státu. Sekundárním cílem bylo zvýšení povědomí o této problematice, protože celý svět je zaměřen na jiné státy, jako například na Německo. Výsledkem práce bylo nalezení dvou hlavních vlivů. A to uprchlickou krizí a fenomén zahraničních bojovníků. Zároveň práce předkládá řešení na tyto problémy.
|
|
|
Migration crisis in years 2015 a 2016: National interest as the basic pillar of attitude towards migration in Hungary and Slovak Republic
Korcsogová, Lucia ; Novotná, Markéta (vedoucí práce) ; Werner, Jan (oponent)
Bakalářská práce se zabývá azylovou politikou v Evropské unii, resp. v Maďarsku a Slovenské republice v průběhu uprchlické krize, v letech 2015 a 2016. V první části, jakožto teoretickém východisku práce, je používána definice národního zájmu Petra Kratochvíla. Jsou vymezeny nejpoužívanější pojmy azylové politiky a změny v azylové politice a v migračních trendech v Maďarsku a v Slovenské republice po vstupu do Evropské unie a do Schengenského prostoru. Dále je na vybraných událostech analyzován postoj maďarské a slovenské vlády ohledně uprchlické krize, a zda je jejich záměry možné považovat za národní zájem podle uvedených kritérií. Vybraní události jsou odmítání přijímání uprchlíků podle povinných kvót, vypsání referenda proti přijímání azylantů a reakce na kritiky mezinárodních organizací.
|
|
|
The Establishment and Development of Asylum Policies in East Central Europe
Hoffstädt, Jord Malte ; Vykoukal, Jiří (vedoucí práce) ; Najšlová, Lucia (oponent)
Tato práce přispívá k širšímu porozumění slovenské, české, maďarské a polské politiky vůči uprchlíkům a jejich kritického postoje, který tyto středovýchodní evropské státy v rámci uprchlické krize zaujímají v Bruselu. Na základě zkoumání vývoje uprchlické politiky od 90. let 20. století až do prvního desetiletí 21. století tato práce ukáže, že státy aliance V4 v prvních letech transformace velkoryse přispěly k mezinárodní ochraně uprchlíků. Vyjednávací rozhovory těchto zemí s EU v pozdních 90. letech a prudký nárůst žadatelů o azyl v uprchlické politice vyvolaly četné změny, především přesnější definování práv žadatelů o azyl a uprchlíků, ale i snížení míry přiznání ochrany. Vstup do Evropské unie měl za následek přijetí úplnější a obsáhlejší azylové politiky v souladu se společným evropským azylovým systémem (SEAS). Státy V4 zastávaly spíše restriktivní výklad SEAS, což lze vysvětlit tlakem společného evropského azylového systému na státy na vnějších hranicích EU a nižší ekonomickou schopností ubytovat velké množství uprchlíků. Poslední vývoj je výsledkem politického zneužívání problému uprchlické krize v rámci euroskepticismu, jenž v regionu panuje.
|
|
|
Securitization of Immigration and Multiculturalism: The Case Study of Germany
Nguyen, Van Anh ; Šánová, Lucie (vedoucí práce) ; Kučera, Tomáš (oponent)
Cílem této práce je analýza procesu sekuritizace imigrace a multikulturalismu v rámci migračních, imigračních a integračních politik v případové studii státu Německa. S použitím teorie sekuritizace a jejímu propojení s imigrací budu argumentovat, že německé vlády vnímají imigraci jako bezpečnostní hrozbu státu jakožto i hrozbu vůči její národní identitě. První vládou, které se věnuji, je kabinet Gerharda Schröder mezi lety 1998 a 2005, která se jako první snažila o změnu německé romantizované představě o sobě jako o etnickém národě potomků prohlášením, že "Německo je zemí přistěhovalců." Druhá vláda, kterou analyzuji, je kabinet Angely Merkelové a to v rámci současné migrační krize (9/2015 - 11/2016). Postoj její vlády je označován jako "Wilkommenskultur" anebo česky "vítací kultura." Nicméně, v mé diplomové práci argumentuji, že v obou případech je imigrace i multikulturalismus spojován s bezpečnostními otázkami. V tomto smyslu jsou i imigranti vnímání jako hrozbu pro německou státní bezpečnost i její národní identitu.
|
|
|
Uprchlická krize 2015 a politika České republiky
Woloszczuková, Kristýna ; Prorok, Vladimír (vedoucí práce) ; Lisa, Aleš (oponent)
Diplomová práce se zabývá aktuální problematikou fenoménu uprchlictví na pozadí syrské krize a důsledky, které může mít migrační krize na stabilitu a politickou situaci ve vybrané oblasti. Vzhledem k tomu, že krizi v Sýrii pociťuje nejen blízkovýchodní region, je cílem práce zmapovat vliv krize na státy Evropské unie (v rámci společných politik) se zaměřením na Českou republiku. I přes nejrůznější snahy mezinárodní komunity, vč. Evropské Unie a samotné ČR, se v krátkodobém až střednědobém časovém rámci krize nechýlí ke konci a je potřeba se soustředit na možné negativní důsledky, které by s sebou mohla přinést. Cílem diplomové práce je odhalit politické důsledky, které uprchlická krize může v zemi vyvolat. ČR je prakticky zasažena krizí v malém měřítku, přesto je však hlavní hypotézou, že migrační vlna, která momentálně míří na evropský kontinent, má vliv na její politickou scénu. Práce se zejména zaměřuje na téma rozšiřování extremismu v české veřejnosti a s tím spojenou extremizaci politické scény.
|
|
|
Právní analýza řízení uprchlické krize ve Spolkové republice Německo
Sikorská, Eliška ; Grmelová, Nicole (vedoucí práce) ; Kříž, Radim (oponent)
Diplomová práce se zabývá analýzou řízení uprchlické krize ve Spolkové republice Německo ve vztahu k platnému právu Evropské unie. V rámci teoretického úvodu se práce zaměřuje na definici stěžejních pojmů a dotčených oblastí práva EU. Druhá část práce je věnována přijatým opatřením a politice Spolkové republiky Německo v čele se spolkovou kancléřkou Angelou Merkel. V poslední části práce jsou opatření analyzována na základě výzkumné otázky, tedy zda Spolková republika Německo postupuje při řešení uprchlické krize v souladu s platným právem Evropské unie.
|
|
| |
|
|
Evropský program pro migraci a jeho dopady na evropskou integraci s důrazem na Spolkovou republiku Německo
HRBKOVÁ, Kristina
Bakalářská práce se věnuje analýze dopadů Evropského programu pro migraci a jeho jednotlivých politik, včetně způsobu jejich přijetí a implementace, na evropskou integraci. Tento program vydala Evropská komise v květnu 2015 za účelem zvládání a řešení současné migrační krize a dále za účelem revize celkového migračního a azylového systému, stejně tak jako systému správy hranic. Navzdory integračním tendencím v oblasti justice a vnitra, chápání, interpretace, schopnost a politická ochota tyto politiky implementovat vytváří v prostředí Evropské unie dvě zcela protichůdné, avšak esenciální tendence. Téměř všechny politiky EAM by měly přímo vést k prohlubování spolupráce a evropské integrace v otázkách spravedlnosti a vnitřních věcí. Avšak způsob jejich přijímání a jejich reálná implementace, buď z důvodu politických, nebo z důvodů praktických, zpochybňuje další prohlubování evropské integrace. Konkrétním příkladem můžou být relokační mechanismy, které by z normativního hlediska měly vést ke sdílení břemene mezi členskými státy, avšak z hlediska pozitivismu dopad relokačních mechanismů prokazuje neschopnost další evropské integrace v této oblasti, a podněcuje dokonce dezintegrační nálady. S ohledem na zaměření studia je zde také zkoumána role Spolkové republiky Německo (dále jen SRN nebo také jako Německo), kterou jako unijní lídr sehrála při řešení migrační krize na základě politik Evropského programu pro migraci.
|
|
|
Proces mezinárodní migrace a uprchlická krize v Evropě
Urbancová, Eliška
Diplomová práce se zabývá procesem mezinárodní migrace a uprchlickou krizí v Evropě. Teoretická část je zaměřena na vízovou, azylovou a bezpečnostní politiku Evropské unie. V analytické části jsou jednotlivé kapitoly rozvedeny pomocí statistických dat. V rámci vlastního výzkumu byl proveden sběr primárních dat s uprchlíky během migrační vlny na Západním nádraží ve Vídni, tato data byla v práci analyzována a vyhodnocena.
|
host ::
RSS.