|
Možnosti a bariéry v povolání sociálních pracovníků Ústeckého kraje
Novák, Jiří ; Angelovská, Olga (vedoucí práce) ; Dobiášová, Karolína (oponent)
(abstrakt) Diplomová práce "Možnosti a bariéry v povolání sociálních pracovníků Ústeckého kraje" se na svých stránkách zabývá profesí sociálního pracovníka v kontextu samosprávy. Vyčleňuje pro potřeby tématu pracovníky neziskové sféry. Ve svých začátcích se dotýká teoretických poznatků, nevyhnutelně spjatých s oblastí sociální práce, se zaměřením na sociálního pracovníka coby příslušníka pomáhající profese. Zabývá se zejm. tím, jaké možnosti či naopak omezení/limity/bariéry působí v rámci specifického územně-samosprávního celku - obce Štětí, jací aktéři zde vedle sebe koexistují, jakými mechanismy je jejich spolupráce ovlivněna, to vše při zastřešení dozorujícího orgánu vyššího územně-samosprávního celku - kraje a pracovníků dotčeného krajského úřadu. Výzkumná část pak předkládá prostřednictvím zvolené metody - polo-strukturovaných rozhovorů pohled na to, jak jednotliví aktéři vnímají limity/omezení sociální práce. Powered by TCPDF (www.tcpdf.org)
|
|
Vliv dítěte se zdravotním postižením na intuitivní rodičovství
ROUČKOVÁ, Marie
Bakalářská práce se zabývá výchovou a intuitivním rodičovstvím u rodin, které mají dítě se zdravotním postižením. Teoretická část práce se skládá ze čtyř základních okruhů. V prvním z nich je popsáno rodičovství, rodina a výchova dítěte, druhý přibližuje zdravotní postižení, třetí se týká specifik rodičovství u dítěte se zdravotním postižením a čtvrtý je zaměřen na speciální podporu rodinám s dítětem se zdravotním postižením. Cílem bakalářské práce bylo zjistit, jak vidí výchovu pracovníci rané péče v rodinách s dítětem se zdravotním postižením, kteří jsou s nimi v pravidelném kontaktu a zjistit, jak se tento pohled pracovníků rané péče liší od pohledu rodičů. Na základě cílů byly stanoveny výzkumné otázky: Jak zasahují pracovníci rané péče do výchovy rodičů dětí se zdravotním postižením? Jaké zásadní problémy ve výchově dětí vnímají rodiče? K dosažení výzkumných cílů práce, jsem použila strategii kvalitativního výzkumu. Zvolila jsem metodu dotazování a techniku polostrukturovaného a volného rozhovoru. Respondenti byli rodiče dětí se zdravotním postižením, kteří využívají služby rané péče v Jihočeském kraji a pracovníci rané péče. Z výzkumu vyplývá, že postižení dítěte má vliv na výchovu i na intuitivní chování matky. Úskalím je, že rodičům chybí při výchově přiměřená důslednost, mají ochranitelský výchovný postoj, který jim nedovolí své dítě pokárat a zapomínají věnovat rodičovskou pozornost a péči sourozencům. Ukázalo se, že velmi důležitou roli hraje služba rané péče. Pracovníci rané péče jsou ti, kteří rodičům ukážou vhodnou cestu a je jen na nich, zda po ní půjdou. Rodiče si cení zprostředkování kontaktu s rodinami, které mají podobné životní příběhy. Proto bych doporučila pořádat více společných akcí ve střediscích či vytvořit kroužek pro rodiče, kde by se společně setkávali.
|
| |
|
Vliv stresu na kvalitu života a pracovní výkonnost pracovníků v pomáhajících profesích
KOVÁŘÍKOVÁ, Lenka
Tématem bakalářské práce je vliv stresu na kvalitu života a pracovní výkonnost pracovníků v pomáhajících profesích. Aktuální problematikou je všudypřítomnost stresových faktorů v běžném životě a vliv stresu na kvalitu života a naše zdraví. Bakalářská práce, kterou právě držíte v ruce je snahou o celistvý pohled na stres a jeho vliv na kvalitu života. V bakalářské práci se věnuji stresu jako škodlivému, který může potlačovat potenciál, negativně ovlivňovat pracovní výkonnost a zdravotní stav, tak i pozitivnímu, který může kladně ovlivnit pracovní nasazení a rozvíjet kreativnost a motivaci. Teoretická část práce je zaměřena na práci s odbornou literaturou na jejímž základě je uvedena charakteristika stresu, vliv na zdraví a psychickou vyrovnanost v pracovním i osobním životě. Dále se v práci věnuji jednotlivým příčinám stresových situací, reakcím organismu, vlivem na lidský organismus a jeho psychiku a jejich řešení. V neposlední řadě, je věnována pozornost stresorům a charakteristickým stresovým situacím, které mohou nastat v prostředí, kdy pracovník v sociálních službách nebo sociální pracovník pečuje o klienta se speciálními potřebami. Cílem práce bylo zmapování stresové zátěže u pracovníků vybraných pracovních skupin a jejího vlivu na výkonnost a životní spokojenost. Dalším cílem bylo zjistit jaké účinné mechanismy a metody proti působení stresu k udržení standardní kvality života pracovníci vybraných profesních skupin používají. Před samotným zahájením výzkumu byly definovány dvě základní výzkumné otázky: 1) Stres u pracovníků v pomáhajících profesích nemá vliv na kvalitu života 2) Stres u pracovníků v pomáhajících profesích nemá vliv na pracovní výkonnost Výzkumná část práce byla zpracována formou kvantitativního výzkumu pomocí dotazníkového šetření za použití dvou standardizovaných dotazníků obsahujících uzavřené otázky, doplněné o věk, pohlaví a pracovní pozici respondentů. Soubor respondentů byl sestaven z různých věkových skupin a pohlaví, kteří jsou sociálními pracovníky či pracovníky v sociálních službách s profesním zaměřením na osoby se zdravotním postižením a prací s klienty vyžadujícími speciální přístup působící v organizacích na území Českých Budějovic. Při výzkumném šetření byl zpracován středně velký výzkumný vzorek (53 a 72 respondentů). Cíl práce byl splněn a hypotézy stanovené na počátku výzkumu "Stres u pracovníků v pomáhajících profesích nemá vliv na kvalitu života." a hypotéza "Stres u pracovníků v pomáhajících profesích nemá vliv na pracovní výkonnost.," byly potvrzeny a zároveň lze na základě výzkumu definovat hypotézu, že většina zkoumaných respondentů v pomáhajících profesích je sice vystavena mnohačetným zdrojům stresu a však příznaky stresu nejsou zastoupené ve vysoké míře, ačkoliv metody pro zvládání stresu nejsou zcela adekvátní. Dále může být v ohledu na kvalitu života vybrané skupiny respondentů definována taktéž hypotéza, že muži i ženy si zachovávají standardní kvalitu života i přes stresovou zátěž v povolání. Závěrem lze tedy zaujmout stanovisko, že ačkoliv jsou pracovníci v sociálních službách a sociální pracovníci v pomáhajících profesích vystaveni stresu, umí se stresem pracovat a mají osvojeny mechanismy pomáhající v boji se stresem a vyrovnávání se se zátěží, kterou stres vyvolává. Přes znalost mechanismů v boji se stresem, je ale i v budoucnu nutné, aby se pracovníci v této oblasti dále vzdělávali a učili se stresu odolávat a být vůči jeho negativním vlivům odolnější, jelikož každý z respondentů má v ohledu zvládání stresu nějaké rezervy.
|
host ::
