|
|
Vliv stanoviště na růst douglasky tisolisté
Karlíček, Josef
Cílem práce bylo zjistit, jaký vliv mají na odrůstání kultur po prvním vegetačním období velikost (krytí) obnovního prvku, typ použitého sadebního materiálu, trofnost stanoviště a doba sadby. Celkem byly provedeny tři výsadby (dvě jarní a jedna podzimní) na šesti odlišných stanovištích s tím, že hodnoceny budou v rámci této práce pouze první dva termíny. V každém termínu výsadby bylo vysazeno na každém stanovišti přibližně 100 kusů sazenic prostokořenných a cca 100 kusů sazenic krytokořenných. Na podzim (po ukončení přírůstů sazenic) byla u všech vysazených rostlin (celkem cca 2400 jedinců) změřena délka nadzemní části, letošní přírůst terminálu i větve, tloušťka kořenového krčku, dále byl zjišťován počet živých větví na kmeni, délka větví s jehlicemi, tvar kmene, výskyt letošního přírůstu větví, barva jehlic a délka jehlic. Hodnoceno bylo také poškození sazenic a celkový zdravotní stav vysazovaných rostlin. Následně bylo provedeno statistické vyhodnocení podle jednotlivých stanovišť. Z výsledků se ukázolo, že nejvíce ovlivňuje přírůsty sazenic poškození mrazem, proto je nevhodná výsadba na velké a nekryté holiny. Naopak nejlepší výsledky byly zjištěny v podsadbách a na malých holinách. Z vyhodnocení je dále patrné, že ve většině případů dosahuje lepších výsledků prostokořenný sadební materiál a z pohledu trofnosti jsou pro pěstování douglasky výhodnější živná stanoviště. Po porovnání časné a pozdní jarní výsadby můžeme konstatovat, že doba sadby nemá v širším pojetí výraznější vliv na růst této dřeviny.
|
|
|
Vliv buřeně a zvěře na odrůstání kultur douglasky tisolisté
Urban, Martin
Cílem diplomové práce bylo zjistit vliv buřeně a zvěře na odrůstání kultur douglasky tisolisté na Lesním hospodářském celku Jindřichův Hradec. V roce 2011 byly založeny dvě výzkumné plochy na SLT 4K a 5S se zastoupením buřeně (Rubus idaeus (L.) a Calamagrostis epigejos (L.) Roth). Na těchto plochách byly sledovány růstové reakce douglasky tisolisté jak s ponecháním buřeně bez zásahu po celé vegetační období, tak i s jejím pravidelným celoplošným vyžínáním. Hodnocena byla tato kritéria: výška nadzemní části, tloušťka kořenového krčku, přírůst, výška nasazení dvojáku, výška nasazení koruny, zvlnění kmene, pravidelnost větvení, počet větví, délka jehlic a tvar kmene, vlhkost půdy, chemické složení asimilačního aparátu a vliv slunečního záření. Celkem bylo změřeno 512 ks sazenic douglasky tisolisté. Výsledky dokazují, že na plochách bez ožínání douglaska vykazovala každoročně vyšší výškové přírůsty, než na plochách s celoplošným ožnutím. Tloušťka kořenového krčku na SLT 4K byla taktéž větší na plochách s buření, naopak na SLT 5S se ožnutí projevilo pozitivně a tloušťka kořenového krčku zde byla nepatrně vyšší. K zjištění vlivu zvěře na odrůstání kultur douglasky tisolisté byly vybrány dvě plochy, na kterých byl uměle napodobován tlak zvěře. Na každé ploše bylo měřeno 90 ks sazenic, na nichž byly porovnávány sazenice po poškození terminálního pupenu, poškození terminálního výhonu a bočních větví. K porovnání bylo vybráno 10 kontrolních sazenic, které zůstaly bez zásahu. Následně byla hodnocena jejich regenerace. Z výsledků měřených hodnot je zřejmé, že sazenice douglasky reagují na poškození zvěří vyššími výškovými přírůsty, kterými vyrovnávají délku přírůstu u sazenic nepoškozených. Vliv poškození se výrazně neprojevil ani na tvaru kmene, kdy v obou porostech dokázaly veškeré druhy poškození zachovat průběžný kmen minimálně u 90 procent sazenic.
|
|
|
Obnova mlýnu-pily v Běluni u Kohoutova
Pokorný, Tomáš
Práce se zabývá obnovou mlýnu a pily v Běluni. Podrobnější zpracování je zaměřeno na pilnici jako lépe dochované části objektu. Na základě získaných nebo vytvořených podkladů jsou vypracovány jednotlivé alternativy obnovy, které řeší postup prováděných činností během obnovy, změny oproti současnému stavu, využitelnost objektu a výslednou ekonomickou náročnost.
|
|
| |
|
| |
|
| |
|
| |
|
| |
|
| |
|
| |
host ::
RSS.