|
|
Vliv stanoviště a velikosti holiny na odrůstání kultur douglasky tisolisté
Karlíček, Josef
Cílem práce bylo zjistit, jaký vliv mají na odrůstání kultur douglasky tisolisté velikost (krytí) obnovního prvku, typ použitého sadebního materiálu, trofnost stanoviště a doba výsadby. Celkem byly provedeny tři výsadby (dvě jarní a jedna podzimní) na šesti odlišných stanovištích. V každém termínu výsadby bylo vysazeno na každém stanovišti 100 kusů sazenic prostokořenných a 100 kusů sazenic krytokořenných. Na podzim v roce 2013 (po ukončení přírůstů sazenic) byla u všech vysazených sazenic (celkem cca 3600 jedinců) změřena délka nadzemní části, poslední přírůst terminálu i větve, tloušťka kořenového krčku, dále byl zjišťován počet živých větví na kmeni, délka větví s jehlicemi, tvar kmene, výskyt letošního přírůstu větví, barva jehlic a délka jehlic. Hodnoceno bylo také poškození sazenic a celkový zdravotní stav sazenic. Následně bylo provedeno statistické vyhodnocení podle jednotlivých stanovišť. Z výsledků bylo zjištěno, že pokud nejsou sazenice výrazněji poškozovány (zejména mrazem a klikorohem), pak jsou z pohledu trofnosti výhodnější pro pěstování douglasky živná stanoviště. Co se týče velikosti holiny, respektive krytí obnovního prvku, jsou pro zakládání douglaskových kultur velmi vhodné podsadby a malé kryté holiny. Pro jarní výsadby je nejvhodnější použít prostokořenný sadební materiál, v případě podzimních výsadeb se ukazuje jako lepší krytokořenný sadební materiál. Dále bylo zjištěno, že u jarních výsadeb nemá doba výsadby výraznější vliv na odrůstání kultur, naopak pozitivně lze hodnotit výsadbu podzimní. Také se potvrdilo, že na velkých otevřených holinách trpí douglaska často pozdními jarními mrazy, které se projevují sníženým přírůstem v daném roce a podepisují se negativně na celkovém zdravotním stavu sazenic. Neopomenutelné poškození sazenic bylo způsobováno rovněž klikorohem borovým.
|
|
|
Vliv stanoviště na růst douglasky tisolisté
Karlíček, Josef
Cílem práce bylo zjistit, jaký vliv mají na odrůstání kultur po prvním vegetačním období velikost (krytí) obnovního prvku, typ použitého sadebního materiálu, trofnost stanoviště a doba sadby. Celkem byly provedeny tři výsadby (dvě jarní a jedna podzimní) na šesti odlišných stanovištích s tím, že hodnoceny budou v rámci této práce pouze první dva termíny. V každém termínu výsadby bylo vysazeno na každém stanovišti přibližně 100 kusů sazenic prostokořenných a cca 100 kusů sazenic krytokořenných. Na podzim (po ukončení přírůstů sazenic) byla u všech vysazených rostlin (celkem cca 2400 jedinců) změřena délka nadzemní části, letošní přírůst terminálu i větve, tloušťka kořenového krčku, dále byl zjišťován počet živých větví na kmeni, délka větví s jehlicemi, tvar kmene, výskyt letošního přírůstu větví, barva jehlic a délka jehlic. Hodnoceno bylo také poškození sazenic a celkový zdravotní stav vysazovaných rostlin. Následně bylo provedeno statistické vyhodnocení podle jednotlivých stanovišť. Z výsledků se ukázolo, že nejvíce ovlivňuje přírůsty sazenic poškození mrazem, proto je nevhodná výsadba na velké a nekryté holiny. Naopak nejlepší výsledky byly zjištěny v podsadbách a na malých holinách. Z vyhodnocení je dále patrné, že ve většině případů dosahuje lepších výsledků prostokořenný sadební materiál a z pohledu trofnosti jsou pro pěstování douglasky výhodnější živná stanoviště. Po porovnání časné a pozdní jarní výsadby můžeme konstatovat, že doba sadby nemá v širším pojetí výraznější vliv na růst této dřeviny.
|
host ::
RSS.